Coelom, označovaný taképravá tělní dutina, jedutina vznikající při vývoji mnohých živočichů, obklopená buňkamimezodermálního původu.
V nejranějších stadiíchembryonálního vývoje odpovídá v podstatě dutině uvnitřblastuly (tzv.blastocoel), v té době je však obklopenaektodermem aentodermem a označuje se „pseudocoelom“ nebo nepravá tělní dutina. Až později dojde ucoelomátních živočichů k vystlání této dutinymezodermem a mluví se o pravé tělní dutině, tedy coelomu.[1] Coelom přitom vzniká dvěma základními způsoby:[1]
Kolem celéhoenterocoelního coelomu obratlovců jeperitoneální membrána čilipobřišnice. Z vnější strany se pobřišnice nazývá parietální peritoneum, na vnitřní straně je viscerální peritoneum, mezi nimi jemesenterium. U těch nižších obratlovců (ryby,obojživelníci, částplazů) je coelom rozdělen na dvě dutiny: na dutinuperikardovou, kde jesrdce, a dutinu pleuroperitoneální, kde jsou další orgány včetněplic. U ostatních obratlovců (jako jsousavci čiptáci) se dutina pleuroperitoneální rozděluje vedví a vznikají tak celkem tři coelomové dutiny: perikardová,pleurální aperitoneální. Mezi posledními dvěma zmíněnými dutinami jevazivová přepážka, u savců navíc s prvky svaloviny (bránice). Dále u samců často vzniká skrotální (šourková) coelomová dutina.[2]
U člověka rovněž vzniká coelomenterocoelního typu. Čtvrtý týden se stěna coelomu rozdělí naosrdečníkovou,pohrudniční apobřišniční dutinu.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématuCoelom na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
