Debian |
 Debian 13 (Trixie) s prostředím GNOME |
| Vyvíjí | Debian Project |
|---|
| Rodina OS | GNU/Linux |
|---|
| Druh | Otevřený software |
|---|
| První zveřejnění | září1993 |
|---|
| Aktuální verze | 13.0 (Trixie) /9. srpna2025[1][2] |
|---|
| Způsob aktualizace | APT |
|---|
| Správce balíčků | dpkg,APT,aptitude,Synaptic |
|---|
| Podporované platformy | AMD64,ARM64, armhf,ppc64le,riscv64,s390x[3] |
|---|
| Typ jádra | Monolitické
(Linux,kFreeBSD)
Mikrojádro
(Hurd [neoficiální]) |
|---|
| Výchozíuživatelské rozhraní | GNOME / volitelné textové nebo grafické
(KDE,LXDE,LXQt,Xfce,Cinnamon,MATE) |
|---|
| Licence | Svobodný software, převážněGNU GPL |
|---|
| Stav | aktivní |
|---|
| Oficiální web | debian.org |
|---|
Debian GNU/Linux (anglická výslovnost[ˈdɛbien]IPA[4] či[ˈdeɪbien]IPA[5],česká [debijan]) je jednou z nejstarších doposud vyvíjenýchdistribucíGNU/Linuxu, kterou nevyvíjí komerční subjekt, ale je připravována velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Je známa především svou konzervativností. Přesto je to jedna z nejrozšířenějších linuxových distribucí na světě.
Debian je pro svou stabilitu a jednoduchou údržbu velmi oblíbený zejména proserverové instalace, naopak jeho podíl nadesktopech v posledních letech[kdy?] poněkud poklesl, zejména po příchodu distribuceUbuntu; ta je ovšem na Debianu založena.
První zmínka o distribuci Debian pochází z 16. srpna roku 1993. Zakladatelem bylkostnický rodákIan Murdock, který v té době studoval naPurdueově univerzitě.
Murdock sám svůj Debian nazýval „Debian Linux Release“. V esejiDebian manifesto (viz také:GNU Manifest) nabádal k vytvoření distribuce v duchuGNU aLinuxu, tedy v duchu svobody, nikoli pouze něčeho zadarmo („free as in freedom, not as in free beer“). Prakticky je to realizováno tak, že celý projekt je řízen vývojáři, kteří si ze svého středu volí jednoho, jenž bude stát po dobu jednoho roku jakoProject Leader v čele celého úsilí.
V období listopad 1994 – listopad 1995[6] byl Debian sponzorován nadacíFree Software Foundation (FSF), hned nato byla založenanezisková organizaceSoftware in the Public Interest (SPI) (českysoftware ve veřejném zájmu), která pokrývá náklady tohoto i několika dalších projektů.
Jméno Debian jekompozitum jména Murdockovy přítelkyně a nynější exmanželky Debry a jeho křestního jména Ian. V českojazyčném prostředí je možno se setkat s používáním jak původní, tak české výslovnosti.
Debian se pomalu utvářel mezi lety 1994–1995, v roce 1995 začaly probíhat první práce naportování na jinéhardwarové architektury a v roce 1996 vyšla první stabilní verze. V tomtéž roce nahradilBruce Perens ve vedení projektu Murdocka. Kromě toho došlo k významné události: dlouholetý vývojář Ean Schuessler navrhl, aby Debian uzavřel společenskou smlouvu mezi uživateli, vývojáři a projektem. Po bouřlivých diskuzích na mailing listech byla odsouhlasena finální podoba Debian Social Contract (Společenské smlouvy Debianu), Debian Constitution (Debianí ústava) a Debian Free Software Guidelines (Debianí vymezení svobodného softwaru). První dokument stanovuje, že projekt bude navždy svobodný ve smyslu svobody určování směru vývoje. Druhý mj. určuje postavení a pravomoci volenéhoProject Leadera. Třetí pak definuje, jaký software je svobodný a ustanovuje, že nesvobodný software nepatří do Debianu (avšak stále je možnost si takovýto software doinstalovat, což je ponecháno na rozhodnutí uživatele).
