Etiopský stát patří mezi nejchudší země světa. Zemědělství je silně závislé na podnebí a v poměru k rozvinutým státům málo modernizované. Průmysl je nevyvinutý a služby nepříliš kvalitní. Dosud špatný stav infrastruktury se díky vládním investicím postupně zlepšuje. Výjimku v jinak špatné etiopské dopravě tvoříEthiopian Airlines, které se řadí mezi tři nejdůležitější letecké společnosti v Africe. Navzdory značnékorupci a nedostatečným službám seekonomika Etiopie rychle rozvíjí; země je však přesto závislá na zahraniční pomoci.Etiopská armáda představuje jednu z nejsilnějších ozbrojených sil v Africe a úzce vojensky spolupracuje seSpojenými státy. V oblasti zahraničních vztahů udržuje Etiopie dobré vztahy zvláště s okolními státy s výjimkou Eritreje a Somálska. Ze zahraničních investorů se zde v poslední době nejvíce prosazujeIndie aČína. Etiopie má rovněž bohatoukulturu založenou na dlouhé historické tradici i kontaktech s okolním světem a v zemi je množství kulturních i přírodních památek.
Slovo Etiopie pochází z řečtiny (Αἰθιοπία,Aethiopia) a obecně se dá přeložit jako „země opálených lidí“. Tento výraz se nicméně nevztahoval pouze na dnešní etiopské území, ale souhrnně označoval země s obyvatelstvem tmavší pleti. Někdy se též užíval pro označení zeměKuš.[pozn. 1] VedleBible se slovo Etiopie objevuje například v HomérověIliadě aOdyssei.[5] Druhý název, Habeš nebo též Abyssinia, pochází z pojmenování kmenové skupiny Habašat, který později přejaliArabové a pod jménemal Habaša tím označovali zdejší obyvatele. TermínHabeša se používá v Etiopii dodnes, většinou pro vymezení etiopské rasové skupiny vůčičernochům i bělochům. Zároveň se jím nazývají tradiční etiopské výrobky, pokrmy a nápoje.[6]
Na etiopském území žijí lidé již po dobu několika milionů let. Právě zde byly také nalezeny početné kosterní pozůstatky lidských předků roduArdipithecus aAustralopithecus.[7] Nepřetržitá přítomnost člověka je zde prokázána zhruba od roku 1 000 000 př. n. l. do období kolem roku 4000 př. n. l.[8] Ze starších etiopských legend je nejvýznamnější pověst o královně ze Sáby a králiŠalomounovi, jejichž synMenelik I. měl nastoupit na trůn roku 982 př. n. l a být zakladatelem šalomounovské dynastie. Tato dynastie pak v Etiopii s přestávkami vládla téměř dvě tisíciletí až do roku1974, kdy byla monarchie svržena komunistickým převratem.[9]
Prvním lépe zdokumentovaným historickým státním útvarem zde bylaaksumská říše, rozkládající se vedle etiopského území také v jihozápadníArábii.[10]
Zhruba někdy po roce325 přijal aksumský vládceEnzana zásluhousvatého Frumentiakřesťanství.[pozn. 2] Země udržovala kontakty s antickým světem, rozvíjela se architektura, umění i řemeslná výroba, razily se také mince. Vrcholu svého vývoje se říše dočkala v první polovině 6. století za vlády císařeKaleba, který velkou část svého života strávil boji s židovskými povstalci v arabské části říše. Po jeho smrti nastal úpadek, neboť říše o arabská území přišla a oblast v druhé polovině 6. století ovládlasásánovskáPersie.[11] V aksumské říši se používal zejména jazykge'ez a v obchodních stycích se zahraničím se používala i řečtina.[12]
Kvůli územním ztrátám a později takéexpanzi muslimů se aksumská říše dostala do izolace. Upadl obchod a řemesla a namísto peněz se začal znovu používatsměnný systém. Někdy v 8. až 9. století rozsáhlý úpadek vyústil v povstánížidovského kmeneFalašů vedeného královnouYodit. Po jeho potlačení se k moci v regionu dostala v polovině 12. století dynastieZagwe, za níž dosáhla vrcholu klášterní architektura.[13][pozn. 3][14]
Po zaniklé aksumské říši převzali tito noví vládci křesťanství, jazyk ge'ez a státotvornou tradici.[12] Po roce 1270 se zagewská dynastie dobrovolně vzdala moci ve prospěch původní dynastie Šalomounů, která přijala titulcísařů. V zemi trval rozkvět a upevnilo se i feudální zřízení. V následujících staletích se množily ozbrojené střety zejména s muslimy na východěAfrického rohu, předně s Adalským sultanátem. Přes dílčí etiopské úspěchy moc muslimů v regionu nadále sílila. Kritická situace nastala roku1529, kdy muslimský vládceAmhad Graňň zaútočil na etiopské území a téměř se mu podařilo etiopský stát vyvrátit.[15] V roce1541 však připluli Etiopanům na pomocPortugalci, s jejichž pomocí se podařilo muslimy v bitvě u jezera Tana porazit. Zhruba ve stejné době začali z jihu pronikat do EtiopieOromové, kteří se v zemi poničené válkou usazovali, přejímali zdejší způsob života a náboženství a navždy tak změnili etnické složení obyvatelstva. Mnoho Oromů poté zastávalo významné pozice ve státní správě.[16]
Nový problém představovali Portugalci a zejménajezuitští misionáři, kteří sem s nimi přišli. Etiopští císaři se ocitli pod silným tlakem, aby přestoupili nakatolickou víru, a přestože se o to někteří z nich pokusili, napříkladZe Dingil čiSusneos,[pozn. 4] lidový odpor byl tak silný, že oba později přišli o vládu. Susneův synFasiladas posléze misionáře ve 30. letech 17. století ze země vyhnal.[17][18] Za Fasilova nástupceIjasua I. došlo k obnovení silného postavení Etiopie, roku 1636 bylo také založeno nové hlavní město jménemGondar. Po smrti tohoto císaře ale nastal značný úpadek císařské moci a na dění ve státě měli stále větší vliv feudální šlechtici.[15] Toto období vyvrcholilo v letech1784 až1855, kdy etiopští vládci panovali pouze nominálně a namísto nich rozhodovali aristokraté. Do historie se zapsalo jakoZemene Mes'afint, doba princů.[19]
Úpadek panovnické moci se snažil zastavit císařTewedros II., panující od roku 1855.[15] Tento krutý a úspěšný panovník byl talentovaný vojevůdce. Přestože dospěl k mnoha vojenským úspěchům a pokoušel se o modernizaci země, nepodařilo se mu získat nutnou podporu zahraničních mocností. Kvůli konfliktu s britským konzulem Cameronem, jehož nechal paranoidní Tewedros uvěznit, si znepřátelilVelkou Británii. To vedlo nakonec k intervenci britských vojsk, která způsobila císařovo sesazení, po němž spáchal sebevraždu.[20] O nový pokus o centralizaci moci se pokusilJohannes IV., který nastoupil na trůn roku 1871. Úspěšně se ubránil proti egyptskému vpádu a bojoval na popud Velké Británie také sesúdánskýmimahdisty, jimiž však byl poražen. Dostal se též do konfliktu s Itálií, která si v oblasti dnešníEritreje vytvářela zázemí pro další postup v regionu.[21]
Italy sepodařilo zastavit až za vlády dalšího císaře,Menelika II., jenž rozdrtil italská vojska v bitvě u Adwy (Aduy) roku1896.[15][22] Zároveň za jeho vlády proběhla radikální expanze na jih a jihovýchod, což vedlo k posílení státních financí a obranyschopnosti státu. Začala se stavětprvní železnice mezi Addis Abebou, novým hlavním městem, a tehdy francouzskýmDžíbútí, budovaly se též nové mosty a silnice. Menelik vládl až do roku 1913, po jeho smrti se dostal k moci Menelikův vnukIjasu, avšak běhemprvní světové války byl svržen a moci se chopil šlechtic, neboliras, Tafari Makonen, nejdříve jako regent, později jako svrchovaný panovník Haile Selasie I.[23]
Haile Selassie I. se pokoušel o soustředění moci ve svých rukou, aby dokázal provádět další reformy, jimž se mnohé složky společnosti, zejména šlechta a církev, urputně bránily.[24] Jeho snahu přerušilaetiopsko-italská válka, v jejímž důsledku byl roku 1936 císař nucen odejít do exilu, zatímco Etiopii dobyla, někdy i za pomoci chemických zbraní,[25] aokupovala italská armáda.[26] Běhemdruhé světové války se s pomocí Britů podařilo roku 1941 dobýt etiopské území nazpět. Následně se díky úspěšnému diplomatickému jednání zdařilo získat Haile Selassiemu pod svou kontrolu také původní italskou kolonii Eritreu.[27] Proti vládě císaře a pomalému tempu jeho reforem postupně rostl odpor, který vyvrcholil roku1960 pokusem o puč.[15] Přestože byl pokus o převrat potlačen, v zemi nepřestávalo působit sociální pnutí. Císař si postupně znepřátelil reformám nakloněnou střední vrstvu, studentstvo i nižší armádní důstojníky. Právě tito příslušníci armády vinili císaře a přežívající feudální systém ze společenských problémů a ze své vlastní chudoby. Vláda Šalomounovců postupně ztratila důvěru obyvatelstva, což se projevilo roku1974, kdy byl etiopský císař svržen a monarchie zrušena.[28]
