Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Davis Cup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davis Cup
Poslední ročník:
Davis Cup 2025
Sporttenis
Založeno1900
VlastníkITF
Počet týmů8 (finále)
26 (1. kvalifikační kolo)
14 (2. kvalifikační kolo)
26 (1. světová skupina)
26 (2. světová skupina))
158 (celkem, 2025)
Poslední vítězItálie Itálie (4. titul,2025)
Nejvíce titulůUSA Spojené státy (32 titulů)
SponzořiBNP Paribas (2001–2018)
Rakuten (2019–2023)
Příbuzné soutěžeBillie Jean King Cup
juniorský Davis Cup
ZakladatelDwight F. Davis
Webdaviscup.com

Davis Cup (českyDavisův pohár) jetenisová soutěž mužských reprezentačních družstev, největší každoročně hraná soutěž v mužském sportu, pořádanáMezinárodní tenisovou federací (ITF). Prvního ročníku se v roce1900 zúčastnily Spojené státy aVelká Británie. Nejvícekrát triumfovalySpojené státy, které vyhrály 32 ročníků a 29krát odešly jako poražený finalista.

Od ledna do listopadu 2025 probíhal113. ročník, do něhož se přihlásilo rekordních 158 družstev.[1] Čtvrtý titul získalaItálie pofinálové výhře nadŠpanělskem 2–0 na zápasy. Třetí trofej v řadě vybojovala jako první celek od zrušenísystému vyzývacího finále v roce 1972, v němž obhájce odehrál během ročníku pouze finálový zápas. Po triumfuItalek vBillie Jean King Cupu 2025 obhájila italská reprezentace tituly v ženské i mužské týmové soutěži, během kalendářního roku, jako třetí výběr po Austrálii a Spojených státech amerických.[2][3]

V letech 1981–2018 se hrála šestnáctičlenná Světová skupina, z níž vzešel celkový vítěz.Změny herního formátu od roku 2018 vedly v roce2025 k zavedení dvou kvalifikačních kol se vzájemnými zápasy dvojic. Vítězové 1. kvalifikačního kola postupují do 2. kola kvalifikace. Sedm vítězných celků z této druhé fáze má zajištěn start v osmičlenném finále, tzv. Final 8, hraném vyřazovacím systémem mezi roky 2025–2027 vBoloni.[4] Osmým účastníkem finále je hostitelský stát. První dvě skupiny čtyř kontinentálních zón – americké, africké, evropské a asijsko-oceánské, získaly celosvětový charakter v podobě 1. a 2. světové skupiny. Každá z nich zahrnuje třináct vzájemných duelů a předchází ji baráž. Zachována byla koncepce třetí a čtvrté skupiny všech kontinentálních zón na týdenní bázi se základními bloky a nástavbovou baráží o konečné umístění. V roce2023 byla zavedena i pátá skupina pro africkou a asijsko-oceánskou zónu.

Ženskou obdobou jeBillie Jean King Cup, který vznikl v roce1963 u příležitosti 50. jubilea založeníMezinárodní tenisové federace. Od roku 2023 probíhá i smíšená soutěžUnited Cup, která nahradila mužskýATP Cup, a společnou účastí mužů a žen navázala naHopmanův pohár. Chlapci v kategorii do 16 let hrajíjuniorský Davis Cup.Spojené státy,Austrálie,Česká republika,ruský tým pod hlavičkouRuské tenisové federace aItálie vyhrály Davis Cup a Billie Jean King Cup v jednom kalendářním roce. JedinéČesko pak v sezóně 2012 přidalo i třetí triumf i naHopman Cupu.[5]

Historie

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Historie Davis Cupu.

Myšlenka mezinárodního týmového střetnutí meziUSAVelkou Británií v tenise vznikla v roce 1899 v tenisovém klubu naHarvardově univerzitě.Dwight F. Davis vytvořil hrací schéma tohoto střetnutí, dále zakoupil stříbrný pohár dnes známý jako „salátová mísa“ a v roce1900 se uskutečnilo první utkání. Od roku1904 se soutěž otevřela dalším státům, mezi kterými významné místo zaujala společná reprezentaceAustrálieNového Zélandu, která vystupovala až do roku1913 pod jménem Australasie.

AmeričanDwight F. Davis (na snímku z roku 1924) vytvořil herní formát a vítězi věnoval pozlacenou stříbrnou mísu na salát zakoupenou v bostonském klenotnictví Shreve, Crump & Low

Po Davisově smrti v roce 1945 byla tato mezinárodní tenisová soutěž přejmenována podle zakladatele na Davis Cup. Po2. světové válce také přišla tzv.Hopmanova éra, kdyžAustrálie pod vedením téhož kapitána prošla dvaadvacetkrát do finále z nichž 15 vyhrála. Vedle USA, Velké Británie a Austrálie se vítězství do roku1973 včetně dočkala ještěFrancie. Vše se změnilo o rok později, kdy se ovšem nakonec finále neuskutečnilo.Indie totiž odmítla nastoupit protiJihoafrické republice kvůli tamnímuapartheidu a o vítězi tak bylo rozhodnuto bez boje.[6] Až v roce1989 byl do zápasů Davisova poháru začleněntiebreak.

