Ethanol (mimo chemii dlePČPetanol) neboethylalkohol (obecně alkohol, hovorově špiritus) je druhý nejnižšíalkohol. Jde o bezbarvoukapalinu ostré, ale ve zředění příjemné alkoholové vůně, která je základní součástíalkoholických nápojů. Je snadno zápalný, a proto je klasifikován jakohořlavina 1. třídy.
Jako součást alkoholických nápojů je ethanol užíván jakodroga – rekreační omamná psychoaktivní látka (OPL), nejen v ČR legální a společensky akceptovaná, ovšem s vysokým počtem na ní závislých lidí (vizalkoholismus).[2]
Působení ethanolu závisí kromě jiného na tom, jak je lidský organismus zvyklý ethanol přijímat, a na celkovétělesné hmotnosti konzumenta. Proto je optimální dávkování relativní. V malé dávce způsobuje ethanol krátkodoboueuforii a pocit uvolnění, ve větší dávce zhoršuje koordinaci pohybů (působením namozeček), snižuje reaktivitu, snižuje vnímavost, tlumí rozumové schopnosti, vyvolávádepresi,agresivitu atd. Viz níže stať „Účinek na lidský organismus“.
Alkohol působísynergicky na receptorechGABA, což je právě příčinou „opilosti“, zejménasedaci a pocity bezstarostnosti, v menší míře i euforie.[zdroj?] Významnější vliv na lidské tělo a psychiku mámetabolitacetaldehyd akyselina octová. Ethanol ve formě alkoholických nápojů je konzumován po tisíce let.
Kvalita takto získaného ethanolu je závislá na výchozí surovině. Kvašením vznikázápara, tj. velmi zředěný vodný roztok ethanolu (maximálně 15%), který vždy obsahuje nežádoucí příměsi, tzv.přiboudliny, zejména vyššíalkoholy (propan-1-ol aisopropylalkohol), vícesytné alkoholy (glycerol),ketony (aceton) aj. Čištění se provádí na výkonnýchdestilačníchkolonách, přičemž lze získat tzv.azeotropní alkohol, obsahující 95,57 % ethanolu a 4,43 % vody. Zbytek vody lze odstranit destilací s bezvodýmsíranem vápenatým nebooxidem vápenatým, které vodu vážou, nebo dlouhodobým působenímhygroskopických látek, jako např. bezvodéhouhličitanu draselného (potaše) nebo bezvodéhosíranu měďnatého (modré skalice). Těmito postupy lze získat ethanol o čistotě až 99,9 %, tzv.absolutní alkohol. Jinou metodou získávání co nejčistšího ethanolu je tzv.azeotropická metoda, spočívající v destilaci s přídavkembenzínu nebobenzenu, kterou lze získat produkt o čistotě až 99,7 %.
Prostorovou geometrii molekuly ethanolu znázorňuje obrázek vlevo. I když je v molekule zachována volná otáčivost podle σ-vazeb mezi uhlíkovými atomy i mezi uhlíkem a kyslíkem, zaujímákonformaci, při které nejsou atomy vodíku na sousedních atomech uhlíku, resp. kyslíku navzájem v zákrytu.
Vzhledem k přítomnostihydroxylové skupiny OH vmolekule, jejížvodíkovýatom může vytvářetvodíkovou vazbu skyslíkovým atomem jiné molekuly ethanolu, je bod varu této látky vyšší, než by se dalo očekávat vzhledem k jeho molekulové hmotnosti (78,3 °C místo předpokládaných −42 °C u nepolárních látek, jako je stejně hmotnýpropan, nebo −24 °C u polárních látek bez vodíkových můstků, jako jedimethylether).
Protože vazby C–O i O–H jsou polární, je i molekula ethanolu polární. Proto se rozpouští jen špatně vnepolárních rozpouštědlech; s polárními rozpouštědly (např. s vodou) se většinou mísí neomezeně. S vodou vytváří tzv.azeotropickou směs, která obsahuje 95,57 hmotnostních procent ethanolu a která za normálního tlaku (1013 hPa) vře při 78,1 °C, přičemž složení plynné a kapalné fáze je stejné. Proto se směs tohoto složení již nedá další destilací rozdělit.
