Etymologie názvu "Dánsko", dánsky Danmark, vztah mezi "Dány" a "Dánskem" a vznik Dánska jako jednotného království jsou tématy neustálých vědeckých debat,[7][8] které se soustřeďují především na morfém "Dan" a na to, zda odkazuje naDány nebo na historickou osobu, legendárního krále, Dana a na přesný význam koncovky – "mark ".
Většina etymologických slovníků a příruček odvozuje "Dan" od slova znamenajícího "rovná země", příbuzného s německýmTenne "mlat", anglickýmden "jeskyně"[9] Předpokládá se, že složkamark znamená les nebopohraničí (vizmarka), s pravděpodobným odkazem na pohraniční lesy v jižnímŠlesvicku.[10]
První doložené použití slovaDanmark v samotném Dánsku se nachází na dvou runovýchJellingských kamenech, o nichž se předpokládá, že je vztyčiliGorm Starý (asi 955) aHarald Modrozub (asi 965). Větší z obou kamenů je populárně uváděn jako "křestní list" (dåbsattest) Dánska,[11] ačkoli na obou je použito slovo "Dánsko", a to vakuzativu ᛏᛅᚾᛘᛅᚢᚱᚴtanmaurk ([danmɒrk]) na velkém kameni, agenitiv ᛏᛅᚾᛘᛅᚱᚴᛅᚱ "tanmarkar" (vyslovuje se [danmarkaɽ]) na malém kameni, zatímcodativní tvartąnmarku (vyslovuje se [danmarkʊ]) se nachází na soudobém kameni Skivum. Obyvatelé Dánska se tam nazývajítani ([danɪ]), tedy "Dánové", v akuzativu.
Nejstarší archeologické nálezy z dánského území pocházejí zEemského interglaciálu, z doby 130 000 až 110 000 let před naším letopočtem. Trvalé osídlení je doloženo od 12 500 př. n. l. a zemědělství od roku 3900 př. n. l. Původnímezolitičtílovci a sběrači byli před asi 5 900 lety kulturně a geneticky nahrazenineolitickými zemědělci, ale před asi 4 850 lety první zemědělce postihl stejný osud, když do oblasti migrovali pastevcijámové kultury z oblasti Černého moře.[12] Z tzv. severské doby bronzové (1800–600 př. n. l.) se dochovaly pohřebnímohyly, v nichž byly nalezenylesní rohy či proslulýTrundholmský sluneční vůz.[13] Běhemdoby železné (500 př. n. l. – začátek letopočtu) začaly na dánské území migrovatgermánské kmeny ze severu (Jutové). Po začátku letopočtu, v římském období, udržovalyřímské provincie s domorodými kmeny v Dánsku obchodní vztahy, což dokládají nálezy římských mincí.[14][15] Ačkoli na dánském území nesídliliKeltové, vztahy s nimi byly zřejmě silné, jak dokládákotlík z Gundestrupu.[16] Jutové odešli především doBritánie, jejich zbytky se smísily s dalšími přicházejícími kmenyAnglů a Sasů. Ty byly vstřebány dalším germánským kmenemDánů, který přišel z východu. Historikové věří, že se o něm zmiňuje římský historikJordanes ve svém známém díleGetica.[17]
Ze 3. století pocházejí nejstarší části obranného valu na hranicích s dnešním Německem zvanéhoDanevirke. Z 8. století je doloženo první užitírunového písma. Kolem roku 700 vzniklo nejstarší dánské městoRibe.[18] Od9. století se vefranských zdrojích hovoří o dánských vůdcích jako o králích. Prvním zaznamenaným jménem bylGodfred.[19] Za prvního historicky doloženého krále je považovánGorm Starý. Vládl v letech 936–958. Sídlil vJellingu, kde nechal vztyčit proslulérunové kameny.[20] V nápisu na nich je užit pojem „Dánsko“, jde o nejstarší známé užití tohoto pojmu na dánském území. Gormův syn,Harald I., známý též jako Harald Modrozub, Dánskochristianizoval, patrně z taktických důvodů, okolo roku 965.[21] Nechal stavětkruhové pevnostní systémy zvanétrelleborg (k nejznámějším patříAggersborg) a posílil proti Frankům val Danevirke. Harald byl prvním dědičným dánským králem a prvním, který ovládl Norsko a započal tak dánskou územní expanzi.Knut Veliký v11. století již ovládl rozsáhlé území a spojil Dánsko,Anglii aNorsko do jednoho státního celku zvanéhoSeverská říše. V Evropě v té době byli výbojní Skandinávci 8.–11. století známí jakoVikingové a silně ovlivnili západní Evropu, kulturně i geneticky. Ti dánští zejména Anglii (vizDanelaw).[22][23][24]
KorunovaceErika VII., krále sjednocených severských zemí, 17. června 1397
Během vrcholného a pozdního středověku Dánsko ovládlo dnešní jižníŠvédsko,Estonsko a severníNěmecko.[25][26] V roce 1397 vstoupilo Dánsko dopersonální unie s Norskem a Švédskem, pod královnouMarkétou I. Všechny tři země sjednocené v tzv.Kalmarské unii byly formálně rovnocenné, nicméně Markéta Dánsko považovala za jádro své říše, a také tam sídlila.[27] To budilo odstředivé tendence ve Švédsku, které vyvrcholily 17. června 1523, když švédský odbojník a budoucí králGustav I. Vasa dobylStockholm. Od roku 1536 se tak mluví o novém státu,Dánsko-Norsku.
Kalmarská válka z roku 1611, v níž Dánsko ztratilo poslední naděje na získání Švédska. To převzalo roli regionálního hegemona.
Vetřicetileté válce se Kristián snažil stát se vůdcemluteránských států v Německu (luterství se stalo státním náboženstvím v Dánsku již roku 1536). Utrpěl však drtivou porážku vbitvě u Lutteru. Výsledkem bylo, že katolická armádaAlbrechta z Valdštejna donutila Dánsko, aby z války odešlo.[33] Dánsku se podařilo vyhnout územním ústupkům, ale celá válka dokázala, že vojenská moc a regionální vliv Švédska stoupá, zatímco Dánska klesá.[34] V roce 1643 také švédská armáda napadla Jutský poloostrov (Torstensonova válka) a Dánsko ztratiloHalland,Gotland, poslední části Estonska a několik provincií v Norsku.
V roce 1657 se dánský králFrederik III. Dánský pokusil na Švédy zaútočit, ale byl drtivě poražen. Dánsko ztratilo další území. Roku 1658 byl podepsánmír v Roskilde, díky němuž si Dánsko uhájilo alespoň samostatnost. Tu udrželo i navzdory následným pokusům švédského králeKarla X. Gustava Kodaň přece jen dobýt. Dokonce se Dánům podařilo získat zpět některá ztracená území (ostrovBornholm). Pokusili se též znovu získat kontrolu nad ztracenouSkánií veSkånské válce (1675–1679), ale neuspěli. PoSeverní válce (1700–1721) však znovu ovládliŠlesvicko-Holštýnsko.[35] Od té doby se Dánsko snažilo udržet si neutralitu, což mu ekonomicky velmi pomohlo. Zapletlo se až donapoleonských válek, na což také zle doplatilo.[36] Britové zaútočili dvakrát na Kodaň (1801 a1807). Při prvním útoku rozdrtili dánskou flotilu, při druhém vypálili značnou část Kodaně. Britská kontrola vodních cest mezi Dánskem a Norskem však především zničila hospodářství Dánsko-Norska, a to tak v roce 1813zbankrotovalo.[37] Personální unie zaniklasmlouvou z Kielu v roce 1814, dánská monarchie se v ní „neodvolatelně a navždy“ vzdala nároků na Norsko ve prospěch švédského krále. Dánsko na oplátku získaloIsland, Faerské ostrovy a Grónsko, které předtím ovládali Norové.[38]
Ústavodárné shromáždění z roku 1848, které zahájilo novou éru dánské historie
Roku 1864 vedlo Dánsko jednu ze svých posledních velkých válek,dánsko-německou válku protiPrusku aHabsburkům. Ztratilo v ní Šlesvicko-Holštýnsko a na dlouhou dobu přijalo zásadu neutrality v evropských konfliktech.[43][44][45][46]
Ve druhé polovině 19. století Dánsko masivněindustrializovalo.[47] V 50. letech začala státní výstavba železnice. Ta, spolu se zámořským obchodem, vykompenzovala nedostatek přírodních zdrojů Dánska, jež zpočátku průmyslový rozvoj brzdil.
