| Dimethylrtuť | |
|---|---|
 Model molekuly dimethylrtuti | |
| Obecné | |
| Systematický název | dimethylrtuť |
| Latinský název | Dimethylhydrargyrium |
| Anglický název | Dimethylmercury |
| Německý název | Dimethylquecksilber |
| Funkční vzorec | CH3HgCH3 |
| Sumární vzorec | C2H6Hg |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 593-74-8 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 209-805-3 |
| Indexové číslo | 080-007-00-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 230,66 g/mol |
| Teplota tání | −43 °C |
| Teplota varu | 87–97 °C |
| Hustota | 2,96 g/cm³ |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H330H310H300H373H410 |
| R-věty | R26/27/28R33R50/53 |
| S-věty | (S1/2)S13S28S36S45S60S61 |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dimethylrtuť ((CH3)2Hg) je jedna z několikaorganokovových chemických sloučenin rtuti. Jedná se o hořlavou bezbarvoukapalinu s nasládlou vůní, která patří mezi nejsilnějšíneurotoxiny, jakosmrtelná dávka pro dospělého člověka se označuje již 0,1 ml. Jejímolekula má lineární strukturu, na centrální atomrtuti jsou navázány dvě methylové skupiny.
Vyrábí se reakcísodného amalgámu s methylhalogenidy.
Hg + 2Na + 2 CH3I → Hg(CH3)2 + 2NaI
Může být také získán alkynacíchloridu rtuťnatéhomethyllithiem.
HgCl2 + 2 LiCH3 → Hg(CH3)2 + 2 LiCl
Nejpřekvapivější vlastností této sloučeniny je její nereaktivita vůči vodě, zatímco odpovídající organokadmiové a organozinečnaté sloučeniny rychlehydrolyzují.
Tato sloučenina reaguje schloridem rtuťnatým.
(CH3)2Hg +HgCl2 → 2 CH3HgCl
Zatímco dimethylrtuť je těkavá kapalina, CH3HgCl je pevná krystalická látka.
Dimethylrtuť nemá moc využití kvůli svým rizikům. Jako mnoho methylovo-organokovových sloučenin, je tomethylační činidlo, které dokáže odevzdat svémethylové skupinyorganické molekule. Vzhledem ke své vysokétoxicitě se používá přitoxikologických experimentech.
Velice snadno proniká do živé tkáně, pravděpodobně to způsobuje schopnost vytvářetkomplex saminokyselinoucysteinem. Příznaky otravy se navíc mohou projevit příliš pozdě na to, aby proběhla efektivní a úspěšná léčba. Účinnou ochranu neposkytují při práci s touto sloučeninou ani běžné laboratorní rukavice, dimethylrtuť totiž během několika mála sekund pronikne bez větších obtíží skrzlatex,PVC ineopren, poté je vstřebávána pokožkou. Většina rukavic používaných v lékařství nebo v laboratoři neposkytuje dostatečnou ochranu před dimethylrtutí a musí se používat vysoce odolné laminátové a na nich neoprénové nebo podobně odolné rukavice. Dimethylrtuť snadno procházíhematoencefalickou bariérou, protože tvoří komplexy s cysteinem. Je vylučována z organismu pomalu, a proto má tendenci k bioakumulaci. Příznaky otravy se mohou objevit až za měsíce, což vede v mnoha případech k tomu, že diagnóza byla stanovena v okamžiku, kdy bylo už pozdě pro účinnou léčbu. Její nebezpečnost a vysoká toxicita byla zjištěna poté, co na otravu touto sloučeninou zemřela velice známá chemičkaKaren Wetterhahn.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDimethylmercury na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématudimethylrtuť na Wikimedia Commons