| Džagadíščandra Bose | |
|---|---|
 Džagadíščandra Bose v roce 1926 | |
| Narození | 30. listopadu1858 Indie  Indie |
| Úmrtí | 23. listopadu1937 (ve věku 78 let) Giridih,Indie Indie |
| Alma mater | Kristova kolej St. Xavier's Collegiate School Dhaka Collegiate School Mymensingh Zilla School Londýnská univerzita St. Xavier's College Hare School Univerzitní kolej v Londýně Pabna Zilla School, Pabna |
| Povolání | botanik,vysokoškolský učitel,fyzik,archeolog,spisovatel achemik |
| Zaměstnavatelé | Presidency University Univerzita v Cambridgi Londýnská univerzita |
| Ocenění | společník Řádu Indické říše (1903) společník Řádu hvězdy Indie (1912) čestný doktor Kalkatské univerzity člen Královské společnosti Knight Bachelor |
| Nábož. vyznání | hinduismus |
| Choť | Abala Bose (od 1887) |
| Příbuzní | Labanyaprabha Bose (sestra) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
SirDžagadíščandra Bose (bengálsky জগদীশ চন্দ্র বসু, anglickou transkripcí nejčastěji uváděn jakoJagadish Chandra Bose,30. listopadu1858 –23. listopadu1937) byl bengálský přírodovědec, archeolog a spisovatel. Ve fyzice se zabýval šířením radiových vln a mikrovln, přičemž jako první člověk použilpolovodič k detekci radiového signálu. V biologii přispěl především k výzkumu rostlin mj. jako vynálezce crescografu, přístroje na měření růstu rostlin, a odborník na fyziologii rostlin. Založil experimentální vědu v Indii a patřil k prvním spisovatelůmscience fiction. Byl povýšen do šlechtického stavu a je po něm pojmenován kráter na Měsíci.
Narodil se v Mymensinghu, v bengálské části bývalé britské Indie (Bengal Presidency, dnesBangladéš). Bose graduoval na St. Xavier's College vKalkatě. Odcestoval do Londýna, aby mohl studovat medicínu, avšak zabránily mu v tom zdravotní problémy. Místo toho se v Camebridgi zabýval společně s laureátemNobelovy ceny, lordemRaleighem svými výzkumy a poté se vrátil doIndie. V Indii nastoupil na "Presidency College University" v Kalkatě jako profesor fyziky. Zde navzdory rasové diskriminaci a nedostatku vybavení prováděl svůj vědecký výzkum. Dosáhl značného pokroku ve výzkumu bezdrátového přenosu signálů a jako první použil pro detekci rádiových vln polovodič. Nesnažil se však získat ze svých vynálezů komerční prospěch, ale zveřejnil je, aby v jeho výzkum mohli rozvíjet další lidé.
Následně Bose učinil řadu pionýrských objevů v oblasti fyziologie rostlin. Přitom používal svůj vlastní vynález - kreskograf, aby mohl měřit odezvu rostliny na různé stimuly a takto prokazovat paralely mezi živočišnými a rostlinnými tkáněmi. I když na nátlak kolegů jeden ze svých vynálezů patentoval, jeho odpor proti jakékoli formě patentování byl dobře známý. Pro své výzkumy sestrojil automatické zapisovače schopné registrovat extrémně slabé pohyby; tyto přístroje zaznamenávaly pozoruhodné jevy, například chvění poraněných rostlin, což Bose interpretoval jako schopnost rostlin vnímat. Mimo jiné napsal knihyResponse in the Living and Non-Living (Odezvy živého a neživého, 1902) aThe Nervous Mechanism of Plants (Nervový mechanismus rostlin, 1926).
Obrázky, zvuky či videa k tématuDžagadíščandra Bose na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
