Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Elizabeth Taylorová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dáma Elizabeth Taylorová
Elizabeth Taylorová
Elizabeth Taylorová
Rodné jménoElizabeth Rosemond Taylor
Narození27. února1932
Spojené královstvíLondýn,Velká Británie
Úmrtí23. března2011 (ve věku 79 let)
USALos Angeles,USA
Místo pohřbeníForest Lawn Memorial Park
AliasLiz Taylorová
Alma materByron House School
Aktivní roky19422003
ChoťConrad Hilton Jr. (1950–1951)
Michael Wilding (1952–1957)
Mike Todd (1957–1958)
Eddie Fisher (1959–1964)
Richard Burton (1964–1974, 1975–1976)
John Warner (1976–1982)
Larry Fortensky (1991–1996)
DětiMichael Wilding Jr.,Christopher Wilding, Liza Toddová a Maria Burtonová
RodičeFrancis Lenn Taylor[1][2] aSara Sothernová
PříbuzníMike Todd, Jr. (nevlastní syn)
Carrie Fisherová (nevlastní dcera)
Todd Fisher (nevlastní syn)
Kate Burtonová (nevlastní dcera)
Jessica Burtonová (nevlastní dcera)
Virginia Warnerová (nevlastní dcera)
John William Warner IV (nevlastní syn)
Mary Warnerová (nevlastní dcera)

Laela Wildingová (vnuk či vnučka)
Oficiální webelizabethtaylor.com
Oscar
Nejlepší herečka
1960Telefon Butterfield 8
1966Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Jean Hersholt Humanitarian Award
1993 – za přínos v humanitárních kauzách
Zlatý glóbus
Speciální cena
1957
Nejlepší herečka ve filmovém dramatu
1959Suddenly, Last Summer
Cecil B. DeMille Award
1985 – za celoživotní dílo
Cena BAFTA
Nejlepší herečka
1966Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Členství v Akademii
1999
Britannia Award
2005 – umělecký přínos světové zábavě

Seznam děl v databáziNárodní knihovny
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Elizabeth Rosemond Taylorová, zvaná téžLiz Taylorová, nepřechýleněElizabeth Taylor (27. února1932Hampstead23. března2011Los Angeles) byla americkáherečka a vývojářka voňavek aparfémů, jedna z velkých hollywoodských hvězd stříbrného plátna20. století, dvojnásobná držitelka ceny Americké filmové akademieOscar, která se stala jedním z filmovýchsex-symbolů své doby.

Mezi její nejznámější filmové role patří dvoudílný velkofilmKleopatra z roku1963, kde si zahrála společně sRexem Harrisonem a svým pozdějším manželemRichardem Burtonem, či snímekZkrocení zlé ženy natočený na motivy stejnojmenné divadelní hryWilliama Shakespeara. Za umělecky nejhodnotnější jsou považovány její snímkyTelefon Butterfield 8 z roku1960 aKdo se bojí Virginie Woolfové? z roku1966, za něž byla oceněnaOscarem.

Úspěšně vyvinula řadu parfémů avoňavek. Stala se první celebritou, která uvedla na trh značku parfému.

Liz Taylorová byla jednou z prvních osobností, které se účastnily akcí HIV / AIDS. V roce 1985 spoluzakládala Americkou nadaci pro výzkum AIDS a v roce 1991 založila Nadaci Elizabeth Taylor AIDS.

Během kariéry Liz Taylorové byl její osobní život předmětem neustálé mediální pozornosti. Byla vdaná osmkrát za sedm mužů, dvakrát zaRicharda Burtona, shromáždila jednu z nejdražších soukromých sbírek šperků na světě.

Po mnoha letech zdravotních potíží zemřela na srdeční selhání v roce 2011, ve věku 79 let.

Život

[editovat |editovat zdroj]

Dětství

[editovat |editovat zdroj]

Oba její rodiče (Francis Taylor a Sara Viola Warmbrodtová) byli rodilými Američany, trvale však žili vLondýně. Narodila se na předměstí Londýna 27. února 1932. Do školy pro nejmenší začala chodit ještě v Anglii, ale když v roce 1939 rodina Taylorových uprchla z Evropy, Liz i její starší bratr Howard pokračovali ve školní docházce vKalifornii. Zde si Francis otevřel galerii s obrazy.

Od útléhodětství se učila tancovat. Již ve věku devíti let se poprvé objevila ve filmu. V roce1943 uzavřela svoji první smlouvu se společnostiMetro-Goldwyn-Mayer, kde se stala dětskou filmovou hvězdou 40. let 20. století.

