Erik Adolf Saudek (18. října1904Vídeň,[1]Rakousko-Uhersko –16. července1963Sozopol,Bulharsko) byl českýpřekladatel, převážně z angličtiny (Shakespeare), němčiny (Goethe) a francouzštiny (Moliere). I jeho otecEmil Saudek (1876–1941) byl překladatel a propagátor české literatury (např.O poezii Otokara Březiny,Pod oblohou Otokara Březiny).
Studoval střední školu veVídni, vPraze pak germanistiku, komparatistiku a dramaturgii naFilozofické fakultě UK. Publikoval v časopisechCesta,Host,Listy pro umění a kritiku,Komedie,Kritický měsíčník (recenze, kritiky, úvahy). Od roku1927 překládá Goetha se svým učitelemOtokarem Fischerem a překladatelství se stává jeho hlavním zaměřením. V roce1929 uvádí jako režisér první české provedeníGoethovaFausta ve Fischerově překladu v holešovickéLegii malých. Zaokupace, kdy byl z rasových důvodů vyřazen z veřejné činnosti,[2] vydává některé překlady pod jménem příteleAloyse Skoumala (Zkrocení zlé ženy,Hamlet).
Poosvobození Československa podepsal v roce 1946 prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované předkvětnovými volbami doÚstavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifestkomunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[3] Dále připojil svůj podpis pod výzvu prokomunistické inteligenceKupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 na podporukomunistického převratu. V této výzvě se prezentoval jako spisovatel.[4] V jiném příspěvku k pracovní konferenci spisovatelů-komunistů, konané dne 21. listopadu 1948, odsoudil „maloměšťácký utopický kosmopolitalismus některých děl Čapkových“ a burcoval dělnickou mládež k tomu, aby začala psát v novém duchu.[5][3]
Po válce se stal dramaturgemRealistického divadla (1945–1946), divadelním kritikemLidových novin (1947–1948) a dramaturgemNárodního divadla (1949–1953).
Jeho manželkami byly herečkaEva Vrchlická, poté překladatelkaVěra Saudková (roz. Davidová), neteřFranze Kafky. S druhou jmenovanou měl čtyři syny a dceru.[pozn. 1]
Utonul o dovolené 16. července 1963 vČerném moři ubulharskéhoSozopolu.[7]
Saudek se nesnažil o tzv. věrný překlad, šlo mu spíše o postižení vnitřního smyslu předlohy a dobového koloritu. K tomu využíval i hovorové češtiny a umísťování nejzávažnějších slov na konec veršů, kde byly rýmem zdůrazněny. Zásadní význam má jeho 15 překladů nejhranějšíchShakespearových her, na kterých pracoval od roku1936 (Julius Caesar) až do své smrti (nedokončený překladTroilus a Cressida).[8]
- Joseph Conrad:Náhoda (1932, sR. Wellkem), Zlatý šíp (1934)
- Johann Wolfgang Goethe:Utrpení mladého Werthera (1927, s O. Fischerem),Viléma Meistera léta učednická (1928, sVojtěchem Jirátem),Spříznění volbou (1932, s O. Fischerem),Torquato Tasso (1931)
- Gerhart Hauptmann:Před západem slunce (1933)
- Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann:Zachýsek zvaný Rumělka – Zlatý kořenáč (1961)
- Gottfried Keller:Lidé seldwylští (1934)
- Labuť a růže (1966, překlad poezie od Shakespeara k Rilkovi, uspořádal A. Skoumal)
- Molière:Jíra Danda (1949),Lakomec (1959)
- Růže ran (výbor z německé barokní lyriky, pod pseud. Karel Brož)
- William Shakespeare:Julius Caesar (1936),Král Lear (1957),Večer tříkrálový (1937),Sen noci svatojánské (1938),Romeo a Julie (1938),Veselé windsorské paničky (1939),Zkrocení zlé ženy (1939, jako A. Skoumal),Hamlet (1941, jako A. Skoumal),Jak se vám líbí (1947),Othello (1949),Benátský kupec (1955),Makbeth (1957),Coriolanus (1959),Antonius a Kleopatra (1961),Troilus a Kressida (nedokončeno)
- Thornton Wilder:Most Svatého Ludvíka krále (1930)
- Jasnější než slunce.Udmurtská báseň.Praha – Moskva 4, 1949, 11–12, s. 354.
- ↑Matriční záznam o narození a obřízceArchivováno 6. 12. 2018 naWayback Machine. židovské náboženské obce ve Vídni
- ↑Kolektiv autorů:Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha,1988, str. 428
- ↑abKUSÁK, Alexej.Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení).ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175, 278.
- ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151.Tvorba [online].Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-12]. Roč. 17, čís. 8, s. 151.Dostupné online.
- ↑SAUDEK, E. A. Psát! Na okraj pracovního aktuvu spisovatelů-komunistů. S. 944–945.Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-12-12]. Roč. 17, čís. 48, s. 944–945.Dostupné online.
- ↑Vladimír Saudek (* 12. února 1950) – překladatel z francouzštiny [online]. Web Obec překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05].Dostupné online.
- ↑ Vyhledávání — Kalendárium.Česká televize [online]. [cit. 2021-07-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-10.
- ↑BEJBLÍK, Alois. Saudkův Shakespeare.Divadelní noviny. Září 1963, s. 2.Dostupné online.
- František Černý:Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta,1978, str. 254
- František Černý:Theater – Divadlo, Orbis, Praha,1965, str. 70–3, 91, 104, 368–9, 371–2
- Jindřich Černý:Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost1945–1955, Academia, Praha,2007, str. 37, 93, 153, 160, 166–8, 170–1, 175–6, 181, 185, 207–8, 210–1, 213, 219, 221–2, 288, 290, 307, 324, 358, 381, 402, 413–6, 477–484, 499,ISBN 978-80-200-1502-0
- Zdeněk Hedbávný:DivadloVětrník, Panorama, Praha,1988, str. 38, 82
- Eduard Kohout:DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha,1975, str. 77, 95
- Kolektiv autorů:Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha,1983, str. 189, 338, 357, 360, 374, 527, 596, 619
- Kolektiv autorů:Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha,1988, str. 428–9
- František Kovářík:Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha,1982, str. 259, 260
- Jaromír Pelc:Zpráva oOsvobozeném divadle, Práce, Praha,1982, str. 165
- Z. Sílová, R. Hrdinová,A. Kožíková, V. Mohylová :Divadlo na Vinohradech1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydaloDivadlo na Vinohradech, Praha,2007, str. 175, 177–8, 180, 183–7,ISBN 978-80-239-9604-3
- Marie Valtrová:Kronika roduHrušínských, Odeon, Praha,1994, str. 182,ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová –Ota Ornest:Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha,1993, str. 184, 211, 217, 298, 323, 327, 370,ISBN 80-85625-19-9
.png)
Rakousko-Uhersko
Bulharská lidová republika
citáty na Wikicitátech
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
