 | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1951 |
| Nadm. výška | 621 m n. m. |
| Rozloha | 954 km² |
| Poloha | |
| Stát | Spojené království Spojené království |
| Souřadnice | 50°34′0″ s. š.,4°0′0″ z. d. |
  Dartmoor | |
| Další informace | |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dartmoor je oblast mokřin v srdciDevonu vAnglii. Je chráněná statusem národního parku od roku 1951 a pokrývá 953 km².
Z hlediska geologické historie, vznikla tato žulová náhorní rovina již v době před cca 299 – 359,2 miliony let. Mokřiny jsou pokryty mnoha odhalenými žulovými vrcholky kopců (tory), které poskytují domov divoké zvěři žijící v Dartmooru. V zemi původu jsou takové kopce nazývány tor (slovo původem zKeltského jazyka a jedno z mála, které byly přejaty do dnešní doby). Mnoho vrcholů v oblasti Dartmooru nese slovo tor přímo ve svém názvu. Nejvyšším bodem jeHigh Willhays, 621 m n. m.
Dartmoor je také spádovou oblastí mnoha řek v Devonu. Ty byly využívány jako zdroj energie místnímu průmyslu například dobývání cínu ve slatích. Sám Dartmoor je pojmenován podle řeky Dart, která jím v podobě dvou toků – východního a západního Dartu – protéká. Soutok toků se nachází v Dartmeetu (malá usedlost ve vřesovištích), Dartmoor opouští přes město Buckfastleigh a vlévá se do moře u městaDartmouth.
Vlivem většího úhrnu srážek než v okolní krajině se v Dartmooru hromadí voda a dává vznik bažinám s velkými zásobamirašeliny, která vodu udržuje a kraj tak jen zřídka vysychá. Slatě jsou často pokryty jasně zelenými polštáři mechů, které doslova plují v bažinách a mohou být velice nebezpečné, neboť se při chůzi po nich dá propadnout přímo do bažiny.
Klima v oblasti je obecně vlhčí a mírnější oproti okolní krajině. Nejnižší zimní teploty se pohybují kolem 1 °C. Nejvyšší letní teploty naopak nejdou nad 20 °C. Nejvíce srážek se objevuje v měsících listopadu a prosinci, maxima přesahují až 2 000 mm srážek ročně. Spolu s oteplováním v Dartmooru v posledních letech se kraj potýká i s mnohem častějšími povodněmi.
Dartmoorský národní park koncentruje mnoho rozličných a zajímavých biotopů. V oblastirašelinišť, která jsou hlavním předmětem ochrany, se nachází mnoho druhů trav,lišejníků (endemitický druhGraphina pauciloculata) amechů (např.Sphagnum imbricatum) typických pro dané stanoviště. Vyskytuje se zde ikulík pacifický (Pluvialis fulva), který je zapsán v Červené knize ohrožených druhů nebo ohroženýskřivan lesní (Lullula arborea) astrnad cvrčivý (Emberiza cirlus). Na vřesovištích se pak můžeme setkat s britským endemitembělokurem skotským (Lagopus lagopus scotica), který je poddruhembělokura rousného.
Vyskytuje se zde také mnoho druhů hmyzu, převážně zajímaví jsou motýli a můry (martináč habrový,bourovec ostružiníkový) nebo britský endemitický druh malého sladkovodního rakovce z řádu různonožciNiphargellus glenniei. Z rostlin se zde nachází další endemit z rodusvětlíků druhEuphrasia vigursii.
Významným druhem oblasti je iDartmoorský pony. Otisky kopyt nalezené při archeologických pracích dokazují, že poníci jsou v oblasti přítomni již 3 500 tisíce let. Počátkem 20. století se o jejich šlechtění zasloužilprinc Edward. Poníci byli využívání jak při osobní tak nákladní dopravě materiálu z dolů v Dartmooru.
Celé území je bohaté na pravěké památky a archeologická naleziště. V jihozápadní části Dartmooru se nacházívápencový odkryv s jeskynním systémem, kde bylo nalezeno mnoho kosterních pozůstatků velkých prehistorických savců, jakými jsou hroch, slon, lev, hyena, divoké prase ale i jeleni.
Krajina Dartmooru byla osídlena nejspíše již 10 000 let př. n. l. tedy ze střední doby kamenné (mezolit). Z tohoto období se zachovaly hlavněkamenné nástroje. S příchodemneolitu se objevovaly první farmy. Do dnešní doby se zachovalo několik málo kamenných hrobek a valů. Ke konci neolitu vdobě bronzové začali vznikat významné Dartmoorské památky jako kamenné kruhy a řady čisolitérnímenhiry (téměř asi stovka památek). Kamenné valy často sloužily jako pohřebiště, o důvodu stavby kamenných uskupení se však dodnes spekuluje.
V oblasti se dají nalézt i pozůstatky kruhových kamenných chýší z doby bronzové. Díky tomu, že tehdejší lidé používali na stavbu především velice odolnoužulu, se mnoho obdobných památek dochovalo. Ty z méně odolnějších materiálů jako kosti apod. však v kyselém prostředí vřesovišť a bažin relativně často podlehly zkáze. Kromě starých ruin se zde nacházejí i rozvaliny opuštěných farem a stavení z nové doby roztroušené všude po oblasti.
S příchodemdoby železné vznikala v Dartmooru na kopcíchhradiště k ochraně majetku. Z původně zalesněné oblasti se stávala oblast zemědělská. Obyvatelé se začali stěhovat více na jih. S postupem času se Dartmoor odlesnil, čímž přišel o druhy vysoké lovné zvěře. Populace v Dartmooru pak zažila největšího rozkvětu nejspíše s érou dolování drahých kovů. Obecně však tato oblast nebyla nikdy hustě osídlena, což pomohlo krajině zachovat si svůj ráz a přírodní bohatství stejně jako nepoškozené kulturní památky z dávných dob.
Vlivem příznivých geologických podmínek se v žule v podloží nakoncentrovala řada významnýmminerálů. Běžný je výskyt žilměděné aolověnérudy,cínu aarsenu. Oblast byla díky tomu po dlouhou dobu využívána k těžbě těchto surovin. Vyskytuje se zde ale takéwolfram,zinek a v malém množství ikobalt,vizmut neboantimon,uran azlato. V jihozápadní části Dartmooru je pak těženkaolín.
Dartmoor je od roku 1997 spravován Úřadem Dartmoorského národního parku, jehož 22 členů se také angažuje v Devonské krajské radě, v místních městských radách či ve vládě. V předchozím období byl Dartmoorský park spravován krajskou radou Devonu.
Části Dartmooru jsou už po 200 let využívány jako armádní vojenská střelnice. Veřejnost hojně užívá práva rozšířeného přístupu do zbytku Dartmooru, který je vyhlášený jako oblíbená turistická destinace. Park byl vyobrazen v televizním pořadu Sedm Přírodních Divů (Seven Natural Wonders) jako nejlépe hodnocený přírodní jev v jihozápadní Anglii.
Centrem Dartmooru je z hlediska turismu jistě městoPrincetown, kde se nachází dodnes funkční mužská věznice, která v době své největší slávy platila za cosi jako britskýAlcatraz – vysoká ostraha a minimální možnost útěku, pokud vůbec nějaká. Se stavbou se započalo roku1806. Věznice sloužila převážně pro válečné zajatce, po krátkém uzavření na přelomu 18. a 19. století pak hostila mnoho nejnebezpečnějších zločincůSpojeného království. Ve věznici se dnes nachází muzeum a v centru Princetownu informační centrum Dartmoorského národního parku s oblastní výstavou.
Největší město Dartmooru je se 3 500 obyvateliAshburton. Celková populace v parku je 33 000 obyvatel, což činí z Dartmooru stále nepříliš obydlený kraj.
Vzhledem k opuštěnosti a ponurému vzhledu celého parku není příliš zvláštní, že se v místním folkloru vyskytuje mnoho mýtů a legend o tomto kraji. Příběhy mají nesčetná témata od zlých skřítků, po zázračné studny, ale je mezi nimi i mnoho duchařských historek a více či méně záhadných úmrtí. Mnoho legend se vypráví také o vzniku kamenných kruhů amenhirů.
Nejznámějším dílem, kde se pojednává o Dartmoorské oblasti je nepochybně románSira Arthura Conana DoylaPes baskervillský s jeho nejslavnějším hrdinouSherlockem Holmesem, kde je poměrně přesně popsána celá oblast a objevují se v něm i časté zmínky o skutečných bodech krajiny jako například Princetownská věznice, Vixen a Black Tor a mnohá další místa. Svůj román začal Doyle psát přímo v Princetownu v Duchy Hotel – budova, která dnes hostí informační centrum.
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůDartmoor na anglické Wikipedii aHM Prison Dartmoor na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDartmoor na Wikimedia Commons| Národní parky ve Spojeném království | |
|---|---|
| Anglie |
|
| Wales |
|
| Skotsko |
|
| Severní Irsko |
|
