| Dov Šilansky דב שילנסקי | |
|---|---|
| 10. Předseda Knesetu | |
| Ve funkci: 1988 – 1992 | |
| Předchůdce | Šlomo Hilel |
| Nástupce | Szewach Weiss |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud |
| Rodné jméno | Berelis Šilianskis |
| Narození | 21. března1924 |
| Úmrtí | 9. prosince2010 (ve věku 86 let) |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kirjat Ša'ul |
| Kneset | 9.,10.,11.,12.,13. |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Profese | politik,advokát, advokát aspisovatel |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Dov Shilansky |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dov Šilansky (hebrejskyדב שילנסקי;21. března1924Šiauliai,Litva –9. prosince2010Tel Aviv,Izrael) byl izraelský politik a poslanecKnesetu za stranuLikud.
Narodil se21. března1924 ve městěŠiauliai vLitvě. Přežilholokaust. V roce1948 přesídlil do Izraele, kam dorazil na lodiAltalena. Předtím působil jako předák židovské vojenské organizaceIrgun vŘímě aNěmecku. Běhemválky za nezávislost v roce1948 sloužil vizraelské armádě jako důstojník v bojových jednotkách. Jako záložník pak bojoval v dalších izraelsko-arabských válkách. Od roku1970 byl velitelem civilní obrany v regionuGuš Dan, v letech1974–1989 působil jako výcvikový důstojník v záloze. Vystudoval právo naHebrejské univerzitě. Pracoval jako právník. Hovořil hebrejsky,anglicky,německy,litevsky ajidiš.[1]
V roce1952 byl zatčen poté, co se pokusil pronést do budovy ministerstva zahraničních věcí kufříkovou bombu. Byl odsouzen na dva roky jako člen ilegální skupiny, která odmítala izraelsko-německé usmíření a německé reparace.[2]
Působil jako člen etického výboru při Izraelské asociaci právníků a člen Mezinárodní organizace židovských právníků. Napsal několik knih na téma holokaustu, přispíval do tisku.[1]
V izraelském parlamentu zasedl poprvé povolbách v roce 1977, do nichž šel za Likud. Byl pak členem výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí, výboru pro jmenování soudců a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Předsedal společnému výboru pro pomoc hraničním obcím na severu země a podvýboru pro byty v majetku občanů žijících v zahraniční. Opětovně byl zvolen vevolbách v roce 1981, znovu za Likud. Stal se členem výboru pro jmenování soudců a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Za Likud obhájil mandát i vevolbách v roce 1984. Po nich usedl opět coby člen do výboru pro jmenování soudců a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Předsedal výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí a společnému výboru k rostoucímu užívání narkotik. Byl rovněž předsedou vyšetřovací komise k příčinám požáru vKirjat Ata. Zvolen byl za Likud i vevolbách v roce 1988. Po nich se stalpředsedou Knesetu. Zároveň předsedal překladatelskému výboru parlamentu.[1]
Naposledy se dočkal zvolení do parlamentu vevolbách v roce 1992, opětovně na kandidátce Likudu. Stal se místopředsedou Knesetu. Usedl ve výboru pro imigraci a absorpci a výboru House Committee.[1] V roce1993 neúspěšně kandidoval naprezidenta Izraele. Zemřel9. prosince2010 vTel Avivu.
| Předsedové Knesetu | |
|---|---|
| |
| Členové třináctého Knesetu zvolenéhoroku 1992 | |
|---|---|
| Izraelská strana práce |
|
| Likud | |
| Merec | |
| Comet | |
| Národní náboženská strana | |
| Šas | |
| Sjednocený judaismus Tóry | |
| Chadaš | |
| Moledet |
|
| Arabská demokratická strana | |
| poznámka: |
|
| Členové jedenáctého Knesetu zvolenéhoroku 1984 | |
|---|---|
| Ma'arach |
|
| Likud | |
| Techija | |
| Národní náboženská strana | |
| Chadaš | |
| Šas | |
| Šinuj |
|
| Rac | |
| Jachad | |
| Progresivní kandidátka za mír | |
| Agudat Jisra'el | |
| Moraša | |
| Kach | |
| Tami | Abuchacira (sloučeno sLikudem) |
| Omec | |
| poznámka: |
|