 Ecdysozoa | |
|---|---|
 Mravenec roduPlectroctena | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Nadoddělení | prvoústí (Protostomia) |
| Oddělení | Ecdysozoa Aguinaldo et al.,1997 |
| Klady | |
| |
| Sesterská skupina | |
| Lophotrochozoa | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ecdysozoa (česky ekdysozoa) jemonofyletická skupinaživočišnýchprvoústýchkmenů.
Skupina Ecdysozoa je charakterizovanáchitinovoukutikulou, která se skládá ze tří vrstev, a to vnějšíepikutikuly, prostředníexokutikuly a vnitřníendokutikuly. Všichni příslušníci ekdysozoí svou kutikulu nejméně jednou za život svlékají. Svlékání je pak řízenoekdysteroidnímihormony, které jsou dokonce mezi jednotlivými příslušníky skupiny zaměnitelné.[1]
Dalším důležitým znakem je pak úplná absence pohybovýchbičíků. Ačkoliv se bičíky u příslušníků skupiny vyskytují, nikdy, v žádnémontogenetickém stadiu, neslouží k pohybu. Základním pohybovým orgánem jsousvaly, které se upínají ke kutikule.Mozek tvoří prstenec kolemhltanu a je rozdělen na tři kruhy. Obvykle mají koncový ústní otvor, nebo u nich najdeme alespoň embryologické známky jeho rotace. Spojuje je iimunochemienervové soustavy.[1]
Pohled na fylogenezi prvoústých, jakož i ecdysozoí v jejich rámci, prošel na konci 20. století, kdy bylo možné evoluční hypotézy postupně dokládat molekulárními genomickými daty, zásadním vývojem.
Byla jednoznačně vyloučena zastaralá hypotézačlánkovců (Articulata), vycházející z morfologické podobnosti článkovaných těl a sdružující členovce s kroužkovci. Naopak byla podpořena přirozenost ecdysozoí jako jednoho ze dvou hlavních kladů prvoústých, sesterského kespiráliím (Spiralia).[1][2]
Fylogenetické analýzy ukazují, že tři skupiny, do kterých jsou sdruženy jednotlivé kmeny ecdysozoí v předchozím seznamu kmenů, jsou pravděpodobně přirozenými skupinami (klady), odpovídajícími vývojovým liniím.
Jejich vzájemné příbuzenské vztahy však nejsou zcela jednoznačné. V současnosti (rok 2024) jsou preferovány dvě hlavní hypotézy, které je možné nazvat podle vnitřních seskupení, považovaných v nich za přirozené skupiny, tedy kladů: Cryptovermes resp. Cycloneuralia.
|
Tato hypotéza byla formulována na základě fylogenetických analýz z roku 2005[3] a 2015[4] a formalizována zavedením kladuCryptovermes, zahrnujícího jako sesterské skupiny kladNematoida a kladPanarthropoda, jehož nejvýznamnějšími zástupci jsoučlenovci (Arthropoda).[5] Bazální větví recentních ecdysozoí jsou v této hypotézechobotovci (Scalidophora), kteří zahrnujíkorzetky (Loricifera),rypečky (Kinorhyncha) ahlavatce (Priapulida), viz obrázek vpravo.
|
Druhá základní hypotéza, která je starší, formulovaná již podle morfologických znaků[6][7], ale nadále (r. 2024) i s využitím genomických informací spolehlivě nevyvrácená hypotéza (hypotéza byla např. podpořena i ve studii z r. 2024, zaměřené na postavení nově identifikovaného kmene vymřelých ecdysozoí –Saccorhytida,[8] viz obrázek vpravo), předpokládá existenci dvou základních linií ecdysozoí – „červovitých“hlístů (Cycloneuralia), kam patří jak hlístice a strunovci, tak trojice mořských kmenů chobotovců, a k nim sesterských „nohatých“ panarthropodů s želvuškami, drápkovci a členovci.[2][9][10]
Nejistá však zůstává i přirozenost samotných panartropodů a chobotovců. V prvém případě problematickou skupinu představujíželvušky (Tardigrada), které jsou někdy sdružovány spíše k hlísticím nežli k ostatním panartropodům;[11] ve druhém případě pak korzetky, které jsou naopak pokládány spíše za příbuzné panartropodů.[4]
Vzájemné příbuzenské vztahyrecentních skupin podle hypotézy Cryptovermes lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[5]
| Ecdysozoa |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obrázky, zvuky či videa k tématuEcdysozoa na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