Debian má tři hlavní větve (anglickybranches)[pozn. 1], do kterých se software člení podle úrovně otestování a míry funkčnosti:
- stable – stabilní, pečlivě otestovaný a chyb zbavený software, připravený pro nasazení i v kritických aplikacích, avšak již poněkud zastaralý. Pro tuto větev jsou však pravidelně vydávány záplaty, řešící kritické chyby a bezpečnostní problémy. Díky zastaralosti softwaru se příliš nehodí pro desktopové nasazení.
- testing – testovací, novější software, použitelný pro desktop, avšak s možným výskytem chyb.
- unstable – „nestabilní“, vývojářská větev, používaná převážně vývojáři, nadšenci a lidmi, kteří chtějí žít na ostří nože („bleeding edge“). Nejedná se ovšem přímo o nestabilní vydání, obsahuje pouze novější software, který nebývá důkladně odladěn, hodí se tedy i pro běžné použití mírně pokročilými uživateli.
Kromě toho existují ještě čtyři další větve:
- oldstable – zastaralý software, který byl předtím ve větvistable.
- oldoldstable – zastaralý software, který byl předtím ve větvioldstable.
- experimental – experimentální větev, používání se nedoporučuje ani vývojářům, používá se skutečně k pokusům, obvykle je zde software ve stejné verzi jako v unstable větvi.
- unreleased – větev, kam mohou vývojáři nahrávat balíčky (zdrojové kódy) s vylepšeními pro konkrétní architektury, než je správce přijme dounstable větve.
Vydání Debianu se označují kódovými jmény podle postaviček z filmové sérieToy Story. Větevunstable nese ustálené označení Sid (podle zlého chlapce-souseda, který ve filmu ničil hračky).
LTS verze (Long Term Support) je podporována dobrovolníky, kteří přebírají podporu od oficiálního security teamu Debian a vydávají bezpečnostní aktualizace místo něj. Cílem je prodloužit životnost LTS verzí na alespoň 5 let (tj. 3 roky samotný Debian + 2 roky LTS team).[7]LTS verze nepodporuje všechny balíky z původní distribuce. Pro kontrolu je potřeba nainstalovat balíčekdebian-security-support a spustit příkazcheck-support-status.[8]
Po skončení podpory LTS verze je možné si ještě zaplatit podporu ELTS (Extended LTS), které prodlouží životnost vydání verze Debianu na celkem 10 let. Takto jsou však podporovány jen vybrané architektury a balíky. Služba funguje od verze 8 "Jessie".[9]
V následující tabulce jsou seřazeny vydané verze od nejstarší po nejnovější:
| Verze | Kódové
označení | Datum vydání | Ukončení podpory | Počet
balíků | Novinky |
|---|
| 1.1 | Buzz | 17. červen1996 | | 474 | ELF, Linux 2.0 |
| 1.2 | Rex | 12. prosinec1996 | | 848 | |
| 1.3 | Bo | 5. červen1997 | 14. května1998 | 974 | |
| 2.0 | Hamm | 24. červenec1998 | 15. února1999 | ≈ 1 500 | glibc |
| 2.1 | Slink | 9. březen1999 | 30. září2000 | ≈ 2 250 | APT |
| 2.2 | Potato | 15. srpen2000 | 30. června2003 | ≈ 3 900 | |
| 3.0 | Woody | 19. červenec2002 | 30. června2006 | ≈ 8 500 | |
| 3.1 | Sarge | 6. červen2005 | 31. března2008 | ≈ 15 400 | Modulární instalátor |
| 4.0 | Etch | 8. duben2007 | 15. února2010 | ≈ 18 000 | Grafický instalátor |
| 5.0 | Lenny | 14. únor2009 | 6. února2012 | ≈ 23 000 | NTFS-3G |
| 6.0 | Squeeze | 6. únor2011 | 31. května2014
(LTS verze: 29. února 2016) | ≈ 29 000 | Závislostně založené bootování, free firmware |
| 7 | Wheezy | 4. květen2013 | 25. dubna2016
(LTS verze: 31. května 2018) | ≈ 36 000 | Multiarch |
| 8 | Jessie | 25. duben2015 | 17. června2018
(LTS verze: 30. června 2020) | ≈ 43 000 | systemd jako výchozí spouštěcí systém |
| 9 | Stretch | 17. červen2017 | 18. července2020
(LTS verze: 30. června 2022) | ≈ 51 000 | |
| 10 | Buster | 6. červenec2019 | 10. září2022
(LTS verze: 30. června 2024) | ≈ 59 000 | zapnutýAppArmor,nftables jako výchozí,
podporaSecure Boot,Wayland pod GNOME jako výchozí |
| 11 | Bullseye | 14. srpen2021 | červenec2024
(LTS verze: červen 2026) | 59 551 | tisk a scan bez ovladačů (IPP-USB), nativní podporaexFAT |
| 12 | Bookworm | 10. červen2023 | červen2026
(LTS verze: červen 2028) | 64 419 | nesvobodnýfirmware součástí instalátoru |
| 13 | Trixie | 9. srpen2025 | srpen2028
(LTS verze: srpen 2030) | 69 830 | podporaRISC-V, konec podporyi386, HTTP boot, přechod na 64-bit ABI time_t, /tmp ukládá na RAM |
| 14 | Forky | (2027) | | | |
| 15 | Duke | | | | |
| Stará verze | | Starší, stále podporovaná verze | | Aktuální stabilní verze | | Budoucí verze |
Oproti klasickým „komerčním distribucím“, jako jsouRed Hat,Mandriva neboSUSE, nepoužívábalíčkovací systém postavený naRPM (RPM Package Manager, dříve Red Hat Package Manager), ale má vlastní balíčkovací systém tzv. deb-balíčků, který je velmi propracovaný a umožňuje velmi jednoduše provádět správu balíčků z různých zdrojů. Nazývá seAdvanced Packaging Tool (APT).
Přestože je dnes Debian znám především jako distribuce GNU/Linuxu, je vyvíjeno také několik variant Debianu s jádry jinými než Linux. Tyto variace si ovšem zachovávají uživatelské prostředí z projektu GNU a umožňují instalaci dalšího svobodného softwaru pomocí balíčkovacího systému.
Vydané porty, označené jako stabilní:
Vydané porty jako uživatelské testovací verze, ve vývoji:
Dosud nevydané nebo ukončené:
Nepodporované přímo projektem Debian:
- Nexenta OS (Debian GNU/OpenSolaris) – poslední verze je z roku 2012; jde sice o systém založený na Debianu, ale jeho vývoj nebyl řízen Debianem (jakožto projektem samotným).
- ↑jinak téžreleases,distributions čisuites
- ↑ Debian 13 "trixie" released.Debian.org [online]. Debian.org, 2025-08-09 [cit. 2025-09-01].Dostupné online.
- ↑ Debian Trixie: HTTP boot, lepší správce balíčků a změny v architekturách.Root.cz [online]. 2025-08-11 [cit. 2025-09-01].Dostupné online.
- ↑Debian “trixie” Release Information
- ↑Debian.The Debian GNU/Linux FAQ [online]. Software in the Public Interest, 2016-08-28 [cit. 2018-07-19]. Kapitola 1 – Definitions and overview.Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. (anglicky)
- ↑Debian.Debian -- About [online]. Software in the Public Interest, rev. 2018-06-01 [cit. 2017-07-19].Dostupné online. (anglicky)
- ↑A Brief History of Debian – A Detailed History [online]. Software in the Public Interest, rev. 2018-07-17 [cit. 2018-07-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-22. (anglicky)
- ↑Debian Wiki.Debian Long Term Support [online]. Rev. 2018-07-03 [cit. 2018-07-19].Dostupné online. (anglicky)
- ↑Debian Wiki.LTS Using [online]. Rev. 2018-06-01 [cit. 2018-06-25].Dostupné online. (anglicky)
- ↑Freexian.Debian Extended LTS by Freexian [online]. Rev. 2022-10-28 [cit. 2022-10-28].Dostupné online. (anglicky)
- ↑armbian – linux for ARM development boards [online]. 2016-06-02 [cit. 2019-12-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-02. (anglicky)
_-_GNOME_desktop.png)
