Džem jerosolovitá hmota s kouskyovoce nebo s celými drobnými plody. Vyrábí se z čerstvého vyzráléhoovoce, které se lisuje,vaří a zahušťujecukrem. Obvyklé množství cukru činí 1/3 až 2/5 obsahu, obsah ovoce musí být minimálně 35 %.[1] Používá se např. nachléb smáslem.
České označení je počeštěná forma anglického slovajam, jak v podobě podstatného jména tak slovesa, mj. ve významuzahustit (zřejmě od zahuštění cukrem při přípravě). Slovomarmalade v angličtině označuje jen pochutiny zcitrusových plodů (jam pak pro ostatní ovoce); od roku 2004 smi podle směrnice EU být počeštěné slovomarmeláda používáno jen pro odpovídající výrobky.[2] Směrnice EU z roku 2024 to mění a džem a marmeláda se stávají synonyma.[3]
Džem lze snadno připravit téměř z jakéhokoliv ovoce. Příprava je velmi jednoduchá. Ovoce omyjeme, případně odpeckujeme a nakrájíme na kousky. Poté smícháme s cukrem nebo s cukrem a komerčním želírovacím přípravkem, uvedeme směs k varu a vaříme dokud nezhoustne (s komerčními želírovacími přípravky cca za 5 minut). Ještě před naplněním džemu do sklenic bychom měli provést tzv. želírovací zkoušku. To znamená, že horký džem kápneme na talířek a pokud vzorek džemu ztuhne (cca za 5 min), znamená to, že ztuhne i zbytek džemu nebo marmelády. Pokud si přejeme, aby hmota ztuhla více, zamícháme do horké směsi kyselinu citrónovou (1 - 2 zarovnané lžičky). Poté želírovací zkoušku opakujeme. Z uvařeného džemu je také před plněním do sklenic dobré sebrat vzniklou pěnu, bublinky vzduchu v ní obsažené totiž mohou poškodit vzhled a trvanlivost zavařeniny.
Kvalita džemu je zpravidla dána kvalitou a podílemovocné složky. U některých průmyslově vyráběných džemů je z důvodů cenových tlaků podílcukru daleko vyšší než podíl ovocné složky. Někteří výrobci u džemů deklarovaných jako jahodové či borůvkové nahrazují originální ovoce levnějšími jablky a do výrobku přidávají dochucovadla.
Džem obsahuje minimálně 35 % ovoce. Jestliže je ve směsi 45 % ovoce, je označován jako džem výběrový nebo džem extra.[4]
↑ Fruit jams and other products.eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2024-12-04].Dostupné online.
↑HAVELKOVÁ, Marie; KLIMENTOVÁ, Maryna. Konservování ovoce a zeleniny. In: BŘÍZOVÁ, Joza.Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. Praha: Vydavatelství a nakladatelství ROH – Práce, 1958. S. 511, 515.
