| Dornbirner Ach | |
|---|---|
 Dornbirner Ach ve městě Dornbirn | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 29,9 km |
| Plocha povodí | 223 km² |
| Průměrný průtok | 6,94 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | AT: 8115 |
| Pramen | |
| Bregenzský les - Na severozápadních svazíchHoher Freschen 47°18′40″ s. š.,9°46′5″ v. d. 1485 m n. m. | |
| Ústí | |
| Bodamské jezero poblíž obceHard 47°29′50″ s. š.,9°40′32″ v. d. 395 m n. m. | |
| Protéká | |
Rakousko Rakousko(Vorarlbersko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán,Severní moře,Rýn,Bodamské jezero | |
 Mapa povodí Dornbirner Ach | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dornbirner Ach (setkat se lze také se zápisyDornbirnerach čiDornbirner Ache;česky zastaraleDornbirnská Aacha) je přibližně 30 kilometrů dlouhý přítokBodamského jezera vrakouskéspolkové zemiVorarlbersko. Spolu s nedalekou řekouBregenzer Ach je jednou z nejdůležitějších řek západníhoBregenzského lesa a dolníhoúdolí Alpského Rýna, jelikož společně pojímají většinu tamních říček a potoků. Své jméno řeka odvozuje od městaDornbirn, na jehož území se z velké části nachází. Předregulací Rýna se řeka vlévala doBodamského jezera poblížFußachu. Dnes teče více na východ a následně několik kilometrů rovnoběžně sAlpským Rýnem, vedle kterého se poblížHardu vlévá do jezera.
Řeka pramení v údolíValorsertal (rétorománský výraz pro "Medvědí údolí"), na severozápadním úbočíHoher Freschen, v blízkosti malé horské vesniceEbnit, kde ještě nese názevEbniter Ach.Prameny Ebniter Ach se nacházejí téměř na úplném jihu obceDornbirn, poblíž hranic s obcíZwischenwasser. První úsek řeky se vyznačuje hlubokými soutěskami a výraznými zářezy v horské krajině Dornbirnu.
Několik přítoků, jako jeGunzenach/Kobelach, se vlévá již v horním toku řeky. Za soutěskouSchaufel, od které se řeka oficiálně nazýváDornbirner Ach, protéká soutěskouAlploch, od které je přehrazena až k soutěsceRappenloch, a vytváří tak malou vodní nádržStaufensee, pojmenovanou podle horyStaufen, která se nad ní tyčí. Poté, co řeka proteče oblíbenou a turistickými stezkami vybavenou soutěskou Rappenloch, přiblíží se na svém čtrnáctém kilometru k areálu bývalé textilky vGütle a pokračuje údolím Enz.
Následně Dornbirner Ach zasahuje také do hustě obydlených oblastí, jakožto hraniční řeka mezi městskými částmi Dornbirnu (Hatlerdorf,Oberdorf a pozdějiMarkt). V těchto městských částech stojí na jejím břehu mnoho důležitých městských budov, jako jsou dornbirnská nemocnice, reálné gymnázium čistadion Birkenwiesen. Dále po proudu tvoří hraniční řeku mezi dalšími městskými částmi (Schoren aRohrbach) a poté pokračuje do rekreační oblastiAchauen. Uprostřed tohoto listnatého lesa, rozkládajícího se na obou březích řeky, se nachází také zvláštní možnost přechodu přes řeku, vyvýšený zpevněnýbrodAchfurt. Poté, co řeka řeka opouští Achauen, klikatí se v četnýchmeandrech přesmokřadRied, kde se do ní 400 metrů za severozápadním koncem obce Dornbirn vléváKoblašský kanál.
V místech, kde dříve tvořila Dornbirner Ach severní hranici Dornbirnu, překračuje nyní řeku silnice L41 (Senderstraße) s památkově chráněným krytým mostemSenderbrücke. Most i silnice jsou pojmenovány povysílači (něm. "Sender")Lauterach, který byl postaven v roce 1931 a nachází se asi 400 metrů severovýchodně od mostu.