Od roku1981 byla utvořena šestnáctičlenná světová skupina a systém podskupin. Nejdéle se ve světové skupině bez sestupu udrželoČeskoslovensko a jako nástupceČeská republika, které ji poprvé a dosud naposledy opustilo až v roce2005. Jen jednou od zavedení světové skupiny chyběly ještě týmyUSA aŠvédska.

Mezi roky 2001–2018 byl titulárním partnerem bankovní důmBNP Paribas. V letech 2019–2023 jej na pozici globálního partnera nahradila japonská společnostRakuten, zaměřená naelektronické obchodování.[7][8] V roce 2012 proběhl101. ročník a odehráno bylo jubilejní100. finále Davis Cupu.[9]Španělsko jako obhajce titulu v souboji o titul podlehloČesku.[9]

Na pravidelném každoročním zasedání shromážděníMezinárodní tenisové federacechilské metropoliSantiagu padlo 25. září 2015 rozhodnutí týkající se koncovky zápasu. OdDavis Cupu 2016 byl v pátém rozhodujícím setu zavedentiebreak pro všechny zápasy. Skončil tak tradiční model, v němž bylo třeba k zisku této sady rozdílu dvou gamů. Cílem bylo omezení dlouhých maratonských utkání.[10] Nejdelší zápas v historii soutěže trval 7.02 hodin a byl odehrán 2. února 2013. V ženevském úvodním koleSvětové skupiny mezi Českem a Švýcarskem poraziliBerdychRosolem ŠvýcaryWawrinkuChiudinelliho po setech 6–4, 5–7, 6–4, 6–7 a 24–22.[11]

Davis Cup 2021 byl v důsledkukoronavirové pandemie rozložen do dvou kalendářních let 2020 a 2021. Původně měl být dohrán v listopadu 2020. Po přerušenítenisové sezóny v březnu 2020 se již v daném roce neuskutečnil žádný daviscupový zápas. O rok odloženýfinálový turnaj se tak konal vInnsbrucku,Madridu aTuríně až v listopadu a prosinci 2021.[12] VítěznéRusko hrálo pod neutrálním statusem v důsledku aféry státem řízeného dopingu, oficiálně pod hlavičkouRuské tenisové federace bez užitívlajky,hymny a názvuRuská federace.[13][14] V roce 2022 pak ruský tým nemohl trofej obhajovat, když byl po únorovém zahájeníruské invaze na Ukrajinu v březnu téhož roku vyloučen ze soutěže spolu sBěloruskem.[15] Zákaz jejich startu trval i v letech2023,2024 a2025.

JedináVelká Británie odehrála do roku 2026 všech 113 ročníků soutěže.[16]

2018–2025: Vývoj formátu soutěže

[editovat |editovat zdroj]
Argentina vyhrálaDavis Cup 2016 a stala se prvním jihoamerickým vítězem v historii soutěže

Na srpnovém zasedání 2017 řídící organizaceMezinárodní tenisové federace (ITF) vHo Či Minově Městě došlo k návrhu revolučních změn, které nebyly souhrnně přijaty. Přesto bylo rozhodnuto o testování některých změn v Davisově poháru 2018 s cílem zatraktivnění soutěže. Od roku2018 tak byl zaveden nový herní formát pro první a druhé skupiny kontinentálních zón, které začaly probíhat jen v pátek a sobotu s utkáními zkrácenými nadvě vítězné sady. Týmy může tvořit pět namísto čtyř tenistů. Při rozhodnutí duelu ve čtvrté dvouhře, se již nehraje pátý singl, a pokud již o vítězi rozhodla sobotní čtyřhra, konala se v neděli pouze jedna dvouhra.[17]

V důsledku přijaté reformy Davis Cupu v srpnu 2018 na zasedání ITF vOrlandu se v daném roce uskutečnil poslední ročník Světové skupiny s šestnácti členy a vyřazovacím systémem již od osmifinálové fáze. Mezistátní utkání se naposledy hrála ve třech dnech, na tři vítězné sety a v domácím prostředí jednoho z dvojice soupeřů.[18][19] Proti změně formátu prosazované vedením ITF v čele prezidentem Davidem Haggertym se postavily některé velké tenisové svazy v Evropě, včetně Německa, Velké Británie a České republiky, rovněž takAustrálie. Předmětem kritiky se stalo zejména přerušení 118leté tradice formátu soutěže.[20] Podporu reformě naopak vyjádřilySpojené státy čiFrancie. Návrh obdržel nutnou dvoutřetinovou většinu, s podílem 71,4 % hlasujících.[21][22]

