schizocoel – mezodermální buňky vznikají z izolovaného shluku buněk, který se uvolní z entodermu původně jako jediná buňka (mesentoblast), později se dělí a mezi takto vzniklými buňkami se vytvoří dutina; tato situace nastává např. uploštěnců,kroužkovců(pozn.kroužkovci už ale většinou mají coelomovou dutinu s coelomovými váčky),měkkýšů ačlenovců
enterocoel – mezodermální buňky se vychlipují jako váček zprvostřeva (archenteron), případně jako nepárová ploténka, z níž se teprve později stane váček; enterocoelie je typická prodruhoústé živočichy, jako jsouostnokožci čistrunatci, jako je člověk
Kolem celéhoenterocoelního coelomu obratlovců jeperitoneální membrána čilipobřišnice. Z vnější strany se pobřišnice nazývá parietální peritoneum, na vnitřní straně je viscerální peritoneum, mezi nimi jemesenterium. U těch nižších obratlovců (ryby,obojživelníci, částplazů) je coelom rozdělen na dvě dutiny: na dutinuperikardovou, kde jesrdce, a dutinu pleuroperitoneální, kde jsou další orgány včetněplic. U ostatních obratlovců (jako jsousavci čiptáci) se dutina pleuroperitoneální rozděluje vedví a vznikají tak celkem tři coelomové dutiny: perikardová,pleurální aperitoneální. Mezi posledními dvěma zmíněnými dutinami jevazivová přepážka, u savců navíc s prvky svaloviny (bránice). Dále u samců často vzniká skrotální (šourková) coelomová dutina.[2]
↑abROČEK, Zbyněk.Obecná morfologie živočichů, Kapitola 3 Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin [online]. [cit. 2009-12-11].Dostupné online.
↑HAJER, Jaromír.Fylogeneze a systém strunatců. Ústí nad Labem: Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie, 2006.Dostupné v archivu pořízeném dne 10-01-2012.Archivováno 10. 1. 2012 naWayback Machine.