Detergent jechemická látka určená kčištění jakomycí prostředek (čisticí prostředek). Obecně termín „detergentní“ (též „deterzivní“) znamená „čisticí“ nebo „mající čisticí vlastnosti“, „detergence“ udává schopnost převádět nečistoty obsahující nepolární sloučeniny do roztoku.[1] Chemicky se jedná o směs zejménatenzidů (surfaktantů, čili povrchově aktivních sloučenin) a dalších přídatných látek.[1] V molekule surfaktantu je obsažen delší nepolární (lipofilní) řetězec zakončený polární skupinou (karboxyl nebo sulfonát), prostřednictvím které interaguje s vodným rozpouštědlem.
Termín „detergent“ se obvykle používá pro odlišení těchto čisticích látek odmýdla, což je sodná nebo draselná sůlmastných kyselin.[1] V počátcích vývoje nemýdlových tenzidů pro komerční čisticí prostředky byl pro odlišení prosazován termínsyndet, jako zkratka prosyntetický detergent.[1] Nikdy se však nestal populárním a navíc je nesmyslný, protože i mnoho mýdel je syntetizováno (zglyceridů). Používá se také termínsaponát, což je starší označení pro jakýkoliv syntetický tenzid.[1]
Přesně vymezit, co je a co není detergent, je složité. Pravděpodobně nejčastěji používanými čisticími prostředky jsou vodné roztoky mýdla nebo směsi složené z mýdel a syntetických saponátů. Ovšem ne všechna mýdla mají významný čisticí účinek, a naopak, i když se termíny „detergent“ a „mýdlo“ někdy zaměňují, ne každý detergent je mýdlo. Termíndetergent se někdy používá pro označení jakéhokolitenzidu, i když není použit k čištění. Pojem detergent má ale užší význam než obecně tenzid, detergent je totiž tenzid určený ke konkrétnímu účelu, k mytí a čištění. Někdy se jako čisticí prostředky (detergenty) označují i látky, které jsou složitější než pouhé směsi chemických sloučenin. Kromě mýdel a saponátů se jako tenzidy používají takékvartérní amoniové sloučeniny.
Přirozeným detergentem je žluč, obsahující derivátykyseliny cholové.
Detergentních účinků určitých syntetických tenzidů si v roce1913 všimlbelgickýchemik A. Reychler. První komerčně vyráběným čisticím prostředkem, který čerpal ze zmíněných pozorování, bylNekal,[2] prodávaný vNěmecku v roce1917, aby zmírnil nedostatek mýdla za1. světové války. Novým budováním a pozdější přestavbou amerických továren (původně vyrábějícíletecké palivo) tak, aby vyrábělytetrapropylen, používaný v čisticích prostředcíchpro domácnost, došlo ke konci 40. let k rychlému růstu jejich používání.[3] Koncem 60. let byly firmouProcter & Gamble uvedeny na americký trhbiologické čisticí prostředky obsahujícíenzymy, které lépe odstraňují nečistoty bílkovinného původu (například odvajec).[4]
Syntetickétenzidy čili detergenty/saponáty jsou vyráběny z vyšších alifatických nebo aromatickýchuhlovodíků získaných zropy adehtu, ze syntetickýchmastných kyselin,aminů,amidů,nitrilů a dalších látek. Neporušují živočišná vlákna, nejsou citlivé na tvrdou vodu, mají vyšší dispergační schopnost, lepšísmáčivost a perou v nižšíchkoncentracích a za nižších teplot nežmýdlo. Saponáty se rozdělují podle charakteru aktivní skupiny molekuly tenzidu, které mohou být:[1]
Detergenty mohou obsahovat řadu různých dráždivých chemických látek. Některé syntetické detergenty jsou obtížně biologicky odbouratelné, čímž ohrožujíživotní prostředí. V praxi užívanéprací prostředky obsahují často takéfosfáty, jejichž únik do odpadních vod vyvolává jev zvanýeutrofizace. Podporují tak růst vodníchsinic, které při přemnožení škodí vodním ekosystémům.
↑SPRIGGS, John.An economical analysis of the developmente of substitutes with some illustrative examples and implications for the beef industry. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online. S. 34–37.
↑Granular enzyme-containing laundry composition. Původci vynálezu: Arnvid S. ROALD, Nicolaas T. DE. OUDE. Spojené státy americké. Patentový spis 3451935. 1969-06-24.
