| Elie Wiesel |
|---|
 Elie Wiesel (24. dubna 2012) |
| Rodné jméno | Eliezer Wiesel |
|---|
| Narození | 30. září1928
Sighetu Marmației,Rumunské království |
|---|
| Úmrtí | 2. července2016 (87 let)
New York,USA |
|---|
| Místo pohřbení | hřbitov Kensico
Sharon Gardens Cemetery |
|---|
| Povolání | spisovatel, politický aktivista, judaista, romanopisec, autor autobiografie,vysokoškolský učitel,překladatel,novinář, humanista afilozof |
|---|
| Alma mater | Fakulta umění Pařížské univerzity |
|---|
| Významná díla | Svítání,Noc,Pátý syn,Všechny řeky jdou do moře, moře se však nenaplní,Šílená touha tančit,Soudci,Paměti, všechny řeky spějí do moře |
|---|
| Ocenění | Cena Médicis (1968)
Bordinova cena (1972)
Knižní cena Interu (1980)
Velká literární cena města Paříže (1983)
Nobelova cena za mír (1986)
… více naWikidatech |
|---|
| Manžel(ka) | Marion Wiesel |
|---|
| Děti | Elisha Wiesel |
|---|
| Rodiče | Shlomo Wiesel[1] aSarah Feig[1] |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
 citáty na Wikicitátech |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Elie (Eliezer) Wiesel,KBE (30. září1928Sighetu Marmației –2. července2016,New York[2]) bylžidovskýprozaik,esejista,dramatik,filozof,humanista, politickýaktivista, náboženský myslitel a nositelNobelovy ceny za mír.
Narodil se v Sighetu ležícím v dnešním Rumunsku v ortodoxním achasidském prostředí. Běhemdruhé světové války se město Sighet stalo součástíMaďarska. Roku 1944 Německo okupovalo Maďarsko, čímž se Holocaust rozšířil i na tuto, před tím pro Židy relativně bezpečnou, zemi. V roce1944 úřadydeportovaly celou židovskou komunitu dokoncentračního táboraAuschwitz II – Birkenau, který se nacházel na územíPolska. Wiesel prošel také koncentračním táboremBuchenwald a z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Po válce odjel doFrancie, kde studoval naSorbonně a poté se živil jako novinář.
Posléze žil vUSA a přednášel humanitní vědy na univerzitě vBostonu. V roce1987 založil, společně se svojí ženou Marion,Nadaci Elieho Wiesela pro humanitu (Elie Wiesel Foundation for Humanity). V roce1996, společně sVáclavem Havlem aYoheiem Sasakawou, založil „brainstormingovou“ konferenciForum 2000. Angažoval se v propagování odkazuholokaustu.
V roce1958 vydal svoji první knihu –Noc – novelu, která popisuje jeho zážitky a zkušenosti z koncentračních táborů. Celkově napsal přes čtyřicet románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu.
Jako novinář s instinktem po jasném pojmenování událostí byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat anglickým termínemholokaust (naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr).[3][4]
| „ | Jak se dá vysvětlit, že ani Hitler ani Himmler nebyli exkomunikováni z církve? Že Pius XII. nikdy nepovažoval za nutné, neřeknu-li nezbytné, odsoudit to, co se dělo v Osvětimi a v Treblince? Že velká část příslušníků SS byli věřící, kteří byli svým církvím věrní až do konce? Že někteří zabijáci chodili ke zpovědi, když právě nemasakrovali? A že ti všichni pocházeli z křesťanských rodin a měli křesťanské vzdělání?[5] | “ |
V roce1986 mu byla udělenaNobelova cena míru za dlouholetou aktivitu v boji na obranulidských práv a za uměleckou tvorbu. Kromě té získal za svoji práci řadu ocenění, např.:
Byl i držitelem maďarského státního vyznamenání, které se však v červnu2012 rozhodlMaďarsku vrátit, protože se mu nelíbilo, že se členové maďarské vlády účastnili obnoveného pohřbu nacistyJozsefa Nyira.[6]