Samotný ethanol je látka poměrně reaktivní, zvlášť bouřlivě reaguje salkalickými kovy (sodíkem nebodraslíkem). Obecné schéma reakce ethanolu skovem vypadá takto:
ethanol + kov → ethoxid (ethanolát) + vodík.
Reakce ethanolu sesodíkem probíhá následujícím způsobem:
2 C2H5OH + 2 Na → 2 C2H5ONa + H2.
Produktem této reakce je unikající vodík aethoxid sodný (ethanolát sodný). Při reakci s draslíkem by analogicky vzniklethoxid draselný atp.
Ethoxidy jsou silně bazické a působením vody se rozkládají zpět na ethanol a hydroxid příslušného alkalického kovu, např.
C2H5ONa + H2O → C2H5OH + NaOH.
Působením oxidačních činidel (např.manganistanu draselného) se ethanol oxiduje nejprve na acetaldehyd
Přeměna ethanolu na kyselinu octovou probíhá také působenímmikroorganismů, zejména roduAcetobacter (tzv.octové kvašení, např. při výrobě octa z vína). Postupná oxidace ethanolu je také podstatou jeho odbourávání z těla po konzumaci; jedovatý meziprodukt acetaldehyd je jednou z příčinkocoviny po nadměrném požití alkoholu.
Přímá reakce s kyslíkem může probíhat také bouřlivě jako hoření, při kterém se ethanol oxiduje až naoxid uhličitý avodu za vývoje značného množství tepla:
CH3CH2OH + 3 O2 → 2 CO2 + 3 H2O.
Působenímhalogenovodíků na ethanol dochází k náhradě hydroxylové skupiny příslušným halogenovým atomem; např. účinkembromovodíku vznikábromethan (ethylbromid). Tato reakce může probíhat buď přímo
Za přítomnosti kyseliny sírové, která váže vznikající vodu, mohou vznikat estery ethanolu i přímou reakcí s karboxylovými kyselinami, například s kyselinou octovou
C2H5OH + CH3COOH → CH3COOCH2CH3 + H2O.
Za přítomnostiniklových katalyzátorů a zvýšené teploty 150–220 °C vzniká směs ethylaminů
CH3CH2OH + NH3 → CH3CH2NH2 + H2O ,
CH3CH2OH + CH3CH2NH2 → (CH3CH2)2NH + H2O,
CH3CH2OH + (CH3CH2)2NH → (CH3CH2)3N + H2O.
Katalytickým odštěpením molekuly vody z ethanolu vznikáethen, nejjednodušší zástupcealkenů
Nejznámějším použitím ethanolu je výroba alkoholických nápojů. Také se používá ke zlepšenívýkonuspalovacích motorů jako přídavek do pohonných hmot. V lékařství a farmacii se používá jako rozpouštědlo (např.jodu, tím vzniká tzv.jodová tinktura), na extrakci nebo čištění drog a léčivých látek, při přípravě některých kapalných přípravků pro vnitřní i vnější použití (při požití je třeba dát pozor a bezprostředně poté neřídit motorová vozidla) a k desinfekci neporaněné kůže. V oblasti kosmetiky se uplatňuje při výrobě deodorantů. Své místo má i při výrobě čisticích prostředků, např. Okeny.
V chemickém průmyslu se používá jako surovina, zejména při výrobě dalších organických sloučenin:
Ethanol se dostává do organismu nejčastějitrávicí soustavou, po požitíalkoholických nápojů.[4] Vstřebávání alkoholu je možné v celé trávicí soustavě.[5] K prvnímu vstřebávání dochází už v dutině ústní,[5] nejvíce se však vstřebává vtenkém střevě.[4]
Hladina ethanolu v krvi závisí na: a) množství požité látky, b) tělesné hmotnosti, c) rychlosti absorpce, d) rychlosti detoxikace.[zdroj?]Eliminace (biotransformace) alkoholu probíhá zhrubakinetikou nultého řádu, rychlostí asi 1 g/10 kg tělesné váhy za hodinu.[6] Hladina klesá cca o 0,15 ‰ za 1 hodinu.[6] K detoxikaci 100 g alkoholu obsažených asi v jednom litru vína, kdy hladina dosáhne přibližně 2,2 ‰, je nutných zhruba 13 hodin.
