ideální izolant – látka, absolutně nevodivá, neobsahuje žádné nosiče el. náboje, v praxi se nevyskytuje, ale používá se pro zjednodušení výpočtů
reálný izolant – materiál, ve kterém se vyskytuje malé množství „nosičů“ elektrického náboje. Po vložení takové látky doelektrického pole, vede malý proud.
izolátor – výrobek z izolantu – hotový materiál – například ze skla, porcelánu, keramiky
izolace – izolační soustava elektrotechnických zařízení vytvořená často z různých typů izolátorů (na různých místech jsou potřeba různé izolační vlastnosti)
Často se zaměňují pojmy izolant adielektrikum. Dielektrikum je materiál, který má schopnostpolarizace. Každý izolant je dielektrikem, ne každé dielektrikum je izolantem. Izolant je takové dielektrikum, které je upravené pro účel průmyslové aplikace s cílem zamezit průchodu proudu. Vzhledem k atomové struktuře všech běžných látek a díky polarizovatelnosti atomu je (s výjimkouvakua) tento rozdíl spíše teoretický.
Vzduch – obsahuje určité množství vlhkosti – pro 20 °C je množství vodních par nasyceného vzduchu rovno 17,3×10−3 kg/m3. Pokud je vlhkost na 50% oproti nasycenému stavu a nižší, říkáme, že jde osuchý vzduch. Vzduch se jako izolant využívá pro venkovní vedení, vzduchovékondenzátory atransformátory. Pro vysokonapěťová zařízení musí být stlačen.
Vodík – je nejlehčí, má nejnižší elektrickou pevnost, má 7× větší tepelnou vodivost než vzduch. Poslední zmíněné vlastnosti se využívá při použití vodíku jakochladicího média u velkých elektrických točivých strojů. Oproti vzduchu (který obsahujekyslík) nepůsobíoxidačně. Velká nevýhoda vodíku je hořlavost a výbušnost ve směsi se vzduchem. Další využití nalézá v oblasti kryogenní techniky, jako umělá atmosféra při výroběpolovodičů a vel. pecích
Dusík – Rovněž se využívá jako chladicí médium jako vodík. Na rozdíl od vodíku je ale chemicky stabilní a netvoří výbušnou směs se vzduchem. Využití nachází v kapalné podobě jako chladicí médium v kryogenní technice, v suchých výkonovýchtransformátorech a jako inertní atmosféra v olejových transformátorech
Oxid uhličitý – je těžší než vzduch, používá se ve stlačeném stavu jakodielektrikum vysokého napětí kapacitních normálů a někdy jako náplň vevýbojkách.
Fluorid sírový (SF6) – je 5× těžší než vzduch, má vysokou el. pevnost, je chemicky stabilní do 200 °C. Při vyšší teplotě dochází k rozkladu na toxické látky. Používá se v zapouzdřených rozvodnách,transformátorech,vlnovodech a vkoaxiálních kabelech.
Použití minerálních olejů:Minerální oleje jsou různými směsmi uhlovodíků z lehkých olejů, vyrábí se destilacíropy. Dělí se dále dle praktického využití:
Anorganické amorfníVelkou skupinou tohoto druhu pevných izolantů jsou skla.
Aplikace skel:
konstrukční materiál
vysokofrekvenční technika – borosilikátové sklo
skleněná vlákna – hlinitoborosilikátová. Skleněná tkanina vytváří nosnou složku, kterou spojuje pryskyřice a vytváří elektrotechnický materiál
skleněné pájky – nízkotavitelná skla. Dělí se dále na zátavová a obyčejná (alkalická)
Anorganické krystalické
azbest – z azbestu se vyrábí azbestový papír (lakovaný nebo impregnovaný reaktoplastickoupryskyřicí) používaný jako mezizávitová izolace. Dále azbestová lepenka používaná jako vnitřní izolace krytů vypínačů a azbestové desky používané jako dělicí stěny v rozvodnách
slída – ze slídy se vyrábí slídový papír. Slída rozmělněná na jemné částečky se zpracovává na papírenských strojích buďto chemicky (Bordetův způsob) nebo mechanicky (Haymannův způsob). Vyrábí se jako fólie a využívá se jako izolační systém elektrických strojů.
