Dórský řád (tzv.mužský řád) je nejstaršíantický stavební řád, vyznačující se monumentální střízlivostí a jednoduchostí. Užíval se na pevninské částiŘecka – napoloostrověPeloponnés – i vItálii (Paestum) a naSicílii (Agrigento aj.) od7. století př. n. l. do5. století př. n. l. a i později byl i často napodobován, je součástíklasické řádové architektury.
Dórský řád vznikl již v7. století př. n. l. na základěmykénskéhomegara a nese zřetelné stopy dřívější dřevěné architektury. Běžně byl používán od6. století př. n. l. K jeho zdokonalení v detailech došlo v5. století př. n. l. I když každý dórský chrám je jiný, všechny znaky dórského řádu se dodržovaly s překvapující přesností a důsledností.
Sloupy, architráv, konstrukce štítu i triglyfy (vyčnělé konce stropních trámů) odpovídají dřevěné architektuře. Dórský řád vyniká monumentální prostotou až strohostí, kterou vyvažují jen plastické výzdobytympanonu ametóp. Proporčně jsou dórské sloupy nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto se tento styl – na rozdíl od iónského – nazývá také mužským.
Dórské chrámy byly původně barevné, zejména červené a modré, i když jeden ze zakladatelůdějin umění,Johann Joachim Winckelmann prosazoval představu, že byly jen v barvě kamene.
Průčelí antického chrámu vrcholítrojúhelníkovým štítem se šikmou (sima) a vodorovnou (geison) římsou. Jeho výplň čilitympanon mohl být zdobenreliéfem a osazen na vrcholku a na rozíchakrotérii, která měla tvarpalmety, zvířecí a lidské postavy nebogryfa – lva s orlí hlavou a křídly. Tašky byly obvykle z pálené hlíny, někdy i z mramoru.
Pod štítem se nacházířímsa s kapkami –guttae, která je spojena svlysem. Ten je složen ze střídavě položených obdélných desek –triglyfů se žlábkovým ornamentem a reliéfně zdobenýmimetopami. Nejspodnější částí kladí je hladkýarchitráv tvořený souvislými kvádry kamene.
Abakus (čtvercová deska) a okrouhlýechinus (poduška) tvoří prostou dvoudílnou hlavici podlemykénského vzoru a napojujearchitráv na sloup.Masivní mírně kónické sloupy majídříkkanelovaný 16–22 svislými žlábky, které se stýkají v ostré hraně. Tyto žlábky mohou být k vrcholu dříku přerušeny několika prstenci. Sloup se směrem vzhůru zužuje a je navíc mírně vydutý do soudku (entase), aby se vzhled stavby odlehčil. Dórský sloup nemápatku a spočívá přímo na podstavě –stylobatu.
Kamenná podstava celé stavby čilistereobat je složen ze tří vysokých stupňů, krepidů, a podzemních základů. Nejvyšší stupeň se nazýval stylobat, nejvyšší stupeň základů euthyntérie. Jednotlivé krepidy byly větší než klasické stupně. V stereobatu se nacházely vždy 3. Doplňujícím prvkem zde bylo schodiště, které bylo někdy jen přikládáno, nebo i vtesáváno do krepidů.
Podstavcem (stylobatem) konstrukce chrámu začínala a na její vyhlazený povrch si kameníci rýsovali tvary sloupů a dalších detailů.
| Dórský řád | Iónský řád | |
|---|---|---|
| Tvar sloupů a kladí | Přísně daný | Uvolněnější, lehčí, vznosnější a zdobnější |
| Sloup v poměru ke své výšce | Širší (1:6) | Štíhlejší (1:8) |
| Žlábky (kanely) | Mělké, oddělené hranou | Hluboké, oddělené páskem |
| Patka | Chybí | Ano, členitá |
| Echinos | Zaoblený | S volutami |
| Architráv | Nerozdělený | Členěný na tři horizontální pásy |
| Vlys | Střídání triglyfů a metop | Souvislý reliéf |
| Výskyt | Peloponnés, Itálie, Sicílie | Malá Asie |
| Princip | mužský | ženský |
Ideální proporce, vyváženost horizontál a vertikál spojených šikmými liniemi štítů je udivující dodnes. Bylo jí dosaženo geometrizací architektury, jejíž estetický kánon vycházel z filosofické představy o ideálních geometrických tvarech a proporcích. Na základě takového kánonu byl stanoven modul jako poměrný princip používaný při stavbě antických chrámů. Například dórský sloup byl z 11 takových modulů.
Zejména dórské chrámy záměrně využívaly různé optické klamy, které kladly nesmírné nároky na přesnost kamenické práce. O nepatrně soudkovitém vydutí sloupů jsme se už zmínili, podlaha chrámu byla nepatrně vypuklá, aby prostor vypadal větší. Rohové sloupy nebyly postaveny kolmo, ale lehce šikmo, neboť teprve pak je zrak v důsledku optického klamu dokáže vnímat jako svislé (Platón).
Nejznámější komplex dórských budov,Akropolis vAthénách, dal vybudovat i přes odpor svých nepřátelPeriklés. Práce byla zahájena roku447 př. n. l. výstavbouParthenónu a dokončena roku 438 př. n. l.[1] Jeho architekty byliIktinos aKallikrates, sochařskou výzdobu provedlFeidiás – včetně dávno zničenésochyAthény, která dominovala uprostředParthenónu.Mnésiklés postavilPropylaje.
Obrázky, zvuky či videa k tématudórský řád na Wikimedia Commons