Dánsko si běhemprvní světové války zachovalo svůj neutrální postoj.[48] Po porážce Německa vítězné mocnosti veVersailles nabídly Dánům vrácení Šlesvicko-Holštýnska. Ze strachu z německéhoiredentizmu Dánsko odmítlo návrat území bez lidového hlasování. V něm však lidé vyjádřili přání součástí dánského státu být a 10. července 1920 tak Dánsko toto území připojilo.[49][50]
Dánští vojáci v očekávání německého útoku (1940)
V roce 1939 Dánsko podepsalo desetiletou smlouvu o neútočení snacistickým Německem. To mu však nepomohlo a 9. dubna 1940dánské území Němci obsadili (operace Weserübung).[51] Dánská vláda se rychle vzdala. Až do roku 1943 Dánové s Němci víceméně spolupracovali.[52] Toho roku však vláda spolupráci vypověděla. Námořnictvo zničilo většinu svých lodí, aby je Němci nemohli ve válce použít a mnoho důstojníků uprchlo do neutrálního Švédska.[53] Dánský odpor měl za následek irozsáhlou záchrannou operaci, díky níž se podařilo evakuovat několik tisícŽidů, ohrožených perzekucí, do Švédska.[54][55] Někteří Dáni ovšem bojovali po boku Němců v tzv.Frikorps Danmark.[56][57]
V roce 1944 Island vyhlásil nezávislost. V roce 1948 získaly Faerské ostrovy autonomii. Grónsko získalo autonomii v roce 1979, výrazně ji prohloubilo roku 2009 (poreferendu z předchozího roku).[58]
Dánský státní znak tvoří zlatýštít se třemi, modře zabarvenými kráčejícími lvy. Mezi nimi je devět červených srdíček. Na štít znaku je položena královská koruna.
Podrobnější informace naleznete v článku Dánská hymna.
Dánská hymna je píseňDer er et Yndigt Land (českyTo je krásná země). Hudbu složil Hans Ernst Krøyer, později ji upravili Thomas Laub aCarl Nielsen. Slova napsalAdam Oehlenschläger.
Dánsko se rozkládá naJutském poloostrově a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 74 (k roku 2015) celoročně obývaných. Celkem Dánsku náleží 1 419 ostrovů větších než 100 metrů čtverečních. Nejdůležitější jsou ostrovyFyn aSjælland, na němž se nachází i hlavní městoKodaň (dánsky:København). Dalšími velkými ostrovy jsouLolland,Falster,Langeland,Møn,Ærø,Als aBornholm, který leží v Baltském moři poněkud východněji než zbytek země. Mnoho z větších ostrovů je spojeno mosty.
Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná nadmořská výška činí jen 30 m n. m. Nejvyšší přírodní bod Dánska jeMøllehøj, s nadmořskou výškou 170,86 metrů.
Dánské podnebí jeoceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři. Léta jsou chladná (průměrná teplota v srpnu 17,2 °C), zimy pak mírné a deštivé (průměrná teplota v lednu 1,5 °C). Časté jsou větry a mlhy. Dánsko má v průměru 179 srážkových dní za rok, prší tedy v průměru každý druhý den. Nejsušším obdobím je jaro, nejvíce srážek bývá na podzim. Typické je, že rozdíl mezi denními a nočními teplotami není velký, což je způsobeno zejména teplými větry ze západu, ohřívanýmiGolfským proudem.
Největšířekou jeGudenå. Největším jezerem jeArresø. Žádná lokalita v Dánsku není dále od mořského pobřeží než 52 km. Dánskéteritoriální vody mají rozlohu 105 000 kilometrů čtverečních.Treska,sleď aplatýs jsou v těchto vodách nejčetnější a tvoří základ pro velký rybářský průmysl. Příležitostně tyto vody navštěvují ivelryby.
Kvůli odlesňování byla v minulosti vyhubena řada tradičních živočišných druhů, napříkladsob. Nejrozšířenějšími savci v lesích jsou dnesjeleni,srnci,lišky,jezevci, do země se vrátili ivlci. Na pobřežích se vyskytujítuleni. Nejpestřejší je skladba ptactva, v Dánsku žije asi 300 druhů ptáků, zejménarackové, divoké kachny,potápky,buřňákovití,mořští orli,jestřábi asovy.
Vzhledem k severní poloze Dánska jsou velké sezónní rozdíly vdenním světle. V zimě slunce vychází kolem 8.45 a zapadá již v 3.45 (zimního času), v létě svítá ve 4.30 a stmívá se až v 10 hodin (letního času).
V Dánsku roste asi 1500 druhů rostlin, stromů a keřů. Západ země pokrývajívřesoviště arašeliniště, často jde o pozůstatky masivního odlesňování v minulosti. Tvoří asi 8 procent rozlohy země. Ve 20. století začaly dánské vlády řadu těchto oblastí znovu zalesňovat, zejménaduby,buky aborovicemi. Lesy dnes zahrnují 11 % plochy (před sto lety jen 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jakovětrolamová ochrana pobřeží (Sandflugtplantagen).
V roce 2019 existovalo v Dánskušest národních parků. Další národní park je v Grónsku, zde vznikl roku 1974 ten nejstarší –Národní park Severovýchodní Grónsko. V kontinentálním Dánsku jsou to parky Thy, Mols Bjerge, Vadehavet, Skjoldungernes Land a Kongernes Nordsjælland, který byl vyhlášen roku 2018.
Hlavou státu je králFrederik X. (v úřadu od roku 2024). Jeho panovnický rod odvozuje svůj původ již od zakladatele státu z 9. stoletíHaralda Modrozubého, takže je považován za nejstarší panovnický rod Evropy.[61]
Dánské království je od roku 1849konstituční monarchií, kdemoc výkonnou má formálně v rukoumonarcha, ve skutečnosti však vláda a jejíministerský předseda (statsminister). Všichni ministři jsou odpovědníparlamentu,moci zákonodárné. Parlament je od roku 1953 jednokomorový, má 179 křesel a nazývá seFolketinget. Sídlí, stejně jako premiér, v bývalém královském paláciChristiansborg, zvaném neformálněBorgen („Hrad“). Premiéři tradičně bydlí v rezidenciMarienborg, někteří ji ovšem nevyužívají. Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantůmGrónska a dvě reprezentantůmFaerských ostrovů. Volební systém jepoměrný a strana musí ve volbách získat více než dvě procenta hlasů, aby se do parlamentu dostala.[62]
Největší levicovou stranou jesociální demokracie. Ta se prvně dostala k moci v roce 1924, kdy se premiérem stalThorvald Stauning. Ve funkci vydržel dva roky, ale v roce 1929 usedl v premiérském křesle znovu a setrval v něm dalších třináct let. To znamenalo velký přelom v dánské politice, neboť dlouhá vláda sociálních demokratů nasměrovala Dánsko k budovánísociálního státu, podobně jako v jiných skandinávských zemích. Sociální demokraté si udržovali převahu i dlouho po druhé světové válce, jejími významnými premiéry byliHans Hedtoft,Hans Christian Hansen,Jens Otto Krag,Anker Jørgensen a po pádu železné opony zejménaPoul Nyrup Rasmussen. Sociální demokratkaHelle Thorningová-Schmidtová se stala roku 2011 první ženou v čele dánské vlády.
Hegemonii dvou největších stran se podaří narušit jen výjimečně. V 80. letech 20. století se to povedloPoulu Schlüterovi a jehoKonzervativní lidové straně, která stojí napravo od Venstre. Vládu Schlüter vedl přes deset let, na jeho úspěchy se však straně nepodařilo navázat a dnes je marginalizována. Na počátku 20. století měli vliv ještě sociální liberálové (Radikální liberální strana), ti také vedli první vládu po první světové válce (Carl Theodor Zahle). Po nástupu sociálních demokratů však oslabili a na výsluní se jim podařilo vrátit jen v letech 1968–1971, kdy zemi vedl sociální liberálHilmar Baunsgaard, když tradiční spojence, sociální demokraty, vyměnil za Venstre a vytaktizoval si tak premiérské křeslo (v Dánsku funguje systém neformálních spojeneckých bloků stran).
V posledních letech se prosazují i nové strany, posílila například nacionalistickáDánská lidová strana, která bojuje proti migraci a od roku 2015 je ve Folketingu druhou nejsilnější stranou. Na krajní levici se nacházíJednotná kandidátka – Rudo-zelení. Zelenou politiku prosazuje stranaAlternativa (Alternativet). Roku 2007 vzniklaLiberální aliance, která se snaží být alternativou Venstre a prosazovat radikálně liberální alibertariánskou politiku.
Typickým rysem dánského politického systému je, že velké množství vládních kabinetů jemenšinových. Celkem 92 % dánských vlád po druhé světové válce nemělo v parlamentu většinu (to je v Evropě rekord, Norové či Švédové měli menšinových vlád zhruba dvě třetiny). To proto, že tento systém stojí na tzv. negativním parlamentarismu, tedy zásadě, že „vláda je legitimní, i když nemá většinu, pokud proti ní většina nestojí“.[63] Vláda tak nemusí získat ve Folketingu důvěru většiny poslanců jako např. v České republice či Německu, ale vládne, dokud jí parlamentní většina nevysloví nedůvěru. Vzhledem k silnému konsensualismu a blokovému uspořádání dánské politiky (strany se ještě před volbami hlásí k jednomu ze dvou bloků, aniž by se tím zavazovaly ke vstupu do vlády) tak menší parlamentní strany často neusilují o vyslovení nedůvěry vládě, byť ji přímo nepodporují.
Dánsko poměrně často využívá institut celostátníhoreferenda. Aby jeho výsledek byl platný, musí se ho zúčastnit aspoň 40 procent obyvatel. Referenda silně ovlivnila například podobu vztahu Dánska kEvropské unii – v proslulém hlasování z června 1992 Dánové například odmítliMaastrichtskou smlouvu, načež si dánská vláda vynutila na Bruselu některé výjimky (neúčast na společné obraně, společném občanství, zachování suverenity v právní a policejní oblasti). Ty byly zakotveny v dohodě z Edinburghu, jíž v roce 1993 potvrdili dánští občané znovu v referendu.Amsterdamská smlouva, jíž Dánové taktéž přijali v referendu, dánské výjimky výslovně potvrdila. V září 2000 Dáni odmítli v referendu jednotnou evropskou měnueuro.[64]
V dánské politice se dříve než jinde prosadilyenvironmentální otázky, již v roce 1971 bylo založeno ministerstvo životního prostředí a Dánsko pak jako první země světa v roce 1973 přijala zákon o ochraně životního prostředí. Od roku 1994 v Kodani také sídlíEvropská agentura pro životní prostředí. Navzdory tomu je dánská národníekologická stopa velmi vysoká (8,26 globálních hektarů na osobu, při světovém průměru 1,7), což je způsobeno zejména intenzivním zemědělstvím a vysokou produkcí masa (115,8 kilogramu masa na obyvatele ročně). Tento rozpor je pro dánskou politiku typický: vlastní zemědělský průmysl produkující rekordní množství skleníkového plynumetanu je nedotknutelný, naproti tomu se klade velký důraz na snižování emisíoxidu uhličitého, ochranu vod abiodiverzitu. Podobně politicky ožehavou je ochrana zvířat. Ta je na jednu stranu vysoce rozvinutá, na druhou Dánsko toleruje lov ohrožených velryb ve svých autonomních územích, v Grónsku a na Faerských ostrovech, jakožto nedotknutelnou kulturní tradici místních obyvatel.
Dánsko, jako jedna z prvních evropských zemí, již roku 1969 legalizovalopornografii. Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí jsou v Dánsku považována za prioritní a jejich úroveň je jednou z celosvětově nejvyšších. Stejnopohlavní sexuální styk byl dekriminalizován v r. 1933. V r. 1977 se sjednotil legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro heterosexuální a homosexuální styk na 15 let.[65] Dánsko je také první zemí na světě, která přijala zákon upravující stejnopohlavní soužití ve formě registrovaného partnerství v r. 1989. V červnu 2012 byl tento zákon zrušen a nahrazen manželstvím pro osoby stejného pohlaví.[66] Dánsko mimo jiné uznává i stejnopohlavní manželství či jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí. Diskriminace na základě sexuální orientace je zcela zakázaná od r. 2004. Páry stejného pohlaví mohou společně osvojovat děti od r. 2010. Gayům a lesbám je zároveň umožněnootevřeně působit v armádě.
V 90. letech vypukla v Dánsku aféraThulegate, když vyšlo z odtajněných dokumentůLetectva Spojených států amerických najevo, že americké bombardéry s jadernými zbraněmi na palubě přelétaly přes Grónsko téměř celá 60. léta nejméně 2× denně a tehdejší dánská vláda věděla o americkém porušování dánského zákazu jaderných zbraní, avšak nepodnikla žádné kroky k zamezení přeletů. V lednu 1968 byla při havárii amerického bombardéru poblíž americké základny Thule v Grónsku ztracenavodíková bomba.[67] Událost byla před veřejností na dlouhá desetiletí utajena.[68]
Dánské tajné služby udržují speciální vztahy s americkou tajnou službouNSA.[69] Dánsko se roku 1949 stalo jedním ze zakládajících členůNATO a DánAnders Fogh Rasmussen byl roku 2009 zvolen generálním tajemníkem NATO. SpisovatelFredrik Bajer získalNobelovu cenu za mír.
K lednu 2017 mělo Dánsko 5 748 769 obyvatel. Téměř 2/3 z nich žijí v aglomeraci hlavního města. Ekonomicky aktivních je 70,1 % obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 79 let. Průměrný věk je 39,8 let, porodnost 1,74 dítěte na jednu ženu. Populace přesto poměrně výrazně roste, kvůli migraci. Hustota zalidnění je 130,5 obyvatel na kilometr čtvereční.[71]
Kromě Dánů žije u hranic s Německem malá německá menšina, čítá asi 20 tisíc osob. V zemi žije i komunita původních obyvatel z Grónska. Běhemevropské migrační krize se Dánsko změnilo na vícemultikulturní společnost, i když od roku 2016 začala platit pravidla proti přijímání ekonomických migrantů.
V roce 2025 tvořili imigranti a jejich potomci 16 % obyvatel.[73] Imigranti přichází z Asie (zejménaTurecko,Sýrie,Irák,Pákistán,Írán,Libanon), z Afriky (zejménaSomálsko aMaroko), a z Evropy, zejména zPolska,Ukrajiny,Rumunska a Německa. Malá část příchozích je z Jižní Ameriky, především z Chile. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje.
Doreformace bylo Dánskořímskokatolickou zemí. Od reformace je státní církvídánská (evangelická) církev. Její vliv ve společnosti ovšem klesá, podobně i pomalu klesá počet jejích příslušníků. V roce 2013 to bylo 4 430 643 obyvatel, což představovalo 79,1 % obyvatelstva (v roce 1990 to bylo 89,3 %). Snižuje se i návštěvnost bohoslužeb a členství v církvi je více formální. Naopak narůstá počet obyvatel bez vyznání. S příchodemimigrantů stoupá početmuslimů (Turci,Arabové).Islám je dnes druhým nejrozšířenějším náboženstvím v Dánsku a počet jeho přívrženců stále stoupá. Žije zde přibližně 270 000 muslimů, což je 5 % obyvatel.[74] Kromě nich žije v zemi i skupinabuddhistů (20 000, tj. 0,4 %). Pomalu stoupá i počet příslušníkůřímskokatolické církve. Je jich 39 000, což představuje asi 0,7 % obyvatel. V zemi žijí i skupinkyhinduistů,mormonů,baptistů čipravoslavných. V roce 2003 byla uznána za oficiální církev inovopohanskáForn Siðr.
V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny (pšenice),brambory acukrová řepa. Základem zemědělské výroby je chovskotu,prasat adrůbeže. Dánsko je vedoucím producentemvepřového a největším vývozcem vepřových produktů v EU.[75] Významný je mořský rybolov. Dánsko má naproti tomu jen nevelké množství nerostných surovin. V malé míře se těžíčerné uhlí, stavební materiály,sůl,ropa azemní plyn.
Většina elektráren jetepelných. Specifický je vysoký podílvětrných elektráren na výrobě elektrické energie (přibližně 40 %).[76] Velké zastoupení má průmysl potravinářský (máslo,sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.
Ve službách pracuje přes 60 % ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba, automobilová doprava a takécyklistická doprava, neboť v Dánsku je 12 000 kilometrů cyklostezek. Spojení mezi ostrovy zajišťují mosty nebo trajektové linky.Most přes Velký Belt je nejdelšívisutý most v Evropě. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou:Kodaň,Esbjerg,Ålborg,Århus. V Kodani, na ostrověAmager, je také významnémezinárodní letiště, největší ve Skandinávii.
K největším firmám v zemi patří hračkářská korporaceThe Lego Group, již založilOle Kirk Christiansen, a která se proslavila zejménastavebnicí Lego. Významnou je také pivovarnická společnostCarlsberg. Logistická firmaMaersk je největším provozovatelem kontejnerových lodí na světě. SpolečnostVestas je největším světovým výrobcemvětrných turbín.
K výdobytkům sociálního státu patří například to, že má Dánsko nejvyššíminimální mzdu na světě. Jakýmsi zlatým věkem sociálního státu v Dánsku byla 60. léta až polovina 70. let 20. století, kdy hodinové výdělky rostly daleko rychleji než spotřebitelské ceny. Toto tempo růstu blahobytu se pak nakrátko vrátilo ještě v druhé polovině 80. let. Od 90. let se křivky růstu výdělků a cen příliš nevzdalují.
Pro dánskýtrh práce je charakteristická vysoká míra členství v odborech a pokrytíkolektivními smlouvami, které se datují odSeptemberforliget (zářijové urovnání) v roce 1899, kdy si Dánská konfederaceodborových svazů aKonfederace dánských zaměstnavatelů vzájemně uznaly právo na organizaci a vyjednávání. Trh práce je také tradičně charakterizován vysokým stupněmflexikurity, tj. kombinací flexibilitytrhu práce a ekonomické jistoty pracovníků.[77] Míra flexibility je částečně udržována prostřednictvímaktivních politik trhu práce. Dánsko poprvé zavedlo aktivní politiku trhu práce (APTP) v 90. letech pohospodářské recesi, která vedla k vysoké mířenezaměstnanosti.[78] O politice vůčitrhu práce se rozhoduje prostřednictvím tripartitní spolupráce mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou.[79] Dánsko má jedny z nejvyšších výdajů na APTP a v roce 2005 utratilo asi 1,7 % svéhoHDP na výdaje spojené s podporou pracovního trhu.[80] Jednalo se o relativně nejvyšší výdaje mezi zeměmiOECD. Dánsko bylo v roce 2010 v tomto směru také přední zemí mezi severskými státy.[81]
Aktivní politiky dánskéhotrhu práce se zaměřují zejména na řešenínezaměstnanosti mladých lidí. Mají od roku 1996 zavedenou „iniciativu mládeže“ nebo dánský program nezaměstnanosti mládeže.[82] To zahrnuje povinnou participaci pro nezaměstnané mladší 30 let. Zatímco jsou poskytovány dávky v nezaměstnanosti, politiky jsou navrženy tak, aby motivovaly k hledání zaměstnání. Například dávky v nezaměstnanosti se po 6 měsících sníží o 50 %.[83] To je kombinováno s programy vzdělávání, rozvoje dovedností a odborné přípravy. Například program „Budování mostu ke vzdělávání“ (Job-bro til Uddannelse), byl zahájen v roce 2014 s cílem poskytovat mladým lidem, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností, výukové lekce, kde jsou pod dohledem mentorů učeni rozvíjet své schopnosti[84] Takové aktivní politiky trhu práce byly pro Dánsko v krátkodobém i dlouhodobém horizontu velmi úspěšné. Například 80 % účastníků programu Job-bro til Uddannelse se domnívalo, že tato iniciativa jim pomohla dokončit vzdělání.[84] V makroekonomickém měřítku studie dopaduaktivní politiky zaměstnanosti v Dánsku mezi rokem 1995 a 2005 ukázaly, že takové politiky měly pozitivní dopad nejen na zaměstnanost, ale také na příjmy.[85] Efektivní míra kompenzace nezaměstnaných pracovníků však v posledních desetiletích klesá. Na rozdíl od většiny západních zemí v Dánsku neexistuje zákonnáminimální mzda.
Relativně velká část populace je aktivní na trhu práce, v neposlední řadě kvůli velmi vysoké míře participace žen. Celková míra participace lidí ve věku 15 až 64 let v roce 2017 činila 78,8 %. To byl 6. nejvyšší počet ze zemí OECD, který překonal pouzeIsland,Švýcarsko,Švédsko,Nový Zéland aNizozemsko. Průměr všech zemí OECD dohromady byl 72,1%.[86]
PodleEurostatu byla v roce 2017 míra nezaměstnanosti 5,7 %. Tím je nezaměstnanost v Dánsku poněkud pod průměrem EU, což bylo 7,6 %. V roce 2017 mělo 10 členských zemí EU nižší míru nezaměstnanosti než Dánsko.[87] V roce 2017 činila podle Dánského statistického úřadu (Danmarks Statistik) celková zaměstnanost 2 919 000 lidí.[88]
Podíl zaměstnanců, kteří každoročně opouštějí zaměstnání (kvůli změně zaměstnání, odchodu do důchodu nebo nezaměstnanosti), se v soukromém sektoru pohybuje kolem 30 % – toto bylo také pozorováno veVelké Británii aUSA – ale v mnohem vyšší míře než v kontinentální Evropě, kde odpovídající hodnota je kolem 10 %.[89]
Souběžně s rostoucím blahobytem občanů vykazoval i stát v 60. letech 20. století rozpočtové přebytky, takže státní dluh se na počátku 70. let dostal na nulu.[71] Od ropné krize v roce 1973 se rozpočty dostaly do problémů, které vyvrcholily na počátku 90. let, kdy státní dluh přesáhl 80 %hrubého domácího produktu (HDP). Dánské vlády si s tím však poradily, od roku 1993 začaly být rozpočty znovu přebytkové a míra zadlužení Dánska je v současnosti (k roku 2018) 36,4 % HDP, což je zhruba na úrovni České republiky, tedy jedna z nejnižších v Evropské unii.[90]
Dánská fiskální politika je obecně považována za zdravou. Státní dluh se ke konci roku 2017 blížil nule a činil 27,3 miliardy DKK, to bylo 1,3 % HDP.[91][92] Vládní sektor, který má reálnou částku finančních aktiv i pasiv, činil ke stejnému datu hrubý veřejný dluh 36,1 % HDP.[93] Hrubý dluh HMu v procentech HDP byl šestý nejnižší ze všech 28 členských zemí EU, pouze Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Česká republika a Rumunsko měly nižší hrubý dluh.[94] Dánsko mělo v roce 2017 přebytek státního rozpočtu ve výši 1,1 % HDP. Dlouhodobé roční fiskální plány dánské vlády i nezávislé dánské hospodářské rady, které zohledňují pravděpodobný budoucí fiskální vývoj způsobený demografickým vývojem (např. pravděpodobné stárnutí populace způsobené výrazným prodloužením střední délky života), dělají z dlouhodobého hlediska dánskou fiskální politiku příliš udržitelnou. Na jaře 2018 byl tzv. ukazatel fiskální udržitelnosti vypočítán na 1,2 (dánskou vládou) resp. 0,9% (dánskou hospodářskou radou) HDP.[95][96] To znamená, že za předpokladů použitých v projekcích by mohla být fiskální politika trvale uvolněna (prostřednictvím štědřejších veřejných výdajů a / nebo nižších daní) přibližně o 1% HDP při dlouhodobém zachování stabilního poměru veřejného dluhu k HDP.
Dánskou měnou jedánská koruna, která je rozdělena na 100 øre, byla zavedena v roce 1875 a nahradila předchozí šilinky.[97] Dánsko má velmi pevnou tradici v udržování systému fixníhosměnného kurzu, která sahá až do obdobízlatého standardu za dobSkandinávské měnové unie mezi roky 1873 a 1914. Po rozpadu mezinárodníhoBrettonwoodského systému v roce 1971 Dánsko opakovaně během 70. a začátku 80. let korunu znehodnocovalo a udrželo tak politiku „pevných, ale nastavitelných“ směnných kurzů. Následně ale rostoucí inflace vedla k tomu, že Dánsko vyhlásilo v roce 1982 politiku fixního směnného kurzu. Zpočátku byla Dánská koruna vázaná naevropskou měnovou jednotku, od roku 1987 naněmeckou marku a od roku 1999 naeuro.[98]
Ačkoli bylo Dánsko způsobilé, rozhodlo se doEvropské měnové unie (EMU) v době jejího založení nevstoupit. V roce 2000 dánská vláda navrhla a obhajovala členství v Evropské měnové unii a na základě toho bylo uspořádáno referendum, kterého se zúčastnilo 87,6 % občanů a z nich 53 % dánské členství v EMU odmítlo. Poté bylo členství ještě párkrát projednáváno, ale průzkumy veřejného mínění pofinanční krizi v letech 2007–2008 prokázaly, že většina obyvatel Dánska je proti vstupu do EMU.[99] a v dnešní době se už dánská politika touto otázkou nezabývá.
