Botswana je jedním z míst nejdelší dobu osídlených lidmi. Přibližně od2. století se tam rozšířilopastevectví azemědělství. V11. století se v Botswaně nacházeloKrálovství Mapungubwe. Od třicátých let19. století probíhaly střety mezi místními kmeny aBúry. V 19. století vládl části území Botswany král Sechele, který spolu sDavidem Livingstonem nechal zřídit v Botswaně misijní stanici a roku1848 byl pokřtěn a později sám šířil křesťanství a roku1852 porazilBúry vbitvě u Dimawe.
V roce1885 se jižní část Botswany stala britskýmProtektorátem Bečuánsko, v němž byla zachována moc místních vládců. V roce1890 se součástí protektorátu stala celá dnešní Botswana. Roku1966 se Botswana stala nezávislou republikou.
Nejstarší stopy lidského osídlení nalezené vBotswaně jsou staré přes milion let.[1]
Botswana je moderními lidmi (Homo sapiens sapiens) osídlena několik stovek tisíc let. Dle vědecké studie z roku2019 na základě výzkumůmitochondriální MtDNA vznikli moderní lidé právě na území dnešní Botswany a před 200 000 lety zde žila žena, která je předkyní všech dnes žijících lidí na celém světě.[2][3]
Původními obyvateli oblasti byliKřováci aKhoikhoiové, kteří se živililovem a sběrem. Ve skalách v pohoříTsodilo na severozápadě země jsou dochovány skalní malby, které místní vytvářeli přibližně od počátku našeho letopočtu až do devatenáctého století. Na přibližně 4 500 malbách jsou zobrazeni lidé i zvířata.[4]
Mezi lety přibližně3 000 př. n. l. až500 probíhala v Africeexpanze Bantu. Kmeny ze západní Afriky, souhrnně označované jakoBantuové, které znalyzemědělství, se masově stěhovaly jižní poloviny Afriky, která byla velice řídce obydlenalovci a sběrači.[5] Na území Botswany začaliBantuové pronikat pravděpodobně vedruhém století.[6]
Nově příchozí přinesli do oblasti zemědělství a původní obyvatelstvo se asimilovalo. Obživa Bantuů zahrnovala pěstováníobilí, chovskotu aovcí,hrnčířství a zpracováníželeza.[6] Nejstarší známá tavicí pec v Botswaně pochází z doby kolem roku190.[6] Z6. století pochází nejstarší stopy chovu skotu.[4] Kolem roku 1000 byla východní část Botswany osídlena Bantuy, zatímco západní část obývalo původní obyvatelstvo, tedyKřováci aKhoikhové. Toto rozložení obyvatelstva s menšími změnami zůstalo dodnes.
Přibližně mezi lety700 a1 200 existovala na východě země kultura s centrem na kopciToutswe hill, která svého vrcholu dosáhla kolem roku1050.[1] Odosmého století jsou i v západní části země dochoványmušle z pobřežíIndického oceánu, které sloužily jakoplatidlo.[7]
Prvním doloženým státním útvarem na území Botswany bylokrálovství Mapungubwe, jehož centrum se nacházelo u soutoku řekŠaši aLimpopo (na trojmezíBotswany,Zimbabwe aJihoafrické republiky). V centru původního království se dodnes nachází vrch Mapungubwe (v Jihoafrické republice). Územíkrálovství Mapungubwe se značně rozrostlo kolem roku 1050, načež bylo Toutswe opuštěno.[7] Hlavní město království mělo přibližně 5 000 obyvatel.[8]
Běhemtřináctého století se hlavní mocnosti v regionu stáváVelké Zimbabwe založené etnikemŠonů, o němž existují dobové písemné záznamy odArabů. Není však jasné, zda toto království ovládalo také část území Botswany. V polovině15. století se stát rozpadl.[7]
