Ivan Klymenko Oleh Psjuk Tymofij Muzyčuk Vitalij Dužyk Ihor Didenčuk
Úvodní vystoupení
Semifinále 1: Vystoupení představující italskou vynalézavost a kreativitu Semifinále 2: Alessandro Cattelan s humorným vystoupením na téma italských gest rukou Finále: Vlajkový průvod Vystoupení skupinyThe Rockin' 1000 Mix písní v podáníLaury Pausini včetně písní „La solitudine“ a „Scatola“
Soutěže se zúčastnilo 40 zemí, což je o jeden stát více oproti předchozímu ročníku. Do soutěže se po roční pauze vrátilaArménie a po dvou letechČerná Hora. Ročníku se původně mělo zúčastnit takéRusko, které bylo ale z důvodunapadení Ukrajiny ze soutěže vyloučeno.
Vítězem se stala ukrajinská skupinaKalush Orchestra s písní „Stefanija“. Země získala od diváku 439 bodů, což je historicky nejvíce, u porotců ale skončila až na čtvrtém místě zaSpojeným královstvím,Švédskem aŠpanělskem, celkem získala 631 bodů. „Stefanija“ je první vítěznou písní zpívanou výhradně v ukrajinštině a první vítěznou písní s prvkyhip hopu. Spojené království obsadilo pošestnácté druhé místo a umístilo se nejlépe od roku1998.
Soutěž sledovalo 161 milionů diváků ve 34 evropských zemích, což je o 22 milionů méně oproti předchozímu ročníku. K poklesu došlo zejména kvůli vyloučení Ruska a nedostupným datům z Ukrajiny. 18 milionů diváku soutěž sledovalo online naYouTube aTikToku.[2]
Ročník se koná v italskémTuríně. Dle tradice je uspořádání soutěže nabídnuto té zemi, která v předchozím roce zvítězila. Soutěž se v zemi koná potřetí, v tomto městě ale poprvé. V multifunkční hale Pala Alpitour, která v minulosti hostila koncerty, veletrhy, konference nebo hokejová utkání naolympijských hrách v roce 2006, je až 15 657 míst k sezení.
7. července 2021 oficiálně zahájila italská veřejnoprávní vysílací staniceRai spolu sEVU výběr místa konání a společně publikovali seznam požadavků, které musí hostitelské město a vybraná aréna splňovat. Tato kritéria jsou následující:[5]
Pořádající město musí být vzdáleno maximálně 90 minut od mezinárodního letiště a mít dostupných 2 000 hotelových pokojů v lokalitě konání akce
Aréna musí být dostupná exkluzivně pro Eurovizi, a to 6 týdnů před soutěží, 2 týdny během soutěže a 1 týden po jejím ukončení
Soutěž se musí konat uvnitř v klimatizované hale, která je dostatečně prostorná a do jejíž hlavní části se vejde 8 až 10 tisíc diváků, což odpovídá zhruba 70 % obvyklé kapacity při koncertech z důvodu specifických požadavků soutěže
V hlavní hale musí být dostatek prostor pro zajištění štábu a jeho potřeb, aby bylo možné zajistit vysílání na vysoké úrovní
Veškeré části haly mají být dobře přístupné, prostory pro tisk, delegáty či maskérny musí být snadno dostupné z hlavní haly
V první fázi výběru se musela města formálně do procesu přihlásit, a to do 12. července 2021. Do výběru se nakonec navzdory projevenému zájmu nezapojila městaBari,Neapol,Reggio Emilia aVerona. Celkem se přihlásilo 17 měst[6], podle médií ale pouzeBologna,Milán aTurín splňují veškeré podmínky.[7] RAI a EVU přes léto jednotlivé žádosti vyhodnotí, zástupci měst mohli do 4. srpna své nabídky doplňovat a upravovat. Na zasedání představenstva RAI 5. srpna bylo rozhodnuto o zúžení seznamu ze 17 měst na 11.[8] Ke konci srpna bylo již potenciálních kandidátů jen pět, a to Bologna, Milán, Pesaro, Rimini a Turín.[9] O konečném místu konání mělo být rozhodnuto do konce srpna,[9] proces se ale protáhl, aby bylo dosaženo transparentního a precizního výsledku. Vítězné místo bylo představeno 8. října 2021, stal se jímTurín, konkrétně hala Pala Alpitour.[1]
Hostilo v roce 2006hokejové zápasy naolympiádě, proběhl zde úvodní a závěrečný ceremoniáluniverziády v roce 2007 a v roce 2018 na stadionu probíhalo volejbalové mistrovství světa. V roce 2021 zde proběhl tenisovýTurnaj mistrů. Kandidatura podpořena radou města Turín.