Dornbirner Ach protíná téměř celé území obce Dornbirn, jelikož pramení asi 2,5 km od nejjižnějšího bodu a teče až k jeho nejsevernějšímu bodu na úplném severozápadě obce. Více než 10 km² na úplném jihovýchodě horské oblasti Dornbirnu, především svahy pohoříDornbirner First, které leží v údolíMellental, odvodňuje říční systém Bregenzer Ach.
Ve finálním úseku je díky průlomu ve Fußachu, vytvořeném v rámci mezinárodníregulace Rýna z roku 1904, řeka napřímena a její okolí tvoří spolu s okolímStarého Rýna přírodní rezervaciDelta Rýna. Ke konci své cesty teče paralelně sAlpským Rýnem a poblížHardu se vlévá do Bodamského jezera.
Dornbirner Ach je jednou z nejdůležitějších řek západníhoBregenzského lesa. Mnoho velkých a malých horských potoků, především na území obce Dornbirn, napájí řeku v jejím prvním úseku. Jen velmi málo z této spousty levostranných a pravostranných přítoků Dornbirner Ach má vlastní jméno. Proto jsou zde uvedeny pouze ty největší a nejznámější. Jedním z prvních levostranných přítoků jeKugelbach, který se do řeky, v těchto místech ještě nazývanéEbniter Ach, vlévá v oblasti Untere Wäldlealpe. Dalším důležitým přítokem zleva jeBruderbach, obyvateliEbnitu považováný za jejich hlavní potok, protože jasně vymezuje jižní hranice vesnice.Spätenbach, další důležitý (a opět levostranný) přítok, pojímá řeka v oblasti soutěskyAlploch. Na soutěsku navazuje vodní nádržStaufensee, do které se vlévají četné krátké potoky, sotva delší než jeden kilometr. Pravděpodobně nejvýznamnějším přítokem v prvním úseku řeky je pakKobelach. Tato říčka teče víceméně paralelně s Ebniter Ach/Dornbirner Ach a dříve se nazývalaGunzenach. Než se vGütle vlévá do Dornbirner Ach, pojímá Kobelach četné potoky, např.Laubach,Rudach aTintelsbach.
O další tři kilometry níže, u údolní stanicelanovky na Karren, se vlévá další větší pravostranný přítokGechelbach. V samotném městě Dornbirn pak nemá řeka žádné přítoky. Teprve v rekreační oblastiAchauen a navazujícím mokřaduRied se opět vlévají menší odvodňovací a zemědělské příkopy. Dalším významným přítokem jeFußenauerský kanál, který je napájen několika potoky a říčkami v okolí (např.Fischbach,Steinebach,Haselstauderbach čiKarlesgraben), a který se do řeky vlévá teprve těsně před jejím soutokem s řekouSchwarzach (taktéž pravostranný přítok) a následným výrazným ohybem toku směrem na západ.
Poslední větší řekou která se připojuje k Dornbirner Ach jeKoblašský kanál, oficiálně nazývanýVorarlberský vnitrozemský kanál v údolí Rýna. Ten odvodňuje velké části východníhoúdolí Alpského Rýna mezi řekamiFrutz a Dornbirner Ach, a vedle samotného Alpského Rýna je pravděpodobně jednou z nejdůležitějších řek ve Vorarlberském údolí Rýna. Území obce Dornbirn končí několik metrů před připojením Koblašského kanálu, takže ten se již vlévá na městské hranici meziLustenau aLauterachem v nadmořské výšce 399 m n. m. Poslední přítok do (v té chvíli již zregulovaného) koryta řeky jeLustenauer Kanal, vlévající se do ní asi 350 metrů před ústím do Bodamského jezera.
