_(20838006655).jpg)
Dějiny Ameriky představují společné dějiny celéhokontinentu a k němu náležícíchostrovů; tedySeverní,Jižní Ameriky, včetněStřední Ameriky aKaribiku. Počátky lidského osídlení sahají doDoby ledové, kdy díky poklesu mořské hladiny lidé přešli z Asijského kontinentu do „Nového světa“.
Předkové dnešníchIndiánů bylilovci a sběrači, kteří přišli do Severní Ameriky pravděpodobně přesBeringův pevninský most. Ten byl na konci doby ledové opět zatopen.Paleoindiáni lovili americkoumegafaunu;mamuty,bizony asoby karibu. Američtí obyvatelé rozvinuli svoji kulturu a v některých oblastechPředkolumbovské Ameriky rozvinuli vlastnícivilizace.
Vývoj těchto skupin lidí probíhal v izolaci až dopříchodu Evropanů v 15. století, kdy se v důsledkušpanělských vpádů zhroutilaAztécká aIncká říše. Španělé tak ovládli rozsáhlá území a spolu sportugalskou kolonizací dnešní Brazílie vytvořili dnešníLatinskou Ameriku. V Severní Americe zakládali své kolonie předevšímFrancouzi aBritové, kteří nakonec kontinent ovládli. V roce1783 vyhlásily nezávislostSpojené státy americké.
DějinyAmeriky začínají s příchodem prvních obyvatel zAsie, resp. možná iOceánie, který se odehrál v několika vlnách. Kdy na půdě kontinentu stanuli první lidé, je ovšem předmětem sporů. Prakticky všichni akceptují existenci migrační vlny předků dnešníchIndiánů probíhající okolo 13 500 let př. n. l., avšak někteří vědci se domnívají, že nebyla první.
Nejradikálnější prameny předpokládají příchod lidí asi 40 000 let př. n. l., jde ovšem o značně menšinový názor. Genetické výzkumy, jejichž výsledky byly zveřejněny v roce2009, ukazují, že všichni Indiáni pocházejí z jediné vlny pravěkých lovců.[1] Ta měla pravděpodobně jen zhruba 250 členů.[2]
UEskymáků se předpokládá příchod přesSibiř aAljašku mnohem později, snad okolo 600 let př. n. l.
Předpokládá se, že v následných letech neměla americká část lidské populace až doKolumbovy návštěvy žádný, resp. prakticky žádný významný styk seStarým světem. Výjimky představují ojedinělé návštěvyVikingů a případně styky aljašských Eskymáků s obyvateli nejvýchodnějších výspAsie.
V předkolumbovském období vznikly v Americe tyto civilizace:
Roku1492 přistál u břehů Amerikyitalský mořeplavecKryštof Kolumbus (Cristóbal Colón). Krátce potéšpanělštíconquistadoři (dobyvatelé)Hernán Cortés a Francisco Pizarro vyvrátiliříše Aztéků a Inků, jejichž území pak připadloŠpanělsku. Španělé ustanovili na svých územích 4místokrálovství, nikdy se jim však nepodařilo dobýt územíMapučů a dalšíchindiánských kmenů, jež obývaly část nynějšího středního Chile a oblasti ležící dál na jih.
Jižní Amerika byla roku1494 podlesmlouvy z Tordesillas rozdělena na španělskou a portugalskou část.Portugalcům připadla dnešníBrazílie, tehdy však ve značně menším měřítku. Kolem roku1650 začalakolonizace východního pobřeží Severní Ameriky. To záhy vedlo k dlouhému konfliktu meziBrity aFrancouzi.
Sedmiletá válka (1754–1763) zasáhla i území Severní Ameriky, kde se nazývalafrancouzsko-indiánská válka. Na americkém kontinentě se v ní střetlyFrancie aSpojené království, obě podporované indiánskými spojenci. Jejím výsledkem bylo obsazeníNové Francie britskými jednotkami.
Prvním územím, které získalo nezávislost, bylySpojené státy americké roku1783. Počínaje rokem1791 pak vypukala osvobozenecká hnutí i v dalších zemích.
Země získavší nezávislost do roku1826:Chile,Argentina,Paraguay,Uruguay,Bolívie,Brazílie,Peru,Spojené provincie Nové Granady (Kolumbie,Venezuela,Ekvádor,Panama,Trinidad a Tobago),Spojené provincie Střední Ameriky (Guatemala,Salvador,Honduras,Nikaragua,Kostarika) aMexiko.
Expanze USA nazápad vyvolala sériikonfliktů mezi osadníky a Indiány. Indiáni byli nakonec zatlačeni dorezervací. Roku1861 se rozhořelaAmerická občanská válka, která byla vyvolána odlišným názorem naotroctví a především míru vlivu federální vlády. Skončila roku1865 vítězstvím odpůrců otroctví.
Přibližně ve stejné době, kdy skončily indiánské války v Severní Americe, byli v Chile a Argentině po více než 300 letech bojů s bělochy definitivně poraženiMapučové.
Na počátku20. století se USA z poměrně zaostalé země velmi rychle transformovaly ve světovou velmoc. Zprvní války dokázaly vytěžit velký ekonomický profit a po pádubritské libry jako světové měny převzaldolar její místo. Do druhé války tak USA vstupovala jako velmoc, která sehrála jednu z klíčových rolí.Na konci 20. století po páduSovětského Svazu se pak staly vůdčísupervelmocí. Momentálně jsou největší vojenskou silou světa.
Jižní aStřední Amerika prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěmstudené války (vizkubánská krize). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku2002 vyhlásila Argentina státníbankrot.
Obrázky, zvuky či videa k tématudějiny Ameriky na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Dějiny amerických zemí | ||
|---|---|---|
| Země Severní Ameriky | .svg) | |
| Země Střední Ameriky | ||
| Země Karibské oblasti | ||
| Země Jižní Ameriky | ||
| Teritoria, kolonie a zámořská území | Americké Panenské ostrovy (USA) •Anguilla (UK) •Aruba (NL) •Bermudy (UK) •Britské Panenské ostrovy (UK) •Curaçao (NL) •Falklandy (UK) •Francouzská Guyana (F) •Grónsko (DK) •Guadeloupe (F) •Kajmanské ostrovy (UK) •Karibské Nizozemsko (NL) •Martinik (F) •Montserrat (UK) •Portoriko (USA) •Saint Pierre a Miquelon (F) •Saint-Martin (F) •Saint-Barthelémy (F) •Sint Maarten (NL) •Turks a Caicos (UK) | |
| Dějiny podle kontinentů | |
|---|---|