Pro přibližné určení hladiny etanolu v krvi lze použít vzorec:[7]
požitý alkohol v gramech / (tělesná hmotnost muže × 0,68, nebo tělesná hmotnost ženy × 0,55) = promile etanolu v krvi
Fyziologická hranice etanolu v krvi je 0,03–0,1 promile. Hodnoty 0,3–0,5 promile svědčí o požití alkoholického nápoje a v rozmezí 0,5–1,0 promile se jedná opodnapilost. 1,0–1,5 promile znamená mírný stupeň opilosti, 1,5–2,0 promile pak střední stupeň opilosti s jasnými klinickými příznaky, 2,0–3,0 promile je hodnoceno jako těžký stupeň opilosti a při hodnotách vyšších než 3,0 promile hovoříme o akutní otravě alkoholem.[7]
Samotný alkohol je metabolizován během hodin až dne, ale určité metabolity zůstávají déle. Některé lze používat pro odhalení dlouhodobého příjmu ethanolu. Neoxidativním štěpením etanolu na etylglukuronid se zpracovává v těle méně než 0,1 % ethanolu. Ale právě množství etylglukuronidu je přímo úměrné množství zmetabolizovaného ethanolu, což z něj dělá vynikající indikátor. Přítomnost etyglukuronidu v moči indikuje požití ethanolu v průběhu posledních 3–4 dní. Již jsou k dispozici testovací soupravy a testovací proužky. Delší období (měsíce) lze pokrýt vyšetřením etylglukuronidu ve vlasech. Zde je však potřebachromatografie a vyšetření je mnohem časově i finančně náročnější.
Přímým působením ethanolu na jaterní buňky dochází k uvolnění enzymugama-glutamyltransferázy, jehož zvýšená hladina rovněž potvrzuje dlouhodobý nebo masivní příjem ethanolu.
Oficiální materiálySvětové zdravotnické organizace uvádějí, že alkohol způsobil v roce 2012 celosvětově 5,9 % úmrtí, tj. kolem 3,3 miliónů úmrtí ročně. V Evropě je podíl alkoholu na celkové úmrtnosti dokonce 13,3 %. Ve střední a východní Evropě je to ještě více než v západní Evropě.[9] K tomuto závěru dospěli autoři i po odečtení možných pozitivních účinků alkoholu, které někteří odborníci zpochybňují.[10] Alkohol se podílí na vzniku více než 200 různých chorob. Úmrtnost způsobená alkoholem souvisí zejména s nádorovými onemocněními, onemocněními srdce, úmyslnými i neúmyslnými poraněními, onemocněními trávicího systému infekcemi.[9]
Alkoholické nápoje se vyznačují různě vysokým obsahem ethanolu (zjednodušeně nazývanéhoalkohol). Jejich požití způsobuje v menších dávkách (v závislosti na metabolismu jedince) uvolnění aeuforické stavy, ve větších dávkách útlum, nevolnost ažotravu.Alkohol je omamná látka obsažená v některých nápojích. U člověka způsobuje změny ve vnímání a chování. Alkohol je návykový (tělo si na něj zvykne a vyžaduje ho víc a víc) a může vyvolatalkoholovou závislost, proto ho řadíme mezidrogy.
Ve vztahu k alkoholu je možné být abstinentem, pít alkohol uměřeně, rizikově, škodlivě nebo být na alkoholu závislý. Největší část zdravotních škod připadá na osoby, které alkohol pijí škodlivě, a to s ohledem na jejich vysoký počet.
Alkohol oslabuje imunitu, narušuje REM-fázi spánku a spánek tak fakticky znehodnocuje. Stres mírní pouze zdánlivě, protože zvýšení tepové frekvence a zatížení jater a mozku stres ve skutečnosti zvyšuje. Rozšíření povrchových cév vede k tepelným ztrátám a při zranění může přispět k většímu krvácení. Nižší srážlivost krve (lidově naředění) při intoxikaci alkoholem zvyšuje riziko krvácení do trávicího systému a do mozku.[11][12] Role antioxidantů v červeném vínu se přeceňuje, antioxidanty se nacházejí v mnoha druzích zeleniny a ovoce často ve větším množství.
Alkohol zhoršuje kognitivní funkce, poškozuje játra, vyvoláváopilost aalkoholovou závislost, narušuje spánek, škodí osobám s vysokým tlakem, snižuje imunitu některých orgánů, zvyšuje pravděpodobnost rakoviny některých orgánů buď přímým drážděním (např. hltanu při konzumaci silných destilátů), nebo zanášením cizorodých látek (např. do tkáně prsu). Některé alkoholické nápoje mohou také obsahovat plísňové toxiny (nejčastěji pivo kvůli nízké kvalitě sladu), škodlivé produkty kvašení (např. nekvalitní destiláty) nebo zdraví neprospěšná aditiva (např. konzervační látky, chemické barvivo či aroma).
Malé dávky způsobují euforii. Vysoké dávky ethanolu působí na centrální nervovou soustavu tlumivě, při těžší otravě dochází k bezvědomí a ohrožení života. Alkohol v mozku působí na četné receptorové systémy (GABA, glutamát, dopamin, serotonin, endorfin opiátové receptory). To zvyšuje jeho návykový potenciál.
Účinky ethanolu při akutní intoxikaci (otravě) lze rozlišit podle stupně postižení do čtyř stadií; excitačního, narkotického, komatózního a alkoholového hypoglykemického kómatu.[13]
Excitační stadium je provázeno zvýšenou duševní a tělesnou aktivitou krátce po požití. Subjektivně se taková osoba cítí sebejistá, silná a spokojená. Dochází ke ztrátě kritičnosti a smyslu pro odpovědnost, je narušena koordinace pohybů a prodlouženreakční čas.
Narkotické stadium se projevívazodilatačními účinky, tj. překrvením a zčervenáním kůže zejména v obličeji. Chůze je vrávoravá, reakce pomalejší. Objevuje se dvojité vidění a závratě především při zavřených očích a vleže. Stoupá krevní tlak a puls. Může dojít ke zvracení a roste také objem močení (diuréza). Po předešlé euforii nastupuje významný útlum, lhostejnost a pasivita doprovázená ztrátou smyslu pro realitu.
Kómatozní stadium nastupuje bezvědomím s úplným motorickým ochabnutím. Dýchání je hluboké a zpomalené (důsledkem je respiračníacidóza). Při zvracení hrozí vdechnutí žaludečního obsahu a zástava dechu. Základní první pomocí je přetočení dýchajícího opilého dozotavovací polohy.
Alkoholové hypoglykemické kóma je způsobeno výraznýmhypoglykemizujícím účinkem ethanolu. Mechanismus je založen nainhibiciglukoneogeneze (potlačení tvorby krevního cukru) z aminokyselin,kyseliny mléčné aglycerolu v játrech. Nejčastěji se vyskytuje u alkoholiků poabúzu (nadměrném užívání) na lačno. K projevům snížení hladiny krevního cukru dochází 4–12 hodin po skončení pití.
Častou příčinou cirhózy jater je právě alkoholismus. Mapa výskytu cirhózy ve světě (na 100 000 obyvatel), dle[14].
chybí data
<50
50-100
100-200
200-300
300-400
400-500
500-600
600-700
700-800
800-900
900-1000
>1000
Při dlouhodobém a soustavném požívání etanolu dochází k řadě poruch, přičemž některé z nich se při abstinenci částečně nebo úplně zlepšují. Z orgánových změn jsou popsánycirhóza jater, záněty slinivky a jater, poruchy oběhové soustavy, (hypertenze,dysrytmie), může se vyskytovat neuromuskulárníporucha svalů činervů, v horším případě i nádory jater a žaludku, v těhotenstvífetální alkoholový syndrom plodu. Psychicky může dlouhodobá konzumace alkoholu ve velkém množství vést k rozvojidemence.[7]
PodleSvětové zdravotnické organizace užívání alkoholu stálo život 3 miliony lidí v roce 2016. Více než tři čtvrtiny těchto úmrtí se týkaly mužů. 28% úmrtí způsobila zranění (nehody, násilí, apod.), 21% zažívací potíže, 19% kardiovaskulární nemoci a zbytek infekční choroby, rakoviny, mentální a ostatní onemocnění.[15][16]
Chan (2013)[17] zdůrazňuje mimo jiné význam vysokého zdanění alkoholu a omezování jeho dostupnosti zejména pro děti a dospívající. Omezení hodin prodeje alkoholu v Austrálii vedlo k poklesu nočního násilí o 40 %. Zdvojnásobení spotřební daně z alkoholu sníží úmrtnost v důsledku pití alkoholu o 35 %, dopravní nehody pod vlivem alkoholu o 11 % a výskyt sexuálně přenosných chorob o 6 %.[17] Rozhodnutí abstinovat od alkoholu je správné podporovat a respektovat (WHO, 2007)[zdroj?]. Reklama alkoholických nápojů a sponzorské aktivity alkoholového průmyslu by se měly zakázat nebo striktně omezit zákonem. Zejména by neměla reklama alkoholu působit na děti a dospívající. Důležitá je prevence škod působených alkoholem v dopravě; nulová tolerance alkoholu při řízení platí v 25 zemích. Je také třeba věnovat pozornost včasné pomoci lidem, kteří zneužívají alkohol nebo jsou na něm závislí, a jejich rodinám.[9] Léčba by měla probíhat stupňovitě s ohledem na závažnost stavu. U škodlivého užívání často stačí svépomoc, např. použití svépomocného materiálu.[18] U pokročilejších problémů se doporučuje docházet co nejčastěji na setkání Anonymních alkoholiků[19], vyhledat ambulantní léčbu ve specializovaném zařízení nebo se léčit pobytově. Kontakty na česká zařízení poskytující pobytovou léčbu závislosti na alkoholu vizhttp://drnespor.eu/Strizliv.doc
Ethanol je svým vzhledem a zápachem úplně stejný jako mnohem nebezpečnějšímethanol, proto hrozí jejich záměna. Oba alkoholy lze bezpečně rozlišit pouze laboratorně, v žádném případě není možné spolehnout se na zkoušku zapálením (více vizmethanol). Smrtelná dávka se uvádí již od 0,1 gramu čistého methanolu na 1 kg hmotnosti člověka.[20]Přípustné množství methanolu v destilátech upravuje příslušné nařízení EU č. 1576/89.[21][22] Příznaky otravy metanolem se objevují nejčastěji po 12–24 hodinách. Lehká otrava se projevuje slabostí, bolestí hlavy, zmateností, mohou se objevit poruchy barevného vidění, mlhavé vidění, nesnášenlivost světla, častonevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem. Těžká otrava se může projevit poruchami vědomí, poruchami vidění až slepotou, selháním činnosti ledvin, jater, oběhového systému, metabolickým rozvratem až multiorgánovým selháním.
Ethanol působí jako protijed a zmírňuje tak následky otravy methanolem, v každém případě je však při podezření na otravu (poruchy vidění, silná nevolnost, upadání do bezvědomí) nutné vyhledat lékařskou pomoc.[23]
Vzhledem k tomu, že biochemická podstata působení ethanolu na lidský organismus je obdobná jako u methanolu, ale je méně riziková, používá se ethanol jakoprotijed (antidotum) při otravách methanolem.
↑KOČÍ, Bedřich.Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola líh, s. 1246.
↑abBIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006.Dostupné online.ISBN1-4144-0444-1.
↑abWASZKIEWICZ, N.; ZALEWSKA, A.; SZULC, A., et al. [The influence of alcohol on the oral cavity, salivary glands and saliva].Pol Merkur Lekarski. 2011, roč. 30, čís. 175, s. 69–74.Dostupné online.ISSN1426-9686.
↑abČEŠKA, Richard.Intoxikace alkoholy [online]. Medicabaze.cz [cit. 2012-12-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
↑abcŠUSTKOVÁ-FIŠEROVÁ, M.Mechanismy a léčba drogových závislostí [online]. Ústav farmakologie, 3. LF UK [cit. 2012-12-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-14.
↑MURRAY, Robert K., Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell.Harper's Illustrated Biochemistry. 26. vyd. [s.l.]: Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division, 2003.ISBN0-07-138901-6.
↑abcWHO.Global status report on alcohol and health 2014. Geneva: World Health Organization, 2014. 376 s.ISBN978-92-4-156475-5.
↑FILLMORE, K. M.; KERR, W. C.; STOCKWELL, T.; CHIKRITZHS, T.; BOSTROM, A. Moderate alcohol use and reduced mortality risk: Systematic error in prospective studies.Addiction Research & Theory. 2006, vol. 14, iss. 2, s. 101–132.
↑RAZVODOVSKY, Y. E. Fraction of stroke mortality attributable to alcohol consumption in Russia.Adicciones. 2014, vol. 26, iss. 2, s. 126–133.
↑HILLBOM, M.; SALOHEIMO, P.; JUVELA, S. Alcohol consumption, blood pressure, and the risk of stroke.Current Hypertension Reports. 2011, vol. 13, iss. 3, s. 208–213.
↑GUCKÝ, Tomáš.Toxikologie omamných a psychotropních látek. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, s. 42.
↑WHO Disease and injury country estimates [online]. World Health Organization [cit. 2009-11-11].Dostupné online.
↑ Kvůli alkoholu zemřely roku 2016 přes tři miliony lidí, v drtivé většině muži.Echo24 [online]. Echo Media, 2018-09-23 [cit. 2018-09-23].Dostupné online.
↑Harmful use of alcohol kills more than 3 million people each year, most of them men [online]. WHO, 2018-09-21 [cit. 2018-09-23].Dostupné online. (anglicky)
↑abCHAN, Margaret.Support for strong alcohol policies [online]. Opening address at the Global Alcohol Policy Symposium. Istanbul, Turkey. 26. April 2013. Přístupné z:http://www.who.int/dg/speeches
↑NEŠPOR, Karel.Zůstat střízlivý. Brno: Host, 2006, s. 238. Přístup také z:http://www.drnespor.eu
↑NEŠPOR, Karel. Organizace Anonymní alkoholici a medicína.Praktický lékař. 2015, roč. 95, č. 2, s. 33–34. Přístup také z:http://www.drnespor.eu/AASouvi3.doc
↑Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008, o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.Úřední věstník Evropské unie. 13. 2. 2008. L 39/16–54. Dostupné z:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:039:0016:0054:CS:PDF
↑Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008, o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES.Úřední věstník Evropské unie. 31. 12. 2008. L 354/34–50. Dostupné z:http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32008R1334
FILLMORE, K. M.; KERR, W. C.; STOCKWELL, T.; CHIKRITZHS, T.; BOSTROM, A. Moderate alcohol use and reduced mortality risk: Systematic error in prospective studies.Addiction Research & Theory. 2006, vol. 14, iss. 2, s. 101–132. ISSN 1606-6359.
HILLBOM, M.; SALOHEIMO, P.; JUVELA, S. Alcohol consumption, blood pressure, and the risk of stroke.Current Hypertension Reports. 2011, vol. 13, iss. 3, s. 208–213. ISSN 1522-6417.
HYNIE, Sixtus et al.Farmakologie [2. díl.] 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1996. S. 273–550.ISBN80-7184-185-4.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008, o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES. (Text s významem pro EHP).Úřední věstník Evropské unie. 31. 12. 2008. L 354/34–50. ISSN 1725-5074. Dostupné z:http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32008R1334
NEŠPOR, Karel. Organizace Anonymní alkoholici a medicína.Praktický lékař. 2015, roč. 95, č. 2, s. 33–34. ISSN 0032-6739. Přístup také z:http://www.drnespor.eu/AASouvi3.doc
NEŠPOR, Karel.Zůstat střízlivý : praktické návody pro ty, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. Brno: Host, 2006. 236 s.ISBN80-7294-206-9. Přístup také z:http://www.drnespor.eu
RAZVODOVSKY, Y. E. Fraction of stroke mortality attributable to alcohol consumption in Russia.Adicciones. 2014, vol. 26, iss. 2, s. 126–133. ISSN 0214-4840.
