| Ekonomika Rakouska | |
|---|---|
 | |
| Měna | euro |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | EU,WTO aOECD |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▲ 8 901 064 (1. ledna 2020)[1] |
| HDP | $385,5 mld (PPP) (odhad 2012) |
| Změna HDP | 0,3% (odhad 2014) |
| HDP na obyvatele | €36 640 (2012) |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 1,7%; průmysl: 32,3%; služby: 65,8% (odhad 2009) |
| Inflace (CPI) | 2,6% (odhad 2012) |
| Míra chudoby | 6,2% (2012)[2] |
| Pracovní síla | 4,434 mil. (odhad 2012) |
| Nezaměstnanost | 4,4% (září 2012)[3] |
| Průměrná hrubá mzda | €3 997/$5 395, měsíčně (2006)[4] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | $163,1 mld (odhad 2012) |
| Dovoz | $170,5 mld (odhad 2012) |
| Hrubý zahraniční dluh | $808,9 mld (30. září 2009) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 74,6% HDP (odhad 2012) |
| Příjmy | $191,7 mld (odhad 2012) |
| Výdaje | $204,1 mld (odhad 2012) |
Rakousko patří k velmi vyspělým zemím světa, v roce2010 bylo v hodnocení podleHDP na obyvatele 10. nejbohatším státem světa a 3. nejbohatším státem v EU – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 39 500 USD na obyvatele (dleMMF (2010).
V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 pracovištích. Největšíburza Rakouska jeVídeňská burza, jejíž největší index jeATX.
Rakouská ekonomika značně utrpěla rozpademrakousko-uherské monarchie. Po něm totiž zůstalo asi 70 % průmyslové výroby na územíčeských zemí.[5]Válečné události tento stav ještě vystupňovaly. Až v 50.–60. letech20. století přišlo zlepšení – zatímcoČeskoslovensko fatálně ekonomicky propadlo kvůlicentrálně plánované ekonomice,Rakousko se především díky mezinárodnímuobchodu,cestovnímu ruchu a jinýmslužbám pozvedlo.
Rakousko značně využívá svůjturistický potenciál – velká část země (70 %) leží vAlpách. PodleUNWTO[6] navštívilo v roce 2015 Rakousko 26,7 milionu turistů (12. místo na světě), podle příjmů z cestovního ruchu bylo Rakousko patnácté na světě s 18,3 miliardyUSD. PodleWTTC[7] se cestovní ruch v Rakousku podílí 11,8 % na celkovémHDP státu a 12,7 % na zaměstnanosti. Rakousko tak tradičně patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP.[8] Nejvíce zahraničních příjezdů dosahují alpskéspolkové zeměTyrolsko aSalcbursko, pro zimní turistiku a sporty jsou významná střediskaInnsbruck,Kitzbühel aBischofshofen. Hojně navštěvována jsou i velká města jakoVídeň (památky tzv.Innere Stadt – např. gotickákatedrála sv. Štěpána aHofburg, dále zámekSchönbrunn, místa spojená s životem a tvorbou postav světové hudby, zábavní parkPrater s atrakcíRiesenrad atd.),Salcburk (hudební tradice a architektonické památky – zámekMirabell, renesančnísalcburská katedrála, pevnostHohensalzburg atd.),Štýrský Hradec (historická –Schlossberg i moderní architektura –Murinsel) čiLinec (architektonické památky – předevšímbarokní). První tři jmenovaná města jsou uvedena naSeznamu světového dědictví UNESCO.
Je to také tranzitní země pro cesty naBalkán a doItálie.Vídeňské mezinárodní letiště (VIA – Vienna International Airport) je jedním z největšíchevropskýchletišť. V roce 2008 odbavilo 19,7 milionu cestujících, o 7 milionů cestujících více nežpražskáRuzyně.[9]
Významné je izemědělství, především v úrodné nížiněDolního Rakouska. Pěstuje se zdevinná réva, chovajíprasata adobytek.Průmyslu příliš v zemi není[zdroj?!] a pokud ano, jedná se spíše o lehký[zdroj?!].
Elektřina je získávána především zvodních elektráren.Rakušané mají obavy zjaderné energie, kterýžto názor se snaží prosadit i při jednání se svými sousedy, což bývá často předmětem roztržek.
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuekonomika Rakouska na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Ekonomika Evropy | ||
|---|---|---|
| Země |
|  |
| Teritoria, kolonie a zámořská území |
| |
| Území s částečným mezinárodním uznáním | ||
| Zaniklé státní struktury | ||