Mladá léta

[editovat |editovat zdroj]

V době jejího dospívání se o ni začala zajímat média, což se projevovalo zejména spekulacemi o zásnubách s mnoha známými lidmi. Prvním z nich bylGlen Davis. Skutečným prvním snoubencem byl ažWilliam Pawley ml., se kterým se zasnoubila v červnu 1949. Na podzim téhož roku však bylo zasnoubení zrušeno. Na novinové články o druhém zrušeném zasnoubení a střídání mužů reagovala slovy:„Kdybych byla taková, jak mě vylíčili, nenáviděla bych se.“

V květnu 1950 se konala velkolepásvatba, při níž se stala chotí o 5 let staršího Nicka Hiltona, dědice hotelových sítí. O tomto sňatku jeden z jejích přátel prohlásil:„Matka Elizabeth nepřipravila na manželství s bohatým frackem, který jednal po svém - to nebylo ve scénáři.“ A sama Liz:„Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra.“ Ke svému soukromí dodala:„Jiní mladí lidé se klidně mohou hádat. Jenže než my se stačíme políbit a usmířit, už jsou toho plné noviny.“

V lednu 1951 proběhl rozvod, majetková vyrovnání (především o svatební dary) trvala o několik měsíců déle.

V únoru 1952 se Liz v Anglii provdala za anglického herceMichaela Wildinga, o 19 let staršího. Dne 6. ledna se jim narodil první potomek, pojmenovaný Michael Howard Wilding. Druhého syna Christophera Edwarda Wildinga porodila Liz na své narozeniny 27. února 1955. Oba porody proběhlycísařským řezem.

V lednu 1957 se Elizabeth s Wildingem rozvedla, několik dní nato se stala ženou filmového producentaMikea Todda, oba úřední akty proběhly v Mexiku. Dne 6. srpna 1957 se jim předčasně narodila dcerka Elizabeth Frances, nazývaná Liza. Dne 22. března 1958 Mike Todd zahynul při havárii svého soukromého letadlaLockheed L-18 Lodestar poblíž města Grants vNovém Mexiku. Z této ztráty se dlouho vzpamatovávala a hrozilo, že spáchásebevraždu.

Žal se snažila překonal prací na filmuKočka na rozpálené plechové střeše, ale s vyrovnáním se situací jí skutečně pomohl až Mikeův přítel a svědek ze svatby, zpěvákEddie Fisher. Ten se stal 12. května 1959 Elizabethiným dalším manželem a Liz kvůli němukonvertovala kjudaismu.[3]

Pozdější léta

[editovat |editovat zdroj]

Při natáčeníKleopatry se potkala se ženatýmRichardem Burtonem. Oba se kvůli svému vztahu rozvedli a v březnu 1964 slavili svatbu. Přibližně v době aféry kolem rozvodu s Fisherem se jí podařilo adoptovat postiženou Mariu. V roce 1968 prodělala gynekologickou operaci, po které již nemohla otěhotnět.

V červnu 1974 byli rozvedeni, v říjnu 1975 se znovu vzali, zejména proto, že ani jeden z nich nechtěl být sám. Richard na tom nebyl zdravotně nejlépe. Tento sňatek vydržel pouze několik měsíců, Richard Burton se znovu oženil a Elizabethiným dalším manželem se stal v prosinci 1976 budoucí senátorJohn Warner. Zúčastnila se jeho volební kampaně. V listopadu 1982 se ale rozvedli.

Během svého života podstoupila několik odtučňovacích kúr v lázních.

Umělecká kariéra

[editovat |editovat zdroj]

Dětská léta

[editovat |editovat zdroj]

Během cesty lodí do Ameriky navštívila poprvé kino, konkrétně šlo o filmMalá princezna seShirley Temple. Začala také zářit jako dětská hvězda.

Její matka Sara v mládí získala divadelní zkušenosti, a proto obě děti prosazovala jako herce. Její první smlouva s filmovou společností,Universal Pictures, z dubna 1941 měla být na 7 let, dokonce bez kamerových zkoušek. Malá Angličanka s americkými předky totiž vypadala kouzelně. Tmavé kadeře, neskutečně dlouhé řasy a ty oči. Je jí jenom devět, ale jakoby vám viděla až do duše… Do roka byla ale smlouva zrušena ze strany společnosti, společnost měla představu o druhé Shirley Templeové, Elizabeth však tuto představu nenaplňovala. Z dřívějších vyjednávání si ji pamatoval Benny Thau a na podzim 1942 jí studioMGM nabídlo smlouvu. Ve filmuLassie se vrací (1943) nahradila herečku Marii Flynn a tato role z Elizabeth udělala dětskou hvězdu první kategorie. Poté se objevila v malých roličkách, a to ve filmechJana Eyrová,Sirotek lowoodský aBílé útesy doverské. Následovaly filmyO velkou cenu (1944), v němž psa vystřídal poník, aOdvážná Lassie (1946), které její pozici dětské hvězdy potvrzovaly.

