| Eva Pilarová | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Eva Bojanovská |
| Narození | 9. srpna1939 Brno Protektorát Čechy a Morava  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 14. března2020 (ve věku 80 let) Praha Česko  Česko |
| Příčina úmrtí | selhání ledvin |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Žánry | popmusic,swing,jazz |
| Povolání | zpěvačka,herečka,fotografka |
| Nástroje | hlas |
| Vydavatel | Supraphon |
| Ocenění | medaile Za zásluhy_BAR.svg) 1. stupeň (2009)Cena Jihomoravského kraje (2018) |
| Manžel(ka) | Milan Pilar (1960–1964) Jaromír Mayer (1968–1971) Jan Kolomazník (1984–2020) |
| Děti | Milan Pilar |
| Rodiče | Ladislav Bojanovský Františka Bojanovská |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
.jpg)
Eva Pilarová (rozenáBojanovská,9. srpna1939Brno –14. března2020[1]Praha[2]) byla českázpěvačka aherečka, čtyřnásobná vítězka čtenářské anketyZlatý slavík v kategorii zpěvaček. V říjnu 2009 obdrželaMedaili Za zásluhy.
Narodila se do rodiny Ladislava Bojanovského (27. června1912Kundratice) a Františky Bojanovské, roz. Horčičkové (22. června1915Vrbice –27. června2021 Brno), oddaných31. prosince1938 vKobylí[3]. Otec měl se společníkem krejčovský salon Janšta a Bojanovský, matka byla vyučená švadlena. Eva zpívala už od dětství a to iklasickou hudbu. Rodiče byli praktikujícíkatolíci a přihlásili ji do dětského chrámového sboru u sv. Tomáše, který vedl sbormistr a varhaník Vladimír Stehlík. Od první třídy chodila do hudební školy. Ve škole si jejího talentu všiml učitel František Lýsek a přijal ji do svého Brněnského dětského sboru, se kterým účinkovala i v rozhlase.[4]
Maturovala na čtyřleté vyšší hospodářské škole na Pionýrské ulici v Brně (1958). Koncem 50. let začala nabrněnskéJAMU studovatoperní zpěv, zároveň v té době vystupovala vSatirickém divadle Večerní Brno. Více než operní zpěv ji přitahovaljazz aswing. Po roce studia v roce 1960 JAMU opustila a nastoupila do pražskéhodivadla Semafor, kde se záhy prosadila jako zpěvačka. Všeobecnou popularitu jí přinesla píseňKočka není pes z repertoárůElvise Presleyho, otextovanáJiřím Suchým. V pásmuZuzana je zase sama doma zpívala s Waldemarem Matuškou duetAch, ta láska nebeská.[5]
V roce 1962 odešla spolu sWaldemarem Matuškou aKarlem Štědrým zpívat doDivadla Rokoko,[6] ale už v roce 1964 se vrátila zpět do Semaforu. V tomtéž roce si také ve filmuKdyby tisíc klarinetů zahrála drobnou roli sboristky dívčí školy – spolu sNaďou Urbánkovou. Zazpívala v němduetJe nebezpečné dotýkat se hvězd sKarlem Gottem.
V roce 1965 začala zpívat s vlastní kapelou. V roce 1967 vyhrála zlatouBratislavskou lyru s písníRekviem. Během pěvecké kariéry nazpívala řadu hitů včetně duetů sWaldemarem Matuškou, Karlem Gottem a dalšími zpěváky. Disponovala silným a barevně zajímavým hlasem –sopránem (se základní polohou a barvoualtovou) o rozsahu tří a půloktávy,[7] a dobrou pěveckou technikou. Jako své oblíbené zpěváky uváděla ze zahraničníchRay Charlese,Ellu Fitzgeraldovou aPeggy Lee.[7]
V doběnormalizace nemohla cestovat na západ – zde sehrála svou roliemigrace jejího prvního (Milan Pilar) i druhého (Jaromír Mayer) manžela. V roce 1973 koncertovala naKubě a členové její kapely, kteří se bez ní vraceli dříve do Prahy, zahynuli v hořícím letadle.[8] Po překonání psychického otřesu sestavila novou kapelu, s níž absolvovala dlouhé turné poSovětském svazu. V roce 1977, aby vůbec mohla i nadále vystupovat, podepsala tzv.Antichartu,[9] za což se cca po 40 letech omluvila.[10][8]
V pozdní fázi kariéry se orientovala především nažánrovou oblastjazzu aswingu. Mezi největší hity posledních let patřilMontiho čardáš.[11] Nepřestala být aktivní ani poté, co v padesáti letech překonala rakovinu. Spolupracovala také sTanečním orchestrem Českého rozhlasu, v 90. letech v rozhlase moderovala pořadDobré jitro.[12]
Po roce 1989 se kromě zpívání věnovala fotografování a počítačovým úpravám svých fotografií, které představila na téměř 100 výstavách.[13][14]
Eva Pilarová byla třikrát vdaná. Prvním manželem byl v letech 1960–1964 jazzový kontrabasista Milan Pilar (* 1934). Po jeho emigraci doZápadního Německa roku 1962 byla načas sledovánaStB a v roce 1965 byla podmínečně odsouzena za údajné valutové machinace v případu zpěvákaPavla Sedláčka.[8] Druhým manželem byl pak v letech 1968–1971 zpěvákJaromír Mayer (* 1943). Potřetí se vdala roku 1984 za tanečníka Jana Kolomazníka (* 1952) a jejich manželství trvalo až do její smrti. Z prvního manželství pochází syn Milan. Její matka Františka Bojanovská zemřela 27. června 2021, 5 dní po svých 106. narozeninách.[15]
Od roku 2018, kdy si při pádu v bytě zlomila rameno a stehenní kost a tři měsíce strávila v nemocnici, ji provázely různé zdravotní problémy. Zemřela v péči řeholníchsester Boromejek 14. března 2020 v Praze po těžké operaci na selhání ledvin. Bylo jí 80 let.[16][8]
Zádušní mše za Evu Pilarovou se konala ve středu 3. června 2020 vbazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Celebroval ji páter Marian Pospěcha, vystoupila řada umělců (Adam Plachetka,Pavel Šporcl,Monika Absolonová a další), státní orgány zastupoval ministr kulturyLubomír Zaorálek a hereckou obecJiřina Bohdalová. Přímý přenos vysílalaTV Noe.[17] Marian Pospěcha ocenil ve svéhomilii také její píseň „Tam za vodou v rákosí“ (je Ráj), zpívanou s Waldemarem Matuškou. Jménem zpěváků se rozloučil dojímavou řečí (Mám Tě rád!)Vojta Dyk.
Obrázky, zvuky či videa k tématuEva Pilarová na Wikimedia Commons| Zlatý slavík | |
|---|---|
| Zpěváci | 1962Waldemar Matuška • 1963–1966Karel Gott • 1967Waldemar Matuška • 1968–1981Karel Gott • 1982Miroslav Žbirka • 1983–1984Karel Gott • 1985Peter Nagy • 1986–1988Dalibor Janda • 1989–1990Karel Gott • 1991Pavol Habera |
| Zpěvačky | 1964Eva Pilarová • 1965Helena Vondráčková • 1966Marta Kubišová • 1967Eva Pilarová • 1968–1970Marta Kubišová • 1971Eva Pilarová • 1972–1976Naďa Urbánková • 1977–1985Hana Zagorová • 1986Iveta Bartošová • 1987–1989Petra Janů • 1990–1991Iveta Bartošová |
| Skupiny | |
| Ročníky | |
| Související | |
