| Edo 江戸 (えど) | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 35°41′2″ s. š.,139°46′28″ v. d. |
| Stát | Japonsko Japonsko |
  Edo 江戸 (えど) | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Edo (japonsky江戸 – „ústí“, dříve takéJedo čiJeddo) je starý názevjaponského hlavního městaTokia. I když v okolíTokijské zátoky existovalo množství osad již o několik set let dříve, první skutečně důležitou událostí v dějinách Eda bylo založeníhradu Edo na planině Musaši v roce1457Dókanem Ótou. Dókan Óta byl vazalemrodu Uesugi, schopný vojevůdce a vynikající vzdělanec.[1]
V roce1590, kdy si zvolil toto místo za své rodové sídlo bojovníkIejasu Tokugawa krátce před tím, než se stalšógunem.[2]
V roce1603 byl založenšógunát Tokugawa a Edo se stalo sídlem jeho vlády, tedy de facto hlavním městem. Císařovo sídlo a formální hlavní město zůstalo v Kjótu.
Edo bylo opakovaně ničeno rozsáhlými požáry, z nichž nejhorší bylMeireki no Taika v roce1657 – odhaduje se, že při něm zahynulo asi 100 000 lidí. Běhemobdobí Edo postihlo město kolem stovky větších požárů. Ty byly typicky způsobeny neopatrností při zimním vytápění dřevěných domů (mačija) dřevěným uhlím.
V roce1868 byl šógunát zrušen a 3. září bylo Edo přejmenováno na Tokio, tj. „Východní hlavní město“. O rok později se císař přestěhoval do Tokia, které se tím stalo hlavním městem i formálně.
Běhemobdobí Edo šógunát dosazoval městské správce (mači bugjó), kteří v Edu vládli. Dohlíželi na policii a (od dobJošimuneho Tokugawy) na hasičské oddíly (mačibikeši), na trestní i občanské soudy a vykonávali i další administrativní funkce nezbytné pro chod města s milionem obyvatel.
Obrázky, zvuky či videa k tématuEdo na Wikimedia Commons
