| Dmitrij Grigorjevič Pavlov | |
|---|---|
 Dmitrij Grigorjevič Pavlov | |
| Narození | 4. listopadu1897 Vonjuch (dnes Pavlovo), Kologrivský okres,Kostromská oblast Ruské impérium  Ruské impérium |
| Úmrtí | 22. července1941 (ve věku 43 let) věznice Lefortovo,Moskva Sovětský svaz  Sovětský svaz |
| Místo pohřbení | popraviště a hřbitov Kommunarka |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Armádní generál |
| Doba služby | 1914–1941 |
| Složka | jezdectvo, tanková vojska,pěchota |
| Velel | Běloruský zvláštní vojenský okruh Západní front |
| Války | První světová válka Ruská občanská válka Španělská občanská válka Sovětsko-japonské pohraniční konflikty Zimní válka Druhá světová válka |
| Vyznamenání | Hrdina Sovětského svazu Leninův řád Řád rudého praporu |
 multimediální obsah na Commons | |
Dmitrij Grigorjevič Pavlov (ruskyДми́трий Григо́рьевич Па́влов; 23. říjnajul./4. listopadu 1897greg. –22. července1941) byl sovětský generál, který během počáteční invaze do Sovětského svazu v červnu 1941 (operace Barbarossa) velel sovětskému Západnímu frontu. Poté, co jeho síly během několika prvních dnů kampaně utrpěly těžké porážky, byl odvolán z velení, zatčen, obviněn z neschopnosti a popraven.[1] V roce 1956 byl rehabilitován.
Pocházel z rolnické rodiny. Vojenskou dráhu zahájil jako dobrovolník vprvní světové válce, zakrátko byl povýšen na poddůstojníka. Účastnil seruské občanské války,španělské občanské války,sovětsko-japonských pohraničních konfliktů izimní války.
VRudé armádě sloužil od roku1919, velel nejdříve útvarůmjezdectva, později mechanizovaného vojska. V roce1928 vystudoval Frunzeho vojenskou akademii a před válkou působil ve funkci náčelníka obrněných a tankových vojsk Rudé armády. Zasazoval se o předání tehdy převažujících lehkých tanků pěchotě a vytvoření velkých tankových svazků z moderních typů tanků. Výrazně se zasloužil o uvedení legendárního tankuT-34 do výroby.
Jako jeden z prvních generálů Rudé armády byl22. února1941 povýšen do druhé nejvyšší sovětské vojenské hodnostiarmádního generála.
D. G. Pavlov byl ale také prvním generálem Rudé armády, který byl po vypuknutí války zbaven velení. Krátce poněmeckém útoku na Sovětský svaz, který jemu podřízená vojska zastihl zcela nepřipravena, ztratil jako velitel Západního frontu kontrolu nad situací. Několik dní byl nezvěstný, odjel k vojskům, aniž informoval generální štáb vrchního velení, jaká je na jeho úseku fronty situace a kde se sám nachází.
Na základěStalinova rozkazu byl maršálemŽukovem (v té době náčelníkem generálního štábu) dne 30. června 1941 povolán do Moskvy. Po příjezdu do Moskvy následujícího dne byl Pavlov zbaven funkce veliteleZápadního frontu. 16. července byl výnosem Státního výboru obrany spolu s generályKlimovskichem,Grigorjevem,Korobkovem, Kosobuckým, Selichovem, Galaktionovem a plukovními komisaři Kuročkinem a Jelisejevem postaven před vojenský tribunál, odsouzen a 22. červencepopraven zastřelením.
„Vyšetřováním bylo zjištěno, že obžalovaní Pavlov a Klimovskich ve funkcích – první: velitele vojsk Západního frontu a druhý: náčelníka štábu téhož frontu, v období začátku bojové činnosti německých vojsk proti SSSR projevili zbabělost, nečinnost, neuspořádanost, dopustili rozklad řízení vojsk, zanechávání výzbroje nepříteli bez boje a svévolné opouštění bojových pozic útvary Rudé armády, čímž dezorganizovali obranu země a darovali nepříteli možnost prolomit frontu Rudé armády.“
Dne 31. července 1957 byl na základě osobní intervenceNikity Sergejeviče Chruščova vojenským kolegiem nejvyššího soudu Sovětského svazu Dmitrij Grigorjevič Pavlov rehabilitován a 25. listopadu 1965 mu byl vrácen titul Hrdiny Sovětského svazu a ostatní vyznamenání.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDmitrij Grigorjevič Pavlov na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
