Termínciborium pochází z řeckého slovakiborion. Je toliturgická nádoba používaná v katolické církvi a v církvích majícícheucharistii k uchovávání proměněných (konsekrovaných)hostií – tedy eucharistie.
V raně křesťanské době se užívaly schránky ze dřeva, slonoviny, pálené hlíny, textilu či obecného kovu se smaltovanou výzdobou, shodné spyxidami, počeštěně "puška". Od pozdního středověku (15. století) je tvar ciboria podobný u kalichu, ale samotná nádoba (kupa,latinskycuppa) má větší objem a je opatřena víkem. Na vrcholu víka je velmi často úchytka s křížkem. Jako materiál kupy je vřímskokatolické ařeckokatolické církvi povinný drahý kov, nejčastěji stříbro na vnitřních stěnách zlacené. V chudých kostelích, v období reformace (utrakvismu) či v dobách nouze (zatřicetileté války a po ní, zanapoleonských válek) se užívala také ciboria cínová či měděná. Na víku ciboria může být pověšen malý závoj, tzv. „ciboriové velum“. Ciborium je uloženo ve svatostánku vkostele a bývá odtud vzato přisvatém přijímání. Pro zdůraznění úcty k Eucharistii může uchopit neprázdnou nádobu pouzekněz,jáhen, případněakolyta.
V rané křesťanské církvi slovociborium znamenalo původněbaldachýn v bazilikách podepřený sloupy.Oltář, nad kterým je postaven baldachýn, se proto nazývácibóriový oltář.
V těchto dobách také Eucharistie nebyla uchovávána v kostelích z obav osvatokrádež neboznesvěcení. Později se začala ciboria uchovávat v domácnostech, aby mohlo být svaté přijímání podáno nemocným nebo umírajícím přiPosledním pomazání. V období baroka se místo uchovávání přesunulo do kostelů, uzamykalo se dosvatostánku, jako je tomu často dodnes.
Obrázky, zvuky či videa k tématuciborium na Wikimedia Commons
Slovníkové heslociborium ve Wikislovníku | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
