Estery jsouorganické sloučeniny, ve kterých je-OH skupinakarboxylové kyseliny nahrazena organickým zbytkem vzniklým zalkoholu po odštěpenívodíku z OH skupiny. Na estery se dá pohlížet také jako na alkoholy, ve kterých je vodík nahrazenacylovou skupinou. Z názvoslovného hlediska se používá ještě jiné formální odvození, náhrada atomu vodíku karboxylové skupiny uhlovodíkovým zbytkem.
Velmi důležitými estery pro živé organismy jsou glyceridy, esteryglycerolu amastných kyselin. Jsou jednou z hlavních třídlipidů a jsou obsaženy ve většině živočišných tuků arostlinných olejů. Dalšími důležitými estery jsou fosfoestery, které tvoří páteř molekulDNA. Estery dusičnanů, jako jenitroglycerin, jsou známé pro své výbušné vlastnosti.
Podrobnější informace naleznete v článku Esterifikace.
Estery jsou funkční deriváty karboxylových kyselin. Připravují se reakcí karboxylových kyselin s alkoholy nebofenoly.
K přípravě esterů je vhodné použít vyšší alifatické kyseliny nebo aromatické kyseliny, aby vznikly produkty s charakteristickými vůněmi.
Při esterifikaci za určitou dobu nastanerovnovážný dynamický stav, kdy je reakční rychlost v obou směrech stejná. Aby reakce probíhala ve prospěch esterů, musí se porušit rovnovážný stav např. tak, že se vzniklý ester nebo voda odstraňuje. Má-li ester nižší bod varu, pak se prostěoddestiluje. Pro urychlení reakce se přidávajíkatalyzátory, například koncentrovaná kyselina sírová, nebo se do směsi alkoholu a kyseliny zavádíchlorovodík. Přidá-li se koncentrovaná kyselina sírová ve větším množství, převezme ještě další úkol, totiž váže vznikající vodu, a tím se výrazně ovlivní průběh reakce ve prospěch esterů.
Při esterifikaci se nejčastěji postupuje tak, že se v baňce opatřené teploměrem a zpětným, popř. sestupným chladičem zahřívá příslušná směs alkoholu a organické kyseliny s koncentrovanou kyselinou sírovou.
Tuhé kyseliny a alkoholy se esterifikují tak, že se rozpustí v indiferentním rozpouštědle (tj. takovém, které nereaguje ani s kyselinou, ani s alkoholem) a zavádí se suchýchlorovodík.
Místo karboxylové kyseliny lze použít její sůl, anhydrid, halogenid, amid apod.
V tomto případě se název skládá ze dvou části spojenýchspojovníkem. Tento způsob pojmenování je v souladu se systematickým názvoslovím dle pravidelIUPAC a měl by být užíván přednostně. Například sloučenina CH3CH2COOCH2CH3 bude mít název tvořený takto:
První část je název uhlovodíkového zbytku původního alkoholu (v našem příkladuethyl).
druhá část je složena z kmene názvu příslušné kyseliny a koncovkyoát (v našem příkladupropanoát).
Celý název tedy jeethyl-propanoát.
V případě použití triviálního názvu kyseliny je zakončeníát, například:
formiát (od kyseliny mravenčí z latinského názvu acidum formicum), celý název napříkladethyl-formiát
acetát (od kyselina octová z latinského názvu acidum aceticum), celý název napříkladethyl-acetát
Jak již bylo zmíněno, ester nemusí být odvozen jen od karboxylové kyseliny, například:
CH3OSO2OH,methyl-sulfát, přesnějimethyl-hydrogen-sulfát = methylester kyseliny sírové
CH3OSO2OCH3,dimethyl-sulfát= dimethylester kyseliny sírové
Rozpustnost ve vodě je velice malá, s délkou řetězce klesá. Nižší estery mají specifickou, příjemnou vůni (podle toho se jim říká esence či vonné esence).
Naprostá většina esterů má nějakou vůni. Často je to příjemná ovocná či jiná vůně, ale v některých případech estery nesnesitelně zapáchají. Následující seznam ukazuje vůně, které se dají mezi estery najít.
