Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Edita Gruberová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edita Gruberová
Základní informace
Narození23. prosince1946
Rača nebo Bratislava
Úmrtí18. října2021 (ve věku 74 let)
Curych
Žánryopera
Povoláníoperní pěvkyně a hudební pedagožka
Nástrojehlas
Hlasový oborkoloraturní soprán
OceněníČestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1995)
Řád bílého dvojkříže 2. třídy (1997)
čestné občanství města Bratislavy (1997)
Echo Klassik – pěvkyně roku (1999)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1999)
… více naWikidatech
Webwww.gruberova.com
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Edita Gruberová (23. prosince1946Bratislava18. října2021Curych[1]) bylaslovenskáoperní pěvkyně. Jednalo se o celosvětově prosluloukoloraturnísopranistku, čestnou členkuVídeňské státní opery. Aktivní operní kariéru ukončila v březnu 2019.

Život

[editovat |editovat zdroj]

Pocházela z bratislavskéRače. Byla dcerou otce německého původu a maďarské matky. Otec se zachránil předodsunem přijetím slovenskénárodnosti, ale později byl z politických důvodůvězněn.[2]

Studovala na bratislavskékonzervatoři, kde byla její pedagožkouMária Medvecká, a naVysoké škole múzických umění v Bratislavě. V roce1968 debutovala ve Slovenském národním divadle v úloze Rosiny v opeřeLazebník sevillský. Po ukončení studia ale na bratislavské scéně stáléangažmá nezískala a ze studií v Sovětském svazu sešlo kvůliokupaci Československa vojskyVaršavské smlouvy.[2] Zpívala tedy v Banské Bystrici.

Zahraniční angažmá

[editovat |editovat zdroj]

V roce1970 získala první roli veVídeňské státní opeře, kde pohostinsky vystoupila poprvé7. února jako Královna noci v MozartověKouzelné flétně,[3] její výkon jí prakticky okamžitě zajistil veVídni stálé angažmá.[4] Kvůli omezování při cestování do Vídně ze strany komunistického režimu se rozhodla Československo23. března1971 definitivně opustit.[2]

Královnu noci s úspěchem zpívala v roce1973 i nafestivalu vanglickémGlyndebourne a rok později také vSalcburku pod taktovkouHerberta von Karajana, ve Vídni ale dostávala spíš menší role. Průlomem pro její mezinárodní kariéru tak byla nová vídeňská inscenace operyRicharda StrausseAriadna na Naxu v roce1976, v níž pod vedením dirigentaKarla Böhma zazářila v roli Zerbinetty (již před tím roli nastudovala pro starší vídeňskou inscenaci).[3] Následovala vystoupení v newyorskéMetropolitní opeře,milánskéLa Scale, v Královské opeřeLondýně, v Pařížské opeře,Bavorské státní opeře a v řadě dalších. Její první vystoupení v Praze se uskutečnilo již v roce1979 na festivaluPražské jaro. K příjezdu původně nedostala vstupnívízum, ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení, a tak mohla Zerbinettu předvést i před českým publikem.

V dalších letech doplňovala svůjrepertoár, nastudovala na 60 velkých rolí, převážně koloraturních, nejvíce italského repertoáruverdiovského, ale i starších autorů (Donizetti,Bellini aj.), a také mozartovské role. Sama si stanovila hranice svého hlasového oboru hlavní rolí ve VerdihoTraviatě neboMassenetověManon, které nepřekročila.[2]

Ke svému původu se hlásila i v době, kdy o ničeskoslovenský stát zájem nejevil. Při jednomsilvestrovském uvedeníoperetyNetopýrJohanna Strausse mladšího, vysílaném v 70. letech televizí, přednášela ona i další pěvkyně slovenského původu (Lucia Poppová)dialogy nikoliněmecky, ale v „bratislavskémdialektu“.[5] Po pádu komunistického režimu opakovaně koncertovala v Československu a po jeho rozpadu i v obou nově vzniklých státech.

Ve Vídni, kde ztvárnila více na 45 rolí a vystoupila ve více než 600 představeních,[6] byla čestnou členkou operního souboru.[3] Ve Vídni i ve světě s největší oblibou zpívala v koncertních provedeních oper, kde mohla publiku„lépe zprostředkovat soustředění na hudbu“, od kterého při jevištních uvedeních často odvádí pozornost scéna či režie.[2]

Věnovala se také interpretacipísní (mj.koncert na festivaluPražské jaro v květnu2006).

Kariéru operní pěvkyně ukončila v březnu 2019. Po svém posledním představení měla padesátiminutový potlesk. Dále se věnovala koncertnímu zpěvu a výuce.

Soukromý život

[editovat |editovat zdroj]

Edita Gruberová žila v Curychu, odkud se ale nezřídka vracela na návštěvy do Bratislavy. Měla dvě dcery, jejím prvním manželem bylhudební vědecŠtefan Klimo. Později byl jejím životním partnerem rakouskýdirigent aklavíristaFriedrich Haider, se kterým často spolupracovala při operních představeních, koncertech a písňových recitálech.[2]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Zemřela pěvkyně Edita Gruberová.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-10-18].Dostupné online. 
  2. abcdefREITTEREROVÁ, Vlasta.Edita Gruberová - fenomén vokálního umění [online]. Hudební rozhledy, duben 2006 [cit. 2007-10-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
  3. abcKS Edita Gruberova [online]. Wiener Staatsoper [cit. 2007-10-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. (německy) 
  4. Edita Gruberová / hudba [online]. Osobnosti.sk.Dostupné online. (slovensky) 
  5. BLAHO, Vladimír.Unikátna operná hviezda jubiluje [online]. Slovo, 2006 [cit. 2007-10-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-26. (slovensky) 
  6. Edita Gruberová (23. 12. 1946) [online]. Slovenská agentúra pre cestovný ruch [cit. 2007-10-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (slovensky) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • RISHOI, Niel.Edita Gruberová : portrét. Bratislava: Slovart, 2005. 309 s.ISBN 978-80-8085-041-8. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
NositeléHudební ceny Herberta von Karajana
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Hudba |Lidé |Slovensko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Edita_Gruberová&oldid=24234927
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp