Dům Davidův (hebrejskyבֵּית דָּוִד Bet David), téždavidovská linie nebodavidovská dynastie je označení pro rodstarozákonníhoDavida a královskoudynastii vládnoucíjudskému království až do jeho zničení ababylonského zajetí (6. století př. n. l.). David byl podle Starého zákona třetím králemsjednoceného království, zakladatelská osobnost státuizraelských kmenů a vjudaismu má očekávanýMesiáš (tedy jako Davidpomazaný král) pocházet z jeho rodu.
VNovém zákoně jsouJežíšovy rodokmeny, které mezimužské předkyJežíše Krista uvádějí i krále Davida. Ježíš je tedy počítán do davidovské linie, je to „syn Davidův“, tedy jeho dědic, očekávaný pomazaný –Kristus, král židovský. Podle Nového zákona však byl Ježíšpočat z Ducha svatého aJosef tedy není jeho skutečným otcem. Tento rozpor je předmětem teologických výkladů, např. že linie nenípokrevní nebo je skrze jeho matku.
K Davidovu rodu se tradičně hlásíetiopská královská dynastieŠalomounovci, její první panovníkMenelik I. má být nemanželským synem Davidova synaŠalomouna aKrálovny ze Sáby.
Jediná přímá mimobiblická zmínka o „domu Davidově“ (a Davidovi vůbec) je naaramejském nápisu nastéle z Tel Danu datované do9. století př. n. l., kde se píše o smrti krále zBJTDVD. Mnohem méně je přijímána interpretace, že se jméno vyskytuje i naMéšově stéle.