| Dalia Grinkevičiūtė | |
|---|---|
| Narození | 28. května1927 nebo 1927 Kaunas |
| Úmrtí | 25. prosince1987 nebo 1987 (ve věku 59–60 let) Kaunas |
| Místo pohřbení | Eiguliai Cemetery |
| Povolání | spisovatelka alékařka |
| Alma mater | Omsk State University Univerzita Vytautase Velkého Medical Academy of the Lithuanian University of Health Sciences |
| Žánr | paměti |
| Témata | lékařství a memoárová literatura |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Dalia Grinkevičiūtė (28. května1927,Kaunas –25. prosince1987 Kaunas; pohřbena na hřbitově v Eiguliai) bylalitevská lékařka a spisovatelka.
V roce1941 byla se svou rodinou deportována doAltajského kraje, v roce1942 byla deportována do Trofimovsku v severnímJakutsku. V roce1949 uprchla do Litvy. Roku1950 byla zatčena a vězněna ve vězení Suchobezvodnoje, roku1953 byla vyhoštěna doJakutska.Roku 1954 nastoupila do Omského zdravotního institutu. Roku1956 byla propuštěna z vnitřního vyhnanství,1957 se vrátila do Litvy. Roku1960 ukončila studia medicíny na Kaunaském zdravotním institutu. Mezi lety 1960–1974 pracovala v nemocnici Laukuva. Starala se o deportované, sbírala a zaznamenávala své vzpomínky. Byla pronásledována sovětskou bezpečností, v roce 1974 byla zatčena, propuštěna z práce a zbavena zaměstnaneckého bytu.
Napsala paměti o životě a zkušenostech deportovaných v Užpolarė. První memoáry publikovala v roce 1979. V Litvě byly v roce 1988 vydány pod názvem „Litevci u Moře Laptěvů“. Byly přeloženy doangličtiny pod názvem „Reconciliation“ a doněmčiny jako „Die Litauer an der Laptewsee“. O životě v okupované Litvě vyprávěla v memoárech „Rodné zemi“, které sepsala po roce 1979.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDalia Grinkevičiūtė na litevské Wikipedii.