Encyklopedie (řeckyἐγκύκλιοςenkyklios okružní +παιδείαpaideia výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší představitlidsképoznání týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Řeckého pojmuέγκυκλοπαιδεἰα (enkyklopaideia) poprvé užil v 5. století př. n. l.Hippias z Elidy, který jim označoval všeobecnévzdělání.
Na rozdíl odvýkladového slovníku, který přináší stručnoudefinici hesla, se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji. Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést pro čtenáře dostatečnou informaci o daném tématu hesla, doplněnou oilustrace,mapy, přehledy,grafy,bibliografii apod. Také zpravidla často odkazuje na související hesla.
Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností: jejíhopředmětu,účelu,metody či členění a proces vzniku.[zdroj?]
Předmět: Tematika encyklopedie může být obecná. Ty obsahují hesla z různých oborů (Ottův slovník naučný,Encyclopædia Britannica apod.), nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel (např. filozofický slovník, slovník lékařství apod.), či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast (např. o určité zemi, náboženství apod.).
Určení: Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem. Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky.
Řazení: Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: abecední řazení a tematické řazení. Moderní elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují rychlé vyhledávání díky indexaci a křížovým odkazům.
Metoda vzniku: Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů, způsobu shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech, jiné moderní encyklopedie jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů. Velmi volný přístup praktikují otevřené encyklopedie, mezi nimi zejménaWikipedie.
V letech 1768–1771 vyšla vEdinburghu ve třech svazcíchEncyclopædia Britannica. V roce 1901 práva na vydávání Britannicy koupili američtí podnikatelé a rozhodli se pro velkorysé řešení. V roce1911 tak vyšlo najednou 29 svazků 11. vydání, což z Britannicy udělalo největší tištěnou encyklopedii všech dob. K roku 1985 již měla 32 svazků. Od roku 2012 již nevycházejí nová tištěná vydání a aktualizace probíhají výhradně na internetu.[3][4]
Prvními českými encyklopedisty osvícenské epochy byliFrantišek Martin Pelcl aBohumír Jan Dlabač. Prvním velkým českým encyklopedickým projektem bylRiegrův slovník naučný (14 dílů publikovaných v letech1860–1874). Na dlouhou dobu největším projektem se však stalOttův slovník naučný. Vycházel v letech 1888–1909. Měl 27 řádných svazků a jeden svazek doplňkový. Obsahují 185 869 hesel.[5] Obvykle se uvádí, že šlo o druhou nejrozsáhlejší tištěnou encyklopedii poBritannice. Projekt spustil český knihovník a nakladatelJan Otto, odtud název.[6] Prvním hlavním editorem byl Jakub Malý, po jeho smrti se funkce ujalTomáš Garrigue Masaryk.[7] Na tvorbě se podílelo 1086 odborníků ze všech oborů.
Revoluci v dějinách encyklopedismu způsobil internet a především založení největší otevřené encyklopedie světa,Wikipedie. Byla spuštěna 15. ledna 2001, jejími tvůrci byli AmeričanéJimmy Wales aLarry Sanger. Navzdory pochybnostem o budoucnosti encyklopedie, do níž může přispívat každý bez ohledu na své vzdělání a kompetenci, se Wikipedie poměrně rychle stala největším encyklopedickým projektem lidských dějin. V lednu 2021 již měla více než 55,5 milionu článků ve více než 300 různých jazycích.[8]Česká Wikipedie se stala největší českou encyklopedií co do počtu článků již v roce 2011. O kvalitě Wikipedie a rozdílu mezi ní a encyklopediemi klasickými se široce diskutuje.[9][10][11][12]
↑BALDWIN, Barry. Aspects of the Suda.Byzantion. 2006, roč. 76, s. 11–31.Dostupné online [cit. 2021-09-22].ISSN0378-2506.
↑ Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel - CoJeCo.cz.www.cojeco.cz [online]. [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
↑ Největší encyklopedie světa Britannica bude dostupná už jen na webu.iDNES.cz [online]. 2012-03-14 [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
↑RADAČIČOVÁ, Simone. Konec jedné éry, encyklopedie Britannica už nebude dostupná v tištěné verzi.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-03-14 [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
↑ Světlo světa spatřil Ottův slovník naučný.ČT24 [online]. Česká televize, 22. 1. 2008 [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
↑ Nakladatel Jan Otto byl hlavně schopným podnikatelem.Deník.cz. 2016-05-27.Dostupné online [cit. 2021-09-22].
↑ Na encyklopédii Ottův slovník naučný pracoval aj T.G. Masaryk.Pravda.sk [online]. 2020-11-25 [cit. 2021-09-22].Dostupné online. (slovensky)
↑ Wikipedia se za dvě dekády stala jednou z nejpopulárnějších webových stránek.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
↑BLANDING, Michael. Wikipedia Or Encyclopædia Britannica: Which Has More Bias?.Forbes [online]. [cit. 2021-09-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ Wikipedia versus Britannica | Zajímavosti.Lidovky.cz [online]. 2005-12-16 [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
↑ŠINDELÁŘ, Jan. Britannica se brání: jsme lepší než Wikipedia.Živě.cz [online]. [cit. 2021-09-22].Dostupné online.