Za udržování fixního směnného kurzu odpovídá Dánská centrální banka (Danmarks Nationalbank). Důsledkem politiky směnného kurzu musí centrální banka upravovat své úrokové sazby, aby zajistila stabilní směnný kurz, a proto nemůže současně provádětměnovou politiku, jako např. stabilizovat domácí inflaci nebo míru nezaměstnanosti. To dánskou stabilizační politiku zásadně odlišuje od sousedních zemí, jako jeNorsko,Švédsko,Polsko neboSpojené království, v nichž mají centrální banky hlavní stabilizační roli. Dánsko je v současnosti jedinou členskou zemíOrganizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která udržuje nezávislou měnu s pevným směnným kurzem. V důsledku toho je dánská koruna jedinou měnou vEvropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II).[100]
V prvních měsících roku 2015 zažilo Dánsko velký příliv kapitálu, což způsobilo po mnoho let největší tlak na fixní směnný kurz a dánská koruna posílila.[100] Dánská centrální banka reagovala různými způsoby, ale zejména snížením úrokových sazeb na rekordně nízkou úroveň. Dne 6. února 2015 došlo ke snížení depozitních certifikátů, jedné ze čtyř oficiálních sazeb dánské centrální banky, na −0,75 %. V lednu 2016 byla sazba zvýšena na −0,65 % a na této úrovni se od té doby udržuje.[101]
Inflace v Dánsku byla v posledních desetiletích obecně nízká a stabilní, zatímco v roce 1980 činila roční inflace více než 12 %, v období 2000–2017 byla průměrná míra inflace 1,8 %. V roce 2019 byla 1,7 %.[102]
Daňová úroveň i úroveň vládních výdajů v Dánsku patří mezi nejvyšší na světě, což je tradičně připisovánoseverskému modelu, jehož je Dánsko příkladem, včetně zásadsociálního státu, které se historicky vyvíjely během 20. století. V roce 2017 činila oficiální dánská úroveň daně 46,1 % HDP.[103] Nejvyšší rekordní úroveň dánských daní byla 49,8 % HDP[103] dosažená v roce 2014 z důvodu vysokých mimořádných jednorázových daňových příjmů způsobených reorganizací dánského systému financování důchodů. Dánský poměr daně k HDP ve výši 46 % byl druhý nejvyšší ve všech zemích OECD. Průměr OECD byl 34,2 %.[104] Daňová struktura Dánska (relativní váha různých daní) se také liší od průměru OECD, protože dánský daňový systém v roce 2015 byl charakterizován výrazně vyššími příjmy z daní z příjmu fyzických osob, zatímco na druhé straně žádné příjmy vůbec nevycházejí z příspěvků na sociální zabezpečení. Nižší podíl příjmů v Dánsku pochází z daní z příjmů právnických osob a zisky a daní z nemovitostí než v OECD obecně, zatímco podíl odvozený od daní ze mzdy, DPH a jiných daní ze zboží a služeb odpovídá průměru OECD.[104]
Průměrná meznísazba daně z příjmu z práce byla v roce 2016 pro všechny dánské plátce daně 38,9 %. Průměrná mezní daň z příjmu fyzických osob činila 30,7 %.[105]
Profesor ekonomie naPrincetonské univerzitěHenrik Kleven uvedl, že tři odlišné politiky v Dánsku a jeho skandinávských sousedech znamenají, že vysoké daňové sazby způsobují pouze relativně malé narušení ekonomiky: rozšířené používání informací třetích stran pro účely výběru daní (zajištění nízké úrovnědaňových úniků), širokédaňové základy (zajišťující nízkou úroveňobcházení daní) a silná dotace zboží, které doplňují práci (zajišťující vysokou míru účasti na pracovních silách).[106]
Souběžně s vysokou úrovní daní tvoří vládní výdaje velkou část HDP a vládní sektor plní mnoho různých úkolů. V září roku 2018 pracovalo v sektoru vládních institucí 831000 lidí, což je zhruba 29,9 % všech zaměstnanců.[107]
V roce 2017 tvořily celkové vládní výdaje 50,9 % HDP. Vládní spotřeba tvořila přesně 25 % HDP (např. výdaje ve vzdělání a zdravotnictví) a vládní investice (infrastruktura apod.), výdaje dalších 3,4 % z HDP. Převody osobních příjmů (např. pro starší nebo nezaměstnané osoby) činily 16,8 % HDP.[107]
Dánsko má systém pojištění pro případ nezaměstnanosti zvaný A-kasse (dánsky arbejdsløshedskasse). Tento systém vyžaduje placené členství ve státem uznávaném fondu nezaměstnanosti. Většinu těchto fondů spravují odbory a část výdajů je financována prostřednictvím daňového systému. Členové A-kasse nemusejí být členy odborového svazu.[108] Ne každý dánský občan nebo zaměstnanec má nárok na členství v tomto fondu a členské příspěvky jsou ukončeny po dvou letech nezaměstnanosti.[109] Osoba, která není členem A-kasse nemůže pobírat dávky v nezaměstnanosti.[110]
Fondy v nezaměstnanosti neplatí dávky nemocným, kteří jsou místo toho převáděni do obecného systému sociální podpory. Dánsko má celostátní komunálně spravovaný systém sociální podpory proti chudobě, který má za úkol zajišťovat minimální životní příjem kvalifikovaným občanům. Všichni dánští plnoletí občané mohou požádat o finanční podporu, pokud nemohou sami sebe nebo svou rodinu zajistit. Schválení není automatické a rozsah tohoto systému se od 80. let obecně zmenšuje. Nemocní mohou dostávat finanční podporu po celou dobu své nemoci. Jejich schopnost pracovat bude po 5 měsících nemoci přehodnocena.[111][112]
Systém sociálního zabezpečení související s trhem práce prošel od konce 90. let několika změnami a finančními škrty v důsledku politických programů na zvýšení nabídky práce. Následovalo několik reforem o právech nezaměstnaných, částečně inspirovaných Dánskou hospodářskou radou.[113] Například v roce 2010 bylo zavedeno snížení dávky v nezaměstnanosti o polovinu, z původních 4 na 2 roky, což ztěžuje opětované získání tohoto práva dvakrát více. Osoby se zdravotním postižením mohou požádat o trvalé sociální důchody. Rozsah podpory závisí na schopnosti pracovat a lidé mladší 40 let nemohou pobírat sociální důchod, pokud nejsou považování za práceschopné.[114]
Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritériaEvropské měnové unie (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září 2000 o nepřijetíeura. Měnou tak zůstaladánská koruna. Dánové mají dokonce trvalou výjimku (opt-out) na vstup do eurozóny. Pokud by jí vláda chtěla odvolat, musí o tom vypsat referendum.[115]
Ač je Dánsko relativně malou zemí, má sedmý největší trh s cennými papíry na světě (čtvrtý v Evropě).Kodaňská burza je věhlasná a je proslulá tím, že jako vůbec první na světě zavedla elektronické obchodování s cennými papíry.
Jakomalá otevřená ekonomika je Dánsko velmi závislé na svém zahraničním obchodu. V roce 2017 tvořila hodnota celkového vývozu zboží a služeb 55 % HDP, zatímco hodnota celkového dovozu činila 47 % HDP. Obchod se zbožím tvořil mírně více než 60 % vývozu i dovozu a zbývající obchod se službami téměř 40 %.[116]
Stroje, chemikálie a příbuzné výrobky, jako jsou léky a zemědělské produkty, byly v roce 2017 největšími skupinami vývozního zboží.[117] Vývozům služeb dominovaly služby nákladní,námořní dopravy z dánskéhoobchodního námořnictva.[118] Většina z nejdůležitějších dánských obchodních partnerů jsou sousední země. Pět hlavních dovozců dánského zboží a služeb v roce 2017 bylo Německo, Švédsko, Spojené království, Spojené státy americké a Norsko. Pět zemí, z nichž Dánsko v roce 2017 dovezlo nejvíce zboží a služeb, bylo Německo, Švédsko, Nizozemsko, Čína a Velká Británie.[118]
Po téměř stálém schodkuběžného účtuplatební bilance od počátku šedesátých let si Dánsko udržovalo přebytek na svém běžném účtu BOP každý rok od roku 1990, s jedinou výjimkou roku 1998. V roce 2017 činil přebytek běžného účtu na přibližně 8 % HDP.[119] V důsledku toho se Dánsko změnilo z čistého dlužníka na čistou věřitelskou zemi. Do 1. července 2018 činil čistý zahraniční majetek nebočistá mezinárodní investiční pozice v Dánsku 64,6 % HDP, takže Dánsko mělo největší čisté zahraniční bohatství v poměru k HDP kterékoli země EU.[120]
Jelikož se roční běžný účet rovná hodnotě domácíchúspor minus celkové domácíinvestice, je změna ze strukturálního schodku na strukturální přebytek způsobena změnami těchto dvou složek národního účtu. Zejména v letech 1980 až 2015 se dánská národní míra úspor vefinančních aktivech zvýšila o 11 % HDP. Dva hlavní důvody této velké změny v chování v oblasti domácích úspor byly rostoucí význam rozsáhlých povinných důchodových systémů a několika dánských fiskálních politik. reformy v období, které výrazně snížilodaňové odpočtyúrokových nákladů domácností, čímž se snížila daňová dotacespotřebitelského dluhu.[121]
Jørn Utzon je nositel prestižní architektonickéPritzkerovy ceny a autor jedné z nejznámějších staveb světa,Opery v Sydney. Funkcionalismus v dánské architektuře reprezentoval zejménaArne Jacobsen, který měl značný vliv na podobu typických dánských předměstských domů. Z designérů se mezinárodně prosadilVerner Panton, jakkoli v Dánsku jinak nepříliš obvyklou extravagancí.
BondovkaCasino Royale proslavila herceMadse Mikkelsena. Mezi světovými válkami dosáhla celoevropského věhlasu filmová komická dvojicePat a Patachon, v češtině jsou jejich umělecké přezdívky dodnes úslovím označujícím kontrast velkého a malého člověka.[129] V americké televizi jako hudební komik proslulVictor Borge. V modelingu se prosadilaHelena Christensenová neboNina Agdalová.
Dánsko má velkou tradici zábavných parků. K nejnavštěvovanějším v Evropě patříLegoland. Druhým nejstarším zábavním parkem v Evropě je známéTivoli. Také vůbec první zábavní park vznikl v Dánsku –Dyrehavsbakken.[131]
Typickým dánským pokrmem jsou sendviče, jež se nazývajísmørrebrød, doslova „chleba s máslem“. Jsou zežitného chleba a obvykle obsahují i maso či rybu. Základem dánské kuchyně je vepřové, jehož Dáni produkují nejvíce v Evropě. Typickými pochoutkami z něho jsou smažené karbanátky zmletého masafrikadeller, závitky z vepřového žaludkurullepølse, vepřová pečeněflæskesteg, vepřové klobásypølse či prastarýaebleflaesk – vepřové s jablky.[132] Z ryb je oblíbená vařenátreska. Místo majonézy se obvykle podává její specifická verze zvanáremuláda, jež je obohacena o množství nakrájené zeleniny a koření. Nejoblíbenějším moučníkem jerødgrød med fløde, ovoce se šlehačkou. Vánočním moučníkem jeæbleskiver.[133]
Vývěsní štíty dánských pivovarů
Nejoblíbenějším nápojem je pivo, z domácích značek zejménaCarlsberg,Tuborg či třebaFaxe. Nejoblíbenější pálenkou jeakvavit, jež se vypaluje z brambor či obilí a ochucuje se buďanýzem,fenyklem,kmínem nebokoriandrem. Oblíbeným je též třešňový likérHeering, nebo bylinný likérGammel Dansk. Velmi rozvinutý je mlékárenský průmysl, který produkuje řadu ochucených tvarohů či jogurtů.[134]
Typické pro Dány je, že oběd bývá studený, teplá je až večeře, která je považována za hlavní jídlo dne.
V posledních letech se v Dánsku stala velkou módou kvalitní gastronomie, existuje tam již 22 restaurací, které získalymichelinskou hvězdu. Restaurace Geranium v Kodani má michelinské hvězdy dokonce tři, což je maximální počet.
V oblasti humanitních a sociálních věd si dlouhodobě nejvyšší „rating“ udržuje filozofSøren Kierkegaard.Saxo Grammaticus sepsal ve 12. století 16svazkové dějiny Dánska vlatinském jazyce pod názvemGesta Danorum (Činy Dánů). Jde o nejranější a nejvýznamnější dánské dějepisné dílo a zároveň prostředek národní identifikace. Konstruktérem moderního dánského nacionalismu je filozofNikolaj Frederik Severin Grundtvig. Velkou tradici má dánská lingvistika,Louis Hjelmslev patří k významným představitelům obecné teorie jazyka,Vilhelm Thomsen byl významnýturkolog,Otto Jespersen je znám jako odborník na angličtinu, stejně jakoRasmus Rask, který také jako první upozornil na podobnosti mezi litevštinou a slovanskými jazyky, kteroužto ideu rozvinulHolger Pedersen. Velmi vlivným literárním teoretikem a kritikem bylGeorg Brandes, grónské eskymáky studoval antropolog a polárníkKnud Rasmussen. Průkopníkem archeologie bylChristian Jürgensen Thomsen. Jako „skeptický ekolog“ proslulBjørn Lomborg.
Nejvýznamnější vědeckou institucí v zemi jeKodaňská univerzita. VŠanghajském žebříčku, který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, se Kodaňská univerzita v roce 2021 umístila na 30. místě na světě. Předčila tak všechny severské univerzity, a nejen ty – na evropském kontinentě (pomineme-li Británii) jí konkuruje jenETH Zürich. V první stovce žebříčku má Dánsko navíc ještě jednu školu,Aarhuskou univerzitu.[136]
Studium na vysoké škole v Dánsku je pro studenty z EU/EHP nebo s trvalým pobytem v Dánsku bezplatné.[137] Pro ostatní zahraniční studenty se poplatky pohybují v závislosti na studijním programu od přibližně 6 000 do 18 000 EUR ročně.[137][138]
Geografie Dánsko předurčuje k popularitějachtingu aPaul Elvstrøm v něm také získal čtyři zlaté olympijské medaile. Podobnou tradici má dánskéveslování a pádlování, dánské veslice vybojovaly na olympiádách již sedm zlatých, kanoisté tři. K veslařským legendám patříEskild Ebbesen, držitel pěti olympijských kovů. Dánové též patří k národům, které si připsaly olympijské zlato již naprvních hrách v Athénách roku 1896, díky vzpěrači (a vůbec všestrannému sportovci)Viggo Jensenovi.
↑Faerština je s dánštinou spoluoficiální na Faerských ostrovech. Grónština je v Grónsku jediným úředním jazykem. Němčina je uznána jako chráněný jazyk menšiny v oblasti jižního Jutska v Dánsku.
↑Území Dánského království vkontinentální Evropě se označuje jako "metropolitní Dánsko", "vlastní Dánsko" (dánsky egentlig Danmark) nebo jednoduše "Dánsko". V tomto článku užití výrazu "Dánsko" nezahrnujeFaerské ostrovy aGrónsko.
↑OstrovBornholm leží východně od zbytku země v Baltském moři.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuDenmark na anglické Wikipedii.
↑World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Denmark) [online].International Monetary Fund, 22 October 2024 [cit. 2024-10-27].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ACKRÉN, Maria.Greenland [online]. Autonomy Arrangements in the World, November 2017 [cit. 2019-08-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 August 2019.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Greenland [online].European Commission, 3 June 2013 [cit. 2019-08-27].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Denmark in numbers 2010 [online]. Statistics Denmark [cit. 2013-05-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 April 2013.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Area [online]. Statistics Denmark.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2019.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Navneforskning, Københavns UniversitetUdvalgte stednavnes betydning [online]. [cit. 2008-01-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2006.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑O'DONOGHUE, Heather.Old Norse-Icelandic Literature: A Short Introduction. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2008.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2016.ISBN978-0-470-77683-4. S. 27.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Brutální neolit: První zemědělci ve Skandinávii vybili lovce a sběrače.Osel.cz [online]. 2024-02-13.Dostupné online.
↑ The Trundholm Sun Chariot.World History Encyclopedia [online]. [cit. 2023-04-17].Dostupné online. (anglicky)
↑HORSNÆS, Helle W.Crossing Boundaries: An Analysis of Roman Coins in Danish Context - Finds from Bornholm. [s.l.]: National Museum of Denmark, on commission at the University Press of Southern Denmark 214 s.Dostupné online.ISBN978-87-7602-188-7. (anglicky) Google-Books-ID: yzGtAQAACAAJ.
↑BURSCHE, Aleksander. Circulation of Roman Coinage in Northern Europe in Late Antiquity.Histoire & mesure. 2002-12-15, roč. XVII, čís. 3/4, s. 121–141.Dostupné online [cit. 2023-04-17].ISSN0982-1783.doi:10.4000/histoiremesure.886. (anglicky)
↑TAYLOR, Timothy. The Gundestrup Cauldron.Scientific American. 1992, roč. 266, čís. 3, s. 84–89.Dostupné online [cit. 2023-04-17].ISSN0036-8733.
↑ Early References to Danes.www.augustana.net [online]. [cit. 2023-04-17].Dostupné online.
↑PERSSON, Charlotte Price. New light shed on the Viking Age: Scandinavia’s oldest town was built 70 years earlier than thought.sciencenordic.com [online]. 2014-12-21 [cit. 2023-04-17].Dostupné online. (anglicky)
↑HOWORTH, Henry H. The Early Intercourse of the Danes and Franks.Transactions of the Royal Historical Society. 1877, roč. 6, s. 147–182.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0080-4401.doi:10.2307/3677987.
↑PEDERSEN, Anne. The Jelling Monuments ‒ a national Icon between Legend and Fact.Quo vadis? Status and Future Perspectives of Long-Term Excavations in Europe (ed. by Claus von Carnap-Bornheim), Schriften des archäologischen Landesmuseums Ergänzungsreihe Bd. 10, pp. 249-263. 2014-01-01.Dostupné online [cit. 2023-04-17].
↑MANEA, Irina-Maria. Harald Bluetooth & the Conversion of Denmark.World History Encyclopedia [online]. [cit. 2023-04-17].Dostupné online. (anglicky)
↑GRAHAM-CAMPBELL, James; HALL, Richard; JESCH, Judith.Vikings and the Danelaw. [s.l.]: Oxbow Books 591 s.Dostupné online.ISBN978-1-78570-453-6. (anglicky) Google-Books-ID: hF83DgAAQBAJ.
↑LAVELLE, Ryan; ROFFEY, Simon.Danes in Wessex: The Scandinavian Impact on Southern England, C.800-c.1100. [s.l.]: Oxbow Books 272 s.Dostupné online.ISBN978-1-78297-931-9. (anglicky) Google-Books-ID: ou3UoQEACAAJ.
↑LIND, John H. Dannebrog and the Danish Crusades to Estonia.Jens E. Olesen (ed.), Denmark and Estonia 1219-2019, Greifswald 2019. 2019-01-01.Dostupné online [cit. 2023-04-18].
↑LEIGH-HOWARTH, Jake. Medieval Colonialism: The Danish Duchy Of Estonia.Ancient Origins [online]. 2022-07-25 [cit. 2023-04-18].Dostupné online. (anglicky)
↑BØGH, Anders. On the Causes of the Kalmar Union.www.academia.edu.Dostupné online [cit. 2023-04-18].
↑ESSEN, Michael Fredholm Von.The Kalmar War, 1611-1613: Gustavus Adolphus's First War. [s.l.]: HELION & Company 196 s.Dostupné online.ISBN978-1-80451-006-3. (anglicky) Google-Books-ID: IznuzgEACAAJ.
↑FERGUSON, Donald. The Settlement of the Danes at Tranquebar and Serampore.The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland. 1898, s. 625–629.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0035-869X.
↑WEISS, Holger.The Danish Gold Coast as a Multinational and Entangled Space, c. 1700–1850. Příprava vydání Magdalena Naum, Jonas M. Nordin. New York, NY: SpringerDostupné online.ISBN978-1-4614-6202-6.doi:10.1007/978-1-4614-6202-6_14. S. 243–260. (anglicky) DOI: 10.1007/978-1-4614-6202-6_14.
↑LOCKHART, Paul Douglas.Denmark in the Thirty Years' War, 1618-1648: King Christian IV and the Decline of the Oldenburg State. [s.l.]: Susquehanna University Press 360 s.Dostupné online.ISBN978-0-945636-76-2. (anglicky) Google-Books-ID: dMRmAAAAMAAJ.
↑OLESEN, Jens E.The struggle for supremacy in the Baltic between Denmark and Sweden, 1563–1721. Příprava vydání E. I. Kouri, Jens E. Olesen. Svazek 2. Cambridge: Cambridge University Press (The Cambridge History of Scandinavia).Dostupné online.ISBN978-0-521-47300-2. S. 246–267. DOI: 10.1017/CHO9781139031639.016.
↑ECKHARDT, C. C. The North Slesvig or Dano-German Question.The Scientific Monthly. 1919, roč. 8, čís. 1, s. 49–57.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0096-3771.
↑FELDBÆK, Ole.Denmark in the Napoleonic Wars, 1807–14. Příprava vydání E. I. Kouri, Jens E. Olesen. Svazek 2. Cambridge: Cambridge University Press (The Cambridge History of Scandinavia).Dostupné online.ISBN978-0-521-47300-2. S. 674–682. DOI: 10.1017/CHO9781139031639.035.
↑BOYNER, Merve Dilara; AÇIKGÖZ, Bernur; KIREÇTEPE, Burhanettin Onur.The Danish State Bankruptcy of 1813. Příprava vydání Bernur Açikgöz. Singapore: Springer NatureDostupné online.ISBN978-981-19-5252-4.doi:10.1007/978-981-19-5252-4_4. S. 45–56. (anglicky) DOI: 10.1007/978-981-19-5252-4_4.
↑HALL, John A.; KORSGAARD, Ove; PEDERSEN, Ove K.Building the Nation: N.F.S. Grundtvig and Danish National Identity. [s.l.]: McGill-Queen's Press - MQUP 464 s.Dostupné online.ISBN978-0-7735-9632-0. (anglicky) Google-Books-ID: 1R73BgAAQBAJ.
↑BØNDING, Sophie; MARTINSEN, Lone Kølle; STAHL, Pierre-Brice.Mythology and Nation Building: N.F.S. Grundtvig and His European Contemporaries. [s.l.]: Aarhus Universitetsforlag 328 s.Dostupné online.ISBN978-87-7219-464-6. (anglicky) Google-Books-ID: TxypEAAAQBAJ.
↑SMITH, Dave. Forget 1848 – the closest Denmark came to a revolution was in 1918.CPH Post [online]. 2017-05-21 [cit. 2023-04-18].Dostupné online. (anglicky)
↑NORGAARD, Anne Engelst. Times of Democracy: The Unavoidable Democracy of Mid-Nineteenth-Century Denmark..Contributions to the History of Concepts. 2019-12-22, roč. 14, čís. 2, s. 23–46.Dostupné online [cit. 2023-04-18]. (anglicky)
↑VAN DER SCHRIEK, Jef; VAN DER SCHRIEK, Max. ‘Up ewig Ungedeelt!’ Schleswig-Holstein 1864–1920.Journal of Conflict Archaeology. 2011, roč. 6, čís. 2, s. 146–172.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN1574-0773.
↑GLENTHØJ, Rasmus.1864: sønner af de slagne. [s.l.]: Gads Forlag 574 s.Dostupné online.ISBN978-87-12-04919-7. (dánsky) Google-Books-ID: Ud7koAEACAAJ.
↑WOODHOUSE, Caleb R. The Defense Question and Danish Politics, 1864-1914.Scandinavian Studies. 1974, roč. 46, čís. 3, s. 201–228.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0036-5637.
↑KRISTENSEN, Niels Buus. Industrial growth in Denmark, 1872–1913 — in relation to the debate on an industrial break-through.Scandinavian Economic History Review. 1989-01-01, roč. 37, čís. 1, s. 3–22.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0358-5522.doi:10.1080/03585522.1989.10408129.
↑GRAM-SKJOLDAGER, Karen. Denmark during the First World War: Neutral policy, economy and culture.Journal of Modern European History / Zeitschrift für moderne europäische Geschichte / Revue d'histoire européenne contemporaine. 2019, roč. 17, čís. 2, s. 234–250.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN1611-8944.
↑ Slesvig and the First Plebiscite: Victory for Denmark.Current History (1916-1940). 1920, roč. 11, čís. 3, s. 424–426.Dostupné online [cit. 2023-04-17].ISSN2641-080X.
↑HANSOME, Marius. Slesvig's Reunion with Denmark.Current History (1916-1940). 1921, roč. 15, čís. 3, s. 473–477.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN2641-080X.
↑ Germany's Invasion of Denmark and Norway.Bulletin of International News. 1940, roč. 17, čís. 8, s. 469–478.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN2044-3986.
↑LUND, Joachim. Denmark and the 'European New Order', 1940-1942.Contemporary European History. 2004, roč. 13, čís. 3, s. 305–321.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0960-7773.
↑C., C. M. Denmark under German Occupation.Bulletin of International News. 1943, roč. 20, čís. 19, s. 811–819.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN2044-3986.
↑WERNER, Emmy E.A Conspiracy Of Decency: The Rescue Of The Danish Jews During World War II. [s.l.]: Basic Books 228 s.Dostupné online.ISBN978-0-7867-4669-9. (anglicky) Google-Books-ID: 14o4DgAAQBAJ.
↑BUCKSER, Andrew. Group Identities and the Construction of the 1943 Rescue of the Danish Jews.Ethnology. 1998, roč. 37, čís. 3, s. 209–226.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0014-1828.doi:10.2307/3774013.
↑SMITH, Peter Scharff; POULSEN, Niels Bo; CHRISTENSEN, Claus Bundgård. The Danish Volunteers in the Waffen SS and German Warfare at the Eastern Front.Contemporary European History. 1999, roč. 8, čís. 1, s. 73–96.Dostupné online [cit. 2023-04-18].ISSN0960-7773.
↑CHRISTENSEN, Claus; POULSEN, Niels Bo; SMITH, Peter Scharff.Under hagekors og Dannebrog: Danskere i Waffen SS [1940-45]. [s.l.]: Aschehoug book s.Dostupné online. (dánsky) Google-Books-ID: Mp5jmgEACAAJ.
↑ Větší autonomii Grónska podpořilo 75,5 procenta voličů.ČT24 [online]. Česká televize, 2008-11-26 [cit. 2023-04-28].Dostupné online.
↑ Dánové řekli: Euro ne.iDNES.cz [online]. 2000-09-29 [cit. 2023-04-28].Dostupné online.
↑ Cataclysmic cargo: The hunt for four missing nuclear bombs after a B-52 crash.The Washington Post. 21. ledna 2018.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ USA ztratily v Grónsku jadernou bombu, nikdy se nenašla.Novinky.cz [online]. Borgis, 11. listopadu 2008.Dostupné online.
↑ Democracy Index 2017.www.eiu.com [online]. [cit. 2018-11-03].Dostupné online. (anglicky)
↑ Immigrants and their descendants.Statistics Denmark [online].Dostupné online.
↑ Muslims in Europe: Country guide.news.bbc.co.uk. BBC News, 23 December 2005.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SOUSA, Natálie. Největší stavební projekt dánské historie. Proč budovat umělý ostrov?.Seznam Zprávy [online].Seznam.cz, 2021-02-05 [cit. 2021-02-06].Dostupné online.
↑ An Economic History of Denmark.eh.net [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑Jespersen, Svend T.; Munch, Jakob R.; Skipper, Lars (2008). "Costs and benefits of Danish active labour market programmes" (PDF).Labour Economics.15 (5): 859–884.
↑Hendeliowitz, Jan (February 2008). "Danish Employment Policy" (PDF).Employment Region Copenhagen & Zealand The Danish National Labour Market Authority.
↑Greve, Bent (2012). "Denmark a Nordic Welfare State – Are the Active Labour Market Policy Withering Away?" (PDF).The Open Social Science Journal.5: 15–23.
↑"Youth unemployment policies: Review of the Danish Youth Unemployment Programme and the British New Deal for Young People" (PDF).
↑ Tackling youth unemployment in Denmark.star.dk [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-02.
↑ab Building Bridge to Education.star.dk [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-02.
↑"Building Bridge to Education".Danish Agency for Labour Market and Recruitment. Retrieved 2 August 2019.
↑ LFS by sex and age - indicators.stats.oecd.org [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑(in Danish)"Personaleomsætning 2017: Flere skifter job - især i serviceerhverv". Confederation of Danish Industry, 18 June 2018.
↑ Česko má čtvrtý nejnižší dluh v EU, ukazuje nové porovnání. Jednooký mezi slepými, říká ekonom.Aktuálně.cz.Economia, 2018-04-23.Dostupné online [cit. 2018-11-06].
↑ Den nordiske finansielle sektor.dx.doi.org [online]. 2006-03-15 [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑ Royal Danish Mint // About us // Web document // History of Danish coinage.web.archive.org [online]. 2012-07-30 [cit. 2019-11-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-30.
↑CHRISTIANSEN, SOFUS. GEOGRAFISK CENTRALINSTITUT ved Københavns Universitet. En oversigt.Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography. 1983-01, roč. 83, čís. 1, s. 18–19.Dostupné online [cit. 2019-11-28].ISSN0016-7223.doi:10.1080/00167223.1983.10649172.
↑Macro Research [online]. Danske Bank [cit. 2014-11-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04.
↑abLONDON, Charles Duxbury in Stockholm And Josie Cox in. Denmark Suspends Bond Issuance to Protect Krone’s Peg.Wall Street Journal. 2015-01-30.Dostupné online [cit. 2019-11-28].ISSN0099-9660. (anglicky)
↑ Official interest rates.www.nationalbanken.dk [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑Mapa globálních oborových příležitostí - Dánsko [online]. [cit. 2018-11-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-28.
↑KLEVEN, Henrik Jacobsen. How Can Scandinavians Tax So Much?.Journal of Economic Perspectives. 2014-11, roč. 28, čís. 4, s. 77–98.Dostupné online [cit. 2019-11-28].ISSN0895-3309.doi:10.1257/jep.28.4.77. (anglicky)
↑ab Number of companies and employees: Denmark.dx.doi.org [online]. 2018-07-13 [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑ BVA/Kennel Club Canine Health Schemes: changes from January 1, 2015.Veterinary Record. 2015-01-02, roč. 176, čís. 1, s. 23–23.Dostupné online [cit. 2019-11-28].ISSN0042-4900.doi:10.1136/vr.g7807.
↑ Mianowski-Kasse.Lexikon des gesamten Buchwesens Online [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑ Original treaties and international agreements registered during the month of January 2015: Nos. 52382 to 52504.dx.doi.org [online]. 2015-12-15 [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑ab Services trade balance: exports of services minus imports of services.dx.doi.org [online]. [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ Current account balance of payments.dx.doi.org [online]. [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ Net international investment position.dx.doi.org [online]. 2015-06-09 [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ OECD Digital Economy Outlook 2017 (Summary in Danish).OECD Digital Economy Outlook 2017. 2017-10-11.Dostupné online [cit. 2019-11-29].doi:10.1787/b3e3a27c-da.
↑NAST, Condé. The Young Queer Writer Who Became Greenland’s Unlikely Literary Star.The New Yorker [online]. 2017-01-31 [cit. 2023-04-18].Dostupné online. (anglicky)
↑PACHTA, Jan. Bohemika v královské knihovně kodaňské.Slovanská knihověda: Sv. 1, č. 3-4 (1931), s. 115-123 [online]. [cit. 2023-04-18].Dostupné online. (Czech)
↑FOTO: New Photography from Denmark. Scandinavia House – The Nordic Center in America USA. New York, 20 Sep – 11 Nov 2006 [online]. Photography-now.com [cit. 2010-02-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04.
↑Evénements et Expositions. Entre réalité et imaginaire [online]. Paříž: Maison du Danemark [cit. 2010-02-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. (francouzsky)
↑VILČÍK, Radek. Dánové vzývají pohádku z roku 1992. Nahonem sestavený tým outsiderů vyhrál Euro.Aktuálně.cz [online]. 2021-07-02 [cit. 2023-04-18].Dostupné online.
↑ Oftedal and Landin named 2019 IHF World Players of the Year | IHF.www.ihf.info [online]. [cit. 2020-09-26].Dostupné online.
↑ Olympics: Denmark's Viktor Axelsen wins badminton gold to break Asian stranglehold.Hindustan Times [online]. 2021-08-02 [cit. 2021-08-05].Dostupné online. (anglicky)
↑ Wozniacká se po výhře nad Kvitovou stane světovou jedničkou.ČT sport [online]. [cit. 2020-09-26].Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.svg)
