.jpg)
Erechtheion je chrám na severním okrajiAkropole vAthénách, vybudovaný v letech 420–406 př. n. l. viónském slohu, patrně z podnětuPeriklova a snad za účasti sochařeFeidia. Jako architekti se uvádějíMnésiklés nebo Filoklés z Acharnai a Archilochos z Agryle.
Chrám stojí na místě, kde měl stát palác legendárního krále Erechthea, snad jako náhrada zaPeisistratův chrám AthényPolias, který roku 480 př. n. l. zbořili Peršané. Nový chrám sdružoval celkem 13 rozdílných kultů. Byla v něm posvátná dřevěná socha městské bohyně Athény, podle pověsti spadlá z nebe a každoročně k slavnostiPanathénají zdobená květy. Byla v něm trhlina v zemi, kde prý žil posvátný Athénin had, její posvátný olivovník, solný pramenPoseidónův a hrob legendárního krále a zakladatele městaKekropa.
Chrám stojí na svažitém terénu, severní a západní strana stojí asi o 3 m níže než jižní a východní. Je postaven z mramoru z hory Pentelikon na severozápadním okraji Athén, římsy z černého vápence z Eleusiny, na nichž byly reliéfy z bílého mramoru. Všechny plastiky byly bohatě zdobeny barvami a zlacením, sochy měly skleněné zasazované oči atd. Východní stranu tvoří iónskýportikus se šesti sloupy, kudy se vstupovalo do hlavní celly s oltářem Athény. Také západní stěnu tvoří portikus se šesti sloupy, na jihovýchodním nároží je slavnápředsíň, jejíž strop místo sloupů nese šest ženských postav (korai) jako karyatidy v nadživotní velikosti. Předsíní se vstupovalo do svatyně Poseidóna a Erechthea. Před západní stěnou byl oltář Kekropovy dcery Pandrosy a Athénin olivovník.[1]
V 1. století n. l. byl chrám opraven, v 7. století byl přeměněn na křesťanský chrám a v 15. století sloužil tureckým důstojníkům jako harém. Roku 1801 dal britský vyslanec vKonstantinopoliThomas Bruce, 7. hrabě z Elginu odvézt do Británie vedle reliéfů zParthenonu také jednu z karyatid, kterou pak prodalBritskému muzeu. V letech 1977–1988 bylo Erechtheion důkladně opraveno; originály karyatid byly přeneseny do Akropolského muzea a nahrazeny kopiemi.
Obrázky, zvuky či videa k tématuErechtheion na Wikimedia Commons