Propaganda oslavujícíkomunistického diktátora Mengistu Haileho MariamaMeles Zenawi, který vládl v Etiopii od svržení komunistického režimu roku1991 do své smrti v roce2012
V následujících letech vládl v zemi takzvanýderg (rada), v jehož čele stanul armádní důstojníkMengistu Haile Mariam. Ten, inspirován několika konkurenčnímimarxistickými stranami, které vznikly ze studentských hnutí,[28] zavedl v Etiopii pozemkovou reformu, zestátnění podniků a násilný teror proti domnělým i skutečným opozičním silám, který vedl ke statisícům zavražděných či umučených lidí[29] a k nuceným přesunům obyvatelstva.[30] Následkem sucha v 80. letech se ekonomika státu prakticky zhroutila, což vyústilo v posílení opozičních sil, jež vedly proti vládě neustálý ozbrojený konflikt. K situaci v zemi nepřispěla anietiopsko-somálská válka v letech 1977 až 1978, kterou se podařilo vyhrát díky podpořeSovětského svazu.[30][31] Sovětské zájmy a podpora režimu v Etiopii byla součástí velmocenského zápasu studené války v zemích tzv.třetího světa.[32] Ačkoliv byl totiž původně Sovětský svaz spojencemSomálska, kde držela moc v rukou levicová vláda, pro sovětskou vládu bylo výhodnější podporovat dlouhodobě Etiopii, zejména kvůli jejímu většímu materiálnímu zajištění a ideologicky bližšímu režimu.[33] I podporavýchodního bloku ale koncem 80. let skončila vzhledem k jeho postupnému úpadku. Mengistova vláda ztratila domácí i zahraniční podporu, byla následně roku 1991 svržena a o dva roky později vyhlásilaEritrea, dosud pod etiopskou nadvládou, nezávislost. Na základě nové ústavy z roku 1994 se Etiopie stala federativní republikou rozdělenou na etnickém základě.Volby v zemi vyhrála o rok pozdějiEtiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF), která Etiopii vládne dodnes.[34] Této straně se během posledních dvaceti let podařilo v zemi vytvořitautoritářský systém, který udržuje s pomocí represí a nestandardního vedení voleb.[35] Premiérem a vůdcem EPRDF byl do své smrti v roce 2012Meles Zenawi.
Etiopie zůstává jednou z nejchudších zemí na světě,[36] pozitivnímu vývoji nepomohla takéeritrejsko-etiopská válka v letech 1998 až 2001,[37] která vedla ke 100 000 mrtvých. Válka ekonomicky vysílila obě země,[38] většina rozvojových projektů byla přerušena a jejich vývoj vržen o několik let nazpátek.[39] V roce 2018 v zemi vypuklo kmenové násilí, které ze svých domovů vyhnalo téměř milion lidí.[40] V roce 2020 vypuklaválka v Tigraji mezi povstalci zTigrajského státu, který je jedním ze svazových států Etiopie, a etiopskou vládou.[41] Masakry civilního obyvatelstva si vyžádaly stovky obětí.[42] Do války se zapojila i sousední Eritrea.[43] Do roku 2022 si válka a s ní souvisejícíhladomor vyžádaly životy až 500 000 lidí.[44][45]
Etiopská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy – zeleným, žlutým a červeným. Uprostřed je umístěn státní znak o velikosti asi poloviny šířky vlajky.
Barvy tvořící základ etiopské vlajky, doplněny o černou, jenž symbolizuje africký lid, byly přijaty za symbolAfrické jednoty (předchůdceAfrické unie) –panafrické barvy. Můžeme je nalézt na státních vlajkách mnoha dalších afrických zemí.
Etiopii dominuje rozsáhlánáhorní plošina nacházející se ve středu země, rozdělená na dvě částiVelkou příkopovou propadlinou. Výška plošiny se průměrně pohybuje mezi 1500 a 3000m n. m., celý masiv je charakterizován horskými hřebeny rozdělenými hlubokými roklemi a říčními údolími, a to převážně v severní části. Plošina se pomalu svažuje do nížin na západ do oblasti Súdánu a do jihovýchodní části Etiopie obývané Somálci.[18] Nejvyšším bodem jeRas Dašen (Bejeda) s 4620 metry nad mořem. Naopak nejnižším bodem jeDanakilská proláklina dosahující 115 metrů pod hladinou moře, jedná se také o jedno z nejteplejších míst na světě.[47] Vzhledem ke geologické aktivitě Velké příkopové propadliny je v její blízkosti možný častější výskyt zemětřesení a sopečné činnosti.[48][pozn. 6]
Obdělává se zhruba 17 % půdy,[18] přestože podíl půdy použitelné k orbě je vyšší. V důsledku intenzivnídeforestace posledních 30 let je zalesněno pouze zhruba 10 až 15 % území. Zbytek je využíván pro pastvu, pakliže není příliš drsný, suchý či neúrodný, aby se dal využít k obhospodařování.[47] Země silně trpí nadměrným využíváním pastvin,erozí,desertifikací a častými suchy, což v některých oblastech způsobuje v suchých obdobích nedostatek vody.[46]
V rámci Velké příkopové propadliny se na jihu rozkládá rozsáhlá síť jezer, největší přírodní vodní nádrž je však jezeroTana nacházející se na severozápadě.Nejvodnější etiopskou řekou jeModrý Nil,[49] který spolu s Tekeze aBarem vtéká na západě, již na území Súdánu, doNilu. ŘekaAwaš naopak teče na východ, kde se vlévá do slaných jezer v Danakilské proláklině. Z velkých řek je třeba zmínit takéGenali aŠebeli, tekoucí na jihovýchod do Somálska, aOmo, která ústí do jezeraTurkana na hranicích s Keňou.[47]
Území Etiopie se nachází v tropickémonzunové oblasti.Její podnebí je velmi rozmanité, a to zejména vzhledem k rozdílům v nadmořské výšce. V oblastech nad 1500 m n. m. převažují denní teploty mezi 16 a 30 °C, střídané chladnějšími nocemi.[47] V níže položených oblastech, například v Dire Dawě neboAfarsku, jsou teploty výrazně vyšší, v oblastiDanakilské pouště dosahují teploty 40 °C.[54] Někdy se nížiny vyznačují též vysokou vlhkostí vzduchu.[47] V Etiopii se střídají období sucha a období dešťů. Během ledna a února převažují občasné deště – pokud tyto nejsou dostatečné, hrozíhladomory. Od konce února až do června trvá v zemi suché období,[55] po němž přicházejí od poloviny června do poloviny září silné deště.[47] Intenzivní srážky zanechají v půdě dostatek vláhy, která vydrží zhruba do prosince a ledna, kdy opět přicházejí sucha, následovaném od poloviny ledna občasnými dešti.[55]
Etiopie jefederativníparlamentní republikou.[56] Jednotlivé státy federace, vytvořené na etnickém základu, mají právo ratifikovat vlastní regionální ústavy, uvádět v platnost zákony a vytvářet i spravovat vládní funkce. Mohou se též od mateřské země odtrhnout.[57]Zákonodárnou moc představujedvoukomorový parlament skládající se z horníKomory federace mající 108 křesel a dolníKomory lidových zástupců skládající se z 548 křesel.[3] Zatímco členové horní komory jsou voleni parlamentními shromážděními jednotlivých států federace, dolní komora je volena ve všeobecném hlasování.[56]Volební právo mají všichni občané od 18 let.[18] Hlavou státu je prezident, volený oběma komorami parlamentu na šestileté období. Současnýmprezidentem Etiopie a hlavou státu jeSahle-Work Zewdeová, historicky první žena v této funkci. Předseda vlády, představitelvýkonné moci, je volen z členů Komory lidových zástupců. Je také zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Tento post zastával zastupující předseda vládyHailemariam Desalegn, který nastoupil po smrtiMelese Zenawiho v srpnu 2012.[58] Nejvyššísoudní autoritou jeNejvyšší federální soud, jeho členové jsou navrhováni předsedou vlády a schvalováni dolní komorou parlamentu.
Ústava, ukotvující oddělenou moc zákonodárnou, soudní a výkonnou, byla ratifikována v prosinci 1994.[59] V zemi existuje systém více politických stran,[pozn. 7] ačkoliv dle organizaceFreedom House v praxi principy demokratického zastoupení nefungují[61] – v posledních volbách v květnu 2015 vyhrála vládnoucí stranaEtiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF) 100 % hlasů.[62] Již v roce 2010 si k podobnému volebnímu výsledku vládnoucí režim dopomohl zejména díky nestandardním zákrokům během voleb, opakovanému pronásledování odpůrců, represím, porušování práva na shromažďování a spolčování a takřka absenci nezávislých médií.[63][64] PodleNadace Bertelsmann federální systém zůstává téměř pouze na papíře – EPRDF udržuje nad jednotlivými regionálními vládami přísnou kontrolu.[35][65] Kvůli nepokojům vyhlásil premiér Desalegn v říjnu 2016 výjimečný stav, který trval do srpna roku 2017. Poté, co v únoru 2018 premiér rezignoval na svou funkci, vyhlásila etiopská vláda opakovaně výjimečný stav. Vláda ve svém prohlášení uvedla, že důvodem vyhlášení druhého výjimečného stavu za poslední dva roky, jsou protesty, které si vyžádaly oběti na životech i zranění, vyhnaly část obyvatel z domovů a připravily je o majetek.[66]
Zatímco v centrální části země má vláda situaci pevně v rukou, v mnoha odlehlejších oblastech proti ní bojují různá osvobozenecká hnutí. Mezi jinými se jedná o Oromskou osvobozeneckou frontu (OLF),Ogadenskou národně osvobozeneckou frontu (ONLF), případněAfarskou národně osvobozeneckou frontu, doprovázené dalšími menšími organizacemi. Neklidnou situaci dokreslují časté krvavé kmenové srážky o vodu a půdu v jižních částech Etiopie. Vedle toho mezi lety 2006 a 2008 explodovalo v Addis Abebě a dalších městech několik bomb, které zabily zhruba 20 lidí. Není známo, kdo za těmito činy stál.[67]Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických a organizaceHuman Rights Watch uvádějí, že lidé podezřelí ze sympatií k politické opozici, případně osvobozeneckým hnutím, jsou oběťmi porušování lidských práv, mezi něž často patří popravy bez soudu, znásilňování, mučení či svévolné zatčení.[68] Řada umělců, sportovců či diplomatů utíká do zahraničí a žádá o azyl.[38] Země má silné problémy s korupcí.[pozn. 8] Nižší úrovněstátní správy trpí úplatkářstvím a inkompetencí, vyšší politické špičky používají úplatky k udržení loajality ve vlastní straně i vládě.[70] Silně zkorumpovaná je i justice, která ani plně nefunguje ve všech oblastech země. Zároveň je soudní moc pod silným vlivem moci výkonné.[71] Na druhou stranu Freedom House upozorňuje, že přes určité korupční praktiky samotné vlády se objevuje ve vládnoucí třídě snaha tyto problémy řešit a korupční aktivity omezit.[68]
Etiopie po dobu své existence udržovala kontakty s mnoha okolními národy i s evropskými křesťanskými státy. V moderní době se významněji projevila na světové scéně roku 1896, když se etiopskému císařiMenelikovi II. podařilo porazit v bitvě u Adwy italská vojska.[28] Roku1923 se stala členemSpolečnosti národů, podruhé světové válce začala v mezinárodním dění hrát i významnější pozici.[28] Byla mimo jiné zakládajícím členemOrganizace spojených národů a etiopský císařHaile Selassie I. stál u zroduOrganizace africké jednoty, dnesAfrické unie.[18] Etiopský stát se také účastnil misí OSN v Koreji aKongu, později též v Burundi,Libérii aRwandě.[76] Zatímco etiopský panovník se orientoval zejména naSpojené státy, vláda dergu, jež nastoupila po převratu roku 1974, orientovala celou zemi směrem k východnímu blokukomunistických zemí aSovětskému svazu. Po roce 1991 obnovila nová etiopská vláda kontakty se Spojenými státy[18] a obecně udržuje mírové kontakty s většinou afrických a evropských zemí. Výjimku představujeEritrea, s níž dosud nevyřešené spory ohledně hranic vedly k vypuknutíeritrejsko-etiopské války v letech 1998 až 2001. Vztahy mezi těmito dvěma státy zůstávají nadále chladné, po obou stranách hranice udržují obě země vojska o síle asi 100 000 mužů.[18][77] Etiopie se také snaží svého souseda konstantně držet v diplomatické izolaci. Následkem těchto událostí udržuje Etiopie dobré vztahy s Džibutskem aSúdánem, aby si tak zajistila přístup k mořským přístavům.[76]
Etiopský premiérAbiy Ahmed a ostatní představitelé členských států uskupeníBRICS v říjnu 2024
Dalším zdrojem napětí jeobčanská válka v Somálsku, kde Etiopie zasáhla během roku 2007 protiSvazu islámských soudů[46] a do ledna 2009 prováděla v somálské oblasti vojenské operace,[18] během nichž zasáhla i proti etiopskýmdisidentům skrývajícím se na somálském území.[76] Etiopie nadále považuje probíhající konflikt v Somálsku za jeden z důležitých bezpečnostních faktorů v regionu.[18] Udržuje také vztahy seSomalilandem, jednou z odtržených částí Somálska, který umožňuje Etiopii využívat svých přístavů.[46] Počátekválky proti teroru znamenal upevnění vztahů s USA i západoevropskými státy – Etiopie je v této době považována za důležitého spojence v boji protiislámskému fundamentalismu.[76]
Diplomatické vztahy navázala Etiopie s Československem poprvní světové válce. Zájmy Československa v této době zastupovalo francouzské velvyslanectví. Co se týče obchodní výměny, v meziválečném období byly do Etiopie dodávány především zbraně.[78] Roku 1955 Československo zřídilo v Etiopiivyslanectví, o čtyři roky později velvyslanectví. Roku 1959 byla rovněž podepsána Smlouva o přátelství a Dohoda o kulturní, vědecké a technické pomoci. Do země poté přišli českoslovenští odborníci, díky spolupráci mezi oběma státy vzniklo několik továrních podniků a v Hararu byla postavena s československou pomocí také nemocnice.[79] Od roku 2004 zde probíhá projektPostavme školu v Africe ve spolupráci české humanitární organizaceČlověk v tísni a skautské organizaceJunák.[80] Roku 2007 byla meziČeskem a Etiopií podepsána Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a prevenci daňových úniků, pro rozdíly v hospodářské politice obou států však dosud nebyla podepsána již připravená Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic.[81] Na českých vysokých školách také studovalo několik generací etiopských studentů. Přesto vzájemné kulturní a vědecké styky nejsou velmi rozšířené.[79] Pro občany ČR platí vízová povinnost.[82][pozn. 9]
Etiopská armáda, pod souhrnným názvemEtiopské národní obranné síly, sestává zhruba z 200 000 mužů, což ji činí jednou z největších armád na africkém kontinentu. Skládá se z pozemní armády aletectva, zatímco etiopské loďstvo bylo přenecháno Eritreji po jejím odtržení.[83] Po pádu komunistického režimu byla původní armáda rozpuštěna a nahrazenaguerillovými jednotkami povstalců. Nová armáda od té doby prochází s americkou pomocí postupnou transformací v moderní vojsko. Plánem vlády bylo vytvořit multietnickou armádu, avšak té stále dominujíTigrajové, kteří byli coby členovéTigrajské lidově osvobozenecké fronty spojenci EPRDF.[84] Vojenská služba je postavena na dobrovolnickém principu, avšak v případě nutnosti je nastoupení do armády povinné. Minimální věk pro vstup do armády je 18 let.[46] Armáda zůstává loajální civilní správě, proti lidovým nepokojům či povstalcům postupuje často brutálním způsobem, což vedlo k obvinění armádních složek ze zločinů proti lidskosti.[85] Vzhledem ke společným zájmům Etiopie a USA prohlubují tyto dva státy v poslední době vojenskou spolupráci.[86] Roku 2009 vynaložila Etiopie na vojenské potřeby 1,2 % HDP.[46]
K roku 2005 Etiopie vlastnila 250 tanků, 400 vozidel, 400 kusů mobilního dělostřelectva, 50 raketometů a 48 letadel, mezi něž patřila letadlaSu-27 aMiG-21. Toto armádní vybavení bylo většinou zakoupeno od ruských dodavatelů na přelomu let 1999 a 2000.[87] V roce 2011 podepsala Etiopie obchodní smlouvu s Ukrajinou na nákup dalších 200 tankůT-72.[88] Téhož roku získala izraelská firma BlueBird od etiopské vlády kontrakt na dodáníbezpilotních letounů.[89]
Policie je rozdělena na federálním základě, přesto se však její činitelé v mnoha regionech místním institucím nezodpovídají.Etiopské policejní síly také postrádají profesionalitu a trpí silnou korupcí. Podobně jako armáda se policie často uchyluje k nelegálním praktikám jako je svévolné zatčení, týrání, vraždy, nepovolené prohledávání a podobně.[90][91]
Za boj s terorismem, výzvědnou činnost, bezpečnost hranic a kriminální vyšetřování zodpovídá etiopskáNárodní výzvědná a bezpečnostní služba (NISS). Dle Ministerstva zahraničí USA si etiopská vláda většinou udržuje dohled i nad touto organizací, ovšem vyskytly se případy, kdy bezpečnostní síly jednaly na vlastní pěst. V některých regionech, napříkladOromii, se bezpečnostní složky chovaly podle zprávy organizaceMezinárodní krizové skupiny jako stát ve státě. Human Rights Watch také ve své zprávě z roku 2008 uvedla, že vládní složky využívaly několikrát NISS ke sledování, nátlaku a zastrašování proti lidem, kteří byli považováni za nesympatizující s režimem. Stejně tak je proti případné opozici využívána síť placených informátorů.[92]
Addis Abeba je metropole Etiopie a zároveň ekonomické a společenské centrum zeměNa trhu vHararu se nabízí lehké narkotikum Kath, neboliKata jedlá, jeden z obvyklých etiopských vývozních artiklů
Ekonomika etiopského státu se řadí mezi jedny z nejchudších na světě. Roku 2010 činilhrubý domácí produkt (HDP) podleparity kupní síly 86,12 miliardy dolarů.[pozn. 10] Země si udržuje vysoký ekonomický růst – roku 2008 činil 11,2 % HDP, roku 2009 10 %, roku 2010 klesl na 8 %[46] zřejmě kvůlisvětové ekonomické krizi.[93] Co do HDP na obyvatele v paritě kupní síly, Etiopie je zhruba s 1000 dolarů na hlavu 213. státem na světě. 85 % obyvatelstva pracuje v zemědělství, 5 % v průmyslu a 10 % veslužbách.[46] Vládnoucí strana si udržuje silný vliv na hospodářství – veškerá půda patří státu, který ji pronajímá, soukromý sektor je malý a bankovní instituce slabé. Obecně Etiopii dominuje malý počet firem se silnými vazbami na vládnoucí stranu, případně EPRDF sama některé firmy vlastní.[94] Země zůstává závislá na mezinárodní ekonomické a humanitární pomoci. Vláda též využívá světovou ekonomickou krizi k zdůvodnění zpomalení liberálních hospodářských a politických reforem.[95] Měnou jeetiopský birr, který není volně směnitelný a je vázán naamerický dolar. V roce 2010 byl směnný kurs 14,4 birru za dolar.[46]Inflace dosahovala k roku 2010 celkem 8 %.[46][pozn. 11]
V poslední době v Etiopii investovaly nejvýrazněji zejménaIndie aČína.[94] Do Číny také směřuje nejvíce etiopského exportu (13,3 %). NásledujeNěmecko (10 %),Saúdská Arábie (7,6 %),Spojené státy americké (7,4%),Nizozemsko (6,5 %),Súdán (4,5 %) aBelgie (4,1 %).[46] Hlavním vývozním artiklem jekáva, vyváží se takékůže a kožené výrobky, živá zvířata, olejnice, zlato a rostlinakhat,[46][53] mírná droga oblíbená zejména v Džibutsku, Jemenu a Somálsku.[97][98] V importu taktéž převažuje Čína s podílem 19,8 %, další významní dovozci jsou Saúdská Arábie (8,5 %), Indie (4,4 %) a Spojené státy americké (4,4 %). Mezi nejčastěji dovážené zboží patří potraviny a živá zvířata,ropa a ropné výrobky, chemikálie, stroje, výrobní zařízení, motorová vozidla, letadla a tkané látky.[46][99] Vzhledem k tomu, že Etiopie je nucena dovážet velké množství jídla a neprodukuje drahé exportní zboží jako minerály a ropu, zůstáváobchodní bilance trvale záporná.[97] V roce 2010 mělexport hodnotu 1,729 miliardy dolarů, zatímcoimport dosáhl hodnoty 7,517 miliardy dolarů.[46]
Majitel pole dohlíží na práci námezdního dělníka v jihozápadní Etiopii
Zemědělství je v porovnání s vyspělými ekonomikami silně zaostalé. Veškerou půdu vlastní stát, který ji zájemcům pronajímá.[94][101] V současné době se k zemědělské činnosti využívá 17 % půdy,[18] množství půdy vhodné k obdělávání zůstává nevyužito,[47] zemědělská výroba je minimálně mechanizovaná a úroda je silně závislá nadešťových srážkách.[53][102] Přes 90 % zemědělsky užívané půdy obdělávají drobní rolníci, jejichž zemědělské techniky se za posledních dva tisíce let takřka nezměnily.[103][104] Na vrchovině se pěstujíobilniny, zejménateff, endemická plodina užívaná při výrobě etiopského chleba,[98]ječmen,pšenice,proso,luštěniny aolejniny, v nížinách jsou oblíbenými plodinami zejménačirok acukrová třtina. Běžné jsou takébrambory.[99][100] Na jihu se pěstují dvě významné exportní plodiny: první jekáva, která pravděpodobně také z oblasti Etiopie původně pochází a jež se například v roce 2007 podílela 36 % na celkovém výnosu exportu;[103] druhou je lehké narkotikumkhat.[100]
V posledních letech pronajímá vláda půdu ve stále větší míře zahraničním investorům, kteří v Etiopii zakládají rozsáhlé plantáže na pěstování květin, zemědělskýchbiopaliv, kávy ačaje. Tyto praktiky často vedou k vyhánění rolníků z jimi obdělávané půdy.[103] Stejně tak častá neúroda způsobená suchy vede rolníky k opouštění polí a stěhování se do měst, kde rozšiřují řady městské chudiny.[93] V zemi také žije na 7 milionůpastevců. Podle průzkumu z roku 2003 se v Etiopii nacházelo 35 milionůskotu, což je největší stádo tohoto zvířecího druhu na světě,[98] kromě toho také 25 milionůovcí a 18 milionůkoz.[100] Začíná se rozvíjet sladkovodnírybářství.[98]
Služby v Etiopii nejsou až na výjimky na vysoké úrovni. Vedle obchodu, kde dominují převážně muslimové, dopravy a komunikací představuje význačné odvětvícestovní ruch těšící se podpoře vlády, která jej považuje za jeden ze základních kamenů budoucnosti Etiopie. Převážnou část turistů, kterých do Etiopie přijede ročně zhruba 100 000, tvoří Etiopané žijící v zahraničí. Z turistiky přichází ročně státu zhruba 20 milionů dolarů.[105] Potenciál země však zdaleka není dostatečně využitý.[99]
Etiopie nabízí velké množství historických i přírodních památek. Nejnavštěvovanějšími místy jsou starobylé chrámy a obelisky v Aksumu, hrady a zámky v Gondaru a skalní chrámy v Lalibele.[105] Pozornosti se také těší městoHarer, kláštery nacházející se na ostrovechjezera Tana i jinde, napříkladDebre Libanos aDebre Damo. Z přírodních památek je třeba jmenovat samotné jezero Tana, vodopádTisissat, jeskynní systémSof Omar, dále například jezeraAbiyata,Shala,Langano, termální prameny v Sodere,Wellisu čiAwase.[106] V zemi je také 12 národních parků, napříkladNárodní park Awaš,NP Bale Moutains,NP Gambella,NP Simien Mountains a další.[107] Ochrana prostředí je však silně zanedbána.[108] Stejně tak je stále problém s nedostatečnou úrovní dopravní infrastruktury a ubytování.[105] Další možnosti představujehorská turistika či kontakty s domorodými kmeny žijícími původním způsobem života.[107]
Celkově se etiopská infrastruktura rychle rozvíjí. Etiopie vynakládá na její výstavbu zhruba 10 % HDP, což je jeden z nejvyšších podílů HDP určených na rozvoj infrastruktury v Africe.[109] Budovánídopravní sítě je soustředěno zejména do okolí Addis Abeby.[110] V zemi je 4100 km asfaltových silnic, spojujících především významná městská centra, dobrá silniční síť funguje i při hranicích s Džibutskem a Keňou. Dalších 19 tisíc km silnic je prašných nebo štěrkových.[105] Jedinou existující železnicí je trať meziAddis Abebou přes Dire Dawu s Džibutskem dlouhá 781 km, jejíž vlastnictví vyjasnilo několik bilaterálních smluv mezi oběma státy. Od roku 2006 byla koncese na tuto železnici prodána jihoafrické firměComazar.[105] Plánovaná rekonstrukce existujícího železničního spojení a jeho další rozšíření na 5000 km byla započata v září 2010 za pomoci čínských investic.[111] Nově funguježelezniční trať Addis Abeba – Džibuti o délce 756 km a normálním rozchodu. Na africké poměry má vysokou úroveň letecká společnostEthiopian Airlines, která se řadí mezi tři nejlepší poskytovatele letecké dopravy v Africe[112] a udržujemnožství linek do afrických a arabských zemí, Evropy či Indie.[113]Letiště Bole v Addis Abebě je jedním ze tří nejvýznamnějších mezinárodních afrických leteckých uzlů.[112] Celkem je v Etiopii zhruba 80 letišť, z toho 30 je užíváno pravidelně, a to ve většině případů pro domácí linky.[113] Země přišla o pobřeží i o všechny přístavy důsledkem vyhlášení nezávislosti Eritreje v roce 1993. Po etiopsko-eritrejské válce byla přesunuta námořní doprava do přístavuDžibuti,[114] částečně také dosomalilandskéBerbery. Momentálně má etiopské obchodní loďstvo devět lodí.[46]
Zdrojem elektřiny jsou z 97 %vodní elektrárny,[114] které, podobně jako zemědělství, závisí na dešťových srážkách. V zemi leží největší hydroelektrárna vAfrice zvaná Velká přehrada etiopského znovuzrození.[115] Přístup k elektřině má asi 86 % obyvatel měst, avšak elektrifikace ve vesnických oblastech je prakticky minimální.[116] Ropa se musí dovážet; plánovány jsou průzkumy nalezišť jak ropy, tak zemního plynu.[117] Další možnost představuje využitígeotermální energie.[18] Velká část populace nadále závisí na dřevě jakožto hlavní látce pro topení i stavbu, což vede k prohlubující sedeforestaci země.[117]
Etiopie má poměrně pestré národnostní i náboženské složení. S více než sto miliony obyvatel je nejlidnatějšímvnitrozemským státem na světě.[118] Obyvatelstvo Etiopie je složeno z několika etnik. Více než 40 % populace se hlásí kEtiopské ortodoxní církvi, zhruba třetina obyvatel vyznáváislám.
K roku 2010 čítalaetiopská populace podle odhadů zhruba 82 101 998 obyvatel. V r. 2017 už 105 350 000 lidí[120] a v r. 2023 měla Etiopie 126,5 milionů obyvatel.[121] Roční přírůstek obyvatelstva činí 2,6 %,[18][122][123] přičemž 16–17 % obyvatel žije ve městech.[46][122] V Etiopii existuje množství rozličných etnických skupin, největšími z nich jsouOromové (34,5 % obyvatel),Amharové (26,9 %),Somálci (6,2 %),Tigrajové (6,1 %),Sidamové (4 %),Guragové (2,5 %),Welaitové (2,3 %),Hadicové (1,7 %),Afarové (1,7 %),Gamové (1,5 %) aGedeové (1,3 %). Ostatní etnické skupiny tvoří zbylých 11,3 % populace.[46][124] Ve městech žijí i menšinyItalů,Řeků,Indů aArménů. Užívá se zhruba 83 různých jazyků a 200 dialektů,[125] přičemž většina z nich patří dosemitské,kušitské čiomotské jazykové rodiny.[126] Oficiálním jazykem celé federace jeamharština, vedle ní mají v jednotlivých státech statut oficiálního jazykatigrajština,oromština,harerština,afarština,somálština,[125]angličtina aarabština.[46] Angličtina je v etiopském školství nejčastěji vyučovaným zahraničním jazykem. 46 % populace je ve věku 0–14 let, 51 % ve věku 15–64 let, zbývajících lidí nad 64 let je 2,7 %.[46][127]
Mursiové v jižních kmenových oblastech v údolí řekyOmo
Takřka polovina Etiopanů žije pod hranicí chudoby.[128] Zdravotnický systém je nedostačující, přetrvává vysokádětská úmrtnost.[pozn. 12]Střední délka života je zhruba 56 let.[46] K čisté vodě má přístup 98 % obyvatel ve městech, zatímco pouze 26 % na vesnici. Průměrně 5 milionů lidí je závislých na dodávkách jídla.[128][pozn. 13] Zejména v oblastiSomalie je také často kritický nedostatek vody. Zhruba 2,3 % lidí je nakaženo viremHIV, u infikovaných převažují obyvatelé měst.[129] Dalšími rozšířenými chorobami jsou napříkladžloutenka typu A aE,břišní tyfus,malárie,meningitida,cholera,žlutá zimnice,vzteklina aschistosomóza.[46][130] Vláda se snaží současnou situaci řešit a za posledních deset let se situace ve zdravotnictví mírně zlepšila. Přesto etiopské zdravotnictví zůstává podle Center for National Health Development přiColumbia University jedním z nejméně vyvinutých v subsaharské Africe.[131] Human Rights Watch dále uvádí, že vládnoucí strana někdy zneužívá mezinárodních potravinových zásob a nedistribuuje je do rebely držených oblastí, aby tak vyhladověla odbojová hnutí.[132]
V zemi přetrvává diskriminační přístup k ženám a ačkoliv zákony země považují ženy a muže za sobě rovné, tato ustanovení se v praxi podle Ministerstva zahraničí USA často nedodržují.[133] Ve zprávě OECD Development Centre se uvádí, že žena je stále ve společnosti vnímána jako podřízená muži a přes všechna opatření přijatá vládou je Etiopie jednou z nejvíce tradicí svázaných zemí v Africe.[134] Ženy tak mají ztíženou možnost vlastnit půdu,[134][135] velmi obvyklé jsou v některých regionech nelegální sňatky s dívkami mladšími 18[134] či 15 let,[136] sňatek za pomoci únosu,[134][135] rozšířená jeprostituce, násilí mezi partnery,[134] častáznásilnění,ženská obřízka[134][pozn. 14] a další formy diskriminace.[138] Uvedené platí zejména pro venkovské oblasti.[139]Polygamie je v současné době zakázaná, není však známo, jestli je nadále praktikovaná či případně ve společnosti nějakým způsobem přijímaná.[134] Organizace jako jeDětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) čiSave the Children uvádějí, že velké množství nedospělých je také ve velmi špatné situaci – v zemi je na 500 000 až 700 000 dětí žijících na ulici, 18 % etiopské dětské populace přišlo alespoň o jednoho rodiče. Přes 70 % dětí ve věku 7 až 15 let pracuje, 40 % z pracujících dětí je mladších 6 let. Častý je obchod s lidmi, většinou z vesnických oblastí do měst na různé druhy nucené práce, ženy jsou případně prodávány do arabských zemí jako domácí otrokyně nebo prostitutky.[140] Co se týčehomosexuality, ta je v Etiopii ilegální a v etiopské společnosti je brána jakotabu.[141]
Etiopie jesekulárním státem. Mezi nejrozšířenější náboženství patříkoptské křesťanství miafyzitního vyznání reprezentovanéetiopskou pravoslavnou církví (43,5 % populace),islám (33,9 %),protestantismus (18 %), tradiční náboženství (2,6 %) akatolictví (0,7 %, římští katolíci + Etiopská katolická církev – má etiopský, původně koptský ritus – ten vychází z alexandrijského). Ostatní náboženské směry vyznává 0,7 % obyvatel.[18][46] Stoupenci Etiopské církve převažují zejména u Tigrajů a Amharů, islám vyznávají naopak zejména Somálci, Afarové, Oromové (zejména ti žijící na jižní vrchovině), Guragové a Sidamové na jihovýchodě. Obchodníci žijící ve velkých městech také často bývají muslimy. Na jižních a jihovýchodních hranicích je přítomno značné množství zahraničníchmisionářů, mj. i římskokatolických.[142] V posledních letech stoupají v Etiopii náboženské rozepře, které si vyžádaly i několik mrtvých.[143]
Tradice etiopské pravoslavné církve sahá do 4. století, kdy bylo křesťanství přijato králem Ezanou. Značnou zásluhu na rozšíření křesťanství měl zejména Ezanův vychovatel svatýFrumentius a dáledevět misionářů, kteří v Etiopii působili v 6. století. Dalším významným světcem jeTekle Haymanot,[144] jenž se zasloužil o znovunastoupení šalomounské dynastie po r. 1270.[145] Etiopská pravoslavná církev neuznáváChalkedonský (451) aDruhý konstantinopolský koncil (553), které uzákonily dvojí přirozenost Kristovu. Je miafyzitská /původně monofyzitská/, stejně jako Koptská církev v Egyptě, Syrská c. Antiochie (čili syrsko-pravoslavná, zvaná též jakobitská), Arménská apoštolská církev, Eritrejská pravoslavná církev a dvě jakobitské církve v Indii (jedna z nich je autonomní součástí Syrské c. Antiochie). Pro dlouhou izolaci Etiopie se církev po úpadku Aksumu (v 8. stol.) vrátila k některýmstarozákonním tradicím, napříkladobřízce, rituální porážce, činění rozdílů mezi čistým a nečistým masem, uznávánímsabatu jako svátečního dne a dalších (respektive mnohé byly zachovávány nepřetržitě).Etiopská bible také zahrnuje některéapokryfní texty, které se v bibli obvyklé pro západní křesťanství nenacházejí.Liturgickým jazykem je původní jazyk aksumské říše zvanýge'ez. Církevní organizace byla až do r. 1951 podřízenaalexandrijskému patriarchovi, tj. papeži Koptské církve v Egyptě, který původně vybíral biskupy (poté metropolity) etiopské církve užívajícího titulAbun/Abuna/Abúná.[pozn. 15] Od roku 1951 je abuna volen etiopskými biskupy jakožto patriarcha. Prvním se stal Abuna Basilios. Od r. 1958 je Etiopská církev autokefální = nezávislá. Její autokefalitu uznala Koptská církev v Egyptě už o rok později (1959) protože Etiopská církev přiznala(a přiznává dosud) koptskému papeži čestné postavení „primus inter pares“, tj.první mezi sobě rovnými. Tehdejší etiopská vláda v čele s císařemHaile Selassie I. toto osamostatnění iniciovala a diplomaticky podporovala. Současným abúnou je od roku 2013Matyáš.[146]
Etiopští muslimové vyznávajísunnitskou formu islámu,[147][148] převážná část z nich jsou stoupenci mystického islámského hnutísúfismu.[149] Islám se vzhledem ke své jednotnosti ve světě nevyznačuje v Etiopii výraznými odchylkami od oficiálního učení.[147] Rostoucí náboženské napětí mezi muslimy a křesťany by mohlo být podle etiopského Nejvyššího soudu pro muslimské záležitosti způsobeno stoupajícím vlivem některých muslimských skupin, které jsou podporovány zeSaúdské Arábie.[150]
Samostatnou kapitolu tvoří etiopská komunitaFalašů, vyznávajících primitivní formujudaismu. Jméno Falaš či Felaš je označení, které etiopským židům dali jejich sousedé. Pochází z amharštiny a znamená „zbavení kořenů“, „odtržení“, případně „cizinci–nájezdníci“.[154] Falašové si sami říkaliBejt Jisra'el neboli Dům Izraele. Až do 13. století si Falašové zachovali silnou míru autonomie[155], ovšem po znovunastoupení Šalomounovců po roce 1270 se etiopští panovníci snažili jejich nezávislost omezit. Zároveň se vůči nim začalo postupovat se sílící intenzitou, protože byli viněni z úpadku aksumského státu za panování židovské královnyYodit, která načas ovládla etiopské území a perzekvovala křesťany. Za podpory Portugalců byli definitivně poraženi etiopskou mocí roku1624, následovalo rozsáhlé prodávání do otroctví, nucené křty, odmítnutí práva na půdu a konfiskace majetku. Byly páleny židovské náboženské texty a historické záznamy ve snaze zahladit v Etiopii falašskou minulost.[155] Falašové se od té doby povětšinou zabývali řemesly, kterými zbytek společnosti opovrhoval,[156] a dlouhou dobu byli vystaveni nucené separaci od zbytku obyvatelstva.[157] Pro svoje náboženské potřeby užívali jazykge'ez.[156]
Ani v moderní době se postavení etiopských židů příliš nezlepšilo, ačkoliv od roku 1955 se nevládníŽidovská agentura podílela na stavbě škol a výuce budoucích učitelů Falašů v Etiopii. Od roku 1956 udržovala Etiopie s Izraelem diplomatické styky, ty však byly přerušeny roku1973 před vypuknutímjomkipurské války.[155] Sílící ohrožení etiopských židů během nástupu komunistické diktatury o rok později vedlo k jednáním mezi etiopskou a izraelskou vládou o zaslání prvních 200 židů do Izraele.Mengistu, tehdejší vůdcesocialistického režimu, svolil. V souvislosti se zákazem praktikování judaismu roku 1980 a opakovanými hladomory během 80. let se Izrael rozhodl přesunout na svou půdu co největší množství Falašů. Od roku 1985 do roku 1990 se podařilo přestěhovat z Etiopie během operacíMojžíš,Jozue aŠalomoun přes 36 000 lidí.[158][159][pozn. 16] V zemi stále zůstává zhruba 2 100 židů čekajících na přesun do Izraele.[155] Velký problém představující původní židé, kteří konvertovali ke křesťanství, zvaníFalaša Mura, a čítající v Etiopii asi 18 000 až 26 000 lidí.BBC uvedla, že velké množství Falašů Murů se přesunulo k Addis Abebě v domnění, že budou také evakuováni. Izrael ale jejich židovství neuznává a většina z nich žije v bídě v oblasti hlavního města. Dalších 8 000 až 16 000 se nachází v táborech nevládních organizací v Gondaru bez přístupu k tekoucí vodě a závislých na dodávkách jídla. Roku 2008 izraelské ministerstvo vnitra oznámilo, že prověřuje práva na přesun dalších zhruba 3 000 lidí.[160]
Etiopie má dlouho trvajícíkulturu, v mnoha ohledech odlišnou od zbytku Afriky vzhledem k dlouhé tradici křesťanství i takřka nepřerušenému státnímu vývoji trvajícímu několik staletí. Etiopané užívajívlastní kalendář, mající 12 měsíců o 30 dnech a 13. měsíc trvající pět nebo šest dní podle toho, jedná-li se o rok normální či přestupný.[161] Etiopský rok začíná 11. září a vůči gregoriánskému je zpožděn o zhruba sedm let a osm měsíců.[162] Další zvláštností jeetiopské písmo, které vzniklo z písma jihoarabskýchSabejců. Jeho počátky tkví v písmu Féničanů, takže nese podobnosti s například písmemřeckým,latinským čihebrejským. Jako jediné semitské písmo se čte zleva doprava.[163] Jedná se také o jediné původní africké písmo, které se dodnes používá.[164] Oproti například Evropanům nemají Etiopanépříjmení, ale pro lepší identifikaci přidávají za své jménokřestní jméno svého otce, případně také dědečka.[161]
Etiopská literatura je psaná většinou v jazykuge'ez (v případě starší literatury) nebo v amharštině (v případě literatury novější).[28] V jazyku ge'ez je napsána i etiopská bible, která se v některých ohledech odlišuje od bible západní. Jednu z nejvýznamnějších literárních prací představuje knihaKebra Nagast („Velikost králů“) pocházející ze 14. století. Ceněna je například také ge'ezská poezie, vzkvétající v 18. století a od té doby čtená v mnoha klášterech. Od 16. století se začal užívat pro literární účely amharský jazyk, který v moderní době převážil. Mezi významné autory novodobé Etiopie patří napříkladMakonnen Endalkachew, autor alegorických novel a divadelních her,Kebede Mikael, tvůrce veršovaných dramat, aTekle Tsodek Makuria, zaměřující se na kratší příběhy.[28]
V oblastihudby se nejstarší tradice váže na prácisvatého Yareda, který zavedl vlastní notační systém, s jehož pomocí vytvořil a zaznamenal mnoho liturgických skladeb, dochovala se po něm i řada básní.[167] Typická moderní etiopská hudba mívá často dvojí význam. Píseň se na jedné úrovni zabývá spirituální tematikou a zároveň její druhý význam má povahu spíše osobní. Známá v užití tohoto stylu je například zpěvačkaMary Armede. Ze zahraničních vlivů se v Etiopii v moderní době nejvíce uplatnily styly užívající ve velké mířežesťové nástroje, případněsoulová hudba. Nejvýznamnějšími současnými zpěváky jsouNeway Debebe aNetsanet Mellesse, dále skupinyWallias aRoha.[28]
Proetiopskou kuchyni jsou typická silně kořeněná jídla, časté jsou masné pokrmy, s výjimkouvepřového, které nejí většina obyvatelstva. Konzumaci masa také omezují křesťanské i muslimsképůsty, takže jsou obvyklé i zeleninové pokrmy, případněluštěnina.[168] Etiopskýchléb se nazýváindžera. Jedná se o tenkou kvašenou chlebovou placku vyráběnou z plodinyteff. K ní se často jí masová směs podobnáguláši zvanáwet. Pálivá jídla jsou často doplněnakysanou smetanou nebosýremajib na zmírnění ostré chuti.[28][169] K jídlu se podávávoda,pivo či etiopskámedovina (medž). Při stolování se nepoužívají příbory, pokrm se většinou zabalí do chlebové placky. Po jídle se často připravujekáva s hřebíčkem,kardamonem askořicí,[170] případně oslazenámedem. Oblíbeným nápojem je takéčaj.[28]
Vzdělání je od základního po vysokoškolské bezplatné. Povinná školní docházka je od sedmi do třinácti let. Střední a vyšší vzdělání se dá získat pouze ve větších městech.[142] K roku 2005 bylo zhruba 35,9 %gramotných u dospělých a 49,9 % u mladší generace.[171]Základní škola začíná pro děti ve věku sedmi let, střední pro patnáctileté. V 10. ročníku, tedy v rámcistřední školy, jsou žáci rozděleni na budoucí studentyuniverzit a na ty, kteří získají vyučení v oblasti obchodu, polytechniky, pedagogiky a dalších. Hlavní univerzitou jeAddisabebská univerzita, další se nachází v některých hlavních městech jednotlivých federálních států. Zejména v Addis Abebě existuje také několik dalších, převážně soukromých, vysokých škol.[128]
↑Například v některých částechBible vystupují Etiopie a Kuš jako synonyma.[5]
↑Jedná se o křesťanství byzantského,ortodoxního, ritu.
↑Z tohoto období například pocházejí skalní chrámy vLalibele.
↑Vedle přiklonění ke křesťanství je Susneos znám radikálními zásahy protižidům – velká část z nich za jeho panování byla nucena nechat se pokřtít, byl jim zabrán majetek, případně byli prodáni do otroctví nebo vyhnáni ze země.[17]
↑Délka hranic: Džibutsko 349 km, Eritrea 912 km, Keňa 861 km, Somálsko 1600 km, Jižní Súdán 837 km, Súdán 769 km.[46]
↑Poslední činnou sopkou, jejíž působení si vynutilo evakuaci okolí, bylaDabbahu v roce 2005.[46]
↑Přibližné podíly jednotlivých sektorů na HDP: zemědělství 42 %, průmysl 13 %, služby 45 %[18]
↑Inflace však v minulých letech radikálně stoupla z 6,8 % v roce 2005 na 17 % v roce 2007 a poté se během roku 2008 vyšplhala na 60 %[96]
↑77,12 mrtvých dětí mladších než jeden rok na 1000 narození, v pořadí 17. nejvyšší na světě.[46] Do pěti let od porodu zemře 119 dětí na 1000 narození.[129]
↑Poslední rozsáhlá sucha a hladomor zasáhl Etiopii vlétě roku 2011.
↑Na zhruba 3/4 etiopských žen ve věku 15–49 let byla provedena ženská obřízka.[137]
↑Přesto se ve světové židovské komunitě ozývaly také hlasy odporující rychlému přesunu etiopských židů, zejména vzhledem k jejich zaostalosti a problémům s integrací do izraelské společnosti.[155]
↑Jeden z nejznámějších je takzvanýAksumský obelisk, odvezený za italské okupace doŘíma. Obelisk byl vrácen do Etiopie a posléze znovu instalován 31. července 2008.[165]
↑K celkem devíti přírodním i kulturním etiopským památkám na seznamu světového dědictví také patří paleontologická naleziště v údolí řekAwaš aOmo, další naleziště nacházející se poblíž městaTiya, opevnění historického městaHarar aSimienský národní park.[166]
↑Viz téžBUTZER, Karl W. Rise and Fall of Axum, Ethiopia: A Geo-Archaeological Interpretation.American Antiquity. Society for American Archaeology, July 1981, roč. 46, čís. 3, s. 471–495.Dostupné online.
↑abLibrary of Congress.Country Profile: Ethiopia [online]. 2005-04-20 [cit. 2011-07-16]. S. 2. Dále jen [Library of Congress].Dostupné online. (anglicky)
↑Viz téžTaddesse Tamrat. Process of Ethnic Interaction and Integration in Ethiopian History: The Case of the Agaw.The Journal of African History. 1988, roč. 29, čís. 1, s. 5–18.Dostupné online.
↑abcdefghijklmnopBureau of African Affairs.Background Note: Ethiopia [online]. U.S. Department of State, 2011-03-23 [cit. 2010-07-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-06. (anglicky)
↑Viz téžZÁHOŘÍK, Jan.Etiopie v letech 1923-1935 : cesta k italské invazi. Praha: Karolinum, 2009.ISBN978-80-246-1690-2.;LAURENS, Franklin D.France and the Italo-Ethiopian crisis 1935-1936. The Hague: Mouton, 1967. 432 s.Dostupné online.
↑abcdefghijklmCRUMMEY, Donald Edward, a kol.Ethiopia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-07-29].Dostupné online. (anglicky)
↑Country of Origin Research and Information (CORI).CORI Country Report: Ethiopia [online]. 2010-01 [cit. 2011-07-16]. S. 5. Dále jenCORI Country Report: Ethiopia.Dostupné online. (anglicky)
↑Viz téžTAREKE, Gebru. The Ethiopia-Somalia War of 1977 Revisited.The International Journal of African Historical Studies. 2000, roč. 33, čís. 3, s. 635–667.Dostupné online.
↑Viz téžKORN, David A.Ethiopia, the United States and the Soviet Union. London: Croom Helm, 1986. S. 87-104.;WESTAD, Odd Arnw.The Global Cold War. Third World Interventions and the Making of Our Times. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. S. 250-287.
↑Viz téžLYONS, Terrence. Closing the Transition: The May 1995 Elections in Ethiopia.The Journal of Modern African Studies. March 1996, roč. 34, čís. 1, s. 121–142.Dostupné online.
↑abBertelsmann Stiftung.BTI 2010 — Ethiopia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-07-16]. S. 15. Dále jenBTI 2010 — Ethiopia Country Report.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky)
↑ Milion lidí je na útěku. Etiopii hrozí humanitární katastrofa.Týden [online]. 3. srpna 2018.Dostupné online.
↑ Na prahu občanské války. Etiopský nositel Nobelovy ceny míru vyrazil proti rebelům.Aktuálně.cz [online].Economia, 12. listopadu 2020.Dostupné online.
↑ Masakr v Etiopii si vyžádal až stovky obětí, informuje Amnesty International.Česká televize [online]. 13. listopadu 2020.Dostupné online.
↑ Etiopští vzbouřenci ostřelovali sousední Eritreu, tisíce lidí prchají do Súdánu.Česká televize [online]. 15. listopadu 2020.Dostupné online.
↑ Tigray war has seen up to half a million dead from violence and starvation, say researchers.The Globe and Mail. 15. března 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ The World's Deadliest War Isn't in Ukraine, But in Ethiopia.The Washington Post. 23. března 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdefghijklmnopqrstuvwxyCIA.The World Factbook - Ethiopia [online]. Rev. 2010-07-07 [cit. 2011-07-16]. Dále jenThe World Factbook.Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (anglicky)
↑CONWAY, Declan. The Climate and Hydrology of the Upper Blue Nile River.The Geographical Journal. March 2000, roč. 166, čís. 1, s. 49–62.Dostupné online.
↑BORRELL, James S.; GOODWIN, Mark; BLOMME, Guy. Enset‐based agricultural systems in Ethiopia: A systematic review of production trends, agronomy, processing and the wider food security applications of a neglected banana relative.PLANTS, PEOPLE, PLANET. 2020-05, roč. 2, čís. 3, s. 212–228.Dostupné online [cit. 2025-05-20].ISSN2572-2611.doi:10.1002/ppp3.10084. (anglicky)
↑Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě.Souhrnná teritoriální informace: Etiopie [online]. Businessinfo.cz, 2009-10-04 [cit. 2011-07-25]. S. 10. Dále jenSouhrnná teritoriální informace: Etiopie.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12.
↑Ethiopia election: EPRDF wins every seat in parliament [online].BBC, 2015-06-22 [cit. 2015-12-30].Dostupné online. (anglicky)
↑Ethiopia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-07-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-10. (anglicky)
↑Viz téžZÁHOŘÍK, Jan. Etiopie a Eritrea: dvě desetiletí partnerství, konfliktů a nejistoty.Politologická revue. 2010, roč. 16, čís. 1, s. 53–72.ISSN1211-0353.
↑Ethiopia: Submission to the United Nations Human Rights Committee [online]. Amnesty International, 2011-06-30 [cit. 2011-07-29]. S. 5.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-12. (anglicky)
↑Viz téžABEGAZ, Berhanu. Escaping Ethiopia's Poverty Trap: The Case for a Second Agrarian Reform.The Journal of Modern African Studies. September 2004, roč. 42, čís. 3, s. 313–342.Dostupné online.
↑Viz téžDIXON, Alan B. Wetland Sustainability and the Evolution of Indigenous Knowledge in Ethiopia.The Geographical Journal. December 2005, roč. 171, čís. 4, s. 306–323.Dostupné online.
↑Viz téžNYSSEN, Jan, a kol. Environmental Policy in Ethiopia: A Rejoinder to Keeley and Scoones.The Journal of Modern African Studies. March 2004, roč. 42, čís. 1, s. 137–147.Dostupné online.
↑FOSTER, Vivien; MORELLA, Elvira.Ethiopia’s Infrastructure: A Continental Perspective [online]. New York: The World Bank, 2010-03 [cit. 2011-07-16]. S. 21. Dále jenEthiopia’s Infrastructure: A Continental Perspective.Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18. (anglicky)
↑Ethiopia’s Infrastructure: A Continental Perspective, s. 4
↑Tesfa-Alem Tekle.Ethiopia launches construction of massive railway network [online]. Sudan Tribune, 2010-09-26 [cit. 2011-07-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. (anglicky)
↑abEthiopia’s Infrastructure: A Continental Perspective, s. 8
↑2010 National Statistics - Population 2010 [online]. Central Statistical Agency of Ethiopia [cit. 2011-07-29].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-05. (anglicky, amharsky)
↑ Etiopie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.MZv ČR [online]. 16.08.2023.Dostupné online.
↑Viz téžSIBANDA, Amson, a kol. The Proximate Determinants of the Decline to Below-Replacement Fertility in Addis Ababa, Ethiopia.Studies in Family Planning. March 2003, roč. 34, čís. 1, s. 1–7.Dostupné online.;HOGAN, Dennis P; BIRATU, Belay. Social Identity and Community Affects on Contraceptive Use and Intentions in Southern Ethiopia.Studies in Family Planning. June 2004, roč. 35, čís. 2, s. 79–90.Dostupné online.
↑Viz téžSHEA, Neil. Poslední hranice Afriky.National Geographic: Česká republika. 2010, roč. 2010, čís. 3, s. 72–99.ISSN1213-9394. K Oromům vizZÁHOŘÍK, Jan. Oromové v Etiopii a diaspoře: mezi "etnickým federalismem" a "frustrovaným nacionalismem".Český lid. 2010, roč. 97, čís. 4, s. 401–417.ISSN0009-0794.
↑Viz též Ethiopia 2000: Results from the Demographic and Health Survey.Studies in Family Planning. December 2002, roč. 33, čís. 4, s. 352–356.Dostupné online.; Ethiopia 2005: Results from the Demographic and Health Survey.Studies in Family Planning. June 2007, roč. 38, čís. 2, s. 135–140.Dostupné online.
↑abcdefgGender Equality and Social Institutions in Ethiopia [online]. Paris: OECD Development Centre [cit. 2011-07-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-11. (anglicky)
↑Viz téžERULKAR, Annabel; FEREDE, Abebaw. Social Exclusion and Early or Unwanted Sexual Initiation among Poor Urban Females in Ethiopia.International Perspectives on Sexual and Reproductive Health. December 2009, roč. 35, čís. 4, s. 186–193.Dostupné online.
↑Tesfaye Gebre Mariam. A Structural Analysis of Gädlä Täklä Haymanot.African Languages and Cultures. 1997, roč. 10, čís. 2, s. 181–198.Dostupné online.
↑Viz téžABBINK, Jon. An Historical-Anthropological Approach to Islam in Ethiopia: Issues of Identity and Politics.Journal of African Cultural Studies. December 1998, roč. 11, čís. 2, s. 109–124.Dostupné online.
↑Viz téžSPECTOR, Stephen.Operation Solomon : the daring rescue of the Ethiopian Jews. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2004. 279 s.Dostupné online.ISBN0-19-517782-7.;SEEMAN, Don.One people, one blood : Ethiopian-Israelis and the return to Judaism. New Brunswick, N.J.: Rutgers University Press, c2009. 240 s.Dostupné online.ISBN978-0-8135-4541-7.
Country presentation by the government of Ethiopia. Geneva: United Nations, 2001.
Etiopie: bulletin. Praha: Společnost přátel Afriky, 1992-.
Etiopská kniha mrtvých a obsahově spřízněná díla. Příprava vydání Jaromír Kozák. Praha: Eminent, 2004.ISBN80-7281-151-7.
Moudrost Etiopie : amharská přísloví. Příprava vydání Pavel Mikeš,Zdeněk Poláček. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008.ISBN978-80-86818-79-5.
Ethiopia / United Nations Conference on Trade and Development.Investment and innovation policy review. New York: United Nations, 2002.
FIALA, Vlastimil; PROUZA, Jan; ZÁHOŘÍK, Jan.Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea. Olomouc: Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, 2010.ISBN978-80-87382-05-9.
FRIIS, Ib; DEMISSEW, Sebsebe; BREUGEL, Paulo van.Atlas of the potential vegetation of Ethiopia. Copenhagen: Kongelige Danske Videnskabernes Selskab, c2010.ISBN978-87-7304-347-9.
KEELEY, James; SCOONES, Ian. Understanding Policy Processes in Ethiopia: A Response.The Journal of Modern African Studies. March 2004, roč. 42, čís. 1, s. 149–153.Dostupné online.
Bertelsmann Stiftung.BTI 2010 — Ethiopia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-07-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky)
Bureau of African Affairs.Background Note: Ethiopia [online]. U.S. Department of State, 2011-03-23 [cit. 2010-07-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-06. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Ethiopia [online]. Rev. 2010-07-07 [cit. 2011-07-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (anglicky)
Country of Origin Research and Information (CORI).CORI Country Report: Ethiopia [online]. 2010-01 [cit. 2011-07-16].Dostupné online. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě.Souhrnná teritoriální informace: Etiopie [online]. Businessinfo.cz, 2009-10-04 [cit. 2011-07-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12.
BEKELE, Million.Forestry Outlook Studies in Africa (FOSA): Ethiopia [online]. The Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2010-06 [cit. 2011-07-16].Dostupné online. (anglicky)
CRUMMEY, Donald Edward, a kol.Ethiopia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-07-29].Dostupné online. (anglicky)
FOSTER, Vivien; MORELLA, Elvira.Ethiopia’s Infrastructure: A Continental Perspective [online]. New York: The World Bank, 2010-03 [cit. 2010-07-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18. (anglicky)
Etiopie – Je Itjopja federešn dimokrasiawi ripublik – (ET)
.svg)
.jpg)
.jpg)
.JPEG)
.jpg)
.jpg)
.svg)
.svg)