Krajinu v okolí řeky charakterizují tři výrazné geologické prvky. Prvním z nich jepánev Bodamského jezera, které byla vytvořena částečně tektonicky, a částečně erozí Rýnského ledovce, který ustoupil po poslednídobě ledové. Druhým významným prvkem je rozděleníAlp navýchodní azápadní část. Podél Rýna se tak pod dno údolí noříhelvetská deska, a vBregenzském lese jevápenec překrytflyšem. Třetím významným prvkem je samotnéúdolí Alpského Rýna, kde se v důsledku četných řek a potoků na skalním podložím ukládalo velké množstvísedimentů.Náplavový kužel Dornbirner Ach začíná když řeka opouští údolí, a končí s prvním výskytem meandrů.
Ve svém horním toku řeka většinou protéká silnými, ale zároveň křehkými diluviálními hmotami, což má za následek velké látkové zatížení koryta. Spodní tok řeky naopak protéká substrátemaluviálních hmot Alpského Rýna a vlastních naplavených diluviálních hmot.
První část povodí Dornbirner Ach od pramenů řeky až po údolí Enz poblíž Gütle (51,1 km²) je jednou z nejvlhčích oblastí Vorarlberska, které samo o sobě platí za nejvlhčí část Rakouska.[1] Strmě se zvedající hory, které lemují údolí Alpského Rýna, vedou k ochlazení vlhkých vzduchových mas jakmile převládá západní vítr. Výslednákondenzacevodní páry vede k prudkémudešti a tak často dochází k místním přeháňkám. Přesto jsou na relativně malém území výrazné regionální rozdíly v četnosti a intenzitěsrážek. Například v Dornbirnu se udává průměrný roční úhrn srážek 1451 milimetrů, vGütle srážky za stejné období činí 1896 milimetrů a vEbnitu dokonce 2107 milimetrů.
Vzhledem ke geografické poloze, topografickým podmínkám adešťovým srážkám hladina Dornbirner Ach značně kolísá a má tak spíše charakter velkébystřiny. To je zcela jasně vidět na měřicím místě v údolí Enz. Při nízké hladině vody je průtok pouhých 0,21 m³/s, průměrný průtok je pak 2,80 m³/s. Připovodních se však může zvýšit až na 121 m³/s. Průtok kolem 200 m³/s je možný při velkých povodních, ale je spíše výjimkou.[1] V případě stoleté vody (HQ 100) hydrologové spolkové země Vorarlbersko dokonce vypočítali hypotetický průtok kolem 300 m³/s. Pokud jde o průtokovou rychlost Dornbirner Ach, udává Státní vodohospodářský úřad čísla 0,5 – 6 m/s. Průměrný roční průtok je podle stejného úřadu 0,2 miliardy metrů krychlových.[2]
Dornbirner Ach znamenal pro původníalemanskésedláky v oblasti pohoříDornbirner First především přirozenou překážku, kterou bylo nutné při hospodaření překonávat. Později byla řeka využívána přitěžbě dříví. Velké kolísání množství protékající vody (udává se až 1:1000), vždy přinášelo lesníkům přirozený problém. Teprve výstavba kamenných mezí v délce cca 2,5 km od Achmühle k areálu hutí v letech 1830 až 1834 pod vedením vrchního vodohospodářeXavera Fässlera ochránily přilehlé pozemky a obydlí před pravidelnými záplavami.[3] K této práci bylo v rámciroboty využíváno obyvatelstvo Dornbirnu. Tento stavební projekt naplánoval inženýrAlois Negrelli, který byl v té době (1826-1832) ještě okresním inženýrem ve Vorarlbersku a později se stal známým jako architektSuezského průplavu čiNegrelliho viaduktu vPraze. Pro stavební záměr na Dornbirner Ach byla vytvořena 19stránková mapa řeky, kterou nakreslil bratr slavného inženýraFranz Negrelli. Tato mapa, vytvořená v roce 1826, je nejstarším známým uceleným zpodobněním obce Dornbirn (vyjma jejích horských vesnic) a je pravděpodobně součástí větší kartografické práce oRýnském údolí. Svou mírou podrobnosti tvoří základ pro četné výzkumné studie geografie osídlení Dornbirnu.[3]
V 19. století rozpoznali císařští vojenští stratégové také obranně-technický potenciál řeky. Se zřetelem na Dornbirner Ach tak byly vypracovány rozsáhlé obranné plány, jejichž hlavním cílem byla ochrana přístavuFußach, důležitého pro lodní dopravu naBodamském jezeře. V roce 1899 byla pro textilní továrnu Hämmerle postavenavodní elektrárna snádrží – dnes známá jakoelektrárna Ebensand a Staufensee. Tato elektrárna využívala vodu z Dornbirner Ach k výroběelektřiny pro přádelnu vGütle. Dnes je ve vlastnictví energetické společnostiillwerke vkw. S průlomem u Fußachu v roce 1904 v rámciregulace Alpského Rýna byl Dornbirner Ach sveden do nového řečiště a dnes se vlévá do Bodamského jezera poblížHardu.
