Dahijové (vsrbskécyriliciДахије) byli bývalíosmanštíjaničářští velitelé, kteří spravovaliBělehradský pašalík v letech1801–1804, a to zcela nezávisle na centrální správě vIstanbulu.
Přestože v letech1791 až1798 byl Janičárům vstup na územíBělehradského pašalíku podle různých dohod zakázán, v roce 1798 vydal Istanbul tzv.ferman, kterým jim umožnil návrat. Dahijové brzy převzali vládu a mezi nimi se vytvořila skupina čtyř, kteří drželi moc:Aranlija,Kučuk-Alija,Musa Jusuf aMehmed-Aga Fočić. Tito čtyři zorganizovali v roce1801 atentát na tehdejšího bělehradskéhovezíraHadži-Mustafu Pašu. Jakmile byl nejvyšší, Osmanům loajální, představitel mrtev, rozdělili území pašalíku na čtyři díly mezi sebe a zahájili krutovládu proti místnímu nemuslimskému obyvatelstvu. ReformysultánaSelima III. rozvrátily tehdejší strukturu armády a částečně i státu, což vedlo snadno k nárůstu značného množství nespokojenců právě v armádě. Janičářské vojsko bylo zrušeno, jeho příslušníci, kteří patřili k elitě se však nechtěli s koncem smířit. Dahijové proto svoji vládu postavili přesně na opaku toho, co dělal sultán – jejich cílem bylo udržet původní stav, žádné změny nepřipouštět a zastavit jakékoliv snahy křesťanského obyvatelstva o získáníautonomie. Jakékoliv pokusy o vzpouru byly proto likvidovány brutálními metodami. Na počátku roku1804 nechali dahijové popravit řadusrbských vzbouřenců (tzv.Seča knezova), což vedlo k takovému nárůstu odporu proti cizí nadvládě, že vypukloprvní srbské povstání. Jeho vůdceKarađorđe Petrović oblehlBělehrad, kde se s ním spojila sultánova vojska pod vedenímbosenského pašiBečira. Dahijové z města uprchli, ale byli dopadeni a předáni Srbům, kteří je popravili.[1]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuДахије na srbské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDahijové na Wikimedia Commons