Dynastie Nguyễn (vietnamskyNhà Nguyễn neboNguyễn triều) neboliNguyễnové byla poslední vládnoucíannamská královská a poté císařská dynastie v letech1802–1945[1], jejichž říše se nacházela na území dnešních státůVietnam, částečněLaos aKambodža.
Jeho Veličenstvo Bao-Dai uskutečnilo 17. den 10. měsíce (4. listopadu 1932) pouť k hrobům předků dynastie v Thanh-Hóa.
Na císařském (či královském) trůně se postupně vystřídalo 13 panovníků rodu Nguyen, první bylGia Long (viet. Gia Long, 1802–1820), nejdéle vládlTu Duc (viet. Tự Đức, 1847-1883), posledníBao Dai (viet. Bảo Đại, 1926-1945) byl zároveň posledním vietnamským panovníkem vůbec.
I když jsou vietnamští panovníci z dynastie Nguyễn uváděni a pokládáni zacísaře (spíše po roce 1839), není to zcela ustálené a často se užívá i označeníkrál, předchozí vietnamské dynastie jsou běžně brány jako královské, u dynastie Nguyễn se používá obojího označení a rozdíl je víceméně čestný.
Jako vietnamský císař (či král) se zpravidla označoval vládceAnnamu, tj. většiny území současnéhoVietnamu.
Bao Dai – (1926-1945), od roku1940 do1945 vládl pod japonským protektorátem; abdikoval poté, co obdržel "žádost" od povstaleckého hnutíViet Minh, aby rezignoval a předal mu vládu; tím skončila vietnamská monarchie