V roce2019 byl zaveden jednotýdenní finálový turnaj s 18 účastníky na neutrální půdě. Mezistátní utkání hrané v jediném dni zahrnulo dvě dvouhry a čzávěrečnou tyřhru na dvě vítězné sady. Do finálového turnaje se automaticky kvalifikovali semifinalisté z předchozího ročníku, dva výběry získalydivokou kartu a zbylých dvanáct celků postoupilo z kvalifikačního kola. To mělo charakter mezistátního duelu do tří vítězných bodů ve dvou hracích dnech, s celkovou účastí dvaceti čtyř týmů, které vytvořily dvojice. Kvalifikační kolo probíhalo během března a poražení sestoupili do zářijové 1. světové skupiny daného ročníku.[18][19]

Slavnostní nástupfinalistů Světové skupiny2018FrancieChorvatska v lillské aréněStade Pierre-Mauroy. Francouzi podlehli 1:3 na zápasy.

V letech 2019 a 2021 se listopadové finále konalo ve formátu šesti tříčlenných skupin, z nichž vítězové a dva nejlepší týmy z druhých míst (dle nejvyššího poměru utkání, případně setů a her) postoupili do čtvrtfinále hraného vyřazovacím systémem.[18][19] V roce 2022 byl počet finalistů zredukován na šestnáct (12 z kvalifikačního kola, 2 finalisté předchozího ročníku, 2 divoké karty). Čtyři města získala zářijové pořadatelství čtyř finálových skupin ve formátu každý s každým. První dva celky z každé skupiny postupovaly do listopadové vyřazovací fáze, probíhající od čtvrtfinále v jediném dějišti.[23]

V roce2020 došlo ke změně charakteru 1. a 2. skupin tří kontinentální zón, které byly v zářijovém termínu globalizovány do 1. a 2. světové skupiny, s předcházejícími dvěma barážemi. V každé světové skupině i baráží se konají vzájemné duely do tří vítězných bodů ve dvou dnech, se čtyřmi dvouhrami a čtyřhrou jako třetím utkáním v pořadí. Kontinentální zóny 3. a 4. skupin byly zachovány ve formátu jednotýdenních základních bloků a barážové nástavby o konečné umístění, s dvěma dvouhrami a jednou čtyřhrou, do dvou vítězných bodů.[21][24] V roce2023 byla zavedena 5. skupina zón.

Reformu herního formátu zastřešila investiční skupinaKosmos, v čele se španělským fotbalistouGerardem Piquém. Během 25 let Kosmos naplánoval do soutěže investovat tři miliardy dolarů.[21] KonkurenčníAsociace tenisových profesionálů (ATP) na změny reagovala založením týmovéhoATP Cupu a od roku 2023United Cupu. V lednu 2023 však po nenaplnění očekávání z nového formátu soutěže, oznámila Mezinárodní tenisová federace ukončení spolupráce se skupinou Kosmos a opětovné převzetí správy nad Davisovým pohárem.[25][26] V ročníku2025 bylaskupinová fázi finále nahrazena 2. kvalifikačním kolem se vzájemnými duely dvojic. Do druhé kvalifikace postupují vítězné týmy z 1. kvalifikačního kola. Sedm vítězů 2. kola kvalifikace má zajištěnu účast v listopadovém finále pro osm výběru, tzv. Final 8. Osmé finálové místo připadlo hostitelské zemi.[27]