66. ročník Eurovize připravuje italská veřejnoprávní televizeRai. Italská vláda na pořádání vyhradila asi 1,5 milionu€, městoTurín a krajPiemont poskytly dohromady zhruba 10 milionů€.[10]
Během druhého večerafestivalu Sanremo 2. února 2022 bylo oznámeno, že Eurovizi budou moderovat zpěvačkaLaura Pausini, zpěvákMika a televizní moderátorAlessandro Cattelan. Moderátory na tyrkysovém koberci, tradiční akci, kde jsou před zahájením ročníku představeni všichni účastníci, byli Gabriele Corsi, Carolina Di Domenico, Mario Acampa a Laura Carusino.[11]
Design jeviště v Turíně byl představen 18. února 2022. Hlavní návrhářkou byla Francesca Montinaro. Pódium má představovat prosluněnou zámeckou zahradu. Uprostřed pódia se bude nacházet kinetické slunce složené z několika pohyblivých oblouků a pokryté LED panely. Z hlavního pódia, na jehož špičce se bude nacházet vodní kaskáda, povedou dvě cesty k menší ploše pod ním. Green room, místo, kde se nacházejí jednotlivé národní delegace, má připomínat italskou zámeckou zahradu plnou živých plotů a keřů.[12]
První semifinálový večer otevřelo vystoupení, jehož hlavním prvkem byla italská vynalézavost a kreativita. Před oznámením výsledků se představiliDardust,Benny Benassi aSophie and the Giants s písněmi „Horizon in Your Eyes“, „Satisfaction“ a „Golden Nights“ za účasti dirigentky Sylvie Catasta, dále moderátoři vzdali krátkou poctu zpěvačceRaffaelle Carrà aDiodato zazpíval „Fai rumore“.
Druhé semifinále zahájilAlessandro Cattelan humorným vystoupením zaměřeným na italská gesta rukou. V mezivystoupení se představilo trioIl Volo s písní „Grande amore“ aLaura Pausini sMikou, kteří společně zazpívali dvě písně.
Finálový večer zahájil tradiční vlajkový průvod za účasti všech 25 finalistů a za doprovodu skupinyThe Rockin' 1000 aLaury Pausini, která zazpívala písně „La solitudine“ a „Scatola“. Během intervalového aktu se představili vítězové ročníku 2021Måneskin s jejich nejnovější písní „Supermodel“, dáleGigliola Cinquetti s písní „Non ho l'età“ aMika s mixem písní.
Jednotlivé země měly čas zaslat přihlášku do soutěže do 16. září 2021. Ze soutěže se ještě mohl kdokoli do 11. října 2021 odhlásit, aniž by musel čelit finanční pokutě.[13] Finální seznam byl zveřejněn 20. října 2021, ročníku se mělo zúčastnit 41 států.[14] Později ale došlo k vyloučení Ruska, celkem se tak do ročníku zapojí 40 zemí.[15] Arménie se do soutěže vrací po roční pauze, Černá Hora po dvou letech.
Soutěže se zúčastnili 4 zpěváci, kteří se již představili v některém z předchozích ročníků. Stojan Jankulov, člen bulharské skupinyIntelligent Music Project, reprezentoval Bulharsko v letech 2007 a 2013 společně se zpěvačkouElicou Todorovovou. Rocková skupinaZdob și Zdub reprezentovala Moldavsko v letech 2005 a 2011.Mahmood se zúčastnil Eurovize v roce 2019 a skončil druhý. Ihor Didenčuk, člen ukrajinské skupinyKalush Orchestra, reprezentoval Ukrajinu v roce 2021 jako členGo_A.
Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 17 zemí. Odehrálo se 10. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci a poroty z těchto zemí a dvou zemí tzv. Velké pětky, konkrétně zFrancie aItálie. Rozhodl o tom los, který proběhl na konci ledna a který také určil, v jaký den a v jaké polovině jednotliví soutěžící vystoupí.[16]
Druhého semifinále se zúčastnilo 18 zemí. Odehrálo se 12. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci a poroty z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké pětky, konkrétně zNěmecka,Španělska aSpojeného království.[16]
Finále se uskutečnilo 14. května ve 21 hodin místního času. Zúčastnilo se ho 25 zemí – 10 nejlepších z každého semifinále a státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky.[16]
Níže je souhrn 12bodových hodnocení, která získaly jednotlivé země od porot a diváků v prvním semifinále. Tučně jsou vyznačeny země, které získaly 12 bodů od porot i diváků.
Níže je souhrn 12bodových hodnocení, která získaly jednotlivé země od porot a diváků ve druhém semifinále. Tučně jsou vyznačeny země, které získaly 12 bodů od porot i diváků.
Níže je souhrn 12bodových hodnocení, která získaly jednotlivé země od porot a diváků ve finále. Tučně jsou vyznačeny země, které získaly 12 bodů od porot i diváků.
Podmínkou pro účast v soutěži je aktivní členství vEvropské vysílací unii (EVU), díky kterému je daný stát schopný soutěž vysílat. Pozvánku dostávají každoročně všichni členové unie. Austrálie, která je přidruženým členem, nemusí obdržet pozvánku, jelikož se již v minulosti s EVU dohodla na účasti minimálně do roku 2023.[21]
Andorra – V listopadu 2019 vládnoucí politická strana Demokraté pro Andorru prohlásila, že by se země mohla do soutěže vrátit, pokud se neukáže, že by takový krok byl příliš nákladný.[22] Susanne Georgiová, reprezentantka Andorry v roce 2009, v květnu roku 2020 uvedla, že zajistila finanční prostředky potřebné pro návrat země do soutěže.[23] V srpnu 2020 Georgiová prohlásila, že se po dohodě s premiérem země dohodla na návratu země do ročníku v roce 2022. V roce 2021 se zúčastnit nechtěli z důvodupandemie covidu-19.[24] 19. června 2021 ale veřejnoprávní staniceRTVA definitivně potvrdila, že země v roce 2022 na Eurovizi nevystoupí.[25] Země se naposledy zúčastnila v roce 2009.
Bosna a Hercegovina – V červnu 2021 zástupci národního vysílateleBosanskohercegovačka radiotelevizija prohlásili, že návrat země v dalších letech do soutěže je nepravděpodobný. Podmínkou pro návrat je zásadní změna ve financování soutěže, vysílatel si současné poplatky nemůže dovolit.[26] K definitivnímu potvrzení neúčasti došlo 12. října 2021.[27] Země se naposledy zúčastnila v roce 2016.
Lucembursko – 18. srpna 2021 zástupci RTL Télé Lëtzebuerg potvrdili, že Lucembursko se do soutěže nevrátí. Země se naposledy zúčastnila v roce 1993.[28]
Maroko – Po podepsání mírové dohody mezi Marokem a Izraelem v prosinci 2020 se otevřela cesta k účasti země v soutěži.[29] Politik a moderátor Eran Sikurel vyzval marockou veřejnoprávní televiziSNRT k návratu do soutěže, zatím ale bez odezvy.
Monako – 18. srpna 2021 zástupci staniceTMC potvrdili, že Monako se do soutěže nevrátí. Země se naposledy zúčastnila v roce 2006.[30]
Slovensko – V červnu 2021 slovenská staniceRTVS potvrdila, že země se v roce 2022 do soutěže nevrátí.[31] Země se naposledy zúčastnila v roce 2012.
