| Conrad Paumann | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 1415 Norimberk |
| Úmrtí | 24. ledna1473 (ve věku 57–58 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Katedrála Panny Marie v Mnichově |
| Žánry | renesanční hudba |
| Povolání | hudební skladatel, loutnista, varhaník a hudební pedagog |
| Nástroje | varhany apíšťalové varhany |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Conrad Paumann (jméno psáno též Konrád, Konrad, Cunrat nebo Cunrad, příjmení též Pauman nebo Pawman; asi 1410 – 24. ledna 1473) byl německý raněrenesanční varhaník,loutnista ahudební skladatel. Od narození slepý muž byl jedním z nejtalentovanějších hudebníků 15. století a jeho hra budila senzaci, kamkoli přišel. Patří ke skupině německých skladatelů známé jakokoloristé.
Paumann se narodil vNorimberku v rodině řemeslníka. Jeho hudební schopnosti se musely projevit brzy, protože s podporou šlechtických mecenášů získal vynikající školení. V roce 1447 se stal oficiálním norimberským městským varhaníkem a radní mu dokonce zakázali odcházet z města bez jejich svolení.
Paumann nebyl jen talentovaný, ale i vzpurný, a tak v roce 1450 opustil pravděpodobně příliš svazující prostředí Norimberku a tajně odcestoval doMnichova. Tam okamžitě dostal od vévodyAlbrechta III. místo dvorního varhaníka a vévoda mu také daroval dům. Mnichov pak zůstal Paumannovým domovem po zbytek života, i když začal hodně cestovat.
I když se přesné záznamy o jeho cestách nedochovaly, cestoval zjevně často a všude, kam přišel, byl nadšeně vítán; jeho věhlas jako interpreta a skladatele rostl.Milán iNeapol mu nabídly práci s atraktivními podmínkami. PoItálii cestoval pravděpodobně kolem roku 1470, kdy milánský rodSforzů začal kolem svého dvora shromažďovat nejlepší pěvce a skladatele Evropy: byli tamJosquin des Prez,Loyset Compère,Alexander Agricola a další; někteří z nich Paumanna možná slyšeli hrát a mohli si s ním vyměňovat hudební myšlenky. VMantově byl Paumann pasován na rytíře; vLandshutu vystupoval pro burgundského vévoduFilipa Dobrého; vŘezně hrál procísaře Fridricha III. Během té doby měl také mnoho studentů. Jeho vliv nepochybně přispěl k dalšímu rozvoji kultury hry na varhany a kompozice v Německu, tradice, která vyvrcholila v 18. století dílemJ. S. Bacha.
Paumannův epitaf vmnichovské Frauenkirche, umístěný pod západní varhanní emporou, zní:
| „ | Roku 1473, na obrácení sv. Pavla zemřel a zde byl pohřben vynikající mistr všech hudebních nástrojů a hudby, Cunrad Pawman, rytíř, narozen jako slepý v Norimberku. Smiluj se nad ním, Bože.[1] (An[no] MCCCCLXXIII an S. Pauls bekerung ist gestarbn und hie begraben der kunstreichist aller instrument und der musica maister Cunrad Pawman, Ritter, purtig von nurnberg und plinter geboren, dem got genad.) | “ |
Paumannův talent, jeho postižení, jeho nástroj i jeho vliv připomínáFrancesca Landiniho, velkéhoitalského skladatele žijícího sto let před Paumannem.
Paumann jakožto slepec nemohl svou hudbu sám zapisovat a byl asi předevšímimprovizátor. Zasloužil se nejspíš o vynález systému loutnovétabulatury v Německu; i když to nelze dokázat, zdá se to logické jak kvůli Paumannovu vlivu, tak kvůli tomu, že pomocí tabulatury lze hudbu snadno diktovat.
Většina Paumannovy hudby je instrumentální, zčásti značně virtuózní. Zachovala se pouze jedna vokální skladba, tříhlasá píseňWiplich figur; stylově je tak blízká dobovémufranko-vlámskému stylu, že se dá soudit, že Paumann znal hudbu franko-vlámských skladatelů. S největší pravděpodobností se s ní setkal na svých cestách, snad v Miláně.
Paumannovy dochované skladby jsou:
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuConrad Paumann na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuConrad Paumann na Wikimedia Commons