Přehled finále

[editovat |editovat zdroj]
Legendaéry vyzývacího finále (1900–1971)
vítěz zonálního, od r. 1923mezipásmového finále a vítěz vyzývacího finále
obhájce trofeje a vítěz vyzývacího finále (jeden zápas v ročníku u vítěze)
jediný zápas v ročníku
Finále Davis Cupu[28]
Rokvítězvýsledekfinalistadějiště (povrch)místo konání
1900USA Spojené státy3–0Spojené království Velká BritánieLongwood Cricket Club (tráva)Boston, Spojené státy
1901nehráno
1902USA Spojené státy3–2Spojené království Velká BritánieCrescent Athletic Club (tráva)New York, Spojené státy
1903Spojené království Velká Británie4–1USA Spojené státyLongwood Cricket Club (tráva)Boston, Spojené státy
1904Spojené království Velká Británie5–0Belgie BelgieWorple Road (tráva)Londýn, Velká Británie
1905Spojené království Velká Británie5–0USA Spojené státyQueen's Club (tráva)Londýn, Velká Británie
1906Spojené království Velká Británie5–0USA Spojené státyWorple Road (tráva)Londýn, Velká Británie
1907Austrálie Australasie3–2Spojené království Velká BritánieWorple Road (tráva)Londýn, Velká Británie
1908Austrálie Australasie3–2USA Spojené státyAlbert Ground (tráva)Melbourne, Austrálie
1909Austrálie Australasie5–0USA Spojené státyDouble Bay Grounds (tráva)Sydney, Austrálie
1910nehráno
1911Austrálie Australasie4–0USA Spojené státyLancaster Park (tráva)Christchurch, Nový Zéland
1912Spojené království Velká Británie3–2Austrálie AustralasieAlbert Ground (tráva)Melbourne, Austrálie
1913USA Spojené státy3–2Spojené království Velká BritánieWorple Road (tráva)Londýn, Velká Británie
1914Austrálie Australasie3–2USA Spojené státyWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1915nehráno pro 1. světovou válku
1916
1917
1918
1919Austrálie Australasie4–1Spojené království Velká BritánieDouble Bay Grounds (tráva)Sydney, Austrálie
1920USA Spojené státy5–0Austrálie AustralasieDomain Cricket Club (tráva)Auckland, Nový Zéland
1921USA Spojené státy5–0Japonsko JaponskoWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1922USA Spojené státy4–1Austrálie AustralasieWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1923USA Spojené státy4–1Austrálie AustrálieWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1924USA Spojené státy5–0Austrálie AustrálieGermantown Cricket Club (tráva)Filadelfie, Spojené státy
1925USA Spojené státy5–0Francie FrancieGermantown Cricket Club (tráva)Filadelfie, Spojené státy
1926USA Spojené státy4–1Francie FrancieGermantown Cricket Club (tráva)Filadelfie, Spojené státy
1927Francie Francie3–2USA Spojené státyGermantown Cricket Club (tráva)Filadelfie, Spojené státy
1928Francie Francie4–1USA Spojené státyStade Roland-Garros (antuka)Paříž, Francie
1929Francie Francie3–2USA Spojené státyStade Roland-Garros (antuka)Paříž, Francie
1930Francie Francie4–1USA Spojené státyStade Roland-Garros (antuka)Paříž, Francie
1931Francie Francie3–2Spojené království Velká BritánieStade Roland-Garros (antuka)Paříž, Francie
1932Francie Francie3–2USA Spojené státyStade Roland-Garros (antuka)Paříž, Francie
1933Spojené království Velká Británie3–2Francie FrancieStade Roland-Garros (antuka)Paříž, Francie
1934Spojené království Velká Británie4–1USA Spojené státyCentre Court, Wimbledon (tráva)Londýn, Velká Británie
1935Spojené království Velká Británie5–0USA Spojené státyCentre Court, Wimbledon (tráva)Londýn, Velká Británie
1936Spojené království Velká Británie3–2Austrálie AustrálieCentre Court, Wimbledon (tráva)Londýn, Velká Británie
1937USA Spojené státy4–1Spojené království Velká BritánieCentre Court, Wimbledon (tráva)Londýn, Velká Británie
1938USA Spojené státy3–2Austrálie AustrálieGermantown Cricket Club (tráva)Filadelfie, Spojené státy
1939Austrálie Austrálie3–2USA Spojené státyMerion Cricket Club (tráva)Haverford, Spojené státy
1940nehráno pro 2. světovou válku
1941
1942
1943
1944
1945
1946USA Spojené státy5–0Austrálie AustrálieKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1947USA Spojené státy4–1Austrálie AustrálieWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1948USA Spojené státy5–0Austrálie AustrálieWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1949USA Spojené státy4–1Austrálie AustrálieWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1950Austrálie Austrálie4–1USA Spojené státyWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1951Austrálie Austrálie3–2USA Spojené státyWhite City Stadium (tráva)Sydney, Austrálie
1952Austrálie Austrálie4–1USA Spojené státyMemorial Drive Tennis Centre (tráva)Adelaide, Austrálie
1953Austrálie Austrálie3–2USA Spojené státyKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1954USA Spojené státy3–2Austrálie AustrálieWhite City Stadium (tráva)Sydney, Austrálie
1955Austrálie Austrálie5–0USA Spojené státyWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1956Austrálie Austrálie5–0USA Spojené státyMemorial Drive Tennis Centre (tráva)Adelaide, Austrálie
1957Austrálie Austrálie3–2USA Spojené státyKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1958USA Spojené státy3–2Austrálie AustrálieMilton Courts (tráva)Brisbane, Austrálie
1959Austrálie Austrálie3–2USA Spojené státyWest Side Tennis Club (tráva)New York, Spojené státy
1960Austrálie Austrálie4–1Itálie ItálieWhite City Stadium (tráva)Sydney, Austrálie
1961Austrálie Austrálie5–0Itálie ItálieKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1962Austrálie Austrálie5–0Mexiko MexikoMilton Courts (tráva)Brisbane, Austrálie
1963USA Spojené státy3–2Austrálie AustrálieMemorial Drive Tennis Centre (tráva)Adelaide, Austrálie
1964Austrálie Austrálie3–2USA Spojené státyHarold Clark Courts (antuka)Cleveland, Spojené státy
1965Austrálie Austrálie4–1Španělsko ŠpanělskoWhite City Stadium (tráva)Sydney, Austrálie
1966Austrálie Austrálie4–1Indie IndieKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1967Austrálie Austrálie4–1Španělsko ŠpanělskoMilton Courts (tráva)Brisbane, Austrálie
1968USA Spojené státy4–1Austrálie AustrálieMemorial Drive Tennis Centre (tráva)Adelaide, Austrálie
1969USA Spojené státy5–0Rumunsko RumunskoHarold Clark Courts (tvrdý)Cleveland, Spojené státy
1970USA Spojené státy5–0Německo Západní NěmeckoHarold Clark Courts (tvrdý)Cleveland, Spojené státy
1971USA Spojené státy3–2Rumunsko RumunskoOlde Providence Racquet Club (antuka)Charlotte, Spojené státy
1972USA Spojené státy3–2Rumunsko RumunskoClub Sportiv Progresul (antuka)Bukurešť, Rumunsko
1973Austrálie Austrálie5–0USA Spojené státyPublic Auditorium (koberec, hala)Cleveland, Spojené státy
1974Jižní Afrika Jižní Afrika00bez bojeIndie Indienehránonehráno
1975Švédsko Švédsko3–2Československo ČeskoslovenskoKungliga tennishallen (koberec, hala)Stockholm, Švédsko
1976Itálie Itálie4–1Chile ChileEstadio Nacional (antuka)Santiago, Chile
1977Austrálie Austrálie3–1Itálie ItálieWhite City Stadium (tráva)Sydney, Austrálie
1978USA Spojené státy4–1Spojené království Velká BritánieMission Hills CC (tvrdý)Rancho Mirage, Spojené státy
1979USA Spojené státy5–0Itálie ItálieCivic Auditorium (koberec, hala)San Francisco, Spojené státy
1980Československo Československo4–1Itálie ItálieSportovní hala (koberec, hala)Praha, Československo
1981USA Spojené státy3–1Argentina ArgentinaRiverfront Coliseum (koberec, hala)Cincinnati, Spojené státy
1982USA Spojené státy4–1Francie FranciePalais des Sports (antuka, hala)Grenoble, Francie
1983Austrálie Austrálie3–2Švédsko ŠvédskoKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1984Švédsko Švédsko4–1USA Spojené státyScandinavium (antuka, hala)Göteborg, Švédsko
1985Švédsko Švédsko3–2Německo NěmeckoOlympiahalle (koberec, hala)Mnichov, Západní Německo
1986Austrálie Austrálie3–2Švédsko ŠvédskoKooyong Stadium (tráva)Melbourne, Austrálie
1987Švédsko Švédsko5–0Indie IndieScandinavium (antuka, hala)Göteborg, Švédsko
1988Německo Západní Německo4–1Švédsko ŠvédskoScandinavium (antuka, hala)Göteborg, Švédsko
1989Německo Západní Německo3–2Švédsko ŠvédskoSchleyerhalle (koberec, hala)Stuttgart, Západní Německo
1990USA Spojené státy3–2Austrálie AustrálieSuncoast Dome (antuka, hala)St. Petersburg, Spojené státy
1991Francie Francie3–1USA Spojené státyPalais des Sports de Gerland (koberec, hala)Lyon, Francie
1992USA Spojené státy3–1Švýcarsko ŠvýcarskoTarrant County Center (tvrdý, hala)Fort Worth, Spojené státy
1993Německo Německo4–1Austrálie AustrálieMesse Düsseldorf Exhibition Hall (antuka, hala)Düsseldorf, Německo
1994Švédsko Švédsko4–1Rusko RuskoOlympijský stadion (koberec, hala)Moskva, Rusko
1995USA Spojené státy3–2Rusko RuskoOlympijský stadion (antuka, hala)Moskva, Rusko
1996Francie Francie3–2Švédsko ŠvédskoMalmö Isstadion (tvrdý, hala)Malmö, Švédsko
1997Švédsko Švédsko5–0USA Spojené státyScandinavium (koberec, hala)Göteborg, Švédsko
1998Švédsko Švédsko4–1Itálie ItálieForum (antuka, hala)Milán, Itálie
1999Austrálie Austrálie3–2Francie FrancieAcropolis Exhibition Hall (antuka, hala)Nice, Francie
2000Španělsko Španělsko3–1Austrálie AustráliePalau Sant Jordi (antuka, hala)Barcelona, Španělsko
2001Francie Francie3–2Austrálie AustrálieRod Laver Arena (tráva)Melbourne, Austrálie
2002Rusko Rusko3–2Francie FranciePalais Omnisports (antuka, hala)Paříž, Francie
2003Austrálie Austrálie3–1Španělsko ŠpanělskoRod Laver Arena (tráva)Melbourne, Austrálie
2004Španělsko Španělsko3–2USA Spojené státyEstadio La Cartuja (antuka, hala)Sevilla, Španělsko
2005Chorvatsko Chorvatsko3–2Slovensko SlovenskoSibamac Arena (tvrdý, hala)Bratislava, Slovensko
2006Rusko Rusko3–2Argentina ArgentinaOlympijský stadion (koberec, hala)Moskva, Rusko
2007USA Spojené státy4–1Rusko RuskoMemorial Coliseum (tvrdý, hala)Portland, Spojené státy
2008Španělsko Španělsko3–1Argentina ArgentinaPolideportivo Islas Malvinas (tvrdý, hala)Mar del Plata, Argentina
2009Španělsko Španělsko5–0Česko ČeskoPalau Sant Jordi (antuka, hala)Barcelona, Španělsko
2010Srbsko Srbsko3–2Francie FrancieBelgrade Arena (tvrdý, hala)Bělehrad, Srbsko
2011Španělsko Španělsko3–1Argentina ArgentinaEstadio de La Cartuja (antuka, hala)Sevilla, Španělsko
2012Česko Česko3–2Španělsko ŠpanělskoO2 arena (tvrdý, hala)Praha, Česko
2013Česko Česko3–2Srbsko SrbskoKombank Arena (tvrdý, hala)Bělehrad, Srbsko
2014Švýcarsko Švýcarsko3–1Francie FrancieStade Pierre-Mauroy (antuka, hala)Lille, Francie
2015Spojené království Velká Británie3–1Belgie BelgieFlanders Expo (antuka, hala)Gent, Belgie
2016Argentina Argentina3–2Chorvatsko ChorvatskoArena Zagreb (tvrdý, hala)Záhřeb, Chorvatsko
2017Francie Francie3–2Belgie BelgieStade Pierre-Mauroy (tvrdý, hala)Lille, Francie
2018Chorvatsko Chorvatsko3–1Francie FrancieStade Pierre-Mauroy (antuka, hala)Lille, Francie
2019Španělsko Španělsko2–0Kanada KanadaCaja Mágica (tvrdý, hala)Madrid, Španělsko
2021 RTF[p. 1]2–0Chorvatsko ChorvatskoMadrid Arena (tvrdý, hala)Madrid, Španělsko
2022Kanada Kanada2–0Austrálie AustrálieMartin Carpena Arena (tvrdý, hala)Malaga, Španělsko
2023Itálie Itálie2–0Austrálie AustrálieMartin Carpena Arena (tvrdý, hala)Malaga, Španělsko
2024Itálie Itálie2–0Nizozemsko NizozemskoMartin Carpena Arena (tvrdý, hala)Malaga, Španělsko
2025Itálie Itálie2–0Španělsko ŠpanělskoSuperTennis Arena (tvrdý, hala)Bologna, Itálie

Přehled vítězů a finalistů

[editovat |editovat zdroj]
StátVítězstvíFinále
početrokypočetroky
USA Spojené státy321900, 1902, 1913, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926
1937, 1938, 1946, 1947, 1948, 1949, 1954, 1958, 1963, 1968
1969, 1970, 1971, 1972, 1978, 1979, 1981, 1982, 1990, 1992
1995, 2007
291903, 1905, 1906, 1908, 1909, 1911, 1914, 1927, 1928, 1929
1930, 1932, 1934, 1935, 1939, 1950, 1951, 1952, 1953, 1955
1956, 1957, 1959, 1964, 1973, 1984, 1991, 1997, 2004
Austrálie Austrálie[a]281907, 1908, 1909, 1911, 1914, 1919, 1939, 1950, 1951, 1952
1953, 1955, 1956, 1957, 1959, 1960, 1961, 1962, 1964, 1965
1966, 1967, 1973, 1977, 1983, 1986, 1999, 2003
211912, 1920, 1922, 1923, 1924, 1936, 1938, 1946, 1947, 1948
1949, 1954, 1958, 1963, 1968, 1990, 1993, 2000, 2001, 2022
2023
Francie Francie101927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1991, 1996, 2001,201791925, 1926, 1933, 1982, 1999, 2002,2010,2014, 2018
Spojené království Velká Británie101903, 1904, 1905, 1906, 1912, 1933, 1934, 1935, 1936,201581900, 1902, 1907, 1913, 1919, 1931, 1937, 1978
Švédsko Švédsko71975, 1984, 1985, 1987, 1994, 1997, 199851983, 1986, 1988, 1989, 1996
Španělsko Španělsko62000, 2004,2008,2009,2011,201951965, 1967, 2003, 2012, 2025
Itálie Itálie41976,2023,2024,202561960, 1961, 1977, 1979, 1980, 1998
Československo Československo
Česko Česko
31980
2012,2013
21975
2009
Německo Západní Německo
Německo Německo
31988, 1989
1993
21970, 1985
Rusko Rusko32002,2006,2021[b]31994, 1995, 2007
Chorvatsko Chorvatsko22005,201822016, 2021
Argentina Argentina1201641981,2006,2008,2011
Kanada Kanada1202212019
Srbsko Srbsko1201012013
Švýcarsko Švýcarsko1201411992
Jižní Afrika Jižní Afrika119740
Belgie Belgie031904,2015,2017
Indie Indie031966, 1974, 1987
Rumunsko Rumunsko031969, 1971, 1972
Chile Chile011976
Japonsko Japonsko011921
Mexiko Mexiko011962
Nizozemsko Nizozemsko012024
Slovensko Slovensko012005
       Celkem113113

Vysvětlivky

  1. V letech 1905–1922 startovali tenistéAustrálie aNového Zélandu v týmuAustralasie.
  2. V roce2021 hráloRusko sneutrálním statusem pod hlavičkouRuské tenisové federace.

Držitelé nejvíce titulů

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Historie Davis Cupu#Historické rekordy.
Prezident ITF David Haggerty (uprostřed) a šéf investiční skupiny KosmosGerard Piqué (druhý zprava) se salátovou mísou v madridském finále 2019
Týmoddo
Salátová mísa pro vítěze
Salátová mísa pro vítěze
USA Spojené státy190019041
Spojené království Velká Británie190519183
Austrálie Austrálie191919226
USA Spojené státy192319647
Austrálie Austrálie1965197020
USA Spojené státy1971úřadující23
Tabulka uvádí týmy, které v průběhu soutěže držely
nejvyšší počet titulů. Při stejném počtu je uveden tým,
který dosáhl rekordu dříve.

Žebříček ITF

[editovat |editovat zdroj]
Žebříček mužských týmů ITF
Poř.zeměbodyzměna
1.Itálie Itálie573,25
2.Austrálie Austrálie470,75
3.Německo Německo453,00 1
4.Nizozemsko Nizozemsko432,00 1
5.USA Spojené státy419,50
6.Francie Francie415,50 2
7.Kanada Kanada415,25 1
8.Argentina Argentina412,00 2
Česko Česko412,00 1
10.Španělsko Španělsko408,75 3
vydán 15. září 2025[29]
Poř.zeměbodyzměna
11.Belgie Belgie408,50
12.Rakousko Rakousko368,25 8
13.Spojené království Velká Británie364,50 3
14.Chorvatsko Chorvatsko360,75 2
15.Srbsko Srbsko359,25
16.Maďarsko Maďarsko355,50 3
17.Finsko Finsko354,50 3
18.Brazílie Brazílie352,25 1
19.Chile Chile345,75 2
20.Dánsko Dánsko339,75 2

Týmy na 1. místě žebříčku ITF

[editovat |editovat zdroj]

Na 1. místě žebříčku ITF od jeho zavedení v prosinci 2001 se vystřídalo deset týmů.[30]

Č.státnástupodchod
1.Austrálie Austrálie20011203a3. prosince 200120020210a10. února 2002
2.Francie Francie20020211a11. února 200220031130a30. listopadu 2003
Austrálie Austrálie(2)20031201a1. prosince 200320040411a11. dubna 2004
Francie Francie(2)20040412a12. dubna 200420040926a26. září 2004
3.Španělsko Španělsko20040927a27. září 200420051204a4. prosince 2005
4.Chorvatsko Chorvatsko20051205a5. prosince 200520061203a3. prosince 2006
5.Rusko Rusko20061204a4. prosince 200620090712a12. července 2009
Španělsko Španělsko(2)20090713a13. července 200920130407a7. dubna 2013
6.Česko Česko20130408a8. dubna 201320151129a29. listopadu 2015
7.Spojené království Velká Británie20151130a30. listopadu 201520161127a27. listopadu 2016
8.Argentina Argentina20161128a28. listopadu 201620171126a26. listopadu 2017
Francie Francie(3)20171127a27. listopadu 201720211205a5. prosince 2021
Chorvatsko Chorvatsko(2)20211206a6. prosince 202120230205a5. února 2023
9.Kanada Kanada[31]20230206a6. února 202320231126a26. listopadu 2023
10.Itálie Itálie[30]20231127a27. listopadu 2023úřadující
Aktualizováno k 15. září 2025,[29]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. Ruský tým v roce 2021 startoval pod hlavičkouRuské tenisové federace s neutrálním statusem, bez užitíruské vlajky,hymny a názvuRuská federace kvůlistátem řízenému dopingu.[13][14]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. 2025 Davis Cup Final 8 Preview Notes.assets.ctfassets.net [PDF]. Davis Cup, 2025 [cit. 2025-11-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-24. (anglicky) 
  2. ROBERTS, Matt. Flavio Cobolli comeback secures Italy Davis Cup hat-trick.www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2025-11-23 [cit. 2025-11-24].Dostupné online. (anglicky) 
  3. Italy wins historic third consecutive Davis Cup title.ATP Tour, Inc. [online]. 2025-11-23 [cit. 2025-11-24].Dostupné online. (anglicky) 
  4. Davis Cup Final 8 heading to Bologna, Italy for the next three years.Tennis.com [online]. 2024-12-02 [cit. 2025-04-19].Dostupné online. (anglicky) 
  5. Stepanek leads Czech Republic to victory.www.daviscup.com [online]. 2012-11-18 [cit. 2022-06-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-19. (anglicky) 
  6. The Year the Davis Cup Felt Empty.The New York Times [online]. 2009-11-28 [cit. 2025-04-19].Dostupné online. (anglicky) 
  7. BNP Paribas and ITF announce next phase of partnership.Davis Cup [online]. 2019-03-22 [cit. 2022-11-17].Dostupné online. (anglicky) 
  8. Rakuten to Become New Global Partner for Davis Cup [online]. DavisCup.com, 2019-06-04 [cit. 2019-11-24].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ab Čeští tenisté slaví historický úspěch: triumf v Davis Cupu.iDNES.cz [online]. 2012-11-18 [cit. 2012-11-18].Dostupné online. 
  10. Davis Cup set for fifth set tiebreak in 2016 [online]. Davis Cup, 2015-09-26 [cit. 2016-03-08].Dostupné online. (anglicky) 
  11. Czechs outlast Switzerland in epic [online]. daviscup.com, 2013-02-02 [cit. 2013-02-02].Dostupné online. 
  12. 2020 Davis Cup Finals to be postponed until 2021 [online]. Daviscup.com [cit. 2020-06-26].Dostupné online. (anglicky) 
  13. abADDICOTT, Adam. The ITF Reacts With Caution To Russian Doping Ban.UBITENNIS [online]. 2019-12-10 [cit. 2021-11-04].Dostupné online. (anglicky) 
  14. ab Dopingové aféry. Rusko bylo vyloučeno ze dvou OH a světových akcí na dva roky.Deník.cz [online]. 2020-12-17 [cit. 2021-11-04].Dostupné online. 
  15. Ruské týmy vyloučeny, triumfy v Davis Cupu a Billie Jean King Cupu neobhájí.iDNES.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-11].Dostupné online. 
  16. Great Britain Davis Cup Profile [online]. Davis Cup [cit. 2019-11-25].Dostupné online. (anglicky) 
  17. iDNES.cz, ČTK. Davis Cup se mění. Otestuje dvoudenní program a zápasy na dva sety.iDNES.cz [online]. 2017-10-06 [cit. 2018-02-15].Dostupné online. 
  18. abciDNES.cz, ČTK.Radikální změna Davis Cupu schválena, vyvrcholí finálovým turnajem [online]. iDNES.cz, 2018-08-16 [cit. 2018-11-26].Dostupné online. 
  19. abcLuboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK.Chorvatsko podruhé vyhrálo Davis Cup, o triumfu rozhodl Čilič [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-25 [cit. 2018-11-25].Dostupné online. 
  20. Davis Cup revamp plans get mixed response [online]. [cit. 2018-08-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-23. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  21. abc Radikální změna Davis Cupu schválena, vyvrcholí finálovým turnajem.iDNES.cz [online]. 2018-08-16 [cit. 2019-02-02].Dostupné online. 
  22. ITF delegates approve radical Davis Cup overhaul [online]. [cit. 2018-09-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-17. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  23. All the information on the Finals competition format.Davis Cup [online]. [cit. 2022-06-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-17. (anglicky) 
  24. ITF introduces global format for Davis Cup Groups I and II [online]. Davis Cup, 2019-09-04 [cit. 2019-11-27].Dostupné online. (anglicky) 
  25. ŠTOHL, Radek. Konec spolupráce se společností Kosmos! Davis Cup je znovu pod kontrolou ITF.Tenisový svět [online]. 2023-01-13 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-13. 
  26. BURKERT, Marek. Kaderku krach nepřekvapil. Teď chce vrátit Davis Cup k původnímu formátu.Sport.cz [online]. 2023-01-16 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-16. 
  27. 2025 Format Explained.www.daviscup.com [online]. Davis Cup [cit. 2024-10-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-27. (anglicky) 
  28. Media Guide 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2023-12-21 [cit. 2023-12-30]. S. 156.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-31. (anglicky) 
  29. abDavis Cup Ranking [online]. Davis Cup [cit. 2025-09-22].Dostupné online. (anglicky) 
  30. abMORAN, Tom. World Champions Italy claim No. 1 spot on year-end Davis Cup Nations Rankings.Davis Cup [online]. 2023-11-27 [cit. 2023-11-28].Dostupné online. (anglicky) 
  31. Canada rise to No. 1 in Davis Cup Nations Rankings for first time [online]. Davis Cup, 2023-02-07 [cit. 2023-02-08].Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Davis Cup
Vítěz2024:Itálie Itálie
Finále 2025

Argentina Argentina •Belgie Belgie •Česko Česko •Francie Francie •Itálie Itálie •Německo Německo •Rakousko Rakousko •Španělsko Španělsko •Spojené království Velká Británie

Ročníky

190019021903190419051906190719081909191119121913191419191920192119221923192419251926192719281929193019311932193319341935193619371938193919461947194819491950195119521953195419551956195719581959196019611962196319641965196619671968196919701971197219731974197519761977197819791980198119821983198419851986198719881989199019911992199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022202320242025

Historie Davis Cupu •žebříček ITF
Tenis
Organizace
Okruhy
mužské
ženské
Grand Slam
Údery
Dvorce a povrchy
Vybavení
Týmové soutěže
Ceny
Ostatní
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Tenis
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Davis_Cup&oldid=25430708
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp