Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Enol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Enoly (též známé jakoalkenoly) jsoualkeny shydroxylovou skupinou navázanou na jeden zuhlíkovýchatomů tvořícíchdvojnou vazbu. Slova enol a alkenol jsou jazykovoukontaminací slov alken (nebo jen "-en", přípony používané u alkenů) aalkohol (který reprezentuje hydroxylovou skupinu u enolů).Soli enolů se nazývajíenoláty.

Reaktivita

[editovat |editovat zdroj]

Enoly (a enoláty) jsou důležité meziprodukty v mnoha organických reakcích.

Dvojná vazba enolů je elektronově bohatá, takže se chovajínukleofilně a jsou náchylné na reakce selektrofilními činidly. Díkykonjugaci elektronového páru kyslíku s dvojnou vazbou jsou dokonce reaktivnější než alkeny. Pokud bude elektrofilem například molekulabromu, nejprve se na dvojnou vazbu naváže Br+, následně dojde k odštěpení protonu z kyslíku a vznikne substituovaná karbonylová sloučenina. Pokud jsme pak vytvořili enolpřesmykem z původní karbonylové sloučeniny, je tato reakce prakticky mezikrokem při vysoce selektivnísubstituci vα poloze.[1]

Keto-enol tautomerie

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Keto-enol tautomerie.

Enoly akarbonylové sloučeniny (napříkladketony aaldehydy) jsou ve skutečnostiizomery; tento jev se označuje jako keto-enol tautomerie:

Enolová forma je na pravé straně. Je obvykle nestabilní, nevydrží dlouho a přechází na keto formu (keton) zobrazenou na levé straně. To proto, žekyslík má většíelektronegativitu nežuhlík a tvoří tedysilnější vícenásobnévazby. Proto je dvojná vazba uhlík–kyslík (karbonyl) více než dvakrát silnější než jednoduchá vazba stejných prvků, kdežto dvojná vazba uhlík–uhlík je slabší než dvě jednoduché vazby uhlíkových atomů.

(Mono)enolová forma převládá pouze u 1,3-dikarbonylových a 1,3,5-trikarbonylových sloučenin. Důvodem je, žerezonance a mezimolekulárnívodíkové vazby, které se vyskytují u enolů, nejsou u keto formy možné. Proto je v ekvilibriu (rovnovážném stavu) více než 99 % molekulpropandialu (OHCCH2CHO) ve formě monoenolu. U 1,3-aldehydketonů a diketonů je podíl menší.

Obě formy ovšem obsahují různéfunkční skupiny, a přestože to jsou izomery, jde tedy o samostatné sloučeniny.

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuEnol na anglické Wikipedii.

  1. MCMURRY, John.Organická chemie. 6. vyd. [s.l.]: VŠCHT v Praze / VUT v Brně, 2007.ISBN 978-80-7080-637-1,ISBN 978-80-214-3291-8. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuEnol na Wikimedia Commons
Alkoholy:Alkenoly (enoly) (alkoholy odvozené odalkenů)
jednosytné alkenoly

ethenol (vinylalkohol) C2H3OH •propenol C3H5OH (allylalkohol CH2OHCH=CH2) •butenol C4H7OH •pentenol C5H9OH •hexenol C6H11OH •heptenol C7H13OH •oktenol C8H15OH •nonenol C9H17OH •decenol C10H19OH

alkedioly (dvojsytné alkenoly)

ethendiol C2H2(OH)2 •propendiol C3H4(OH)2

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Enol&oldid=24013264
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp