Mapa Doněcké oblasti s administrativním dělením v letech 2017–2020. Šedou barvou je vyznačeno území pod kontrolouDLR.[kdy?]
Doněcká oblast (ukrajinskyДонецька область / Donecka oblasť, téžДонеччина /Doneččyna;ruskyДонецкая область /Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkouUkrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část územíDonbasu, na jihu má přístup kAzovskému moři. Se svými 4 059 000 obyvatel (2022) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěnametalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována;[zdroj?] většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.
Poté, co proruštíseparatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne7. dubna2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené tzv.Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika nebyla mezinárodně uznána a od jejího vyhlášení zde probíhajíboje s ukrajinskou armádou. Separatisté kontrolovali pouze jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti zDoněcku doMariupolu,[3] vříjnu 2014 pak doKramatorsku.[4] Poruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují separatisté s ruskou armádou asi 60 % území Doněcké oblasti, přičemž v dubnu 2022 dobyla ruská vojska přístavní městoMariupol. Dne 30. září 2022 vyhlásil protiprávně[5] Putin připojení Doněcké oblasti spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny k Rusku na základě zinscenovaného referenda.[6] Výsledkyreferend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou státůOSN neuznány.[7]
V doběRuského impéria, jež tato území získalo v18. století veválkách s Tureckem, spadala většina území oblasti podNovoruskou a pozdějiJekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak podOblast Donského vojska. Po vznikuUkrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem vBachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řekySeverní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla názevStalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešníLuhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.
Vlajka Doněcké oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 rozděleným na dvě pole. V horním modrém poli se nachází žluté, vycházející slunce s 12 paprsky, v dolním, černém pět seshora postupně se zmenšujících žlutých oválů, představující odlesk slunce.
Nejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zánikuSovětského svazu – 5 356 800 v roce1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání2001 a na 4 059 400 (odhad 2022).
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti cca 4 059 400 obyvatel. Toto číslo je však zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i dočasně okupované území, kde získání statistických údajů je pochopitelně obtížné. Oblast se vyznačuje vysokou mírou urbanizace, jelikož žilo 3 693 500 lidí ve městech (takřka 90 %), zatímco 365,9 tisíc osob žilo na venkově.
V roce 2021 se na území kontrolovanéUkrajinou narodilo 10 134 dětí, zemřelo však 45 574 lidí, což znamená pokles počtu obyvatel (počítáme-li jen přirozený pohyb) o 35 620 osob. Při přičtení migračního pohybu byl celkový úbytek obyvatel 40 908 obyvatel. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 11,3 ‰.[8]
Při posledním sčítání lidu v roce2001 uvedlo 57 % obyvatel Ukrajinskou národnost a 38 % Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblastiruštinu, 24,1 %ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).
Před rokem 2020 se oblast dělila na 18rajónů a 28měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[9] z nichž 3 (Doněcký,Horlivský aKalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném tzv.DLR a existují tak jende iure.
Trvalým hlavním městem oblasti jeDoněck se skoro 1 milionem obyvatel. Další významné město jeazovský přístav a ocelárenské centrumMariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Od října 2014 je dočasným hlavním městemKramatorsk. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 statusměsta oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.
Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně).[10] Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou tzv.Doněcké lidové republiky (stav k září 2022, tedy poruské invazi na Ukrajinu). V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.
↑LISTER, im; BERLINGER, Joshua; CHERNOVA, Anna. Putin announces annexation of Ukrainian regions in defiance of international law.CNN [online]. 2022-09-30 [cit. 2025-07-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ West condemns Russia’s ‘illegal’ annexation of Ukraine provinces.Al Jazeera [online]. 2022-09-30 [cit. 2025-07-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-09-30].Dostupné online.
↑Населення [online]. Головне управління статистики у Донецькій області.Dostupné online.
↑Ukrajinský statistický úřad.Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
.svg)