Přibližně v letech1450 až1683 se na západě Zimbabwe rozkládalokrálovství Butua, které ovládalo také oblast na východě Botswany kolem jezeraMakgadikgadi.[7]
V roce1683 bylokrálovství Butua nahrazenoříší Rozvi, jejíž centrum se nacházelo na území dnešního Zimbabwe, avšak říše ovládala také území východní Botswany.[7]
Na jihu Botswany převažoval a převažuje etnikumTswana. Kolem roku1500 Tswanům vládli náčelníci z klanuPhofu.[7] Po jejím rozpadu se v oblasti nacházely náčelnictví pod nadvládou klanůHurutshe,Kwena aKgatla. Populace byla tvořena drobnými osadami s ohradami dobytka.[7] Obyvatelstvo se živilopastevectvím. Vsedmnáctém století došlo k poměrně velké společenské změně, kdy začala vznikem větší sídla včetně měst. Od sedmnáctého století byla sídla chráněna kamennými zdmi.[7]
Kolem roku1700 se částTswanů v jihovýchodní části země dostala pod moc klanuNgwaketse.[7] Kolem roku1750 klan ovládal velkou část jižní Botswany.[7]
V první polovině19. století došlo v jižní části Afriky k masovému přesouvání jednotlivých kmenů a bojů mezi nimi. Dnes se toto období nazýváMfecane či Difaqane. Zjednodušeně řečeno situace začala expanzíZulského království (dnes na území Jihoafrické republiky) za vlády králeŠaky. Před Šakou uteklo mnoho kmenů severním směrem, kde se dostaly do střetu s místními obyvateli. Na území Botswany expandovalMzilikazi, král kmeneNdebele, který v letech1838 až1840 vyvrátilŘíši Rozvi.
Od roku1830 probíhaly občasné střety meziTswany aBúry (osadníky zNizozemska), kteří odcházeli z britskéKapské kolonie a usazovali se východním směrem.
Po skončení obdobíMfecane se na jihu země nacházelo několik státůTswanů, z nichž mnohé byly pokračováním předválečných států. Nejvýznamnější bylyNgwaketse,Kwena aNgwato.[7] Tyto státy soupeřily o obchod se slonovinou a pštrosím peřím. Tyto komodity byly dopravovány do britskéKapské kolonie na jihozápadním cípu Afriky.[7]
Nejvýznamnějším tswanským králem z tohoto období bylSechele (neboli Setshele) z dynastieKwena, jehož moc se soustředila kolem městaMolepolole na jihu Botswany.[7] Narodil se v roce1812 a zemřel roku1892, což byl v tehdejší době v Africe velice neobvyklý věk dožití. Když mu bylo 10 let, jeho otec byl zavražděn a Sechele byl vyhnán do pouště. V roce1831 se stal vládcem části Kweny.[9]
Roku1847 se král Sechele sešel s britským cestovatelem a misionářemDavidem Livingstonem vTshwane (dnešníPretorie v Jihoafrické republice).Livingstone založil v jižní Botswaně poblíž dnešního hlavního městaGaboronemisii Kolobeng, čímž začalachristianizace Botswany. Zakládání misií místní vládci podporovali, jelikož jim umožnilo získat přístup k evropským zbraním astřelnému prachu. Sechele se naučil číst a psát. Dosetswanštiny byla přeloženaBible. Svých pět dětí poslal na vzdělání do misie k misionářiRobertu Moffatovi do britskéKapské kolonie.
Samotný Sechele nemohl být pokřtěn, jelikož měl pět manželek. V roce1848 se však se čtyřmi z nich rozvedl a byl pokřtěn. Část Kweny byla však stále ovládána Sechelovým strýcem. Sechele mu na usmíření poslal střelný prach. Jeho strýc však daru nedůvěřoval a zapálil ho. Při explozi zemřel. Po jeho smrti se Sechele stal vládcem celé Kweny. Později Sechele sám šířilkřesťanství mezi dalšími africkými národy. Do Kweny za Sechelovy vlády uprchlo 30 000 lidí z jiných afrických států.
V roce1852Búrové, mezi nimiž byl i mladýPaul Kruger, napadli tswanské kmeny. Významným střetnutím této války bylabitva u Dimawe v srpnu1852. Bitva probíhala 7 dní a to na jihu dnešní Botswany 30 kilometrů odGaborone. Botswanské kmeny vedl králSechele. Búrové před bitvou zaútočili na misijní staniciDavida Livingstona.[10] Zpočátku v bitvě vítězili Búrové, avšak když Sechele zaútočil na Búry pomocí evropských děl, byli Búrové donuceni k ústupu.[11] Bitva si vyžádala dleLivingstona vyžádala 60 mrtvých Tswanů a 38 mrtvých Búrů.[10]
Po vítězství u Dimave Tswanové zaútočili na búrskouTransvaalskou republiku. Válka mezi Tswany a Búry skončila v lednu1853 mírem, který s Tswany uzavřelAndries Pretorius.[11][12]
Král Sechele aLondýnská misionářská společnost si na útok Búrů stěžovali u Britů, kteří však v té době nestáli o spory v Búry. Sechele chtěl připlout doLondýna za královnouViktorií, aby s ní jednal o ochraně před Búry. Avšak když dorazil do Kapského města (britská kolonie), tak mu došly peníze, a tudíž nemohl odplout do Londýna.
Německý cestovatelKarl Mauch objevil roku1867 ložiskazlata poblížFrancistownu na východě Botswany.
Poprvní búrské válce seBúrům podařilo expandovat do zeměTswanů na území dnešní Jihoafrické republiky, kde v roce1882 založili republikyStellaland aGoshen. V roce1884 byla založena německá kolonieNěmecká jihozápadní Afrika (dnešníNamibie), čímž hrozilo spojeníNěmeckého císařství (tehdejší rival Spojeného království) a búrských republik. V roce1883 britská vojska vpadla do těchto dvou nových búrských republik.
V roce1884 Britové vyslali vojenskou expedici do oblasti. Čtyři tisíce vojáků vedlCecil Rhodes aCharles Warren. Tyto dvě búrské republiky byly dobyty a s místními černošskými vládci byly uzavřeny smlouvy. V březnu1885 Britové vyhlásili na území dobytých republikkorunní kolonii Britské Bečuánsko, která byla o deset let později připojena keKapské kolonii. V březnu 1885 na sever od něj na území Botswany Britové vyhlásiliProtektorát Bečuánsko nad jejich zdejšími černošskými spojenci. Místním vládcům byla ponechána značná moc. Britové zajišťovali pouze ochranu před jinými evropskými státy. Vnitřní správu řídili místní vládci.[13]
Celá Botswana se dostala pod britský protektorát30. června1890, kdy byla rozšířena jeho severní hranice o státTawana a další kmeny ze severu dnešní Botswany.[14]
1. července 1890 byla meziSpojeným královstvím aNěmeckým císařstvím uzavřenaHelgolandská smlouva. Británie získalaZanzibar a NěmeckoHelgoland vSeverním moři. Byla stanovena hranice meziNěmeckou jihozápadní Afrikou (dnešníNamibie) a britskýmProtektorátem Bečuánsko (dnešníBotswana).Namibii aBotswanu dodnes rozděluje právě tato hranice.
Od roku1891 připadala velká moc v BečuánskuVysokému komisaři pro Jižní Afriku, který sídlil vMahikengu v dnešní Jihoafrické republice.
Na území protektorátu expandovala takéBritská Jihoafrická společnost v čele sCecilem Rhodesem, která se dostala do sporu s místními kmeny. Britové plánovali začleněníProtektorátu Bečuánsko (tedy dnešní Botswany) keKapské kolonii, což by znamenalo konec samosprávné vlády místních králů. Roku1895 tři místní králové (Khama III.,Bathoen I. aSebele I., synSecheleho) za podpory křesťanských misionářů[7] z Evropy odpluli doLondýna, aby se pokusili vyjednat odmítnutí začlenění Bečuánska doKapské kolonie.[7] V Londýně se sešli s britskou královnouViktorií.[7] Začlenění Bečuánska doKapské kolonie následně Britové odmítli.[15]
V roce1896 začala stavba železnice spojujícíKapskou kolonii (dnešníJihoafrickou republiku) aRhodesii (dnešníZimbabwe), která vedla skrze Botswana. Otevřena byla roku1897.[16]
V letech1908 a1909 bylo odmítnuto začlenění protektorátu doJihoafrické unie.
V roce1910 vzniklajihoafrická celní unie mezi britskými koloniemi –Jihoafrickou unií, Protektorátem Bečuánsko (dnešní Botswana),Lesothem aSvazijskem. Po první světové válce se do celní unie přidala také britskáJihozápadní Afrika (dnešníNamibie).
Běhemprvní světové války Britové dobyliNěmeckou jihozápadní Afriku (dnešníNamibii). Ač Namibie sousedí s Botswanou, tak se Botswany první světová válka ve větší míře nedotkla. Na jejím území neprobíhaly boje ani běhemdruhé světové války.
V roce1964 bylo založeno městoGaborone, které se stalo hlavním městem Botswany. Roku1965 se sídloProtektorátu Bečuánsko přesunulo zMahikengu mimo Botswanu doGaborone v Botswaně. V červnu1966 Britové přijali plán na samosprávu Botswany.
30. září1966 Botswana vyhlásila nezávislost. Kmenoví králové již neměli reálnou ani formální moc. Botswana se stala republikou. Prezidentem byl zvolenSeretse Khama, vnuk králeKhamy III., který v roce1895 v Londýně vyjednal zachování Protektorátu Bečuánsko. První prezident měl s manželkou běloškou synaIana Khamu, který se později stal také prezidentem.
V roce1967 bylo poblížOrapy objeveno velké ložiskodiamantů. Po tomto objevu došlo k prudkémuekonomickému růstu. Od získání nezávislosti se jedná o politicky stabilní zemi bez jakýchkoliv válek. V roce2020 byla dleindexu lidského rozvojeBotswana třetím nejrozvinutějším africkým státem (poAlžírsku aTunisku), tedy nejrozvinutějším státem vSubsaharské Africe.[17] Hrubý domácí produkt je v Botswaně druhý nejvyšší v Africe.[18]
V druhé polovině 20. století se zde vytvořilasrbská menšina. Do Botswany se stěhovali odpůrci komunistického režimu a běhemobčanské války v Jugoslávii také uprchlíci před válkou.[19]
Od devadesátých let 20. století je Botswana extrémně zasažena viremHIV, kterým je k roku2019 nakaženo 22,2 % populace této země, což z ni dělá třetí nejvíce zasaženou zemi světa.
V letech2020,2021 a2022 v zemi probíhalapandemie covidu-19, která v Botswaně nejsilněji udeřila v červenci 2021. Ke dni 23. 8. 2021 si pandemie v Botswaně vyžádala 2 081 životů.
Dne 22. 11. 2021 v Botswaně tým vědců pod vedením virologaSikhulile Moyo původem zeZimbabwe jako první na světě objevil ve vzorcích Covidu z počátku měsíce novou variantu viru SARS-cov-2 označenou jakoB.1.1.529, později zvanou jako omikron. Tato varianta se v následujících měsících rozšířila do většiny zemí světa, kde způsobila rekordní nárůsty nakažených. V únoru 2022 tvoří většinu případů také v České republice.[20]
Současným (k roku 2021) prezidentem jeMokgweetsi Masisi. Všichni prezidenti jsou zBotswanské demokratické strany.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHistory of Botswana na anglické Wikipedii.
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Citing:ROBERTS, Peter.To The Banks of the Zambezi and Beyond: Railway Construction from the Cape to the Congo (1893-1910). [s.l.]: Zambezi Book Company Publications, 2021. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuDějiny Botswany na Wikimedia Commons