Běhempřívalových lijáků v srpnu 2005, známých jakoAlpské povodně, byla vážně poškozena říční infrastruktura, jako je např. brodAchfurt. Město Dornbirn proto od 90. let zainvestovalo několik milionů eur do obnovy a výstavby říčních břehů[4]
Dne 2. července 2008, se v prostoru řeky odehrála akceAch-Art 08, zorganizovaná ve spolupráci mezi městem Dornbirn a kanceláříSpielRäume. Při ní si při rozličných aktivitách v korytu řeky hrálo celkem 1 840 dětí zmateřských azákladních škol, přičemž k hraní se používalo vše dostupné: voda, kameny, písek, listí, větve atd. Tato akce byla brána jako příležitost přiblížit dětem umění a přírodu. Fotografie pořízené během dne byly později vystaveny v budověZemského sněmu vBregenzu.
Dne 1. května 2011 se odehrála přírodní událost, která natrvalo změnila podobu nejznámějšího říčního úseku Dornbirner Ach, soutěskyRappenloch. Kolem 13:00 se Rappenlochský most, překlenující soutěsku v jejím nejužším místě, zřítil i s několika nosnými skalními částmi, následkem čehož došlo k zavalení soutěsky, která byla do té doby nepřetržitě přístupná po turistických lávkách. Událost se obešla bez zranění.[5] Teprve v létě 2013 byla otevřena náhradní turistická stezka do soutěsky Rappenloch, která nyní prochází nad zavaleným úsekem. Tato nová lávka nabízí návštěvníkům pohled shora do částečně zasypané soutěsky.[6]
V rámcistředoevropských povodní na konci května 2013 byloVorarlbersko opět zasaženo velkým množstvím dešťů, které způsobily lokální záplavy a sesuvy bahna. O víkendu od 31. května do 2. června odpovídala hladina vody v Dornbirner Ach 10leté povodni. Kromě předpokládaného zaplavení brodu Achfurt však nedošlo podél hlavního koryta Dornbirner Ach k žádným škodám.[7]
První známka lidské přítomnosti podél toku Dornbirner Ach pochází zdoby bronzové (3000 až 1800 př. n. l.). Jde o bronzovou čepel dýky, která byla nalezena v roce 1971 při výkopových pracích pro nový Achmühlerský most. Jedná se zároveň o vůbec nejstarší nález na území celé obce. Se vší pravděpodobností však osada v té době ještě neexistovala. Podél Dornbirner Ach také nejsou známy žádné osídlení z dobyŘímanů, kdy celá oblastVorarlberska patřila dořímské provincieRaetia. Zdá se však, žeřímská silniceViamala, vedoucí zMediolanum (Milán) doArgentoratum (Štrasburk), přecházela přes Dornbirner Ach. Teprve v průběhu alamanského dobývání ve 3. století se možná prvníAlamané usadili v oblasti, kde řeka opouští údolí. Naznačuje to alamanskáhrobka nalezená v roce 1898. Vzhledem k tomu, že si Alamani nezřizovali jednotlivé hroby a pohřebiště byla většinou umístěna v blízkosti obydlí, historikové z tohoto hrobového nálezu usuzují, že v oblasti dnešníhoHatlerdorfu existovalo osídlení již v 6. nebo 7. století.[8]
V průběhu 9. století nakonec vznikalo stále více malých sídel na hospodářsky a dopravně-technicky důležitých křižovatkách podél Dornbirner Ach. OsadaFußach (Fossonas) byla poprvé zmíněna v roce 840, osadaLustenau (Lustenoua) v roce 887. Samotný Dornbirn se naopak objevuje až v roce 895 jakoTorrinpuirron. Jižně od Dornbirner Ach vznikla vesniceHatlerdorf, severně od ní vesnice Niederdorf (dnes městská částMarkt) a na východních svazích vesniceOberdorf. Tyto osady tvořily vždy pouze jednu správní obec a později dály základ třem ze čtyř původních částí města Dornbirn.
Až v pozdním středověku bylo osídleno také údolíEbniter Ach, které dříve sloužilo pouze pro pastviny. Chudí obyvatelé dnešního švýcarskéhokantonu Valais, tzv.Walserové, kteří se vystěhovali ze své původní vlasti, založili v roce 1351 na západním svahu údolí osaduEbnit. Ta byla až do roku 1932 samostatnou obcí a následně došlo k jejímu začlenění do města Dornbirn.
Nejprve vyvstává otázka, jaké jméno vůbec použít pro etymologickou úvahu. RakouskýSpolkový úřad pro kalibraci a zeměměřictví definuje název řeky jakoDornbirner Ach, což znamená, že tento název je oficiální a používá se pro etymologické zkoumání.Vorarlberská zemská vláda kromě toho v letech 1960/61 definitivně zakotvila četnápomístní jména ve Vorarlbersku a určila název řeky jakoDornbirnerach. I když se tento termín používá dodnes, neplatí již jako geograficky oficiální způsob zápisu jména řeky.
Pro lepšíetymologické prozkoumání jménaDornbirner Ach je třeba ho rozdělit na dvě slova,Dornbirn aAche. Dornbirn je název obce, jejímž územím řeka z větší časti protéká. Název města se poprvé objevil 15. října 895 jakoTorrinpuirronv latinsky psaném dokumentu zkláštera St. Gallen. Tento výraz znamenáTorrovy dvory, přičemž Torro byl sedlákem, usazeným v oblasti dnešního Dornbirnu. Druhé slovo – Ache – pochází zkeltštiny a souvisí s latinským Aqua a dolnoněmeckým Aa. Slovo ve spojitosti s vodou znamená vbavorštině „rychle tekoucí řeka nebo potok s velkým spádem“. V českém prostředí se jedná o téměř neznámý výraz, dleOttova slovníku naučného se jedná ofemininum, viz jeho celá definice: "Aacha, něm. Aach, Ach, Ache, několik řek a říček ve Vorarlbergu a velkovévodství Badenském, zejména následující přítoky jezera Bodamského: 1) Dornbirnská A. (u Fussachu) a 2) Bregenzská A. temenící se na Arlbergu, obě ve Vorarlbergu."[9]
Původní název řeky,Fuss Ach[10], je pravděpodobně částečněgermánského původu a poprvé je uveden v daňovém záznamukláštera Pfäfers v roce 840 jakoFossonas v souvislosti s obcíFußach pojmenovanou podle řeky. Tento název se vyvinul v 11. století ze své původní podobyFozzaha aFuozza.[11]
