Tento článek je o části lidské ruky. O staré české délkové jednotce pojednává článek
Prst (jednotka).
Prst je jeden z pěti pohyblivých útvarů ukončujícíchdlaňruky (prst nanártunohy se odborně nazýváprstec[1]). Deset prstů na rukou je pravděpodobně důvod, pročlidstvo využívá vmatematicedesítkovou soustavu.[2][3]
Prsty na rukou mají v češtině svá pojmenování:
 |
- palec (pollex, digitus primus) – nejlépe přizpůsobený prst lidského těla, který má vysokou pohyblivost. Palec se může volně pohybovat po prostoru, což mu umožňuje se dostávat do opozice k ostatním prstům.
- ukazovák (index, digitus secundus)
- prostředník (digitus medius, digitus tertius)
- prsteník (digitus cordialis, digitus quartus)
- malíček (digitus minimus, digitus quintus) – nejslabší prst lidského těla. Na ruce má důležitou funkci při držení předmětů. Na noze pozbývá své funkce a tak začíná zakrňovat.
|
Pro krajní prsty na nohou (prstce) se používá také označení palec a malíček, střední tři prsty se obvykle nepojmenovávají.
Někteříobratlovci mají nakončetině více či méně prstů než pět. Jeden z prvních pravěkých obojživelníků,Ichthyostega (svrchní devon, před 375 až 360 miliony lety) měl na končetinách šest až sedm prstů, příbuzný rodAcanthostega osm. Pětiprstost se zřejmě ustálila později.[4]
U člověka je vrozený odlišný počet prstů považován za vývojovou poruchuchromozomálního původu. Stav, kdy má člověk prstů více, se nazývápolydaktylie nebohyperdaktylie; mnohdy se stává, že jsou všechny prsty plně funkční.Šestiprstost figuruje i v mnohamýtech (přisuzována bývá třebaandělům nebomimozemšťanům), je u ní pozorován jistý vliv dědičnosti (historické mýty zmiňují šestiprsté rody či rasy) a některé odvážné hypotézy s jejím výskytem spojují i vznikdvanáctkové soustavy.
Prst je tvořen ze 3článků (které se odborně nazývají falangy), obsahuje 3kosti a 3 ohebnéklouby a je zakončennehtem. Palec je tvořen jen ze 2 kostí. Na spodní straně prstu jsoupapilární linie, jejichž popisem a identifikací se zabývádaktyloskopie. Linie jsou pro každého jedince na světě unikátní a slouží k tomu, aby předmět uchopený prstem neklouzal.
Konečky prstů jsou pogenitáliích místa s největší koncentrací receptorů tlaku a teploty.
Prsty jsou spojeny pomocí různě dlouhých metakarpálních (zápěstních) kůstek sezápěstím respektive skarpálními kůstkami.
Prsty nacházejí široké uplatnění v téměř všech lidských činnostech. Jejich primární účel je uchopování a manipulace s předměty. Přesná motorika prstů nachází uplatnění například při hře na hudební nástroj, jemných technických činnostech (hodinářství, chirurgie), při psaní na klávesnici a nesčetném množství dalších činností.
Prsty na rukou slouží také kneverbální komunikaci, existují kompletníjazyky využívající prsty, ale i specializované sady posunků mající určitý význam (používané například v armádě, dopravě či obecně ve společnosti –zdvižený prostředník agestikulace). V různých kulturách se používají různé způsobypočítání na prstech.Prst nebopalec bývaly také tradičními jednotkami délky.
Zvláštní kapitolou jsou pakprsteny, které mají často za cíl vyjadřovat určitou informaci, například svatební prsten (osoba je vdaná a partnera tedy nehledá) neboprsten cudnosti (nositel jepanna čipanic).
Obrázky, zvuky či videa k tématuprst na Wikimedia Commons
TémaPrst ve Wikicitátech
Slovníkové hesloprst ve Wikislovníku
