Cimbuří je ozubené zakončení vrcholuhradby. Jeho účelem je umožnit obráncům hradeb relativně bezpečný boj (stínky (zuby) jim umožňují lépe se krýt před palbou obléhatelů). Tento typ hradeb znali jižstarověcíŘekové aŘímané, používán byl tisíce let. Zhruba na konci 14. století se u cimbuří začaly zužovat proluky a rozšiřovat stínky. Tento vývoj byl završen přeměnou proluk vestřílny a zánikem cimbuří jakožto používaného obranného prvku. I nadále se však objevovalo (či přetrvávalo) jako estetický prvek.
Jak napsal vídeňský lingvista, slavistaStefan Michael Newerkla, je první český doklad slova cimbuřístaročeskécibořie (pozdějicimbořie, cimbuřie) v původním významu epistyl,architráv,baldachýn. Vzhledem k tomu, že dané výpůjčce odpovídá hlásková podoba a významstředohornoněmeckéhozibōrje (zdobená stříška na čtyřech podpěrách, baldachýn; schránka na hostie) zlatinskéhocibōrium (baldachýn nad oltářem; schránka na hostie’ zestarořeckéhoκιβώριον – oplodí egyptského bobu), můžeme vyloučit převzetí ze středohornoněmeckéhoburczinne (zubovité zakončení hradních věží ap.).[1] Také další vývoj českéholexému ukazuje, že není třeba vycházet ani z hláskového ani ze sémantického pozdějšího smíšení s středohornoněmeckýmburczinne popř.německýmBurgzinne.
Obrázky, zvuky či videa k tématucimbuří na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |