| Dafnis | |
|---|---|
 | |
| Partner(ka) | Nomia |
| Rodiče | Hermés |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dafnis (řeckyΔάφνις,latinskyDaphnis) je vřecké mytologii synem bohaHerma.
Jeho matkou bylanymfa, porodila ho zřejmě na Sicílii a odložila pod vavřínovým keřem (dafné), podle něhož byl pojmenován.
Dafnis je označován za prvního pěvce i autora pastýřských písní. Jeho učiteli byli bůhPan, který ho naučil na flétnu a dudy, bůhApollón ho miloval a bohyněArtemis milovala jeho zpěv, při němž spolu lovili zvěř. Nymfy ho k tomu naučily pastevectví a chovu skotu.
Dafnis se zamiloval do nymfy jménemNomia a ta ho donutila odpřisáhnout, že jí nikdy nebude nevěrný. V případě, že by přísahu porušil, měl být oslepen. Když Dafnis v opilosti podlehl svodům princeznyChloris, byl skutečně oslepen a bloudil venkovem, skládal a zpíval své smutné písně. Zemřel po nešťastném pádu do jakési strže a traduje se, že jej jeho otec Hermés proměnil v kámen.
Dafnis se stal pravzorem pastýřského hudebníka a pěvce a přeneseně se jeho jméno dostalo do literatury i jiných uměleckých děl. Nejznámější je románové dílo autoraLongaDafnis a Chloé, které pochází z 2. až 3. stol. n. l. Je to romantický příběh odloženého syna bohatých rodičů, kterého našli a vychovali pastýři. Podobný osud měla dívka Chloé, oba mladí lidé se zamilovali, hledali své rodiče, překonali mnohé nástrahy osudu a nakonec se šťastně vzali. Tento pozdně antický námět byl znovu vzkříšen době renesance a rokoka, byl mnohokrát znovu zpracován v dramatech, v hudbě i výtvarném umění.
Nejznámější zpracování tématuDafnis a Chloé jeRavelova choreografická symfonie, podobně jakoOffenbachova opereta. Slavný básníkJohann Wolfgang Goethe označil Longovo dílo jako "poslední květ staré řecké literatury".
Obrázky, zvuky či videa k tématuDafnis na Wikimedia Commons