| Cyril František Napp | |
|---|---|
 Cyril František Napp (1867) | |
| PoslanecMoravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Opatstarobrněnského kláštera | |
| Ve funkci: 1824 – 1867 | |
| Nástupce | Gregor Mendel |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. konzervativního velkostatku |
| Narození | 5. října1792 Jevíčko Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 22. července1867 (ve věku 74 let) Brno Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně hrobka řádu augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně |
| Profese | katolický kněz aregenschori |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Commons | Cyril František Napp |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Cyril František Napp (6. října1792Jevíčko[1] –22. července1867Brno[2][3]) byl moravský římskokatolický duchovní, kulturní a politický činitel; dlouholetý opataugustiniánského kláštera v Brně; poslanecMoravského zemského sněmu.
Pokřtěn byl jako František (v matrice německy Frantz). Pocházel z německé rodiny chudých poměrů: otec Ludvík (v matrice Ludwik Nag) pracoval jako mistr rukavičkářského řemesla (Handschuh Meister), matka Johana byla rozená Friedlová. Po absolvování dvouletého studia filozofie vOlomouci vstoupil roku 1811 do klášteraaugustiniánů v Brně. Tam pokračoval ve studiu. V roce1815 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později se stal profesorembiblické vědy,Starého zákona a východních jazyků na brněnskémkněžském semináři. Zanedlouho tam vyučoval i dějepis,církevní právo aNový zákon. Začal se připravovat i na doktorské zkoušky, ale studium nedokončil, protože už v roce 1824 jej jako dvaatřicetiletého jednomyslně zvoliliopatem.
V nové funkci především zlepšil hospodaření kláštera a ze získaných peněz koupil statek vHvězdlicích. Důraz také kladl na vzdělání řeholníků, kteří se uplatňovali jako učitelé a spisovatelé. V letech 1829–1861 zasedal vzemském výboruMarkrabství moravského, kde byl známý a vyhledávaný pro své hluboké znalosti projednávaných věcí. Pomohl vyřešit staré státní dluhy, podílel se na založenítechnické školy, spořitelny, hypoteční banky a požární pojišťovny. Řídil dobročinný spolek, nechal vystavětchudobinec a zřizovalopatrovny pro předškolní děti. Šestnáct let byl ústředním ředitelem gymnázií na Moravě a ve Slezsku. Měl blízko k přírodním vědám a zemědělství. Podporovalovocnářství, výsadbu vinic a včelařství. Pomáhal začínajícím biologům (jedním z nich byl jeho pozdější nástupce a zakladatel genetikyJohann Gregor Mendel). Roku 1865 se stal předsedou Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy. Od rakouské vlády získal rytířský křížLeopoldova řádu,Řád Františka Josefa aŘád železné koruny.
Napp byl sice rodem Němec, ale naučil se česky a přihlásil se k českému národnímu obrození. Účastnil se politických bojů za zlepšení postavení česky mluvících obyvatel. Přátelil se sFrantiškem Palackým,Pavlem Josefem Šafaříkem,F. M. Klácelem, či J.K. Chmelenským. V klášteře hostil také další národní obrozence bez ohledu na jejich odlišné vyznání a pořádal pro ně společenské akce[4]. Byl aktivním členem řady vlasteneckých spolků. V roce1848 dával své národní smýšlení najevo tak, že proti němu brněnští Němci uspořádali demonstraci, při níž bylo vytlučeno několik oken kláštera.
Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanecMoravského zemského sněmu. Nastoupil sem pozemských volbách roku 1848 zakurii virilistů a velkostatků. Uvádí se jako prelát starobrněnský.[5] Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let. Vzemských volbách v roce 1861 byl zvolen naMoravský zemský sněm, zakurii velkostatkářskou, II. sbor. Vzemských volbách v lednu 1867 zde mandát obhájil.[6] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[7] Patřil mezi konzervativní velkostatkáře (tzv.Strana konzervativního velkostatku).[6][8]
Napp byl po padesát let významnou osobností brněnského veřejného života. Podílel se na většině kulturních a vlasteneckých podniků a pozitivně ovlivnil řadu oborů, jako bylo zemědělství, biologický výzkum, národní hospodářství, obecné i technické školství.
Zemřel v červenci 1867 podelší trapné nemoci. Již delší dobu trpěl vodnatelností.[3] Je pohřben naÚstředním hřbitově v Brně.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisůÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Obrázky, zvuky či videa k tématuCyril František Napp na Wikimedia Commons
OsobaCyril František Napp ve Wikicitátech
