Diorit je šedáintermediální hlubinnámagmatická hornina obsahující hlavněplagioklas (zejménaandezin) a Fe-Mg minerály, nejčastějiamfibol,biotit neboaugit. Jde ointruzivní magmatickou horninu vyznačující se hrubým zrnem a tmavou barvou. Jedná se v podstatě o alternativuandezitovélávy nacházející se ve velkých hloubkách. Je velmi obtížné makroskopicky rozpoznat diorit odgabra, protože diorit často obsahuje uzavřeniny jiných hornin, především potom právě gaber.
Diorit je z geochemického hlediska alkalicko-vápenatá intermediální hornina s obsahem SiO2 přibližně 65 %.[1] Mineralogicky obsahuje asi 50 % Ca-Na živců, z nichž pochází většina z plagioklasové řady.[2]. Dominantním minerálem jeandezin, v malém množství se vyskytuje imikroklín. Asi 5 % objemu může tvořit křemen. Asi čtvrtinu objemu tvoříamfibol a v menší míře tmavá slídabiotit. Může obsahovat i minerályskupiny pyroxenu, zvláštěaugit. Z tmavých minerálů lze zřídka najít iolivín nebogranát. Akcesorickými minerály jsou hlavnězirkon,apatit,magnetit,ilmenit asulfidické minerály. Diority jsou často šedé, tmavě šedé až šedě-zelené barvy. Zelený odstín je obvykle způsobenchloritizací. Diorit patří mezi přechodné typy vyvřelých hornin, které často prostupují navzájem s horninami podobného složení.[3] Variety chudé na tmavé minerály se označují jakoleukodiorit. Pokud je přítomenolivín a na železo bohatýaugit, hornina přechází domelanodioritu, který je velmi blízkýgabru. Podobně, v případě, že je v hornině zvýšený obsah křemene, lze hovořit okřemenném dioritu. Pokud je křemene více než 20 %, označuje se hornina jakotonalit. Pokud je ve významnějším množství přítomen kromě křemene iortoklas (draselný živec), hornina se označuje monzodiorit nebogranodiorit.
Dnes se diorit používá jako stavební a obkladový kámen, pro svou tvrdost a vysokou odolnost. Jako drť je vhodný jako přísada dobetonů. Dalším využitím dioritu je hlavně štěrk ve stavbě komunikací.
