Dublin (výslovnost [dablin],irskyBaile Átha Cliath[bʲlʲɑː ˈklʲiə]) je hlavní městoIrské republiky a největší městoIrska. Žije zdepřibližně 593 tisíc[1] obyvatel, celáaglomerace(Greater Dublin Area) pak zahrnuje asi 1,2 milionu obyvatel.
Metropolitní oblast Velkého Dublinu (GDA – Greater Dublin Area) zahrnuje město Dublin a oblasti Dun Laoghaire – Rathdown, Fingal, Kildare, Meath, Jižní Dublin a Wicklow.
Poprvé se o Dublinu pod jménemEblana zmiňuje zeměpisecKlaudios Ptolemaios kolem roku140 n. l., významnější roli však místo začalo hrát až na sklonku 1. tisíciletí. V10. století zde poblíž sebe existovala dvě sídla –Vikinské sídliště, označované irskyAn Dubh Linn(„Tmavá tůň“), a keltská osadaÁth Cliath(„Proutěný brod“) o něco výše proti proudu. Jméno jedné z osad dalo základ pozdějšímu anglickému názvu, jméno druhé je dnes používáno v irštině. Právě ve vikinské osadě byla kolem roku1030 založena dnešní katedrálaChrist Church.
Roku1169 se v Irsku vylodiliNormané a záhy si podrobili nemalou část země. Z Dublinu učinili své správní středisko, které tak nahradilo někdejší symbolické sídlo irských králů, vrchTara. Anglonormané počátkem13. století vybudovali kamennýDublinský hrad. Ještě po řadu staletí však zůstal přímý anglický vliv omezen na oblast bezprostředně kolem Dublinu, takzvanéKoloví (the Pale), a několik dalších měst, zatímco na irském venkově stále vládl keltský jazyk a zvyky.
Od konce16. století se Angličanům postupně dařilo prosadit svou nadvládu nad celým Irskem a podrobit si většinové katolické obyvatelstvo. Roku1592 založila královnaAlžběta I.Trinity College (kolej Nejsvětější Trojice). Převážně protestantský Dublin byl v17. století vzkvétajícím obchodním městem. Za vládyKarla II. byly z iniciativy místodržícího Irska, hraběte z Ormondu, přeměněny dosavadní zadní trakty domů podél řekyLiffey na průčelí, čímž vznikla charakteristická dublinská nábřeží. Dnešní podoba vnitřního města pochází převážně z počátku georgiánské doby (1. polovina18. století), kdy byly úzké středověké uličky nahrazeny širokými rovnými třídami a vznikla pětice velkých náměstí. Na význam města mělo negativní vliv zrušení samostatného irského (byť výhradně protestantského) parlamentuZákonem o Unii sVelkou Británií roku1801. Absence stovekpeerů a poslanců a tisíců služebníků byla citelná; mnozí šlechtici prodali v tomto období své výstavné paláce v Dublinu. Růst města pokračoval, ale prohlubovala se i bída irského lidu. V roce 1845 byla ve městě založenaWesley College.
Teprve počátkem20. století se irským vlastencům podařilo vymoci si sebeurčení na britské vládě. Připravovanousamosprávu Irska však oddálilaprvní světová válka. NaVelikonoční pondělí24. dubna1916 se pokusili irští republikáni o vojenské povstání v Dublinu. Pod vedenímPádraiga (Patricka) Pearseho aJamese Conollyho obsadili hlavní poštu a další důležité budovy. Nezískali však dostatečnou podporu a po sedmi dnech pouličních bojů museli před britskou přesilou kapitulovat. Šestnáct vůdcůVelikonočního povstání skončilo před popravčí četou. Třebaže irská veřejnost se zprvu k povstání nepřidala, postupně se její sympatie přiklonily k poraženým bojovníkům. V prosincových volbách roku1918 v Irsku jasně zvítězila stranaSinn Féin a většina jejích poslanců se místo cesty doLondýna sešla jako tzv.Dáil Éireann21. ledna1919 v Dublinu a vyhlásila zde Irskou republiku. Následovala více než dva roky trvajícíanglo-irská válka, jejímž výsledkem bylo roku1922 uznáníIrského svobodného státu na většině území Irska s Dublinem jako hlavním městem.
Dublin Castle
S nabytou svobodou se muselo město zotavovat ze škod napáchaných během bojů za nezávislost a občanské války (1916–1922), kdy byl střelbou značně poškozenDublinský hrad, celní správa, hlavní pošta a řada dalších významných budov. Po nástupuEamona de Valery do čela vlády (1932) byla realizována rozsáhlá výstavba domů pro sociálně slabší a plánovala se plošnáasanace starých georgiánských staveb (jako symbolů anglické nadvlády) a jejich náhrada prezidentským palácem, národní katedrálou, národní galerií atd. Dříve než k tomu došlo, však vypukladruhá světová válka. Neutrální Irsko válkou neutrpělo žádné významnější škody. Od vládních asanačních plánů bylo po válce opuštěno (jako prezidentské sídlo nakonec posloužil bývalý místodržitelský palác), ale mnoho starých domů stejně zkáze neušlo s tím, jak je v 50.–70. letech nahrazovaly novostavby kancelářských budov; nová výstavba pohltila i vykopávky starého vikinského sídliště veWood Quay. Teprve od 80. let je kladen velký důraz na ochranu jedinečnýchklasicistních gregoriánských staveb, které jsou pro Dublin tím, čím například pro Prahu její barokní domy a paláce.
V Dublinu se nacházejí dvě letiště, jedno na severu města a jedno na západě; více využívané je to severní, z kterého létají linky do USA, Velké Británie a díky společnosti Ryanair i do spousty evropských měst včetně Prahy. V Dublinu je také významný přístav, z kterého odplouvají lodě hlavně do Velké Británie, nejbližší britský přístav je ve městě Holyhead ve vzdálenosti sto dvacet kilometrů (plavba trvá 3–4 hodiny). Dublin je i důležitý železniční uzel, z kterého vyjíždějí vlaky do Belfastu a Corku. Městská hromadná doprava – jezdí zde běžné i dvoupodlažní autobusy, v MHD jsou integrované i příměstské vlakové linky a jako v jediném irském městě zde jezdí tramvaje, které místní obyvatelé označují termínem LUAS. Tramvajové linky existují v Dublinu dvě – jedna dlouhá zhruba 17,5 km a druhá 20,7 km. V současné době se vybudovala třetí tramvajová linka, která byla dokončena v roce 2017.[potřebuje aktualizovat]
Dublin leží na východním pobřežíIrska při ústí řekyLiffey doIrského moře. Jeho průměrná nadmořská výška je 20 m. Řeka Liffey dělí město naNorthside, chudší severní, aSouthside, bohatší jižní část.
Podnebí jepřímořské s poměrně teplouzimou a chladnýmlétem. Roční průměrná teplota činí 10 °C (leden 5 °C, červenec 15 °C). Nejvyšší naměřená teplota byla 31 °C, nejnižší -15.7 °C . Úhrnemsrážek (750 mm) patří Dublin k nejsušším oblastemIrska, ale dešťovépřeháňky se vyskytují často (ročně prší, popřípadě sněží, v průměru 271 dnů).Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 75 % (květen) a 88 % (prosinec). V Dublinu foukají často silnévětry, ale v ostatních částech země jsou i silnější. Větrno je po celý rok, především ale v zimě. Teplotní rozdíl mezi centrem města a jeho okrajem je poměrně malý (2 až 3 stupně). Letní teploty stojí v posledních letech výrazně nad průměrem. Od listopadu do dubna může sněžit,sníh se drží maximálně 3–5 dní v kuse.Kroupy padají častěji než sníh a nejčastější se vyskytují na přelomupodzimu a zimy.Bouřky jsou zaznamenány málokdy, hlavně je můžeme očekávat v létě.
Katedrála Christ Church (Katedrála Kristova) – nejstarší dublinská budova, původně z11. století, dnešní novogotická podoba pochází z roku1871. Chrám se pyšní prvky románské, anglické a novogotické architektury.
Castle – Dublinský hrad s přepychovým vnitřním vybavením byl zbudován na příkaz králeJana Bezzemka v letech1204–1230.
Národní muzeum je zajímavé nejen svými sloupy a arkádami.
Bank of Ireland – bývalé sídlo irského parlamentu se pyšní klasicistní fasádou.
Kilmainham Gaol – národní památník Irska a jeho historie, bývalá věznice na západním okraji centra. Byla postavena v druhé pol. 18. stol. a zažila potlačení mnoha irských rebelií, v roce 1916 zde bylo popraveno 14 z 16 vůdců Velikonočního povstání.
Trinity College – nejstarší irská univerzita, založená Alžbětou I. v roce 1591. Komplex historických budov na pravém břehu Liffey, s významnou knihovnou, ve které je uložen originálKnihy z Kellsu. Studoval zde takéBram Stoker, autor hororového románuDracula.
Writers Museum (Muzeum spisovatelů) – k vidění jsou zde nejen knihy, ale i osobní upomínkové předměty básníků.
Customs House (Celnice) podle návrhuJamese Gandona dostavěná roku1791, je reprezentativní příklad klasicistního paláce ve stylu řecké antiky.
Smithfield Chimney – 67 metrů vysoký komín, dnes slouží jako prosklená rozhledna.
Phoenix Park sÁras an Uachtaráin (Prezidentským palácem).
Ha'Penny Bridge (Půlpencový most) – nazvaný podle mýtného, které se na něm vybíralo až do počátku 20. století.
The Spire of Dublin (Dublinský stožár), 120 metrů vysoký stožár z nerezové oceli naO'Connell Street patří k nejnovějším pozoruhodnostem města.
Hlavní pošta (GPO – General Post Office) – stojí na O'Connelově ulici, centrum odporu a místo největších bojů Velikonočního povstání. V průčelí památník povstání v podobě umírajícího hrdiny CuChulainna.
Grafton Street – třída v centru Dublinu, vedoucí od St. Stephen k Trinity College. Středisko obchodu a zábavy, pěší zóna, památník dublinské hrdinky Molly Malone.
Guinness Storehouse – bývalé skladiště u St. James Gate, dnes muzeum pivovaruGuinness.