Turecko – V červnu 2021 byla potvrzena jednání mezi EVU a veřejnoprávní stanicí TRT o možnostech návratu země do soutěže, které se zúčastnila naposledy v roce 2012.[32] Na seznamu potvrzených účastníků pro rok 2022 se ale země nakonec neobjevila.
Bělorusko – Dne 28. května 2021 rozhodla EVU o přerušení členství běloruské státní televize BTRC v unii. Stanice měla dva týdny na reakci, neučinila tak však veřejně.[33] BTRC byla z EVU vyloučena s platností k 1. červenci 2021, přišla tak mimo jiné i o možnost zúčastnit se Eurovize. BTRC v reakci na toto oznámil, že v následujících letech nebude usilovat o návrat do soutěže.[34]
Lichtenštejnsko – Veřejnoprávní stanice 1FLTV potvrdila, že země v roce 2022 v soutěži debutovat nebude z důvodu vysokých nákladů.[35]
Rusko – 25. února 2022 vydala EVU prohlášení, že v důsledkuruské invaze na Ukrajinu se ročníku nesmí zúčastnit žádný ruský umělec. Rusko, které se mělo zúčastnit prvního semifinále, tak nesmělo v roce 2022 vyslat na soutěž svého zástupce.[15][36] V souvislosti s tímto oznámením následující den všichni ruští členové EVU (VGTRK,První kanál aRadio Dom Ostankino) prohlásili, že z unie vystupují.[37]
Od roku 2020 platí pravidlo, že národního kola se nesmí účastnit umělci, kteří od roku 2014 vystupovali v Rusku, a také ti, kteří v rozporu s platnými zákony Ukrajiny vstoupili na územíanektovaného Krymu, kam lze cestovat pouze přes vybrané pozemní přechody.[38] Národní kolo v roce 2022 vyhrála zpěvačkaAlina Paš s písní „Tini zabutych predkiv“ (anglicky „Shadows of Forgotten Ancestors“). Dva dny po vyhlášení vítěze ale aktivista avideobloger Serhij Sternenko zpěvačku obvinil, že v roce 2015 odcestovala letecky z Ruska na Krym a dopustila se falšování dokumentů, aby se mohla národního výběru zúčastnit. Ukrajinská veřejnoprávní televizeNTU následně oznámila, že věc prošetří ve spolupráci s celním úřadem a že stahuje plánované vyslání Aliny Pašové na Eurovizi až do prošetření případu. Následně bylo zjištěno, že člen zpěvaččina týmu televizi skutečně předal zfalšovanou dokumentaci,[39] 16. února proto Alina Paš na sociálních sítích oznámila, že se rozhodla ze soutěže odstoupit.[40] NTU následně oznámila, že náhradníka vybere v souladu s pravidly soutěže. Na druhém místě v národním výběru se umístila skupinaKalush Orchestra, jíž byla možnost reprezentovat Ukrajinu nabídnuta 17. února. Skupina se se zástupci sešla následující den, k potvrzení jejich účasti došlo 22. února.[41]
Skupině přesto hrozilo, že se ročníku nebude moci zúčastnit. Kvůliruské invazi na Ukrajině nesmí většina mužů opustit Ukrajinu, skupina ale dostala 2. dubna 2022 výjimku, a to nejen na samotnou soutěž, ale také na další koncerty po Evropě konané před ní.[42]
Podle sdělení pořádající EBU došlo v průběhu generálky na druhé semifinále k pochybnostem o regulérnosti hlasování šesti národních porot, jmenovitě z Ázerbájdžánu, Gruzie, Černé Hory, Polska, Rumunska a San Marina. Pořadatelé proto pro druhé semifinále i pro finále nahradili body přidělené těmito porotami přepočteným hodnocením na základě jiných zemí, které v minulosti hlasovaly podobně.[43] Např. body přidělené ve finále porotou Ázerbájdžánu a Gruzie byly zcela totožné, totožné byly i přidělené body od porot Polska a Rumunska. Ve finále hodnocení některých zemí vyhlásil namísto národních moderátorů výkonný supervizor EBU Martin Österdahl.[44] Proti tomuto postupu se některé země ohradily a požadovaly bližší vysvětlení.[45][46] Podle vyjádření Ázerbájdžánu a Gruzie jejich poroty původně přidělily maximálních 12 bodů nikoli Británii, ale Ukrajině.[46][47]
Cenu Marcela Bezençona mohou získat písně, které zazní během finálového večera. Ceny, které jsou rozděleny do tří kategorií, jsou udělovány od roku 2002. Vítězové v novinářské, komentátorské a skladatelské kategorii budou oznámeni krátce před finálovým večerem.[48]
OGAE je mezinárodní organizace sdružující fanoušky Eurovize. V rámci té sestavují jednotlivé národní fankluby pořadí nejlepších 10 čísel, které je zveřejněno několik dní před zahájením soutěže. V roce 2022 vyhrálo Švédsko těsně před Itálií, Česko skončilo s 35 body na 17. místě.[49]
↑Italy's broadcaster Rai announces Eurovision Host City bid process [online]. Eurovision.tv, 2021-07-07 [cit. 2021-07-08].Dostupné online. (anglicky)
↑Seventeen to one: Italian Host City race kicks off [online]. Eurovision.tv, 2021-07-13 [cit. 2021-07-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-13. (anglicky)
↑SMITH, David.Three out of 17: Local media reports claim that only Milan, Turin and Bologna meet all the requirements to host Eurovision 2022 [online]. Wiwibloggs, 2021-07-15 [cit. 2021-07-30].Dostupné online. (anglicky)
↑FARREN, Neil.Eurovision 2022: 11 Cities Remain in Contention to Host [online]. Eurovoix, 2021-08-06 [cit. 2021-08-09].Dostupné online. (anglicky)
↑abGRANGER, Anthony.Eurovision 2022: Five Cities Remain in Contention to Host Eurovision [online]. Eurovoix, 2021-08-24 [cit. 2021-08-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ROSSINI, Federico.Eurovision 2022: ecco quanto costerà a Torino ospitare la manifestazione [online]. eurofestivalnews.com, 2021-10-14 [cit. 2022-05-10].Dostupné online. (italsky)
↑Eurovision Opening Ceremony & Turquoise Carpet: Live from Venaria Reale! [online]. Eurovision.tv, 2022-05-08 [cit. 2022-05-10].Dostupné online.
↑JIANDANI, Sanjay.Eurovision 2022: How many countries will participate in Italy? [online]. ESCtoday, 2021-09-21 [cit. 2021-09-30].Dostupné online. (anglicky)
↑abcdREVEALED: the 41 countries joining Eurovision in Turin 2022 [online]. Eurovision.tv, 2021-10-20 [cit. 2021-10-23].Dostupné online. (anglicky)
↑abADAMS, William Lee.Russia kicked out of Eurovision Song Contest following unprecedented crisis in Ukraine [online]. Wiwibloggs, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑abcEurovision 2022: Which Semi-Final is your country performing in? [online]. Eurovision.tv, 2022-01-25 [cit. 2022-01-26].Dostupné online. (anglicky)
↑abGrand Final of Turin 2022 [online]. Eurovision.tv [cit. 2022-01-27].Dostupné online. (anglicky)
↑GROOT, Evert.Australia secures spot in Eurovision for the next five years [online]. Eurovision.tv, 2019-02-12 [cit. 2021-05-23].Dostupné online. (anglicky)
↑GRANGER, Anthony.Andorra: Government Plans for RTVA's Return to Eurovision Song Contest [online]. Eurovoix, 2019-11-20 [cit. 2021-05-23].Dostupné online. (anglicky)
↑GRANGER, Anthony.Andorra: Susanne Georgi States She Has Secured Funding To Bring Andorra Back To Eurovision [online]. Eurovoix, 2020-05-19 [cit. 2021-09-07].Dostupné online. (anglicky)
↑ADAMS, William Lee."A verbal green light" — Andorra is planning a Eurovision 2022 comeback, says Susanne Georgi [online]. Wiwibloggs, 2020-08-01 [cit. 2021-05-23].Dostupné online. (anglicky)
↑JIANDANI, Sanjay.Andorrra: RTVA will not return to Eurovision in 2022 [online]. ESCtoday, 2021-06-19 [cit. 2021-06-22].Dostupné online. (anglicky)
↑GRANGER, Anthony.Bosnia & Herzegovina: BHRT Unlikely to Compete in Eurovision Long Term Unless Funding Issue Can Be Resolved [online]. Eurovoix, 2021-06-24 [cit. 2021-07-08].Dostupné online. (anglicky)
↑WASHAK, James.Bosnia & Herzegovina: BHRT Will Not Return to Eurovision in 2022 [online]. Eurovoix, 2021-10-12 [cit. 2021-10-12].Dostupné online. (anglicky)
↑JIANDANI, Sanjay.Luxembourg: RTL will not participate at Eurovision 2022 [online]. ESCtoday, 2021-08-18 [cit. 2021-09-20].Dostupné online. (anglicky)
↑ARGYRIOU, Giannis.Morocco: Normalizes diplomatic relations with Israel [online]. Eurovision News, 2020-12-11 [cit. 2021-05-23].Dostupné online. (anglicky)
↑JIANDANI, Sanjay.Monaco: TMC will not compete at Eurovision 2022 [online]. ESCtoday, 2021-08-30 [cit. 2021-09-20].Dostupné online. (anglicky)
↑GRANGER, Anthony.Slovakia: RTVS Rules Out Eurovision 2022 Participation [online]. Eurovoix, 2021-06-18 [cit. 2021-06-22].Dostupné online. (anglicky)
↑WASHAK, James.Turkey: EBU Confirms Discussions With TRT Regarding Return to the Eurovision Song Contest [online]. Eurovoix, 2021-06-24 [cit. 2021-07-08].Dostupné online. (anglicky)
↑TEN VEEN, Renske.Belarus: EBU Executive Board agrees to suspend Belarusian state broadcaster BTRC [online]. Wiwibloggs, 2020-05-28 [cit. 2021-06-13].Dostupné online. (anglicky)
↑GRANGER, Anthony. Russia: Channel One, VGTRK & Radio Dom Ostankino Leave the European Broadcasting Union.eurovoix.com [online]. Eurovoix, 2022-02-26 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑MULDOON, Padraig.Ukraine: Vidbir 2020 final set for 22 February… but artists with recent Russian performance history are banned from entering [online]. Wiwibloggs, 2019-10-16 [cit. 2022-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑GRANGER, Anthony.Ukraine: Alina Pash’s Eurovision Participation in Question [online]. Eurovoix, 2022-02-15 [cit. 2022-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑HOLDEN, Steve.Alina Pash: Singer won't represent Ukraine at Eurovision [online].BBC, 2022-02-17 [cit. 2022-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑FARREN, Neil.Ukraine: Kalush Orchestra to Eurovision 2022 [online]. Eurovoix, 2022-02-22 [cit. 2022-04-11].Dostupné online. (anglicky)
↑SMITH, David.Kalush Orchestra receive exemption to leave Ukraine for Eurovision 2022 and pre-contest promotional tour [online]. Wiwibloggs, 2022-04-02 [cit. 2022-04-11].Dostupné online. (anglicky)
↑EBU reveals six national juries were removed from Eurovision 2022 [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-05-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ Eurovision 2022: Ukraine wins, while the UK's Sam Ryder comes second.BBC News. 2022-05-14.Dostupné online [cit. 2022-05-19]. (anglicky)
↑ČTK; iDNES.cz. Proč naše hlasy v Eurovizi anulovali a přidělili Ukrajině? ptají se Rumuni.iDNES.cz [online]. 2022-05-16 [cit. 2022-05-19].Dostupné online.
↑ab Eurovision voting irregularities leave countries ‘furious’ after scores ‘disregarded’.The Independent [online]. 2022-05-17 [cit. 2022-05-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ UK's Sam Ryder could have actually come third as jury voting scandal rocks Eurovision.inews.co.uk [online]. 2022-05-16 [cit. 2022-05-19].Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
.svg)
