 Citronečník trojlistý | |
|---|---|
 Citronečník trojlistý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | routovité (Rutaceae) |
| Rod | citronečník (Poncirus) |
| Binomické jméno | |
| Poncirus trifoliata L.,1838 | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata), známý též pod převzatým názvemtrifoliáta, je trnitýkeř z čelediroutovitých a blízký příbuznýcitrusů. Je jediným zástupcem svéhorodu.
Poncirus trifoliata (L.)Raf., 1838
Poncirus trifoliatus (L.) Raf., 1838 (gramatická varianta, uváděná v databázi IPNI)[1]
Řada autorů uvádí jako synonymum citronečníku trojlistého ještě druhLimonia trifoliaBurm.f., 1768 (syn.Triphasia trifoliaBurm.f.P.Wilson, 1909). Vzhledem k tomu, že uvedený druh byl popsán jako neopadavý keř, rostoucí divoce vIndonésii a naFilipínách, jde zcela zřejmě o omyl. Podobně je zpochybňována i synonymita druhůTriphasia aurantiolaLour. 1790 aLimonia trifoliataL., 1771 s citronečníkem.
Pochází zKoreje a severní až středníČíny. Jedná se o jedinou s citrusy spřízněnou rostlinu, kterou lze pěstovat i ve volné přírodě vČesku.
Keř je opadavý, obvykle značně trnitý, ale byly vyšlechtěny i beztrnné formy.Listy jsou typicky trojčetné, výjimečně pětičetné, střídavě uspořádané. Prostřední list bývá 3–5 cm dlouhý, krajní pak měří 2–3 cm. Rozemnuté listy vydávají typickou citrusovou vůni.Řapík je úzce křídlatý. Hrozivě vypadajícítrny dosahují délky až 5 cm. Pětičetné bílékvěty jsou podobné citrusům, ale větší, asi 3–5 cm v průměru. Na rostlině se objevují v dubnu, ještě před vyrašením prvních listů.Vůně je oproti pravým citrusům poměrně nevýrazná. Plody jsou kulaté, 3–5 cm v průměru a slabě plstnaté. V mládí jsou zelené, v době zralosti získají sytý žlutý odstín. Chuť je kvůli značnému obsahu pryskyřic trpká až hořká, navíc většinu plodu zabírají polyembryonickásemena.
Citronečník se nedožívá příliš vysokého věku; ve středoevropských podmínkách výjimečně 25 let.
Citronečník je mrazuvzdorný, vydrží pokles teplot až k hranici -25 °C a i v případě namrznutí úspěšně regeneruje. Podmínkou pro úspěšné přečkání zimy je však vyzrání letorostů, a proto se jeho pěstování daří jen v nejteplejších oblastech republiky, kde je vegetační období dostatečně dlouhé. To však platí jen pro starší rostliny. Mladší jsou výrazně choulostivější a na zimu je nutné je chránit; doporučuje se proto semenáčky první zimu ponechávat ve skleníku. Citronečník je citlivý na obsahvápníku asolí, zejménachloridů. Jinak snáší jak lehké písčité, středně těžké i velmi těžké jílovité půdy, s dostatkem vlhkosti, pokud však nejsou příliš zamokřené; roste jak v kysele tak zásaditě reagujících půdách.
Citronečník se uplatňuje především jako vynikající mrazuvzdornápodnož pro všechny druhy citrusů. Roubovancům propůjčuje částečně zakrslý růst a zvyšuje jejich odolnost proti nízkým teplotám (přibližně o 3 °C). Kuriozitou je, že se v tomto případě roubujestálezelená dřevina na opadavou podnož, přičemž srůstnost je velmi dobrá. Citronečník se též používá přišlechtění citrusů, jeho kříženci s citrusy jsou taktéž vynikající podnoží.
Nejčastěji se vyskytují kříženci trifoliáty:
| Poncirus trifoliata x Citrus sinensis | Citranž (citranže) |
| Poncirus trifoliata x Citrus paradisi | Citrumelo (citrumela) |
| Poncirus trifoliata x Fortunela japonica | Citrumkvat (citrumkvaty) |
| Poncirus trifoliata "Flying Dragon" x Citrus unshiu | Citsuma (de Prague) |
V zahradnictví se pěstuje jako okrasná solitéra a to jak pro výrazné květy na brzkém jaře, tak pro zajímavě vyhlížející a dlouho neopadávající žluté plody. V teplejších krajinách se někdy používá k vytváření živých plotů, které jsou vzhledem k nebezpečně vyhlížejícím trnům zcela neprostupné, i když nejsou příliš husté.
Přes trpkou až hořkou a svíravou chuť dužiny mohou plody sloužit k přípravě marmelády. Čerstvé plody obsahují málo šťávy, ale z déle skladovaných lze připravit tonizující nápoj, obsahující i značné množstvívitamínu C. Ve východních kuchyních se používají mladé lístky k ochucování jídel.
Zejména ve východním léčitelství byl používán sušený plod jako močopudný prostředek (diuretikum), projímadlo (laxativum), pročišťující prostředek, při zažívacích potížích (např. dyspepsii), proti nadýmání (karminativum), jako prostředek potlačující zvracení (antiemetikum), pro uvolňování křečí (antispastikum), proti bolestem zubů a ke stahování cév. Odvar z kůry se používal jako prostředek pro odkašlávání (expektorans) a ke snižování horečky (antipyretikum). Všeobecně obsahové látky citronečníku zvyšují krevní tlak a mají mírně povzbuzující účinky na organismus.
Plody obsahují celou řadu účinných látek patřících meziflavonoidy,kumariny,monoterpeny aalkaloidy, zejména:
Latinský druhový název je odvozen od slovtres (tři), resp ve složenináchtri- afolium (list), tedy „trojlistý“.
Obrázky, zvuky či videa k tématucitronečník trojlistý na Wikimedia Commons