.jpg)
Dítě Ježíš, v různých zemích známé také jakoBožské dítě,Jezulátko, Ježíšek, Božské děťátko, Dítě Kristus, Svaté dítě, vešpanělsky mluvících zemíchDivino Niño čiSanto Niño, označujeJežíše Krista od jehonarození do 12 let.
Ve čtyřechkanonických evangeliích, která dnes většina křesťanů uznává, chybí jakékoli vyprávění o období mezi Ježíšovým dětstvím analezením v chrámu, když mu bylo 12 let.
Kliturgickým oslavám Kristova dětství a mládí patří:
Přibližně od 3. nebo 4. století je dítě Ježíš často zobrazováno na malbách a sochách. Nejčastěji se jedná o výjevy zachycujícínarození Ježíše ve společné scéně s jehomatkou Marií a jejím mužemJosefem.
Vyobrazení dítěte s Pannou Marií, známé jakoMadona s dítětem, patří kikonografickým typům vevýchodní izápadní tradici. Časté jsou i další výjevy z doby, kdy byl Ježíš ještě miminkem, jehoobřízka, uvedení do chrámu,klanění mudrců aútěk do Egypta.[1] Výjevy zobrazující jeho dospívání jsou vzácnější, ale nejsou neznámé.
Svatý Josef,Antonín Paduánský asvatý Kryštof jsou často zobrazováni s dítětem.Křesťanské mystičkysvatá Terezie z Ávily,svatá Terezie z Lisieux a ctiteléDivina Niña, jako napříkladmatka Angelika a otec Giovanni Rizzo, tvrdí, že měli zjeveníJežíše jako batolete.
Dítě Ježíš bylo oblíbeným námětem evropského řezbářství od roku 1300.[2]
Dítě Ježíš bylo ve Španělsku známé pod názvemmontañesino podle sochařesanteroJuana Martíneze Montañése, který tento styl započal. Tyto ikony Dítěte Ježíše byly často napózovány ve stylucontrapposto, v němž se postavení kolen odráželo v opačném směru,[3] podobně jako na antických vyobrazeníchřímských císařů.
Obrazy byly velmi oblíbené mezi španělskou a portugalskou šlechtou. Koloniální obrazy dítěte Krista také začaly nositroucha, což je zbožná praxe, kterou rozvinula kulturasantero v pozdějších koloniálních letech, a nesly vyobrazení držícíkrálovské jablko (globus cruciger), ptáka symbolizujícíhoduši neboDucha svatého, nebo různé atributy související s jeho lokalitou nebo regionem.
Symbolika dítěte Ježíše v umění dosáhla svého vrcholu v obdobírenesance.Svatá rodina byla ústředním tématem dělLeonarda da Vinciho a mnoha dalších mistrů.[4]
Některébiblické apokryfy obsahujíevangelia o dětství, která popisují Ježíšovo narození a raný život. Ty jsou někdy líčeny. Tyto příběhy měly ukázat Ježíše jako člověka s mimořádným nadáním moci a vědění, a to již od útlého věku. V jednom z běžných příběhů mladý Ježíš oživuje vrabce z hlíny patřící jeho kamarádům na hraní. Když je za to, že to vykonal v sobotu napomenut, stejně jako v pozdějším životě, donutí ptáky odletět.[5]
Papežkorunoval několik historicky významných zpodobnění Dítěte Ježíše, a toBambino Gesu z Arenzana aSanto Bambino z Aracoeli (obě vItálii),Pražské Jezulátko (Česká republika) aSanto Niño de Cebú (Filipíny).
V 17. století francouzštíkarmelitáni propagovali uctívání „Malého krále z Beaune“[6] a koncem 19. století se vešpanělskémMadridu rozvinula úcta ke „Svatému dítěti z Remedy“.[7]
Tàladh Chrìosda („Ukolébavka pro Ježíška“) je skotská koleda z Moidartu ve Skotsku.Katolický kněz otec Ranald Rankin ji napsal pro půlnoční mši kolem roku 1855. Původně napsal 29 veršů veskotské gaelštině, ale populární anglický překlad se omezuje na pět. MelodieCumha Mhic Arois (nářek proMac Àrois) pochází zHebrid a zpívala se jako ochranná modlitba pro rybáře na moři. Rytmus odráží rytmus příboje. Na Hebridách se zpívá o půlnoční mši naŠtědrý den.
V roce 1636 založilakarmelitánka Markéta od Nejsvětějšího Svátosti (Markéta Perigot) vBeaune ve FranciiSdružení Dítěte Ježíše ke cti božského Dítěte. Pozdějibiskup z Autunu kanonicky založil Bratrstvo svatého Dítěte. V roce 1639 byla na Karmelu v Beaune postavena kaple zasvěcená Dítěti Ježíši.[8]Gaston Jean Baptiste de Renty daroval sošku, která se začala označovat jako „Malý král milosti“.[9]
Poté představil sestře MarkétěJeana-Jacquese Oliera, zakladatelesulpiciánů.[10] Olier pak založil úctu ke Svatému Dítěti vSaint-Sulpice v Paříži.François Fénelon, který byl tehdy knězem v Saint-Sulpice, složil litanie k Dítěti Ježíši.Papež Alexandr VII. schválil bratrstvo v lednu 1661;Pius IX. jej v roce 1855 prohlásil za arcibratrstvo.[11]
Společnost Christ Child Society založila v roce 1885 ve WashingtonuMary Virginia Merricková[12] jako malou humanitární organizaci na pomoc místním znevýhodněným dětem. Další pobočky byly založeny v dalších městech.[13]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuChrist Child na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJezulátko na Wikimedia Commons