Ve svém horním toku je Dornbirner Ach ryze horskýpotok. V údolíValorsertal protéká zelenými plochami s bujným porostem trávy, které se většinou využívají pro alpské zemědělství. Občas se zde vyskytují iborovicotvaré jehličnany akeře. Kvůli alpskému zemědělství se však většina těchto oblastí musela přizpůsobit chovudobytka. Dále po proudu, přibližně od přítokuBruderbach, se řeka zařezává hluboko do profilu horské krajiny a vytváří mnohdy pozoruhodnésoutěsky. Biologická rozmanitost rostlin je zde odpovídajícím způsobem nevelká. Jen několik typických stínových rostlin, jako jemech nebolišejník, vzdoruje zde panujícím nehostinným podmínkám. Příklady kvetoucích rostlin v této části řeky jsouvečernice vonná (Hesperis matronalis),jitrocel nejvyšší (Plantago altissima),orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a vzácně takéjahodník trávnice (Fragaria viridis).[12]
Od konce soutěskyRappenloch, tedy u osadyGütle, začínají břehy řeky opět lemovat hustéjehličnaté lesy. To se mění až se začátkem městské, hustě obydlené oblasti, kde je zpočátku přirozená flóra a fauna výrazně omezena. Celá řeka je vedena východní částí města v částečně vybetonovém řečišti. Jen málo keřů našlo v tomto nepřirozeném prostředí nový domov; řeka zde působí – jak bývá často vytýkáno – uměle a nepřístupně. K několika málo druhům, které se přesto v říčním korytě usadily, patřívrba bílá,vrba nachová,topol kanadský,jasan ztepilý,javor klen,líska obecná,jilm horský abez černý.[13]
Pod železniční tratí se vzhled říčního okolí drasticky mění a řeka je opět svedena do převážně přírodního koryta s bujnýmilistnatými lesy na obou březích. V těchto lesích, které obyvatelům Dornbirnu slouží jako místní rekreační oblast, se nevyskytují žádné jehličnany, čímž se zde krajina již velmi podobá navazujícímu mokřaduRied. Při své cestě tímto mokřadem řeka silněmeandruje. I zde se nachází úrodnélouky apole, z nichž pouze menší část bývá zorána. Tento charakter si okolí řeky uchovává až k jejímu ústí doBodamského jezera.
Oblast dolního toku Dornbirner Ach z většiny spadá do chráněného územíNatura 2000Lauteracher Ried aDelta Rýna a také dopřírodní rezervaceBirken – Schwarzes Zeug – Meandry Dornbirner Ach.
Přestože je voda v dolním toku Dornbirner Ach zčásti silně znečištěná, v řece žijíryby, které se těmto okolnostem přizpůsobily a které zde byly vysazeny Dornbirnským rybářským klubem. Zejména v horním, čistém úseku řeky a četných přítocích je pak stále mnoho ryb. Jedná se především o původní druhy jakopstruh obecný potoční,pstruh duhový,hrouzek obecný,vranka obecná nebosekavec.[14] Kromě toho byly v údolíValorsertal spatřenyvážky a různé druhůmloků. Hustá zástavba podél dolního toku řeky, respektive v městské oblasti Dornbirnu, působí proti usazování nových druhů v této oblasti.
Asi 10 000 mláďatostroretky stěhovavé původem z Dornbirner Ach bylo v roce 2014 vysazeno Lichtenštejnským rybářským klubem v oblastiAlpského Rýnu. Předpokládá se jejich postupné přesídlení do vod Lichtenštejnské Dolní země které jsou spojené s Alpským Rýnem.[15]
Dornbirner Ach je vedleBregenzer Ach jednou z nejsilnějšíchbystřin veVorarlbersku. I když to není běžně k vidění, množství protékající vody se může během několika hodin znásobit a Dornbirner Ach se může stát dravým proudem. Proto byly kamenné zdi, vyprojektovanéAloisem Negrellim roku 1830 a postavené roku 1834, postupně nahrazeny moderními betonovými protipovodňovými valy, které mají odGütle dále po proudu řeky odvrátit rizikopovodní. Vintravilánu města je řeka vedena stupňovitě vbetonovém korytě. Teprve pod železniční tratí jsou tyto umělé stěny nahrazeny přírodními zalesněnými hliněnými zídkami a štěrkovými ostrůvky, které zde přebírají protipovodňovou ochranu. Pro organizaciBystřinová a lavinová výstavba země Vorarlbersko (Wildbach- und Lawinenverbauung des Landes Vorarlberg) je Dornbirner Ach něco jako trvalé staveniště, protože na této řece nebo na některém z jejích četných přítoků je stále co budovat a zlepšovat. Za tímto účelem zřídila organizace svůj stálý stavební dvůr na březích řeky u údolní stanicelanovky na Karren.
Ještě na počátku 20. století byl Dornbirner Ach využíván jako dodavatelenergie pro vzkvétající dornbirnskýtextilní průmysl, od té doby ale rychle ztrácí svůj ekonomický význam. Pouzeelektrárna Ebensand, druhá nejstarší elektrárna ve Vorarlbersku, vlastněná energetickou společnostvkw, stále využívá k výrobě elektřiny vodní energii řeky pomocí vodní nádržeStaufensee.
Z množství povoleného odběru vody v oblastiLesního koupaliště Enz (kde se voda z Dornbirner Ach až do roku 1964 také používala ke koupání) pro průmyslové využití (u přítokuMüllerbach), by šlo Dornbirner Ach teoreticky považovat za téměř vyschlý 218 dní v roce. V praxi se však z řeky odebírá mnohem méně vody než povolených 1800 litrů za sekundu.
K dalšímu průmyslovému využití řeky patří těžba menšího množstvíkameniva veštěrkovně v horní části řeky (přítokKobelache).
V moderní době má Dornbirner Ach mnohem větší význam jako oblast pro rekreaci a turistiku. Řeč je zde především o soutěsceRappenloch, která přitahuje turisty z celého světa. Pro mnoho obyvatel Dornbirnu slouží dolní úsek řeky v oblastiAchauen jakorekreační oblast. Zejména v létě jsou kamenité břehy v umělém korytě řeky od mostu Sägerbrücke až ke konci města zaplněny místními obyvateli hledajícími odpočinek a osvěžení. V roce 2013 byla v souladu s kvalitativními směrnicemi úřadu zemské vlády Vorarlberska kvalita koupání v Dornbirner Ach v oblasti města pětkrát hodnocena jako „dostatečná“ a jednou jako „velmi dobrá“. Původně bylo i hojně navštěvované venkovníkoupaliště v Enzu napájeno vodou z Dornbirner Ach. Teprve od znovuotevřeníLesního koupaliště Enz dne 24. června 1988 se již vbazénu říční voda nepoužívá. V rámcirevitalizace rekreační oblastiAchauen město Dornbirn vytvořilo lesnífitness hřiště a rozsáhlé jezdecké a pěší stezky v zalesněnýchnivách nacházejících pod železniční tratí dále po proudu řeky.
Na Dornbirner Ach lzerybařit s příslušným rybářským lístkem. Kvalita vody v řece se obecně udává jako vodaII. (β-mesosaprobní) třídy. Kvalitu odpovídající pitné vodě (třída I-II na pomezí oligosaprobní a β-mesosaprobní úrovně) má řeka maximálně ve svém nejhořejším úseku. Nejpozději po přivedení vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod Dornbirn-Schwarzach zpět do řeky v oblasti pod Achfurtem (v říčním kilometru 7,84) již voda není vhodná jako pitná a odpovídá jakosti vodyII-III na pomezí β-mesosaprobní a α-mesosaprobní třídy.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDornbirner Ach na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDornbirner Ach na Wikimedia Commons