| Dragiša Cvetković | |
|---|---|
 | |
| předseda vlády Království Jugoslávie | |
| Ve funkci: 5. únor1939 – 27. březen1941 | |
| Předchůdce | Milan Stojadinović |
| Nástupce | Dušan Simović |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Jugoslávské radikální společenství |
| Narození | 15. ledna1893 Niš,Srbsko |
| Úmrtí | 18. února1969 (ve věku 76 let) Paříž,Francie |
| Profese | novinář apolitik |
| Commons | Dragiša Cvetković |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dragiša Cvetković (srbskoucyrilicíДрагиша Цветковић,15. ledna1893Niš –18. února1969Paříž) byljugoslávským premiéremsrbského původu v letech1939 až1941.
Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníkuNapredak[1]. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál[1].
V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.[2] V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech – například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.[2] Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila[1], do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.
.jpg)
Cvetković se stal premiérem v únoru1939, jeho vláda vystřídala předchozí kabinetMilana Stojadinoviće (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody sChorvaty, tedy uzavření smlouvy známé pod názvemMaček–Cvetković, která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie.Chorvatská otázka, jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několikabánovin v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.
Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce1941 podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili aMalá Dohoda přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat[1], nakonec však dohoda podepsána byla.
Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla kpřevratu. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.[2] Cvetković dožil zbytek života v exilu vPaříži.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDragiša Cvetković na Wikimedia Commons| PremiéřiKrálovství SHS aKrálovství Jugoslávie | ||
|---|---|---|
| 1918–1929 |  | |
| 1929–1941 | ||
| 1941–1945 | exilové vlády:Dušan Simović •Slobodan Jovanović •Miloš Trifunović •Božidar Purić •Ivan Šubašić | |
