Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
| Diethylamid kyseliny lysergové |
|---|
 Vzorce |
| Obecné |
|---|
| Systematický název | (6aR,9R)-N,N-diethyl-7-methyl-4,6,6a,7,8,9-hexahydroindolo[4,3-fg]chinolin-9-karboxamid |
|---|
| Triviální název | LSD, diethylamid kyseliny lysergové, lysergid (INN) |
|---|
| Ostatní názvy | acid |
|---|
| Sumární vzorec | C20H25N3O |
|---|
| Identifikace |
|---|
| Registrační číslo CAS | 50-37-3 |
|---|
| Vlastnosti |
|---|
| Molární hmotnost | 323,43 g/mol |
|---|
| Teplota tání | 80 °C (176 °F) |
|---|
| Bezpečnost |
|---|
 GHS06 GHS08
Nebezpečí[1] |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Diethylamid kyseliny lysergové (LSD, zněmeckého Lysergsäurediethylamid) je bezbarvákrystalickápsychotropní látka, jež je užívána rekreačně či spirituálně jakohalucinogen.[2]
Již v extrémně nízkýchmikrogramových množstvích vyvolává silné účinky,[2] zahrnující vizuální a zvukové halucinace, roztříštění ega, změněné vnímání času, či euforii. Mohou se však vyskytovat nežádoucí psychické reakce odvíjející se od psychického stavu jedince a jeho historie užívání psychotropních látek. Mezi takové reakce patří napříkladúzkost,paranoia, mylné představy, extrémní pocitydéjà vu a takzvanémyšlenkové smyčky. Ke zmíněným negativním zážitkům dochází zejména ve špatném prostředí, nebo při „špatně nastavené mysli“ (člověk je emočně labilní, příliš mladý, trpí psychickou poruchou…). V komunitě uživatelů se takové reakci přezdívá „bad trip“.[zdroj?] Na LSD nevznikázávislost. LSD není neurotoxické, ba naopak je dokázáno, že je neuroplastické.[3]
LSD bylo poprvé syntetizováno Dr.Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmySandoz vBasileji v roce1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou (Albert Hofmann sám LSD požil[4]) až v roce1943.[5]
Došedesátých let byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků, např.projekt MKULTRA neboTimothy Learym naHarvard University, kde pracoval do roku 1963. LSD bylo úspěšně[chybí zdroj] používáno mj. jakopsychoterapeutická pomůcka, v léčenídepresí,schizofrenie,drogové závislosti aalkoholismu a dětskéhoautismu.[6] LSD si brzy oblíbili umělci k posílení svékreativity. Od toho byl už jen malý krok k získání si popularity mezi veřejností (zejména mezi příslušníky hnutíhippies). Největší propagátor LSD, Timothy Leary, viděl v látce potenciál k přeprogramování lidského uvažování a podporu svobodomyslnékontrakultury.[chybí zdroj]
V socialistickém Československu, kde prováděl výzkum např.Stanislav Grof, bylo zakázáno jako v jedné z posledních zemí.[7] Dodnes se však LSD v jistých kruzích užívá (4,6 % amerických studentů ve 12. třídě někdy vyzkoušelo LSD, 2004).[2]
Výzkum LSD je v současnosti ve světě vzácný a obvykle limitovaný pouze na testování na zvířatech. Ojedinělé výzkumy na lidech ale existují, například výzkum z roku 2007 vTexasu prokázal, že LSD může pomoci léčit těžší formymigrény.[8][9]
LSD patří do rodinyergolinovýchalkaloidů. Je to mírnězásaditá krystalická látka rozpustná vevodě nebolihu. Je velice nestabilní a rychle se rozpadá i při pokojové teplotě nebo na denním světle. Při běžných dávkách je aktivní pouze jeden určitýizomer této molekuly.
Syntetizuje se reakcíkyseliny lysergové s diethylaminem. Kyselina lysergová se získává hydrolýzouergotaminu, který je v relativně velkém množství (cca 2 % sušiny) obsažen vnámelu. Diethylamid kyseliny lysergové je poměrně náročný na syntézu a předpokládá se, že ho vyrábí zkušení organičtí chemici v plně vybavených laboratořích jen na několika místech na světě.
Účinky LSD se případ od případu liší v závislosti na předchozích zkušenostech, momentální náladě i průběžném životním rozpoložení (set), aktuálním okolním prostředí (setting) a množstvíPsychoaktivní substance, v závislosti na podmínkách se může rozvinout tzv. „bad trip“. LSD se běžně užívá orálně, ve formě papírků (tripů) napuštěných LSD (většinou o rozměrech okolo 5×5 mm) či formě želatiny nebo tablety. LSD nemá žádnou chuť ani pach.
Účinky LSD jsou vysvětlovány tím, že se váže na určitý typserotoninových receptorů (5-HT2 i5-HT1), tedyreceptorů mozkového neurotransmiteruserotoninu. Skutečné vazby a následky těchto vazeb jsou velmi komplikované a vedou k blokaci nebo naopak stimulaci určitých mozkových drah.[10]
LSD se nějčastěji užívá perorálně ve formě papírků nasáknutých roztokem LSD ve vodě. Dalšími možnostmi jsou pak kapky, tablety, nebo injekce do žil, při které účinky nastupují již během 3 až 5 minut.[11]
Pro typické psychoaktivní účinky se obvykle užívá 50 až 400 μg. Přibližně 20 μg se udává jako spodní limit, při kterém je pozorovatelný efekt LSD. Užívání méně než 20 μg (tzv. microdosing) nezpůsobí LSD trip, ale věří se, že tato dávka podporuje kreativitu, produktivitu a neuroplasticitu. Dávky nad 400 μg jsou považovány za velmi vysoké (heroické dávky). Není známá smrtelná dávka LSD nebo případ, kdy by člověk zemřel čistě kvůli požití příliš velké dávky a to zřejmě především proto, že LSD zůstává v těle 12 hodin a jeho metabolity jsou do 48 hodin zcela zpracovány.[12]
Účinek nastupuje 30 až 60 minut (podle způsobu užití) po požití a trvá v rozmezí 6 až 12 hodin.[2] Obvykle se po tuto dobu dostavujípseudohalucinace,iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné a zintenzivněnější prociťování emocí a času, častá je také smyslovásynestezie, tedy prolínání smyslů (např. pocit „vidění hudby“ apod.) Tento stav se označuje jako psycholytický. Při vyšších dávkách (300–500+ μg) dochází také k dočasnému, ale i úplnému odpoutání uvědomění od těla a ega (potažmo jeho štěpení). Zážitky přitom mohou být jednoznačně pozitivní, ale i výrazně negativní. Často je uváděno zřetelné vnímání myšlenek zatlačených do podvědomí či nevědomí, právě toho se využívalo v psychoterapii. Mnoho uživatelů uvádí, že zážitek s LSD výrazně změnil jejich osobnost i vnímání světa.[13] Osoby pod vlivem LSD však mají sníženou schopnostkomunikace,koncentrace, a nemohou spát. Halucinace během tripu mohou vést k záměrnému či nezáměrnému sebepoškození, v několika případech se toto ukázalo pro uživatele fatálním.[2]
Užití LSD může mít dlouhotrvající psychické následky, a to častěji u osob, které měly psychické problémy v minulosti. Traumatem může být i samotný zážitek ze stavů zažitých po požití LSD. Traumatizující trip na LSD může vzácně způsobit ipsychózu. Častější jsou však „flashbacky“, krátké záblesky z prožitých halucinogenních tripů.[2] Některé studie uvádějí, že LSD může u osob trpících schizofrenií zhoršit průběh nemoci.[zdroj?]
Fyzické účinky LSD tripu jsou proti těm psychickým téměř zanedbatelné. Dochází však ke zvýšení krevního tlaku, srdeční frekvence a tělesné teploty, někdy k pocení a vyschnutí v ústech. U těhotných žen však požití LSD může vyvolatkontrakce dělohy a tedypotrat.[2]
Na LSD vzniká jen krátkodobá tolerance, což vede k tomu, že po maximálně 14 dnech lze opakovat stejně intenzivní zážitek při stejné dávce.[2] LSD dále nezpůsobuje žádnou fyzickou závislost – někdy však může vést k nespecifické psychické touze po drogovém opojení.[2]
Užití LSD mimo psychické změny mění také hojnost některých proteinů v buňkách. Při experimentu s uměle vytvořenou mozkovou tkání změnilo 7,5 % zkoumaných proteinů své množství v buňkách. Mezi proteiny, kterých výrazně přibylo se řadí například protein ABRAXAS1, který se podílí na opravě DNA a vápníkové senzory pro příjem a výdej synaptických váčků. Naopak ubylo množství proteinů BRAF kináz, které se podílejí na řízení růstu a dělení buněk.[14]
Neexistuje žádnýdrogový test, který by odhalil požití LSD, jelikož účinná dávka je zanedbatelná. K jeho stanovení se používají náročnější (a dražší) analytické metody, takže jeho použití prokazatelné je, ale vzhledem k vysokým nákladům na analýzu se ve zbytných případech od průkazu upouští.
LSD je uvedeno v příloze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.) a jeho výroba, přechovávání nebo předávání jiné osobě bez povoleníministerstva zdravotnictví je tedy trestné.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLysergic acid diethylamide na anglické Wikipedii.
- ↑ab Lysergide.pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23].Dostupné online. (anglicky)
- ↑abcdefghiBIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006.Dostupné online.ISBN 1-4144-0444-1.
- ↑CALDER, Abigail E.; HASLER, Gregor. Towards an understanding of psychedelic-induced neuroplasticity.Neuropsychopharmacology. 2023-01, roč. 48, čís. 1, s. 104–112.Dostupné online [cit. 2025-05-15].ISSN1740-634X.doi:10.1038/s41386-022-01389-z. (anglicky)
- ↑INSTITUTE OF HUMAN ANATOMY.What LSD Does to the Brain. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
- ↑Albert Hofmann – LSD, mé problémové dítědostupné onlineArchivováno 13. 9. 2009 naWayback Machine.
- ↑Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies,LSD history comic.
- ↑LSD: Jak se ČSSR stalo psychedelickou velmocí | HN.IHNED.CZ – téma
- ↑MAPS:LSD and Psilocybin researchArchivováno 27. 1. 2009 naWayback Machine.
- ↑zdroj neexistuje
- ↑The Pharmacology of Lysergic Acid Diethylamide: A Review [online]. CNS Neuroscience & Therapeutics, 2008 [cit. 2011-08-07].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. (anglicky)
- ↑ How Long Does LSD Stay in Your System? | NJ Recovery.North Jersey Recovery Center.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-13. (anglicky)
- ↑INSTITUTE OF HUMAN ANATOMY.What LSD Does to the Brain. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
- ↑Petr Třešňák, Jan Kovalík: LSD – dobrá droga žije. Časopis Respekt 4/2006. Dostupnéonline
- ↑N COSTA, Marcelo; GOTO-SILVA, Livia; M NASCIMENTO, Juliana. LSD Modulates Proteins Involved in Cell Proteostasis, Energy Metabolism and Neuroplasticity in Human Cerebral Organoids.ACS omega. 2024-08-27, roč. 9, čís. 34, s. 36553–36568. PMID: 39220485PMCID: PMC11360045.Dostupné online [cit. 2026-02-06].ISSN2470-1343.doi:10.1021/acsomega.4c04712.PMID39220485.