V té době již nenavštěvovala klasickou školu, ale učila se mezi záběry s pedagogickým dozorem studia MGM. Život Liz neurčovalo jen studio, ale i rodiče. Znát byl výrazný vliv matky na výběr rolí, oblečení i pravidelný doprovod na natáčení. Také Sara byla řádné placeným zaměstnancem studia jako její matka.

V roce 1945 vyšla autobiografická dětská knížkaHryzálek a já, jejíž autorství je připisováno Elizabeth, kde jsou hlavními postavami dívka a její veverčí kamarád.

Londýnské noviny Sunday Pictorial o ní napsaly:„Elizabeth Taylorová je živým argumentem proti zaměstnávání dětí u filmu.“

Světovou hvězdu udělal z Liz snímekMísto na výsluní, upravená verzeDreiserovyAmerické tragédie, který měl premiéru na podzim 1951.Montgomery Clift, hrající jejího partnera, se stal Elizabethiným věrným přítelem.„Znám jen dva herce (Montgomery Clift a Richard Burton), s nimiž se cítím téměř fyzicky srostlá, jakoby pupeční šňůrou, elektrizovaná a elektrizující,“ prohlásila Liz.

Dospělost

[editovat |editovat zdroj]

Mezi její nejvýraznější role patří Maggie vKočce na rozpálené plechové střeše (1958), titulní role vKleopatře (1963), Angela vMístě na výsluní (1952), dětská role Velvet ve filmuO velkou cenu (1944), Catherine vSuddenly, Last Summer (1959), Gloria vTelefon Butterfiled 8 (1960), Melissa vKdo se bojí Virginie Woolfové? (1966), zkrocená Kateřina veZkrocení zlé ženy (1967).

Během svých manželství se věnovala zejména mateřství, filmování odsunula stranou. Kvůli Lizininým zdravotním problémům (mimo jiné plicním obtížím a anémii) se natáčení filmu Kleopatra dlouho odkládalo. Zde potkala Richarda Burtona, pozdějšího manžela, se kterým natočila celkem 11 filmů.

Filmovými partnery a partnerkami byliPeter Lawford (Bílé útesy doverské,Nevychovaná Julia,Malé ženy),Mickey Rooney (O velkou cenu),Janet Leigh (Malé ženy),Spencer Tracy (Otec nevěsty,Otcův malý úrok),Montgomery Clift (Místo na výsluní,Raintree County,Náhle minulého léta),Joan Fontaine (Ivanhoe),Rock Hudson,James Dean aDennis Hopper (Gigant),Paul Newman (Kočka na rozpálené plechové střeše),Katharine Hepburn (Náhle minulého léta),Jiří Voskovec (Telefon Butterfiled 8),Richard Burton (Kleopatra,Velmi důležité osoby,Písečný ptáček,Kdo se bojí Virginie Woolfové?,Zkrocení zlé ženy,Komedianti,Doktor Faust,Bum!,Hammersmith je venku,Pod mléčným lesem,Jeho rozvod, její rozvod),Rex Harrison (Kleopatra),Charles Bronson (Písečný ptáček),Michael York (Zkrocení zlé ženy),Marlon Brando (Odrazy ve zlatém oku),Mia Farrow aRobert Mitchum (Tajný obřad),Warren Beatty (Jediná herna ve městě),Michael Caine (Zee a spol.),Peter O'Toole (Pod mléčným lesem),Henry Fonda (Popeleční středa),Andy Warhol (Identikit),Jane Fonda aAva Gardner (Modrý pták),Burt Lancaster aAnthony Hopkins (Vítězství u Entebbe),Lesley-Anne Down (Malá noční hudba, seriálSever a Jih),Jeff Bridges aEli Wallach (Zimní zabíjení),Geraldine Chaplin aAngela Lansburyová (Rozbité zrcadlo),Philippe Noiret (Mladý Toscanini).

Filmografie (výběr)

[editovat |editovat zdroj]
Elizabeth Taylorová ve filmuGigant (1956).
Elizabeth Taylor aVan Johnson ve filmuKdyž jsem naposledy viděl Paříž (1954)

Filmy

[editovat |editovat zdroj]

TV filmy

[editovat |editovat zdroj]

Seriály

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuElizabeth Taylor na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy:The Peerage.
  2. American National Biography. 1999.
  3. The Religious Affiliation of Actress Elizabeth Taylor [online]. Adherents [cit. 2009-03-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-08. (anglicky) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Walker, Alexander:Elizabeth, X-EGEM, Praha, 1994

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Cena Akademie za nejlepší ženský herecký výkon
1927–1950

Janet Gaynorová (1927/1928) •Mary Pickfordová (1928/1929) •Norma Shearerová (1929/1930) •Marie Dresslerová (1930/1931) •Helen Hayesová (1931/1932) •Katharine Hepburnová (1932/1933) •Claudette Colbertová (1934) •Bette Davisová (1935) •Luise Rainerová (1936) •Luise Rainerová (1937) •Bette Davisová (1938) •Vivien Leighová (1939) •Ginger Rogersová (1940) •Joan Fontaine (1941) •Greer Garsonová (1942) •Jennifer Jonesová (1943) •Ingrid Bergmanová (1944) •Joan Crawfordová (1945) •Olivia de Havilland (1946) •Loretta Youngová (1947) •Jane Wymanová (1948) •Olivia de Havilland (1949) •Judy Hollidayová (1950)

1951–1975
1976–2000

Faye Dunawayová (1976) •Diane Keatonová (1977) •Jane Fondová (1978) •Sally Fieldová (1979) •Sissy Spacek (1980) •Katharine Hepburnová (1981) •Meryl Streepová (1982) •Shirley MacLaine (1983) •Sally Fieldová (1984) •Geraldine Page (1985) •Marlee Matlinová (1986) •Cher (1987) •Jodie Fosterová (1988) •Jessica Tandy (1989) •Kathy Batesová (1990) •Jodie Fosterová (1991) •Emma Thompsonová (1992) •Holly Hunter (1993) •Jessica Lange (1994) •Susan Sarandonová (1995) •Frances McDormandová (1996) •Helen Hunt (1997) •Gwyneth Paltrow (1998) •Hilary Swanková (1999) •Julia Robertsová (2000)

2001–dosud
Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (drama)
1943–1950
1951–1975

Jane Wymanová (1951) •Shirley Boothová (1952) •Audrey Hepburnová (1953) •Grace Kellyová (1954) •Anna Magnani (1955) •Ingrid Bergmanová (1956) •Joanne Woodwardová (1957) •Susan Haywardová (1958) •Elizabeth Taylorová (1959) •Greer Garsonová (1960) •Geraldine Page (1961) •Geraldine Page (1962) •Leslie Caronová (1963) •Anne Bancroftová (1964) •Samantha Eggarová (1965) •Anouk Aimée (1966) •Edith Evans (1967) •Joanne Woodwardová (1968) •Geneviève Bujold (1969) •Ali MacGrawová (1970) •Jane Fondová (1971) •Liv Ullmannová (1972) •Marsha Mason (1973) •Gena Rowlands (1974) •Louise Fletcherová (1975)

1976–2000
2001–dosud

Sissy Spacek (2001) •Nicole Kidmanová (2002) •Charlize Theronová (2003) •Hilary Swanková (2004) •Felicity Huffmanová (2005) •Helen Mirrenová (2006) •Julie Christie (2007) •Kate Winsletová (2008) •Sandra Bullock (2009) •Natalie Portmanová (2010) •Meryl Streepová (2011) •Jessica Chastainová (2012) •Cate Blanchettová (2013) •Julianne Moore (2014) •Brie Larson (2015) •Isabelle Huppertová (2016) •Frances McDormandová (2017) •Glenn Close (2018) •Renée Zellweger (2019) •Andra Day (2020) •Nicole Kidmanová (2021) •Cate Blanchettová (2022) •Lily Gladstone (2023) •Fernanda Torresová (2024)

Držitelky cenyBAFTA pro nejlepší herečku
1952–1967

Vivien Leighovábritská &Simone Signoretovázahraniční (1952) •Audrey Hepburnovábritská &Leslie Caronovázahraniční (1953) •Yvonne Mitchellbritská &Cornell Borcherszahraniční (1954) •Katie Johnsonbritská &Betsy Blairovázahraniční (1955) •Virginia McKennaovábritská &Anna Magnanizahraniční (1956) •Heather Searsbritská &Simone Signoretovázahraniční (1957) •Irene Worthbritská &Simone Signoretovázahraniční (1958) •Audrey Hepburnovábritská &Shirley MacLainezahraniční (1959) •Rachel Robertsovábritská &Shirley MacLainezahraniční (1960) •Dora Bryanbritská &Sophia Lorenovázahraniční (1961) •Leslie Caronovábritská &Anne Bancroftovázahraniční (1962) •Rachel Robertsovábritská &Patricia Nealovázahraniční (1963) •Audrey Hepburnovábritská &Anne Bancroftovázahraniční (1964) •Julie Christiebritská &Patricia Nealovázahraniční (1965) •Elizabeth Taylorbritská &Jeanne Moreauzahraniční (1966) •Edith Evansbritská &Anouk Aiméezahraniční (1967)

1968–1980
1981–2000
2001–2020
2021–2040

Joanna Scanlan (2021) •Cate Blanchettová (2022) •Emma Stoneová (2023) •Mikey Madison (2024)

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Film
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elizabeth_Taylorová&oldid=25418514
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp