| David Maria Sassoli | |
|---|---|
 David Sassoli (2019) | |
| 31.předseda Evropského parlamentu | |
| Ve funkci: 3. července2019 – 11. ledna2022 | |
| Předchůdce | Antonio Tajani |
| Nástupkyně | Roberta Metsolaová |
| MístopředsedaEvropského parlamentu | |
| Ve funkci: 1. července2014 – 1. července2019 | |
| PoslanecEvropského parlamentu | |
| Ve funkci: 14. července2009 – 11. ledna2022 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana (2009–2022) |
| Rodné jméno | David-Maria Sassoli |
| Narození | 30. května1956 Florencie Itálie  Itálie |
| Úmrtí | 11. ledna2022 (ve věku 65 let) Aviano Itálie Itálie |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Sutri |
| Choť | Alessandra Vittoriniová |
| Děti | syn Giulio a dcera Livia |
| Alma mater | Florentská univerzita |
| Profese | politik,novinář a moderátor zpráv |
| Podpis |  |
| Webová stránka | davidsassoli |
| Commons | David Sassoli |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
David Maria Sassoli (30. května1956Florencie –11. ledna2022Aviano[1][2]) byl italskýpolitik anovinář, členDemokratické strany. Od roku 2009 byl poslancemEvropského parlamentu a mezi červencem 2019 až lednem 2022, kdy zemřel, také jehopředsedou.
David Sassoli v 70. letech vystudovalpolitologii naFlorentské univerzitě. Novinářskou kariéru zahájil spoluprací s malými místními novinami a zpravodajskými agenturami, než se přesunul do římské redakce novinIl Giorno. V rejstříku profesionálních novinářů byl veden od roku 1986.
V roce 1992 se stal reportérem proTG3. V tomto období také spolupracoval s moderátoremMichelem Santorem na televizních pořadech jakoIl Rosso e il nero aTempo reale. V roce 1996 uváděl pořadCronaca in diretta. Po několika letech dostal místo moderátora zpravodajstvíTG1 a stal se jedním z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších novinářů v zemi.[3] V roce 2007, kdy bylGianni Riotta jmenován novým ředitelem TG1, se Sassoli stal jeho zástupcem.[4]
V roce 2009 opustil Sassoli novinářskou kariéru a vstoupil do politiky. Stal se členemDemokratické strany a úspěšně kandidoval vevolbách doEvropského parlamentu v roce2009. Získal více než 400 tisíc preferenčních hlasů,[5] což bylo nejvíc v jeho volebním obvodu střední Itálie.[6] Od roku 2009 do roku 2014 působil jako lídr skupiny poslanců Demokratické strany v Parlamentu.
Dne 9. října 2012 Sassoli oznámil svou kandidaturu v primárkách středolevé koalice před volbami nového starostyŘíma v roce 2013. Obsadil druhé místo za senátoremIgnaziem Marinem, který se později stal starostou.[7]
Vevolbách do Evropského parlamentu v roce 2014 byl Sassoli znovu zvolen, tentokrát s více než 200 tisíci preferenčních hlasů.[8] Demokratická strana ve volbách výrazně uspěla, když získala 41 % hlasů.[9]
1. července 2014 byl Sassoli zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.[10][11] Kromě toho byl členem meziskupiny Evropského parlamentu pro extrémní chudobu a lidská práva.[12]
V roce2019 byl Sassoli opětovně zvolen do Evropského parlamentu.[13] 2. července 2019 byl navrženPokrokovým spojenectvím socialistů a demokratů na novéhopředsedu Evropského parlamentu.[14] O den později byl do funkce zvolen. Stal se tak nástupcemAntonia Tajaniho[15] a už sedmým Italem v této funkci.
David Sassoli byl ženatý s Alessandrou Vittoriniovou, se kterou měl dvě děti, Giulia a Livii.[16] Byl fanouškem fotbalového týmuACF Fiorentina.
Byl aktivním členem italského sdružení novinářů, spisovatelů a dalších osobností Articolo 21, liberi di…, které podporujísvobodu projevu.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDavid Sassoli na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDavid Sassoli na Wikimedia Commons| Předsedové Evropského parlamentu | ||
|---|---|---|
| Společné shromáždění, Parlamentní shromáždění |  | |
| Parlament (jmenovaný) | ||
| Parlament (přímo volený) | ||
