Ruční laserový dálkoměrŘecký voják s laserovým dálkoměremUrčení vzdálenosti cíle pasivním optickým dálkoměrem založeném na odhadu velikosti cíle. Pokud je zaměřovač nastaven na rozměry konkrétního tanku, pak se tento tank nachází ve vzdálenosti 275 metrů.Obraz cíle v koincidenčním dálkoměru. Ke správnému nastavení a určení vzdálenosti by bylo třeba, aby stožár v horní části plynule navazoval na stožár ve spodní části.Stereoskopický zaměřovač na polskémtorpédoborciORPWicher
Dálkoměr je zařízení na měřenívzdálenosti mezi objektem a pozorovatelem. Používá se vgeodézii, ve stavebnictví, prozaostřování přifotografování, nebo pro přesné zamíření zbraní. Podle způsobu určení vzdálenosti lze dálkoměry rozdělit na aktivní a pasivní.
Aktivní dálkoměr měří vzdálenost prostřednictvím vyslané energie. Příkladem jsou dálkoměrylaserové. Vzdálenost lze rovněž aktivně zjistit prostřednictvímradaru nebosonaru.
Pasivní dálkoměry jsou starší a pracují na výpočtu vzdálenosti pomocítrigonometrie. Vzdálenost může být vypočtena dvěma způsoby:
na základě známých (nebo odhadnutých) rozměrů (výšky, šířky, rozpětí, etc…) objektu/cíle. Na přesnosti odhadu rozměrů pak závisí přesnost výpočtu vzdálenosti. Tyto zaměřovače se používaly například zadruhé světové války pro zaměřování protitankových zbraní (kde byly nastaveny na průměrnou velikost nepřátelské obrněné techniky) anebo jako letecké zaměřovače (kde se dalo nastavit rozpětí letounu).
na základěparalaxy. Zaměřovač je tvořen trubkou, na jejímž konci se nachází pohyblivá zrcadla. Uprostřed jeokulár, do kterého se promítají obrazy z obou krajních zrcadel. Pozorovatel musí nastavit zrcadla tak, aby jejich odrazy v okuláru splynuly v jeden ostrý obraz (koincidenční dálkoměr). V případě stereoskopických dálkoměrů jsou okuláry dva a obraz splývá až v očích pozorovatele. Na základě známé vzdálenosti mezi krajními zrcadly (základna trojúhelníka) a úhlů nastavených na jednotlivých zrcadlech se trigonometrií spočítá vzdálenost (výška v trojúhelníku). Se zvětšující se vzájemnou vzdáleností krajních zrcadel roste přesnost měření na delší vzdálenosti. Napříkladbitevní loďBismarck nesla pět dálkoměrů o rozpětí 10,5 metru.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématudálkoměr na Wikimedia Commons
Popular Science. [s.l.]: [s.n.], 1919.Dostupné online. Kapitola Range-Finding in the Army / How to use range-finders to get results: the erect and inverted types, s. 118–120. (anglicky)
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématudálkoměr na Wikimedia Commons